Sklizeň zemědělských plodin v Pardubickém kraji v roce 2024

10. 3. 2025

V roce 2024 zemědělci z Pardubického kraje sklidili nižší objemy u většiny obilovin na zrno kromě ovsa a kukuřice. Meziroční rozšíření osevních ploch i nárůst sklizně byl evidován u brambor a cukrové řepy. Všechny sledované druhy ozimých obilovin byly pro sklizeň v roce 2025 zasety na ploše menší než v roce předchozím. Spotřeba vápenatých a statkových hnojiv proti předchozímu hospodářskému roku vzrostla, poklesla spotřeba organických a organominerálních hnojiv.

Podle dat zemědělských podniků se sídlem na území Pardubického kraje v roce 2024 meziročně poklesla sklizeň obilovin na zrno o 4,3 % na 489 744 tun. Sklizňová plocha obilovin na zrno se proti roku 2023 zmenšila o 1,0 % na 84 289 ha při průměrném hektarovém výnosu 5,81 t/ha.

Sklizňové plochy a sklizeň vybraných plodin v Pardubickém kraji

Nejvýznamnější plodinou pěstovanou v kraji, která tvoří tři pětiny sklizňových ploch i objemu sklizně obilovin, je pšenice. Sklizňová plocha pšenice se proti předchozímu roku zmenšila o 4,3 % na 50 439 ha v roce 2024. Úbytek ploch spolu s nižším výnosem na hektar znamenal i snížení sklizně pšenice o 11,3 % na 301 012 tun. Nejčastěji se v kraji pěstuje, na více než devíti desetinách ploch osetých pšenicí, pšenice setá ozimá. Její sklizeň se v roce 2024 meziročně snížila o 10,3 %  na 294 800 tun, menší byla sklizňová plocha (o 2,4 %) i hektarový výnos (-0,53 procentních bodů). Ještě výraznější pokles objemu sklizně byl evidován u pšenice seté jarní, a to o 41,4 % na 6 193 tun, který byl způsobený jak výrazným zmenšením sklizňových ploch (-39,3 %), tak i snížením hektarového výnosu (-0,13 p. b.).

Během uplynulých dvaceti let se sklizňové plochy pšenice v kraji pohybovaly od 46,2 tis. hektarů v roce 2006 po 54,2 tis. hektarů v roce 2019, výměra sklizňových ploch roku 2024 byla v hodnoceném období sedmá nejnižší. Roční objemy sklizní pšenice se pohybovaly mezi 206,5 tisíci tunami v roce 2006 po 347,2 tisíce tun v roce 2014; hodnota roku 2024 byla právě uprostřed porovnávaných hodnot.

Další významnou komoditou pěstovanou v kraji je ječmen, jenž tvoří více než pětinu celkového objemu sklizně obilovin na zrno. Sklizňová plocha ječmene byla meziročně redukována o 8,9 %, hektarový výnos zůstal stejný jako v předchozím roce – 5,20 tun/ha, celková sklizeň poklesla o 8,9 %. Ječmen jarní je v kraji pěstován na více než dvojnásobné ploše než ječmen ozimý. Nárůst hektarového výnosu ječmene jarního (+0,54 p. b.) mírně kompenzoval výrazný úbytek sklizňové plochy o 11,9 % na 13 826 hektarů, a proto celkový objem sklizně meziročně poklesl „pouze“ o 1,9 % na 72 524 tun. Sklizňová plocha ječmene ozimého byla meziročně zmenšena o 1,5 % na 6 318 hektarů, výnos na 1 hektar se snížil (-1,29 p. b.), celková sklizeň byla o pětinu nižší a představovala 32 233 tun. Plochy, na kterých se v kraji pěstuje ječmen, se však trvale zmenšují. Rozloha polí osetých ječmenem v roce 2024 byla druhá nejmenší a sklizeň čtvrtá nejnižší v uplynulých dvaceti letech.

Meziročně nižší objem sklizně byl zaznamenán u žita, jehož produkce v roce 2024 (2 620 t) představovala pouze dvě třetiny objemu roku 2023, jeho podíl na objemu sklizně obilovin v kraji je pouze marginální (0,5 %). Hybridní obilovina tritikale tvořila na polích v Pardubickém kraji 4,3% podíl a její objem činil 3,3 % celkové sklizně obilovin na zrno (16,1 tis. tun). Výrazně vyšší než v roce předchozím byl v roce 2024 objem sklizené kukuřice na zrno (+93,6 %), a to 53 016 tun. Nárůst byl způsoben jak rozšířením sklizňových ploch (+81,5 %), tak i vyšším hektarovým výnosem (+0,54 p. b.).

Sklizňové plochy a sklizeň vybraných plodin v Pardubickém kraji

Řepa cukrová byla v roce 2024 na polích Pardubického kraje pěstována na třetí největší rozloze (4,9 tis. ha) od roku 2004, její sklizeň byla dokonce nejvyšší (346,6 tis. tun). V mezikrajském srovnání bylo v kraji v roce 2024 dosaženo třetího nejvyššího hektarového výnosu cukrové řepy (71,11 t/ha) a zároveň 5. nejvyšší sklizně.

Další pěstovanou zemědělskou plodinou na polích Pardubického kraje je řepka. Sklizňová plocha řepky byla v roce 2024 proti předchozímu srovnatelnému období redukována o 10,0 % na 23,2 tis. ha, snížil se hektarový výnos (na 2,80 t/ha) i celková sklizeň o více než čtvrtinu na 65,1 tis. tun. Od roku 2004 byl nejnižší objem sklizně evidován v roce 2005 a činil 63,9 tisíce tun, nejvyšší sklizeň byla zjištěna v roce 2014 – 110,9 tisíc tun, hodnota roku 2024 byla druhá nejnižší.

Na pokles sklizně pícnin na orné půdě v Pardubickém kraji v roce 2024 mělo vliv snížení hektarového výnosu (-0,31 procentních bodů, na 8,65 t/ha). Sklizňové plochy pícnin meziročně vzrostly téměř o 3 % na 41,7 tisíce hektarů, objem sklizně se snížil na 99,3 % objemu roku 2023, tj. na 360,2 tisíc tun. Sklizeň píce v seně z trvalých travních porostů meziročně mírně vzrostla o 0,3 % na 174,9 tis. tun, zvětšila se sklizňová plocha (+2,4 % na 52,3 tis. ha) a zároveň mírně poklesl hektarový výnos (-0,07 p. b. na 3,35 t/ha).

Osevní plochy ozimů

K 30. listopadu 2024 byly pro sklizeň v roce 2025 v Pardubickém kraji v porovnání s předchozím obdobím osety menší plochy všech sledovaných ozimých rostlin. Pšenice ozimá byla vyseta na ploše o 315 hektarů menší než v roce předchozím (49,4 tis. ha) a zároveň se snížil i její podíl na úhrnu ČR (-0,25 procentních bodů). Nejvyšší relativní pokles výměry osevních ploch se týkal ječmene ozimého (-15,1 %, tj. -1 103 ha), který byl pro sklizeň v roce 2025 oset na 6,2 tisíci hektarech. Nejvyšší podíl osevních ploch ozimů na republikovém úhrnu (8,8 %) má hybridní obilovina tritikale, jejíž plocha pro sklizeň v roce 2025 v kraji meziročně mírně poklesla na 3 710 hektarů. Nejvyšší absolutní pokles o 1 714 hektarů byl v kraji evidován u řepky ozimé, která byla oseta na nejmenší ploše od roku 2021, a to na 23,4 tis. hektarů, což byla zároveň pátá největší plocha v mezikrajském srovnání.

Osevní plochy ozimů pro sklizeň v roce 2025 v Pardubickém kraji

Spotřeba hnojiv

V hospodářském roce 2023/2024 v Pardubickém kraji meziročně vzrostla spotřeba vápenatých i statkových hnojiv v přepočtu na hektar obhospodařované zemědělské půdy (+21,5 %, resp. +2,2 %), na úrovni ČR byl u obou komodit zaznamenán pokles (-2,8 %, resp. -0,2 %). Užití vápenatých hnojiv bylo v porovnání let 2004 až 2024 v posledním sledovaném roce v kraji čtvrté nejvyšší, naopak spotřeba statkových hnojiv byla v hospodářském roce 2023/2024 sedmá nejnižší. Spotřeba minerálních hnojiv stoupla proti předchozímu srovnatelnému období 2022/2023 výrazněji na celostátní úrovni než na úrovni kraje (+1,7 %, resp. +0,1 %). Spotřeba organických hnojiv v Pardubickém kraji se snížila druhým rokem v řadě, přesto byla čtvrtá nejvyšší za posledních dvacet let (3 933,7 kg/ha), na úrovni republiky byl zaznamenán meziroční nárůst (+1,6 %).

Spotřeba hnojiv v Pardubickém kraji a ČR^*)