Produkce odpadů v Pardubickém kraji v roce 2024

30. 1. 2026

Produkce odpadu v Pardubickém kraji meziročně poklesla o 15,4 tis. tun na 2,2 mil. tun v roce 2024 a byla šestá nejvyšší mezi kraji Česka. V přepočtu na jednoho obyvatele byla produkce odpadu v kraji druhá nejvyšší v mezikrajském srovnání. Množství komunálního odpadu z domácností se od roku 2023 v kraji zvýšilo o pětinu na 263,8 tis. tun, v přepočtu na obyvatele se jednalo o 498 kg a bylo třetí nejvyšší v porovnání krajů.

V Pardubickém kraji bylo v roce 2024 vyprodukováno 2 240,0 tis. tun odpadu celkem, což představovalo meziroční pokles o 15,4 tis. tun (-0,7 %). Česko vykázalo v roce 2024 produkci celkem 40,2 mil. tun odpadu, Pardubický kraj se na tomto množství podílel 5,6 %. Meziročně vzrostlo množství odpadu na celostátní úrovni o 6,0 %, nárůst se týkal devíti krajů, v pěti krajích se produkce odpadu snížila.  

Produkce odpadů celkem podle krajů v roce 2024

Srovnáme-li produkci odpadu v jednotlivých krajích Česka, nejvíce ho bylo v roce 2024 vytvořeno v Jihomoravském kraji (5,7 mil. tun) a hlavním městě Praze (5,6 mil. tun), naopak nejméně v Karlovarském (0,8 mil. tun) a Libereckém kraji (1,3 mil. tun). Pardubický kraj obsadil šestou nejvyšší pozici (2,2 mil. tun). Produkce odpadu v přepočtu na jednoho obyvatele v Česku v roce 2024 činila 3 697 kg. Nejvyšší pozice při přepočtu odpadu na obyvatele náleží dlouhodobě Jihomoravskému kraji (4 678 kg/1 obyvatele v roce 2024), druhou pozici obsadil v posledních dvou letech kraj Pardubický (4 230 kg/1 obyvatele v roce 2024). Nejméně odpadu na obyvatele vyprodukoval v roce 2024 kraj Karlovarský (2 756 kg/1 obyvatele) a Liberecký (2 853 kg/1 obyvatele).

Struktura odpadu celkem v Pardubickém kraji v roce 2024

Nadpoloviční většinu odpadů v kraji z hlediska struktury tvořily v roce 2024 odpady minerální (54,0 %), tedy stavební a demoliční odpady, zemina nebo odpad ze spalování. Druhý nejvyšší podíl na vyprodukovaném odpadu měl kovový odpad (16,3 %), následoval odpad směsný (13,3 %), odpady živočišného a rostlinného původu (2,8 %) a chemické odpady (2,6 %); ostatní odpady tvořily necelých 10 % a zahrnují převážně odpady nekovové, tj. odpad z papíru a lepenky, plasty, sklo a odpady ze dřeva a textilu. Nebezpečné odpady v kraji tvořily 4,5 % celkové produkce odpadů, což bylo 101,5 tis. tun v roce 2024. Proti předchozímu roku se produkce nebezpečných odpadů v kraji snížila o 4,3 %, na úrovni Česka se hodnota téměř nezměnila.

Komunální odpad vyprodukovaný v Pardubickém kraji v roce 2024 tvořil objem 308,5 tis. tun, což představovalo meziroční nárůst o 50,8 tis. tun (+19,7 %). Česko vykázalo v roce 2024 produkci celkem 5 887,9 tis. tun odpadu, Pardubický kraj se na tomto množství podílel 5,2 %. Meziročně vzrostlo množství komunálního odpadu na celostátní úrovni o 8,9 %, nárůst se týkal dvanácti krajů, pouze hlavní město Praha a Královéhradecký kraj vykázaly pokles produkce komunálního odpadu.

Největší část komunálního odpadu pocházela v roce 2024 z domácností, respektive od občanů a dalších subjektů, pro které sběr odpadu zajišťují obce, a tvořila více než čtyři pětiny komunálního odpadu (83,4 % v Česku; 85,5 % v Pardubickém kraji). V přepočtu na jednoho obyvatele se jednalo o 451,1 kg v Česku a 498,1 kg na obyvatele Pardubického kraje, což byla třetí nejvyšší hodnota v mezikrajském srovnání. Krajem, kde se komunálního odpadu v obcích na jednoho obyvatele vyprodukovalo nejvíce, byl Moravskoslezský kraj (570,1 kg/obyvatele). Nejmenší produkci vykázalo hlavní město Praha (361,2 kg/obyvatele).

Produkce komunálního odpadu z domácností podle krajů v roce 2024

Struktura komunálního odpadu z domácností v Pardubickém kraji v roce 2024

Objem komunálního odpadu z domácností v Pardubickém kraji meziročně vzrostl o 20,5 %, tj. o 44,9 tis. tun na 263,8 tis. tun v roce 2024. V časové řadě od roku 2018 byla nejnižší hodnota zjištěna na začátku sledovaného období a činila 212,7 tis. tun odpadu, nejvyšší vykázaná hodnota v roce 2024 byla o čtvrtinu vyšší.

Komunální odpad z domácností v kraji v roce 2024 z hlediska struktury tvořil především odpad směsný (41,2 %) a nekovový (26,7 %), odpady živočišného a rostlinného původu tvořily necelou pětinu (18,2 %) a ostatní odpad (13,9 %), který zahrnoval například vyřazená zařízení.