Obyvatelstvo v Pardubickém kraji v roce 2024

10. 4. 2025

(předběžné údaje)

Počet obyvatel Pardubického kraje se v průběhu roku 2024 snížil o necelých sto osob,
k 31. prosinci 2024 žilo na jeho území 530,5 tis. obyvatel. Za celkovým poklesem počtu obyvatel stál úbytek populace přirozenou měnou, přírůstek stěhováním byl kladný. Třetím rokem v řadě výrazně poklesl počet živě narozených dětí v kraji, počet zemřelých osob meziročně mírně vzrostl. Uzavřeno bylo méně sňatků, naopak rozvodů přibylo.

Podle předběžné statistické bilance žilo na území Pardubického kraje k 31. prosinci 2024 celkem 530 469 osob (262 437 mužů a 268 032 žen). Oproti 1. lednu 2024 se celkový počet obyvatel kraje snížil o 91 osob. Celkový úbytek obyvatel byl v kraji zaznamenán naposledy v roce 2015. Již pátým rokem v řadě se výrazně snížil počet obyvatel přirozenou měnou, když počet zemřelých osob byl o 1 241 vyšší než počet živě narozených dětí (jde o druhý nejvyšší přirozený úbytek v celé časové řadě dat od roku 1990). Stěhováním přibylo 1 150 osob, což je meziročně o téměř 60 % méně.

Počet obyvatel se v průběhu roku 2024 snížil v deseti krajích České republiky, relativně (po přepočtu na 1 000 obyvatel) nejvíce v Karlovarském (-6,4 ‰) a Moravskoslezském kraji (-5,6 ‰). Celkový relativní úbytek počtu obyvatel (-0,2 ‰) v Pardubickém kraji byl mezi kraji nejmenší. V přepočtu na tisíc obyvatel přibylo nejvíce osob v Hl. městě Praze (9,5 ‰) a Středočeském kraji (7,0 ‰), kladné celkové přírůstky obyvatel zaznamenaly také kraje Jihomoravský a Plzeňský (shodně 2,1 ‰).

Pohyb obyvatel v Pardubickém kraji v letech 2001 až 2024

Migrační přírůstek v roce 2024 v kraji dosáhl 1,2 tis. osob, což bylo ve srovnání s předchozím rokem téměř o 1,6 tis. osob méně. Na kladné hodnotě migračního salda má v kraji dlouhodobě zásluhu pouze zahraniční stěhování. Ze zahraničí se na území Pardubického kraje v průběhu roku 2024 přistěhovalo 4,8 tis. osob (tj. o 15 % méně ve srovnání s rokem 2023), do zahraničí se vystěhovalo 3,5 tis. osob (více než 80% nárůst ve srovnání s předchozím rokem). Zahraniční migrací tedy vzrostl počet obyvatel kraje v roce 2024 o 1 320 osob, což představuje přibližně třetinu přírůstku z roku 2023 a pouze necelou desetinu rekordního přírůstku z roku 2022 způsobeného příchodem uprchlíků z Ukrajiny. Právě u občanů Ukrajiny bylo v roce 2024 zaznamenáno nejvyšší kladné migrační saldo (0,7 tis. osob). Stěhováním mezi kraji České republiky ztratil Pardubický kraj 170 obyvatel (5 695 přistěhovalých a 5 865 vystěhovalých).

Počet obyvatel v Pardubickém kraji a jeho okresech v 1. až 4. čtvrtletí 2024

V průběhu roku 2024 vzrostl počet obyvatel v okresech Pardubice (+325 osob, 1,8 ‰) a Chrudim (+43 osob, 0,4 ‰), a to díky kladnému migračnímu saldu. Ve zbývajících okresech kraje se počet obyvatel oproti stavu na počátku roku snížil. Nejvyšší celkový úbytek (-331 osob, -2,4 ‰) obyvatelstva zaznamenalo Orlickoústecko, které bylo zároveň jediným okresem kraje, který ztratil obyvatele jak přirozenou měnou, tak stěhováním.

Pohyb obyvatel v Pardubickém kraji a jeho okresech v 1. až 4. čtvrtletí 2024

Během roku 2024 se podle předběžných údajů v kraji živě narodilo 4 201 dětí (meziročně o 315 dětí méně), nejméně od vzniku kraje. Na 1 000 obyvatel středního stavu připadalo 7,9 živě narozených při republikovém průměru 7,7 ‰. Prvorozené děti tvořily 43 % všech živě narozených, druhorozené 41 % a děti narozené ve třetím či vyšším pořadí 16 %. Mimo manželství se narodilo 2 017 dětí, tj. 48,0 % ze všech živě narozených (o 0,6 procentního bodu více než v roce 2023) při 47,0% podílu za celou ČR. V rámci kraje měly děti narozené neprovdaným matkám nejvyšší zastoupení v okrese Ústí nad Orlicí (50,0 %), nejnižší pak na Pardubicku (45,3 %).

Pohyb obyvatel v Pardubickém kraji a jeho okresech v 1. až 4. čtvrtletí 2024

V roce 2024 v kraji zemřelo 5 442 osob (2 839 mužů a 2 603 žen), což bylo o 15 osob více než v předchozím roce. Úmrtnost vyjádřená počtem zemřelých na 1 000 obyvatel středního stavu dosáhla v kraji 10,3 ‰ při shodném republikovém průměru. Téměř polovina (48 %) zemřelých byla starší 80 let. V uvedeném období zemřelo v kraji 9 dětí do 1 roku, z toho 8 dětí do 28 dnů po narození.

V průběhu roku 2024 bylo v kraji uzavřeno 2 107 manželství, tj. o 124 méně než v roce 2023. V relativním vyjádření (po přepočtu na 1 000 obyvatel) dosáhla sňatečnost v Pardubickém kraji hodnoty 4,0 ‰, což byla hodnota mírně pod republikovým průměrem (4,1 ‰).

Rozvedeno bylo v kraji podle dostupných údajů v uplynulém roce 1 024 manželství, což bylo ve srovnání s rokem 2023 o 117 více. Rozvodovost na 1 000 obyvatel dosáhla v kraji 1,9 ‰ při shodném republikovém průměru.

Obyvatelstvo Pardubického kraje v 1. až 4. čtvrtletí (absolutně, relativně, meziroční změny)

Pohyb obyvatel v Pardubickém kraji v 1. až 4. čtvrtletí

Přírůstky počtu obyvatel v Pardubickém kraji v 1. až 4. čtvrtletí

Pohyb obyvatel v ČR a krajích v 1. až 4. čtvrtletí 2024

K 31. 12. 2024 žilo ve 38 městech Pardubického kraje podle předběžných údajů celkem 322 582 obyvatel, městské obyvatelstvo tak aktuálně tvoří 60,8 % obyvatel kraje. Na celkovém meziročním úbytku počtu obyvatel měst o 552 osob se podílela přirozená měna (-1 090 osob), stěhováním města obyvatele získala (+538 osob).

Nejlidnatějším městem kraje (a 9. nejlidnatějším městem v Česku) bylo ke konci roku 2024 krajské město Pardubice s 92,3 tis. obyvateli, početně nejmenším městem zůstal Brandýs nad Orlicí (1,3 tis. obyvatel). Mezi okresy Pardubického kraje se nejvyšším podílem městského obyvatelstva vyznačuje okres Pardubice (68,9 %), nejnižším pak okres Svitavy (48,9 %).

Bilance počtu obyvatel ve městech Pardubického kraje v 1. až 4. čtvrtletí 2024

Poznámky:

Veškeré údaje se týkají občanů České republiky a cizinců s trvalým pobytem v České republice, občanů třetích zemí s přechodným pobytem na území České republiky na základě dlouhodobého víza (nad 90 dnů) nebo povolení k dlouhodobému pobytu, občanů zemí EU, Norska, Švýcarska, Islandu, Lichtenštejnska a jejich rodinných příslušníků s hlášeným přechodným pobytem na území České republiky a cizinců s mezinárodní ochranou v České republice. Od roku 2022 jsou do obyvatelstva zahrnovány osoby s udělenou dočasnou ochranou v České republice s obvyklým pobytem v ČR. Údaje zohledňují rovněž události (sňatky, narození a úmrtí) českých občanů s trvalým pobytem na území ČR, které nastaly v cizině a byly zaregistrovány zvláštní matrikou v Brně.

Veškeré údaje za rok 2024 jsou předběžné.