Nezaměstnanost v Pardubickém kraji k 31. srpnu 2026

15. 9. 2026

Ke konci srpna 2026 dosáhl podíl nezaměstnaných osob v Pardubickém kraji hodnoty 4,10 % a byl stejně jako v předchozích čtyřech měsících druhý nejnižší v mezikrajském srovnání. Oproti předchozímu měsíci se nezaměstnanost zvýšila, na území kraje i celého Česka vzrostla shodně o 0,09 procentního bodu. Podíl nezaměstnaných osob se přitom meziměsíčně zvýšil ve všech okresech kraje. Zatímco nejvýraznější nárůst evidujeme na Chrudimsku (o 0,17 p. b.), k nejméně výraznému nárůstu došlo na Pardubicku (o 0,05 p. b.). Nabídka volných pracovních míst na úřadu práce v kraji se mezi koncem července a srpna rozšířila o 2,7 % na 5 815 míst, tj. na dosud nejvyšší letošní počet.

Podíl nezaměstnaných osob (podíl dosažitelných uchazečů o zaměstnání v evidenci úřadu práce ve věku 15–64 let ze všech obyvatel ve stejném věku) dosáhl v Pardubickém kraji ke konci osmého měsíce roku 2026 hodnoty 4,10 %, což znamenalo nejvyšší srpnovou hodnotu v kraji od roku 2016. V komparaci s předchozím měsícem se nezaměstnanost zvýšila, na území kraje i celého Česka vzrostla shodně o 0,09 procentního bodu. V tomto období se v kraji i celém Česku zvýšil podíl nezaměstnaných mužů i podíl nezaměstnaných žen. Druhý jmenovaný podíl vzrostl mezi koncem července a srpna výrazněji. Podíl nezaměstnaných mužů se v kraji zvýšil o 0,08 procentního bodu na 3,48 % (při celostátním nárůstu o 0,07 procentního bodu na 4,47 %) a podíl nezaměstnaných žen o 0,11 procentního bodu na 4,75 % (při celostátním růstu o 0,12 procentního bodu na 5,65 %). Také oproti konci srpna 2025 se nezaměstnanost zvýšila, v kraji o 0,54 procentního bodu, celostátně pak o 0,56 procentního bodu.

Uchazeči o zaměstnání na jedno pracovní místo v evidenci úřadu práce
a podíl nezaměstnaných osob
Zdroj: Ministerstvo práce a sociálních věcí

V rámci komparace všech 14 krajů se podíl nezaměstnaných osob ke konci srpna 2026 pohyboval v rozmezí od 4,02 % v Praze po 7,32 % v Ústeckém kraji (při celostátním průměru 5,05 %). Zatímco druhá nejvyšší hodnota v tomto žebříčku náležela Moravskoslezskému kraji (7,10 %), druhá nejnižší hodnota patřila stejně jako v předchozích čtyřech měsících Pardubickému kraji.

Mezi okresy Pardubického kraje se podíl nezaměstnaných osob ke konci osmého měsíce roku 2026 pohyboval v rozmezí od 3,65 % v okrese Ústí nad Orlicí po 4,47 % v okrese Svitavy. Druhou nejnižší nezaměstnanost v tomto žebříčku mělo Chrudimsko (4,05 %), třetí nejnižší Pardubicko (4,24 %). Pořadí okresů tak v tomto žebříčku zůstalo stejné jako v předchozích čtyřech měsících. Ve srovnání s koncem předchozího měsíce se podíl nezaměstnaných osob zvýšil ve všech okresech kraje, k nejvýraznějšímu nárůstu došlo na Chrudimsku (o 0,17 procentního bodu), k nejméně výraznému naopak na Pardubicku (o 0,05 procentního bodu). Také oproti konci srpna předchozího roku evidujeme nárůst nezaměstnanosti ve všech okresech kraje. Zatímco nejvýraznější byl na Chrudimsku a na Svitavsku (shodně o 0,63 procentního bodu), nejméně výrazný registrujeme na Orlickoústecku (o 0,41 procentního bodu).

Uchazeči o zaměstnání, pracovní místa v evidenci úřadu práce
a podíl nezaměstnaných osob k 31. srpnu 2026
Zdroj: Ministerstvo práce a sociálních věcí

Ke konci osmého měsíce roku 2026 bylo na pobočkách úřadu práce v Pardubickém kraji evidováno 14 495 nezaměstnaných osob, z toho 37,9 % osob spadalo mezi uchazeče ve věku 50 a více let (sedmá nejvyšší hodnota v mezikrajské komparaci, při celostátním průměru 38,0 %). Většina z uchazečů na úřadu práce v kraji spadala mezi dosažitelné uchazeče (13 788 osob), tj. mezi osoby ve věku 15–64 let, které mohly při nabídce vhodného pracovního místa bezprostředně nastoupit do zaměstnání. Oproti konci července 2026 se počet uchazečů na pobočkách úřadu práce v kraji zvýšil o 317, v komparaci s koncem srpna předchozího roku o 1 939. Meziročně se tak počet uchazečů na pobočkách úřadu práce v kraji zvýšil o 15,4 %, což znamenalo výraznější nárůst než na území celého Česka (o 12,1 %).

Ke konci srpna 2026 evidovala pracoviště úřadu práce v kraji 5 815 volných pracovních míst, tj. dosud nejvyšší počet v letošním roce. Mezi koncem července a srpna 2026 se přitom nabídka volných pracovních míst na pobočkách úřadu práce v kraji rozšířila o 2,7 %, což znamenalo čtvrtý nejvýraznější nárůst v mezikrajském srovnání (při průměrném celostátním poklesu o 1,6 % a současném růstu v pěti krajích). Oproti konci osmého měsíce předchozího roku se rozsah nabídky na pracovištích úřadu práce rovněž zvětšil. Zatímco v kraji se nabídka volných pracovních míst rozšířila o 13,1 %, celostátně pouze o 4,4 %.

Podíl nezaměstnaných osob v Pardubickém kraji a ČR ke konci jednotlivých měsíců

Stejně jako v předchozím měsíci připadalo i ke konci srpna roku 2026 na jedno volné pracovní místo v evidenci úřadu práce v kraji 2,5 uchazeče o zaměstnání. Mezi kraji Česka se přitom jednalo o třetí nejnižší hodnotu (při celostátním průměru 3,8 uchazeče na jedno volné pracovní místo). Zatímco nejpříznivější poměr mezi uchazeči a pracovními místy registrujeme v Praze, kde na jedno volné pracovní místo v evidenci úřadu práce připadalo 1,8 uchazeče o zaměstnání, nejméně příznivý poměr měl Moravskoslezský kraj (na jedno volné místo zde připadalo 8,2 uchazeče). Mezi okresy Pardubického kraje se přitom počet uchazečů na jedno volné pracovní místo pohyboval od 2,0 na Pardubicku a Orlickoústecku po 4,0 na Svitavsku.