Nezaměstnanost v Pardubickém kraji k 31. srpnu 2025

17. 9. 2025

Ke konci srpna 2025 dosáhl podíl nezaměstnaných osob v Pardubickém kraji hodnoty 3,56 % a byl stejně jako v předchozích čtyřech měsících druhý nejnižší mezi 14 kraji Česka. Ve srovnání s předchozím měsícem se nezaměstnanost v kraji zvýšila o 0,05 procentního bodu, oproti konci srpna předchozího roku vzrostla o 0,49 procentního bodu. Na jedno volné pracovní místo v evidenci úřadu práce v kraji připadalo ke konci srpna 2,4 uchazeče o zaměstnání, což znamenalo po Praze a Plzeňském kraji třetí nejnižší hodnotu v mezikrajské komparaci.

Podíl nezaměstnaných osob (podíl dosažitelných uchazečů o zaměstnání v evidenci úřadu práce ve věku 15–64 let ze všech obyvatel ve stejném věku) dosáhl v Pardubickém kraji ke konci srpna 2025 hodnoty 3,56 %, což znamenalo nejvyšší srpnovou hodnotu v kraji od roku 2017. Stejně jako v předchozích třech letech se i v roce 2025 nezaměstnanost mezi koncem července a srpna zvýšila, na území kraje vzrostla o 0,05 procentního bodu a na území celého Česka o 0,06 procentního bodu na 4,49 %. Zatímco podíl nezaměstnaných žen se v kraji v tomto období zvýšil o 0,10 procentního bodu na 4,19 % ke konci srpna 2025, podíl nezaměstnaných mužů se v kraji oproti předchozímu měsíci nezměnil (ke konci srpna 2025 činil nadále 2,95 %). V rámci celého Česka došlo k růstu podílu nezaměstnaných mužů i žen, přičemž první jmenovaný podíl meziměsíčně vzrostl o 0,02 procentního bodu na 3,97 % a druhý jmenovaný podíl o 0,10 procentního bodu na 5,03 %. Také oproti konci srpna předchozího roku došlo k nárůstu celkové nezaměstnanosti, ta se v kraji zvýšila o 0,49 procentního bodu a celostátně o 0,68 procentního bodu.

Uchazeči o zaměstnání, pracovní místa v evidenci úřadu práce
a podíl nezaměstnaných osob k 31. srpnu 2025
Zdroj: Ministerstvo práce a sociálních věcí

V rámci komparace všech 14 krajů se podíl nezaměstnaných osob ke konci srpna 2025 pohyboval v rozmezí od 3,50 % v Praze po 6,71 % v Ústeckém kraji (při celostátním průměru 4,49 %). Zatímco druhá nejvyšší hodnota v tomto žebříčku náležela Moravskoslezskému kraji (6,27 %), druhá nejnižší hodnota patřila Pardubickému kraji (3,56 %). Oproti předchozímu měsíci se nezaměstnanost zvýšila ve 13 ze 14 krajů Česka, přičemž nejvýrazněji vzrostla v Praze (o 0,13 procentního bodu) a naopak poklesla v Karlovarském kraji (o 0,05 procentního bodu). Na Pardubický kraj připadal devátý nejvýraznější nárůst.

Podíl nezaměstnaných osob v Pardubickém kraji a ČR ke konci jednotlivých měsíců

Mezi okresy Pardubického kraje se podíl nezaměstnaných osob ke konci osmého měsíce roku 2025 pohyboval v rozmezí od 3,25 % v okrese Ústí nad Orlicí po 3,84 % v okrese Svitavy. Druhou nejnižší nezaměstnanost mezi okresy kraje mělo Chrudimsko (3,42 %), třetí nejnižší Pardubicko (3,71 %). Ve srovnání s předchozím měsícem se pořadí okresů v tomto žebříčku nezměnilo. V tomto období evidujeme růst nezaměstnanosti na Svitavsku (o 0,10 procentního bodu), Orlickoústecku (o 0,06 procentního bodu) a Pardubicku (o 0,05 procentního bodu), k nepatrnému poklesu došlo na Chrudimsku (o 0,02 procentního bodu).

Podíl nezaměstnaných osob v Pardubickém kraji a ČR ke konci srpna

Ke konci osmého měsíce roku 2025 bylo na pobočkách úřadu práce v Pardubickém kraji evidováno 12 556 nezaměstnaných osob, z toho 11 918 osob spadalo mezi dosažitelné uchazeče ve věku 15–64 let, kteří mohli při nabídce vhodného pracovního místa bezprostředně nastoupit do zaměstnání. Mezi osoby se zdravotním postižením patřilo 15,6 % ze všech uchazečů na úřadech práce v Pardubickém kraji (tj. 1 959 osob), což znamenalo druhou nejvyšší hodnotu v mezikrajském srovnání (při celostátním průměru 12,8 %).

Ke konci srpna 2025 evidovala pracoviště úřadu práce v kraji 5 142 volných pracovních míst, z toho u 7,0 % míst bylo uvedeno, že jsou vhodná pro osoby se zdravotním postižením (tj. u 361 míst). Ve srovnání s předchozím měsícem se počet volných pracovních míst na pobočkách úřadu práce v kraji snížil o 129, což znamenalo druhý nejvyšší měsíční pokles v letošním roce. Oproti konci srpna 2024 volných míst značně ubylo. Při hodnocení dat je třeba brát v úvahu, že je tento pokles způsoben legislativní úpravou v podobě novely zákona o zaměstnanosti, podle níž je nově možné vést volné pracovní místo v evidenci úřadu práce maximálně po dobu šesti měsíců ode dne jeho oznámení zaměstnavatelem. Tato novela se poprvé promítla v lednu 2025, kdy na základě ní byla z evidence vyřazena první pracovní místa.

Uchazeči o zaměstnání, pracovní místa v evidenci úřadu práce
a podíl nezaměstnaných osob podle krajů k 31. srpnu 2025
Zdroj: Ministerstvo práce a sociálních věcí

Ke konci osmého měsíce roku 2025 připadalo na jedno volné pracovní místo v evidenci úřadu práce v kraji 2,4 uchazeče o zaměstnání, což znamenalo třetí nejnižší hodnotu mezi 14 kraji Česka (při celostátním průměru 3,5 uchazeče). Zatímco nejpříznivější poměr mezi uchazeči a pracovními místy registrujeme v Praze, kde na jedno volné pracovní místo evidenci úřadu práce připadalo 1,5 uchazeče o zaměstnání, nejméně příznivý poměr měl Moravskoslezský kraj (na jedno volné pracovní místo zde připadalo 8,1 uchazeče). Mezi okresy Pardubického kraje se pak počet uchazečů na jedno volné pracovní místo pohyboval od 1,8 na Orlickoústecku po 3,8 na Svitavsku.