Nezaměstnanost v Pardubickém kraji k 31. květnu 2025

11. 6. 2025

Ke konci května 2025 dosáhl podíl nezaměstnaných osob v Pardubickém kraji hodnoty 3,29 % a byl druhý nejnižší mezi všemi 14 kraji Česka. Ve srovnání s předchozím měsícem se nezaměstnanost v kraji snížila o 0,06 procentního bodu, oproti konci května předchozího roku naopak vzrostla o 0,45 procentního bodu. Pobočky úřadu práce v Pardubickém kraji nabízely ke konci května 2025 přes pět tisíc volných pracovních míst, z toho 3,3 % bylo určeno pro uchazeče s vyšším odborným nebo vysokoškolským vzděláním.

Podíl nezaměstnaných osob (podíl dosažitelných uchazečů o zaměstnání v evidenci úřadu práce ve věku 15–64 let ze všech obyvatel ve stejném věku) dosáhl v Pardubickém kraji ke konci května 2025 hodnoty 3,29 %, což znamenalo nejvyšší květnovou hodnotu v kraji od roku 2017. Ve srovnání s předchozím měsícem se nezaměstnanost snížila, na území kraje poklesla o 0,06 procentního bodu a na území celého Česka o 0,05 procentního bodu. Zatímco podíl nezaměstnaných mužů se v kraji meziměsíčně snížil o 0,12 procentního bodu na 2,84 % ke konci května 2025 (celostátně došlo k poklesu o 0,10 procentního bodu), podíl nezaměstnaných žen v kraji v tomto období vzrostl o 0,02 procentního bodu na 3,76 % (celorepublikově zůstal tento podíl na stejné úrovni jako v předchozím měsíci). Oproti konci května předchozího roku se pak nezaměstnanost poměrně výrazně zvýšila, v kraji došlo k nárůstu o 0,45 procentního bodu, celostátně o 0,60 procentního bodu (na 4,23 %).

Uchazeči o zaměstnání, pracovní místa v evidenci úřadu práce
a podíl nezaměstnaných osob k 31. květnu 2025
Zdroj: Ministerstvo práce a sociálních věcí

V rámci komparace všech 14 krajů se podíl nezaměstnaných osob ke konci května 2025 pohyboval v rozmezí od 3,10 % v Praze po 6,53 % v Ústeckém kraji (při celostátním průměru 4,23 %). Zatímco druhá nejvyšší hodnota v tomto žebříčku náležela Moravskoslezskému kraji (6,04 %), druhá nejnižší hodnota patřila Pardubickému kraji. Ve srovnání s předchozím měsícem se nezaměstnanost snížila ve dvanácti krajích Česka, vzrostla pouze v Praze a Moravskoslezském kraji (shodně o 0,01 procentního bodu). Naopak k nejvyššímu meziměsíčnímu poklesu nezaměstnanosti došlo v Jihočeském kraji (o 0,12 procentního bodu), v Pardubickém kraji pak evidujeme v rámci mezikrajské komparace pátý nejvyšší pokles.

Podíl nezaměstnaných osob v Pardubickém kraji a ČR ke konci jednotlivých měsíců
Zdroj: Ministerstvo práce a sociálních věcí

Mezi okresy Pardubického kraje se podíl nezaměstnaných osob ke konci května 2025 pohyboval v rozmezí od 2,98 % v okrese Ústí nad Orlicí po 3,55 % v okrese Svitavy. Druhou nejnižší nezaměstnanost mezi okresy kraje mělo Chrudimsko (3,28 %), třetí nejnižší Pardubicko (3,38 %). Ve srovnání s předchozím měsícem se pořadí okresů v tomto žebříčku nezměnilo, meziměsíčně se nezaměstnanost snížila ve všech okresech kraje, přičemž k nejvýraznějšímu poklesu došlo na Chrudimsku (o 0,10 procentního bodu) a k nejméně výraznému na Pardubicku (o 0,03 procentního bodu).

Podíl nezaměstnaných osob v Pardubickém kraji a ČR ke konci května
Zdroj: Ministerstvo práce a sociálních věcí

Ke konci pátého měsíce roku 2025 bylo na pobočkách úřadu práce v Pardubickém kraji evidováno 11 716 nezaměstnaných osob, z toho 11 023 osob spadalo mezi dosažitelné uchazeče ve věku 15–64 let, kteří mohli při nabídce vhodného pracovního místa bezprostředně nastoupit do zaměstnání. Mezi uchazeče s nárokem na podporu v nezaměstnanosti patřilo 31,8 % ze všech uchazečů na pobočkách úřadu práce v kraji (tj. 3 726 osob), což znamenalo třetí nejvyšší hodnotu v mezikrajském srovnání (při celostátním průměru 27,0 % a krajských hodnotách od 19,9 % v Ústeckém kraji po 33,6 % ve Zlínském kraji).

Ke konci května 2025 evidovaly pobočky úřadu práce v kraji 5 046 volných pracovních míst, tj. o 120 více než v předchozím měsíci. Oproti konci pátého měsíce roku 2024 volných míst značně ubylo. Při hodnocení dat je třeba brát v úvahu, že je tento pokles způsoben legislativní úpravou v podobě novely zákona o zaměstnanosti, podle níž je nově možné vést volné pracovní místo v evidenci úřadu práce maximálně po dobu šesti měsíců ode dne jeho oznámení zaměstnavatelem. Tato novela se poprvé promítla v lednu 2025, kdy na základě ní byla z evidence vyřazena první pracovní místa.

Většina z celkového počtu volných pracovních míst ke konci května 2025 byla určena pro uchazeče, kteří nedosáhli vyššího než základního vzdělání (v kraji 71,1 %, v celé ČR 72,6 %). Na uchazeče se středoškolským vzděláním bez maturity připadalo na úřadech práce v kraji 17,8 % z celkového počtu volných pracovních míst (celostátně 15,0 %), na uchazeče se středoškolským vzděláním s maturitou 7,8 % míst (celorepublikově 8,3 %) a na uchazeče s vyšším odborným nebo vysokoškolským vzděláním 3,3 % míst (celostátně 4,0 %).

Uchazeči o zaměstnání, pracovní místa v evidenci úřadu práce
a podíl nezaměstnaných osob podle krajů k 31. květnu 2025
Zdroj: Ministerstvo práce a sociálních věcí

Na jedno volné pracovní místo v evidenci úřadu práce v kraji připadali ke konci května 2025 více než dva uchazeči o zaměstnání (2,3 uchazeče, při celostátním průměru 3,3 uchazeče). Mezi okresy kraje registrujeme nejpříznivější poměr mezi uchazeči a pracovními místy na Orlickoústecku, kde na jedno volné pracovní místo připadalo 1,7 uchazeče o zaměstnání. Naopak nejméně příznivý poměr mělo Svitavsko, ve kterém připadalo na jedno volné pracovní místo v evidenci úřadu práce 4,1 uchazeče o zaměstnání.