Nezaměstnanost v Pardubickém kraji k 31. červenci 2026

12. 8. 2026

Ke konci července 2026 dosáhl podíl nezaměstnaných osob v Pardubickém kraji hodnoty 4,00 % a byl stejně jako v předchozích třech měsících druhý nejnižší v mezikrajském srovnání. V komparaci s předchozím měsícem se nezaměstnanost v kraji zvýšila o 0,20 procentního bodu, oproti konci července 2025 vzrostla o 0,50 p. b.  Mezi okresy kraje evidujeme nejvýraznější meziměsíční nárůst nezaměstnanosti na Pardubicku (o 0,25 p. b.), naopak nejméně výrazný nárůst připadal na Svitavsko (o 0,16 p. b.). Počet uchazečů na pobočkách úřadu práce v kraji se oproti předchozímu měsíci zvýšil o 5,1 % na 14 178 osob (při celostátním tempu růstu o 3,1 %), což znamenalo dosud nejvyšší meziměsíční nárůst v tomto roce.

Podíl nezaměstnaných osob (podíl dosažitelných uchazečů o zaměstnání v evidenci úřadu práce ve věku 15–64 let ze všech obyvatel ve stejném věku) dosáhl v Pardubickém kraji ke konci sedmého měsíce roku 2026 hodnoty 4,00 %, což znamenalo nejvyšší červencovou hodnotu v kraji od roku 2017. V komparaci s předchozím měsícem se nezaměstnanost zvýšila, na území kraje vzrostla o 0,20 procentního bodu a na území celého Česka o 0,17 procentního bodu. V tomto období se v kraji i celém Česku zvýšil podíl nezaměstnaných mužů i podíl nezaměstnaných žen. Druhý jmenovaný podíl přitom vzrostl mezi koncem června a července výrazněji. Zatímco podíl nezaměstnaných mužů se v kraji zvýšil pouze o 0,12 procentního bodu na 3,40 % (při celostátním nárůstu o 0,06 procentního bodu na 4,41 %), podíl nezaměstnaných žen v kraji vzrostl o 0,29 procentního bodu na 4,64 % (při celostátním růstu o 0,28 procentního bodu na 5,52 %). Také oproti konci července 2025 se nezaměstnanost zvýšila, v kraji o 0,50 procentního bodu, celostátně o 0,52 procentního bodu na 4,95 % ke konci července 2026.

Uchazeči o zaměstnání na jedno pracovní místo v evidenci úřadu práce
a podíl nezaměstnaných osob
Zdroj: Ministerstvo práce a sociálních věcí

V rámci komparace všech 14 krajů se podíl nezaměstnaných osob ke konci července 2026 pohyboval v rozmezí od 3,94 % v Praze po 7,27 % v Ústeckém kraji (při celostátním průměru 4,95 %). Zatímco druhá nejvyšší hodnota v tomto žebříčku náležela Moravskoslezskému kraji (6,97 %), druhá nejnižší hodnota patřila stejně jako v předchozích třech měsících Pardubickému kraji.

Mezi okresy Pardubického kraje se podíl nezaměstnaných osob ke konci sedmého měsíce roku 2026 pohyboval v rozmezí od 3,59 % v okrese Ústí nad Orlicí po 4,34 % v okrese Svitavy. Druhou nejnižší nezaměstnanost v tomto žebříčku mělo Chrudimsko (3,88 %), třetí nejnižší Pardubicko (4,20 %). Oproti předchozímu měsíci se podíl nezaměstnaných osob zvýšil ve všech okresech kraje. Zatímco k nejvýraznějšímu nárůstu došlo na Pardubicku (o 0,25 procentního bodu), nejméně výrazný nárůst registrujeme na Svitavsku (o 0,16 procentního bodu). Také oproti konci července předchozího roku evidujeme nárůst nezaměstnanosti ve všech okresech Pardubického kraje, nejvýraznější byl přitom na Svitavsku (o 0,61 procentního bodu) a nejméně výrazný na Orlickoústecku (o 0,41 procentního bodu).

Uchazeči o zaměstnání, pracovní místa v evidenci úřadu práce
a podíl nezaměstnaných osob k 31. červenci 2026
Zdroj: Ministerstvo práce a sociálních věcí

Ke konci sedmého měsíce roku 2026 bylo na pobočkách úřadu práce v Pardubickém kraji evidováno 14 178 nezaměstnaných osob, z toho 701 osob spadalo mezi absolventy a mladistvé (v kraji 4,9 %, celostátně 4,5 %). Většina z uchazečů na úřadu práce v kraji spadala mezi dosažitelné uchazeče (13 479 osob), tj. mezi osoby ve věku 15–64 let, které mohly při nabídce vhodného pracovního místa bezprostředně nastoupit do zaměstnání. Oproti předchozímu měsíci se počet uchazečů na pobočkách úřadu práce v kraji zvýšil o 5,1 %, což znamenalo dosud nejvyšší meziměsíční nárůst v tomto roce (při celostátním tempu růstu o 3,1 %). Také ve srovnání s koncem července 2025 se počet uchazečů na pobočkách úřadu práce zvýšil, v kraji o 14,4 %, celostátně pak o 11,5 %.

Ke konci července 2026 evidovala pracoviště úřadu práce v kraji 5 663 volných pracovních míst, tj. druhý nejvyšší počet v letošním roce. Mezi koncem června a července 2026 se přitom nabídka volných pracovních míst na pobočkách úřadu práce v kraji zmenšila o 1,9 %, což znamenalo druhý nejvýraznější pokles v mezikrajském srovnání (při průměrném celostátním růstu o 1,1 % a současném poklesu v pěti krajích). Oproti konci července předchozího roku se naopak rozsah nabídky na pracovištích úřadu práce zvětšil, v kraji se nabídka pracovních míst rozšířila o 7,4 %, celostátně o 5,6 %.

Podíl nezaměstnaných osob v Pardubickém kraji a ČR ke konci jednotlivých měsíců

Ke konci sedmého měsíce roku 2026 připadalo na jedno volné pracovní místo v evidenci úřadu práce v kraji 2,5 uchazeče o zaměstnání, což znamenalo třetí nejnižší hodnotu v mezikrajském srovnání (při celostátním průměru 3,6). Zatímco nejpříznivější poměr mezi uchazeči a pracovními místy registrujeme v Praze, kde na jedno volné pracovní místo v evidenci úřadu práce připadalo 1,7 uchazeče o zaměstnání, nejméně příznivý poměr měl Moravskoslezský kraj (na jedno volné místo zde připadalo 8,3 uchazeče). Mezi okresy Pardubického kraje se přitom počet uchazečů na jedno volné pracovní místo pohyboval od 2,0 na Pardubicku po 4,0 na Svitavsku.