Nezaměstnanost v Pardubickém kraji k 31. červenci 2025

18. 8. 2025

Ke konci července 2025 dosáhl podíl nezaměstnaných osob v Pardubickém kraji hodnoty 3,51 % a byl stejně jako v předchozích třech měsících druhý nejnižší mezi kraji Česka. Ve srovnání s předchozím měsícem se nezaměstnanost v kraji zvýšila o 0,24 procentního bodu, oproti konci července předchozího roku vzrostla o 0,52 procentního bodu. Na jedno volné pracovní místo v evidenci úřadu práce v kraji připadali ke konci července více než dva uchazeči o zaměstnání (2,4), přičemž nejpříznivější poměr mezi uchazeči a pracovními místy měl v rámci kraje okres Ústí nad Orlicí (1,7).

Podíl nezaměstnaných osob (podíl dosažitelných uchazečů o zaměstnání v evidenci úřadu práce ve věku 15–64 let ze všech obyvatel ve stejném věku) dosáhl v Pardubickém kraji ke konci července 2025 hodnoty 3,51 %, což znamenalo nejvyšší červencovou hodnotu v kraji od roku 2017. Stejně jako v předchozích třech letech se i v roce 2025 nezaměstnanost mezi koncem června a července zvýšila, na území kraje vzrostla o 0,24 procentního bodu a na území celého Česka o 0,21 procentního bodu na 4,43 %. V tomto období se v kraji zvýšil podíl nezaměstnaných mužů i podíl nezaměstnaných žen. První jmenovaný podíl v kraji vzrostl o 0,12 procentního bodu na 2,95 % a druhý jmenovaný o 0,36 procentního bodu na 4,09 % ke konci července 2025. Také v rámci celého Česka došlo k růstu podílu nezaměstnaných mužů i žen (o 0,13 procentního bodu na 3,95 %, respektive o 0,29 procentního bodu na 4,92 %). Nárůst celkové nezaměstnanosti evidujeme i v komparaci s koncem července 2024, v kraji se zvýšila o 0,52 procentního bodu, celostátně o 0,66 p. b.

Uchazeči o zaměstnání, pracovní místa v evidenci úřadu práce
a podíl nezaměstnaných osob k 31. červenci 2025
Zdroj: Ministerstvo práce a sociálních věcí

V rámci komparace všech 14 krajů se podíl nezaměstnaných osob ke konci července 2025 pohyboval v rozmezí od 3,36 % v Praze po 6,68 % v Ústeckém kraji (při celostátním průměru 4,43 %). Zatímco druhá nejvyšší hodnota v tomto žebříčku náležela Moravskoslezskému kraji (6,24 %), druhá nejnižší hodnota patřila Pardubickému kraji. Ve srovnání s předchozím měsícem se nezaměstnanost zvýšila ve všech krajích Česka, nejvýrazněji v Jihomoravském kraji (o 0,26 procentního bodu), naopak nejméně výrazně v Jihočeském a Karlovarském kraji (shodně o 0,15 procentního bodu). Na Pardubický kraj připadal třetí nejvýraznější nárůst.

Podíl nezaměstnaných osob v Pardubickém kraji a ČR ke konci jednotlivých měsíců

Mezi okresy Pardubického kraje se podíl nezaměstnaných osob ke konci sedmého měsíce roku 2025 pohyboval v rozmezí od 3,18 % v okrese Ústí nad Orlicí po 3,73 % v okrese Svitavy. Druhou nejnižší nezaměstnanost mezi okresy kraje mělo Chrudimsko (3,44 %), třetí nejnižší Pardubicko (3,66 %). Ve srovnání s předchozím měsícem se pořadí okresů v tomto žebříčku nezměnilo. V rámci tohoto období evidujeme růst nezaměstnanosti ve všech okresech kraje, nejvýraznější na Pardubicku (o 0,28 procentního bodu), naopak nejméně výrazný na Chrudimsku (o 0,17 procentního bodu).

Podíl nezaměstnaných osob v Pardubickém kraji a ČR ke konci července

Ke konci sedmého měsíce roku 2025 bylo na pobočkách úřadu práce v Pardubickém kraji evidováno 12 394 nezaměstnaných osob, z toho 11 749 osob spadalo mezi dosažitelné uchazeče ve věku 15–64 let, kteří mohli při nabídce vhodného pracovního místa bezprostředně nastoupit do zaměstnání. Mezi osoby se zdravotním postižením patřilo 15,7 % ze všech uchazečů na úřadech práce v Pardubickém kraji (tj. 1 952 osob), což znamenalo druhou nejvyšší hodnotu v mezikrajském srovnání (při celostátním průměru 12,8 %).

Ke konci července 2025 evidovaly pracoviště úřadu práce v kraji 5 271 volných pracovních míst, z toho u 352 míst bylo uvedeno, že jsou vhodné pro osoby se zdravotním postižením. Ve srovnání s předchozím měsícem se počet volných pracovních míst na pobočkách úřadu práce v kraji snížil o 197, což znamenalo nejvyšší měsíční pokles v letošním roce. Oproti konci července 2024 volných míst značně ubylo. Při hodnocení dat je třeba brát v úvahu, že je tento pokles způsoben legislativní úpravou v podobě novely zákona o zaměstnanosti, podle níž je nově možné vést volné pracovní místo v evidenci úřadu práce maximálně po dobu šesti měsíců ode dne jeho oznámení zaměstnavatelem. Tato novela se poprvé promítla v lednu 2025, kdy na základě ní byla z evidence vyřazena první pracovní místa.

Uchazeči o zaměstnání, pracovní místa v evidenci úřadu práce
a podíl nezaměstnaných osob podle krajů k 31. červenci 2025
Zdroj: Ministerstvo práce a sociálních věcí

Na jedno volné pracovní místo v evidenci úřadu práce v kraji připadali ke konci července 2025 více než dva uchazeči o zaměstnání (2,4 uchazeče, při celostátním průměru 3,4 uchazeče). Mezi okresy kraje registrujeme nejpříznivější poměr mezi uchazeči a pracovními místy na Orlickoústecku, kde na jedno volné pracovní místo připadalo 1,7 uchazeče o zaměstnání. Naopak nejméně příznivý poměr mělo Svitavsko, ve kterém připadalo na jedno volné pracovní místo v evidenci úřadu práce 3,7 uchazeče o zaměstnání.