Nezaměstnanost v Pardubickém kraji k 30. červnu 2025

10. 7. 2025

Ke konci června 2025 dosáhl podíl nezaměstnaných osob v Pardubickém kraji hodnoty 3,27 % a byl stejně jako v předchozích dvou měsících druhý nejnižší mezi kraji Česka. Ve srovnání s předchozím měsícem se nezaměstnanost v kraji snížila o 0,02 procentního bodu, oproti konci června předchozího roku naopak vzrostla o 0,45 procentního bodu. Na jedno volné pracovní místo v evidenci úřadu práce v kraji připadali ke konci června více než dva uchazeči o zaměstnání (2,1), přičemž nejpříznivější poměr mezi uchazeči a pracovními místy měl v rámci kraje okres Ústí nad Orlicí (1,6).

Podíl nezaměstnaných osob (podíl dosažitelných uchazečů o zaměstnání v evidenci úřadu práce ve věku 15–64 let ze všech obyvatel ve stejném věku) dosáhl v Pardubickém kraji ke konci června 2025 hodnoty 3,27 %, což znamenalo nejvyšší červnovou hodnotu v kraji od roku 2017. Ve srovnání s předchozím měsícem se nezaměstnanost mírně snížila, na území kraje poklesla o 0,02 procentního bodu a na území celého Česka o 0,004 procentního bodu na 4,22 %. V tomto období se v kraji snížil podíl nezaměstnaných mužů i podíl nezaměstnaných žen. První jmenovaný podíl v kraji poklesl o 0,01 procentního bodu na 2,83 % a druhý jmenovaný o 0,03 procentního bodu na 3,73 % ke konci června 2025. V rámci celého Česka poklesl pouze podíl nezaměstnaných mužů (o 0,04 procentního bodu na 3,82 % ke konci června 2025), podíl nezaměstnaných žen vzrostl (o 0,03 procentního bodu na 4,63 %). Oproti konci června předchozího roku se nezaměstnanost naopak zvýšila, v kraji došlo k nárůstu o 0,45 procentního bodu, celostátně o 0,61 procentního bodu.

Uchazeči o zaměstnání, pracovní místa v evidenci úřadu práce
a podíl nezaměstnaných osob k 30. červnu 2025
Zdroj: Ministerstvo práce a sociálních věcí

V rámci komparace všech 14 krajů se podíl nezaměstnaných osob ke konci června 2025 pohyboval v rozmezí od 3,16 % v Praze po 6,50 % v Ústeckém kraji (při celostátním průměru 4,22 %). Zatímco druhá nejvyšší hodnota v tomto žebříčku náležela Moravskoslezskému kraji (6,00 %), druhá nejnižší hodnota patřila Pardubickému kraji. Ve srovnání s předchozím měsícem se nezaměstnanost snížila v devíti krajích Česka, nejvýrazněji poklesla v Karlovarském kraji (o 0,10 procentního bodu), naopak nejvíce vzrostla v Hlavním městě Praze (o 0,07 procentního bodu). V Pardubickém kraji evidujeme v rámci mezikrajské komparace šestý nejvyšší pokles.

Podíl nezaměstnaných osob v Pardubickém kraji a ČR ke konci jednotlivých měsíců
Zdroj: Ministerstvo práce a sociálních věcí

Mezi okresy Pardubického kraje se podíl nezaměstnaných osob ke konci prvního pololetí roku 2025 pohyboval v rozmezí od 2,94 % v okrese Ústí nad Orlicí po 3,49 % v okrese Svitavy. Druhou nejnižší nezaměstnanost mezi okresy kraje mělo Chrudimsko (3,27 %), třetí nejnižší Pardubicko (3,39 %). Ve srovnání s předchozím měsícem se pořadí okresů v tomto žebříčku nezměnilo. Růst nezaměstnanosti v tomto období evidujeme pouze na Pardubicku (o 0,01 procentního bodu), k nejvýraznějšímu poklesu mezi okresy kraje pak došlo na Svitavsku (o 0,05 procentního bodu).

Podíl nezaměstnaných osob v Pardubickém kraji a ČR ke konci června
Zdroj: Ministerstvo práce a sociálních věcí

Ke konci šestého měsíce roku 2025 bylo na pobočkách úřadu práce v Pardubickém kraji evidováno 11 630 nezaměstnaných osob, z toho 10 953 osob spadalo mezi dosažitelné uchazeče ve věku 15–64 let, kteří mohli při nabídce vhodného pracovního místa bezprostředně nastoupit do zaměstnání. Mezi osoby se zdravotním postižením patřilo 16,2 % ze všech uchazečů na úřadech práce v Pardubickém kraji (tj. 1 881 osob), což znamenalo nejvyšší hodnotu v mezikrajském srovnání (při nejnižší hodnotě 6,9 % v Praze a celostátním průměru 13,1 %).

Podle nejvyššího dosaženého vzdělání měly nejvýraznější zastoupení mezi uchazeči o zaměstnání ke konci června 2025 osoby se středoškolským vzděláním bez maturity (v kraji 36,9% zastoupení, celostátně 33,5%). Druhé nejvýraznější zastoupení náleželo osobám, které nedosáhly vyššího než základního vzdělání (v kraji 28,4% zastoupení, celorepublikově 31,8%). Uchazeči se středoškolským vzděláním s maturitou se na celkovém počtu nezaměstnaných osob na pobočkách úřadu práce v Pardubickém kraji podíleli 24,5 % (celostátně 23,4 %) a uchazeči s vyšším odborným nebo vysokoškolským vzděláním 10,2 % (v celém Česku 11,2 %).

Uchazeči o zaměstnání, pracovní místa v evidenci úřadu práce
a podíl nezaměstnaných osob podle krajů k 30. červnu 2025
Zdroj: Ministerstvo práce a sociálních věcí

Ke konci června 2025 evidovaly pobočky úřadu práce v kraji 5 468 volných pracovních míst, z toho u 365 míst bylo uvedeno, že jsou vhodné pro osoby se zdravotním postižením. Ve srovnání s předchozím měsícem se počet volných pracovních míst na pobočkách úřadu práce v kraji zvýšil o 422, což znamenalo nejvyšší měsíční nárůst v letošním roce. Oproti konci prvního pololetí roku 2024 volných míst značně ubylo. Při hodnocení dat je třeba brát v úvahu, že je tento pokles způsoben legislativní úpravou v podobě novely zákona o zaměstnanosti, podle níž je nově možné vést volné pracovní místo v evidenci úřadu práce maximálně po dobu šesti měsíců ode dne jeho oznámení zaměstnavatelem. Tato novela se poprvé promítla v lednu 2025, kdy na základě ní byla z evidence vyřazena první pracovní místa.

Na jedno volné pracovní místo v evidenci úřadu práce v kraji připadali ke konci června 2025 více než dva uchazeči o zaměstnání (2,1 uchazeče, při celostátním průměru 3,2 uchazeče). Mezi okresy kraje registrujeme nejpříznivější poměr mezi uchazeči a pracovními místy na Orlickoústecku, kde na jedno volné pracovní místo připadalo 1,6 uchazeče o zaměstnání. Naopak nejméně příznivý poměr mělo Svitavsko, ve kterém připadalo na jedno volné pracovní místo v evidenci úřadu práce 3,3 uchazeče o zaměstnání.