HDP, regionální účty v Pardubickém kraji v roce 2024

23. 1. 2026 

Rok 2024 přinesl meziroční růst hrubého domácího produktu (ve srovnatelných cenách) v Pardubickém kraji o 4,1 %, což byl nejvyšší procentuální nárůst v mezikrajském srovnání (při poklesu ve čtyřech krajích). Hodnotou 623,7 tis. Kč HDP na obyvatele kraj v roce 2024 obsadil šestou nejvyšší pozici v mezikrajském srovnání. Míra investic v kraji meziročně mírně klesla na 25,9 % (při nárůstu ve čtyřech krajích a celorepublikovém podílu 26,5 %). 

Objem hrubého domácího produktu (HDP) v roce 2024 v kraji činil 330,3 mld. Kč, což představuje 4,1 % republikové hodnoty. Dlouhodobě se podíl HDP kraje na celostátním úhrnu (přes meziroční výkyvy) zvolna snižoval – v roce 1995 činil 4,4 %, v období vzniku kraje (rok 2000) dosahoval 4,2 %, minimální podíl byl zaznamenán v letech 2012 a 2013, a to 3,8 %.

Hodnotou 623,7 tis. Kč HDP na obyvatele kraj v roce 2024 obsadil šestou nejvyšší pozici v mezikrajském srovnání. Šlo o nejlepší umístění kraje za posledních třicet let. HDP na obyvatele v kraji se na průměru Česka podílel 84,3 %, tedy o 2,4 procentního bodu větší měrou než v roce předchozím. Ve vztahu k republikovému průměru bez Hl. města Prahy byl v roce 2024 krajský HDP na obyvatele poprvé od vzniku kraje vyšší, a to o 0,7 p. b. (nejvíce – o 7 až 8 p. b. – za ním zaostával v letech 2012 a 2013).

Hrubý domácí produkt na 1 obyvatele

Meziroční růst HDP ve srovnatelných cenách po roce 2000 v kraji dosáhl maximální hodnoty v roce 2006, následovalo zpomalování růstu vlivem nastupující ekonomické recese, které přešlo v roce 2009 na krajské i celorepublikové úrovni v meziroční pokles. Výrazné meziroční snížení HDP v kraji bylo též zaznamenáno v roce 2012.

Meziroční růst/pokles HDP ve srovnatelných cenách

V letech 2014 až 2019 sledujeme oživení ekonomiky, tempo růstu se však postupně zpomalovalo. Rok 2020 silně ovlivněný pandemií covidu-19 přinesl meziroční snížení HDP ve srovnatelných cenách ve všech krajích; v Pardubickém kraji byl přitom zaznamenán nejnižší pokles HDP (o 1,5 %) mezi kraji. Rok 2021 přinesl oživení ekonomiky spojené s meziročním růstem HDP ve všech krajích s výjimkou kraje Karlovarského (pokles o 0,6 p. b.) a Pardubického (stagnace). Naopak navýšení HDP v roce 2022 oproti roku předchozímu o 6,0 % bylo v Pardubickém kraji  nejvyšší v mezikrajském srovnání. Meziroční nárůst HDP v kraji o rok později o 1,1 % byl mezi kraji osmý nejvyšší. Rok 2024 přinesl meziroční navýšení HDP v kraji o 4,1 %, což byl nejvyšší procentuální nárůst v mezikrajském srovnání (při poklesu v krajích Jihočeském, Ústeckém, Královéhradeckém a Zlínském a celorepublikovém růstu o 1,3 %).

Meziroční růst/pokles HDP ve srovnatelných cenách v Česku a krajích

Hrubý domácí produkt v krajích v letech 2020 až 2024

HDP na obyvatele v PPS (Standardu kupní síly) byl v porovnání s EU (27 států) v dlouhodobém pohledu v kraji nejnižší v roce 2000, kdy dosahoval 62,7 % průměru EU. Poté se vyznačoval rostoucím trendem (v roce 2020 hodnotou 78,9 % dosáhl maxima za posledních 30 let), v roce 2021 pak došlo k poklesu (na 72,6 %), poté následovalo období postupného růstu na 76,4 % v roce 2024. Tímto podílem se Pardubický kraj zařadil na šestou nejvyšší příčku v mezikrajském srovnání (při minimu 56,4 % v Karlovarském kraji), což bylo jeho nejlepší umístění v třicetileté historii. Průměr EU převyšuje z jednotlivých krajů dlouhodobě pouze Hlavní město Praha (v roce 2024 o 92,0 %).

Výraznou převahu Prahy ovlivňuje vysoký počet zaměstnaných přijíždějících do hlavního města za prací z jiných regionů. Srovnáme-li HDP na 1 zaměstnaného (ukazatel, který v sobě zohledňuje počet osob, které produkt vytvářejí, tj. zahrnuje i dojíždějící z jiných krajů), nejsou mezikrajské rozdíly tak výrazné. Republikový průměr HDP na 1 zaměstnaného převyšovala v roce 2024 nejen Praha (o 41 %), ale i Středočeský kraj (o 8 %), nejvíce přitom za celorepublikovou hodnotou zaostával kraj Karlovarský (o 30 %). Pardubický kraj se přitom nacházel 11 % pod celorepublikovým průměrem HDP na 1 zaměstnaného.

Na tvorbě HDP se rozhodující měrou dlouhodobě podílí sekundární (průmysl a stavebnictví) a  terciární sektor (tržní a netržní služby). Zastoupení primárního sektoru (zemědělství, lesnictví, rybářství) na hrubé přidané hodnotě (HPH), představující rozdíl mezi celkovou produkcí a mezispotřebou jednotlivých odvětví daného regionu, v dlouhodobém pohledu vykazuje spíše klesající tendenci. V mezikrajském srovnání však patří podíl primárního sektoru na HPH v kraji nadále k nejvyšším – v roce 2024 mu s 3,4 % patřila čtvrtá nejvyšší příčka za Krajem Vysočinou, Jihočeským a Královéhradeckým krajem. Podíl sekundárního sektoru na HPH v kraji se v roce 2024 hodnotou 42,3 % (o 0,9 procentního bodu více než v roce 2023) řadil na druhé místo mezikrajského srovnání za Zlínský kraj. Zastoupení terciární sféry na HPH se v kraji v roce 2024 meziročně snížilo o 0,4 p. b. na 54,3 %, což je třetí nejnižší podíl mezi kraji.

Tvorba hrubého fixního kapitálu (THFK = ukazatel charakterizující investiční aktivitu v regionu) dosáhla v roce 2024 v kraji hodnoty 85,6 mld. Kč v běžných cenách (o 5,3 mld. více než v roce předchozím). Na celorepublikové THFK se kraj podílel 4,0 %, což představuje 5. nejnižší hodnotu v mezikrajském srovnání. Z odvětvového pohledu bylo v roce 2024 v kraji nejvíce investováno do průmyslu (27,3 %), činností v oblasti nemovitostí (24,4 %) a sféry obchodu, dopravy, ubytování a pohostinství (20,6 %). Ve srovnání s republikovou strukturou THFK zjišťujeme v kraji v roce 2024 nadprůměrné zastoupení zejména sekce obchod, doprava, ubytování a pohostinství a sekce průmysl (shodně o 4,9 procentního bodu).

THFK po přepočtu na obyvatele činil v roce 2024 v Pardubickém kraji 161,6 tis. Kč s maximem v Praze a Středočeském kraji a nejnižší hodnotou v kraji Libereckém a Moravskoslezském. Hodnota Pardubického kraje byla v mezikrajském srovnání (stejně jako v předchozím roce) pátá nejvyšší (v dlouhodobém pohledu šlo o jedno z nejlepších umístění mezi kraji).

Míra investic (podíl tvorby hrubého fixního kapitálu na hrubém domácím produktu)

Míra investic (podíl THFK na HDP) se v kraji dlouhodobě držela spíše pod celorepublikovým průměrem a vyznačovala se klesající tendencí. Jestliže na celorepublikové úrovni došlo k obratu trendu po roce 2017, v kraji se míra investic začala zvyšovat až od roku 2021. V roce 2024 míra investic v kraji (25,9 %) zaostávala za republikovým průměrem o 0,6 procentního bodu a řadila se doprostřed žebříčku krajů (s minimem 22,2 % v Kraji Vysočina a maximem 29,9 % v Praze). Meziročně míra investic v kraji klesla o 0,4 procentního bodu při poklesu v dalších devíti krajích a snížení v celém Česku o 1,4 p. b.

K regionálnímu HDP lze přistupovat jak z pohledu jeho tvorby, kde hlavní složkou je hrubá přidaná hodnota jednotlivých odvětví, tak z hlediska přerozdělení, kde podstatnou část tvoří příjmy domácností. Čistý disponibilní důchod domácností (ČDDD) využívaný k hodnocení úrovně materiálního bohatství domácností bydlících v daném regionu se vyznačuje dlouhodobě rostoucí tendencí, s výjimkou let 2009 až 2013, kdy vlivem ekonomického útlumu růst výrazně zpomalil. Poté nastává oživení a ČDDD v kraji se začal zvyšovat. V roce 2024 v běžných cenách meziročně vzrostl o 2,7 % při republikovém navýšení o 4,5 %. ČDDD kraje se na republikovém objemu dlouhodobě podílí v průměru 4,6 % a jedná se nejčastěji o třetí nejnižší podíl v mezikrajském srovnání.

V hodnotě ČDDD na obyvatele se kraj od roku 2012 střídavě řadil na šestou a sedmou pozici mezi kraji, v letech 2021 a 2022 mu patřila osmá příčka, v roce 2023 pak devátá. V roce 2024 se kraj hodnotou 372,9 tis. Kč na obyvatele zařadil na osmé místo v mezikrajském srovnání (do roku 2003 přitom obsazoval nejčastěji 12. pořadí). Za celorepublikovým ČDDD na obyvatele (výrazně ovlivněným vysokými hodnotami za Hlavní město Prahu) důchod v kraji dlouhodobě zaostává – v roce 2024 o 6,7 % (nejméně v roce 2020 – o 4,4 %), počátkem tisíciletí pak o více než 8 %. Hodnotě ČDDD na obyvatele v Česku bez Prahy se krajský důchod do roku 2014 postupně přibližoval, následně se trend obrátil a v roce 2024 ČDDD na obyvatele v kraji za celorepublikovou hodnotou bez zohlednění hlavního města zaostával o 2,1 %.

Základní makroekonomické ukazatele na 1 obyvatele v běžných cenách

Souhrnný pohled na vývoj vybraných makroekonomických ukazatelů po přepočtu na obyvatele (v běžných cenách bez zohlednění cenových vlivů) nabízí předchozí graf. Je patrné, že zaostávání kraje za průměrem Česka je oproti ostatním srovnávaným ukazatelům nejméně výrazné u ČDDD na obyvatele.

Metodické poznámky:

Regionální účty, nejvýznamnější zdroj regionálních makroekonomických ukazatelů, jsou regionální obdobou národních účtů. Vycházejí z ročních národních účtů sestavených pro Českou republiku, metodicky odpovídají Evropskému systému účtů (ESA 2010) a důsledně dodržují pravidla a doporučení platná pro členské země Evropské unie, tzn., že jsou s nimi srovnatelné – harmonizované.

V souladu s metodikou ESA 2010 jsou ukazatele zjišťovány pracovištní metodou, to znamená, že ukazatele za podniky jsou alokovány do regionů podle skutečného místa působení jednotky. Hrubá přidaná hodnota za multiregionální organizace je alokována na základě objemu mzdových prostředků vyplacených zaměstnancům v jednotlivých krajích. Ukazatele účtů domácností se vztahují k místu bydliště domácností.

Hrubý domácí produkt (HDP) je klíčovým ukazatelem vývoje ekonomiky. Představuje souhrn přidaných hodnot jednotlivých institucionálních sektorů nebo jednotlivých odvětví v činnostech považovaných dle ESA za produktivní (tj. včetně služeb tržní i netržní povahy) a čistých daní na produkty (je tedy vyjádřen v kupních cenách). Z hlediska užití je HDP roven souhrnu konečné spotřeby (domácností, vlády a neziskových organizací sloužících domácnostem), tvorby hrubého kapitálu (fixního kapitálu a salda zásob a čistého pořízení cenností) a salda zahraničního obchodu.

Hrubá přidaná hodnota (HPH) představuje souhrn přidaných hodnot jednotlivých odvětví (tj. HDP bez čistých daní na produkty, jež nelze rozdělit mezi jednotlivá odvětví). Odvětvová struktura je uspořádána podle klasifikace CZ-NACE, která je obsahově shodná s evropskou klasifikací NACE Rev. 2.

Tvorba hrubého fixního kapitálu (THFK) obsahuje hodnotu pořízení hmotného i nehmotného investičního majetku (koupeného, bezúplatně převzatého nebo vyrobeného ve vlastní režii), sníženou o hodnotu jeho prodeje a hodnotu majetku předaného bezúplatně. Patří sem i pořízení formou finančního leasingu. Cílem pořízení je vždy využívat tento investiční majetek při produktivní činnosti, včetně bydlení v obydlí jeho vlastníka. Fixním kapitálem jsou pouze aktiva používaná ve výrobě
po dobu delší než jeden rok. Patří sem rovněž např. předměty pro vojenské účely, výdaje na výzkum a vývoj apod.

Čistý disponibilní důchod domácností (ČDDD) představuje částku, kterou mohou domácnosti věnovat na konečnou spotřebu, na úspory ve formě finančních aktiv a na akumulaci hmotných a nehmotných aktiv. Disponibilní důchod je výsledkem tvorby a rozdělení důchodů a je bilanční položkou účtu druhotného rozdělení důchodů.

Pro potřeby mezinárodního srovnání jsou vybrané ukazatele přepočteny do měnové jednotky euro a do standardu kupní síly PPS (Purchasing Power Standard), a to dle koeficientů vydávaných Evropským statistickým úřadem (Eurostat).

Regionální makroekonomické ukazatele jsou revidovány v souladu s revizemi ročních národních účtů. Data regionálních účtů za rok 2024 vč. revize dat roku 2023 (ve vybraných ukazatelích i za starší roky) ČSÚ zveřejnil 9. 1. 2026.