Důchody a příjemci důchodů v Pardubickém kraji v roce 2025

14. 5. 2026

V Pardubickém kraji v prosinci 2025 pobíralo některý z důchodů 144,3 tis. osob, z toho 119,1 tis. osobám byl vyplácen starobní důchod samostatně nebo v kombinaci s pozůstalostním důchodem. Průměrný starobní důchod proti roku 2024 vzrostl o 437 Kč a činil 20 895 Kč. Rozdíl mezi výší starobního důchodu (sólo) mužů a žen činil 2 282 Kč.

V Pardubickém kraji v prosinci 2025 splňovalo podmínky pro výplatu některého z důchodů 144 313 osob. Mezi všemi příjemci důchodů převažovaly ženy z 57,9 % (83 538 žen), muži tvořili 42,1% podíl (60 775 mužů). Celkový počet osob pobírajících důchod v roce 2025 v Pardubickém kraji se meziročně snížil o 866 osob (počet mužů poklesl o 387, počet žen se snížil výrazněji, a to o 479). Meziroční pokles počtu příjemců důchodů v roce 2025 vystřídal předchozí dvouleté období, ve kterém se jejich počty v kraji zvyšovaly.

Dle jednotlivých důchodových kategorií byla z celkového počtu příjemců důchodů v Pardubickém kraji v roce 2025 nejpočetněji zastoupena kategorie příjemců starobních důchodů plných a poměrných vyplácených sólo a v kombinaci s pozůstalostním důchodem (tj. vdovským nebo vdoveckým), kteří tvořili 82,5 % osob (119,1 tis.); vyšší zastoupení starobních důchodců bylo mezi ženami (83,7 %) než mezi muži (80,9 %). Kategorie příjemců invalidních důchodů (sólo a v kombinaci s pozůstalostním důchodem) zahrnovala 15,4 % (22,2 tis.) ze všech příjemců důchodů. Tato kategorie tvoří vyšší podíl mezi muži (17,1 %) než mezi ženami (14,1 %). Vdovský a vdovecký důchod sólo pobíralo celkem 0,7 % osob (1,0 tis.) a sirotčí důchod 1,4 % osob (2,0 tis.).

Příjemci důchodů podle pohlaví a druhu pobíraného důchodu v Pardubickém kraji v prosinci 2025

Nejpočetněji zastoupenou skupinou mezi příjemci důchodů vyplácených sólo v Pardubickém kraji byli příjemci starobního důchodu (plného bez poměrného), kteří na konci roku 2025 představovali 89,7 tis. osob (44,3 tis. mužů, 45,4 tis. žen). Počet starobních důchodců v kraji meziročně klesl o 777 osob, výraznější pokles byl zaznamenán mezi ženami (-420 osob), než mezi muži (-357). Ve srovnání s rokem 2015 byl počet příjemců starobních důchodů v kraji vyšší o 0,8 % (o 740 osob), zvýšení se týkalo pouze mužů (+6,0 %, 2 515 osob), počet žen se v průběhu sledovaného období snížil (-3,8 %, tj. -1 775 osob).

Příjemci a průměrná výše starobního důchodu sólo podle pohlaví v Pardubickém kraji (v prosinci)

Průměrný starobní důchod plný vyplácený sólo (bez souběhu s vdovským/vdoveckým důchodem a bez poměrného starobního důchodu) v prosinci roku 2025 v Pardubickém kraji činil 20 895 Kč, byl proti průměru Česka nižší o 280 Kč a ve srovnání s ostatními kraji byl 4. nejnižší. Nejvyšší starobní důchody byly na konci roku 2025 vypláceny v Hl. m. Praze (22 386 Kč), nejnižší pobírali příjemci žijící v Karlovarském kraji (20 329 Kč).

Průměrná výše důchodů podle jejich druhu a pohlaví příjemce v Pardubickém kraji
a Česku v prosinci 2025

Muži v Pardubickém kraji pobírali na konci roku 2025 plný starobní důchod bez souběhu ve výši 22 050 Kč. V rámci krajů České republiky byly nejvyšší starobní důchody mužů vypláceny v Hlavním městě Praze (23 732 Kč) a nejnižší v Karlovarském kraji (21 419 Kč), senioři v Pardubickém kraji se výší důchodů umístili na čtvrté nejnižší pozici.

Mezi 77 okresy Česka se s nejvyšší hodnotou vypláceného starobního důchodu mužů umístil jako první v pořadí okres Karviná (24 252 Kč) následovaný Prahou a okresem Praha-západ (23 732 Kč, resp. 23 630). V rámci Pardubického kraje se nejvýše, na 26. příčce, umístil okres Pardubice (22 361 Kč), 18. nejnižší pozici obsadil okres Svitavy (21 694 Kč). Nejnižší penze v rámci Česka pobírali starobní důchodci z okresů Jeseník, Znojmo a Cheb (20 756 Kč, 20 793 Kč, 20 987 Kč).

Průměrná měsíční výše starobního důchodu mužů podle okresů a krajů v prosinci 2025
(plné starobní důchody vyplácené sólo)

Ženy ve starobním důchodu v Pardubickém kraji pobíraly v průměru o 2 282 Kč nižší penze než muži a jejich plný důchod bez souběhu s pozůstalostním důchodem tedy v roce 2025 činil 19 768 Kč. V mezikrajském srovnání byly nejvyšší starobní důchody žen vypláceny obdobně jako u mužů v Hlavním městě Praze (21 268 Kč) a naopak nejnižší v Karlovarském kraji (19 344 Kč). Ženy z Pardubického kraje se výší starobního důchodu zařadily na pátou nejnižší pozici ve srovnání krajů. 

Průměrná měsíční výše starobního důchodu žen podle okresů a krajů v prosinci 2025
(plné starobní důchody vyplácené sólo)

Mezi všemi okresy Česka seřazenými dle výše starobních důchodů žen bez souběhu s pozůstalostním důchodem na konci roku 2025 se nejvýše zařadila Praha a okresy Praha-západ a Mladá Boleslav (21 268 Kč, 20 808 Kč, 20 644 Kč); na 28. příčce se umístil okres Pardubice (19 899 Kč). Na opačném konci srovnání se umístily okresy Karviná, Znojmo a Jeseník (18 750 Kč, 18 799 Kč, 18 862 Kč); z okresů Pardubického kraje byl na 24. nejnižší pozici zařazen okres Svitavy (19 609 Kč).

Mezi příjemci starobního důchodu každoročně roste podíl osob, které se rozhodly odejít do předčasného starobního důchodu. Důvody souvisí se zvyšováním hranice pro odchod do důchodu a s obtížnějším uplatněním starších osob na trhu práce, od konce roku 2022 také s mimořádnými valorizacemi důchodů.

V prosinci 2025 pobíralo v Pardubickém kraji předčasný starobní důchod (samostatně i v souběhu s pozůstalostním důchodem) 38,3 % (45,5 tis. osob) důchodců ve starobním důchodu. Od roku 2015 vzrostl počet osob, které do předčasného důchodu v Pardubickém kraji odešly, o 10,2 tisíce, podíl důchodců v předčasném starobním důchodu z důchodců ve starobním důchodu celkem vzrostl o 8,9 procentního bodu. Vzestupný trend je patrný u obou pohlaví. Vyšší podíl důchodců v předčasném důchodu je dlouhodobě patrný u mužů, u kterých na konci roku 2025 v kraji činil 40,9 %. Ženy v předčasném důchodu v kraji tvořily 36,5 % příjemkyň starobních důchodů. V absolutních číslech ženy v předčasném starobním důchodu v prosinci 2025 přečíslily muže o 5,5 tisíce osob.

Příjemci předčasných starobních důchodů v Pardubickém kraji, jeho okresech a v Česku (v prosinci)
(podíl příjemců předčasných důchodů na celkovém počtu příjemců starobních důchodů)
(bez poměrných důchodů, včetně souběhu s vdovským nebo vdoveckým důchodem)

Pardubický kraj se dlouhodobě umísťuje na nejvyšších pozicích v podílu osob v předčasném starobním důchodu (ze všech starobních důchodců). V mezikrajském srovnání obsadil nejvyšší pozici v roce 2025 Kraj Vysočina (41,6 %), následovaný krajem Moravskoslezským (38,4 %) a Pardubickým (38,3 %). Nejnižší podíl osob v předčasném důchodu žije v Praze (17,4 % v roce 2025). Ve všech okresech Pardubického kraje v roce 2025 podíl příjemců předčasných starobních důchodů převyšoval hodnotu republikového průměru (32,8 %). Mezi okresy Pardubického kraje je dlouhodobě nejvyšší podíl příjemců předčasných důchodů evidován v okrese Ústí nad Orlicí (40,8 % v roce 2025) a Svitavy (39,2 % v roce 2025). Nejnižší podíly v kraji tvořili důchodci v předčasném důchodu v okresech Pardubice (36,4 %) a Chrudim (37,2 %).

Pozůstalostní důchod neboli vdovský a vdovecký důchod vyplácený samostatně nebo v kombinaci s přímým důchodem (tj. starobním nebo invalidním) pobírala na konci roku 2025 více než pětina ze všech příjemců některého z důchodů v Pardubickém kraji (30,4 tis. osob). Žen pobírajících vdovský důchod bylo v prosinci 2025 v Pardubickém kraji celkem 25,5 tis., a to bylo 5krát více, než činil počet mužů s vdoveckým důchodem sólo a v kombinaci s přímým důchodem (5,0 tis. osob). Z porovnání počtu příjemců vdovských a vdoveckých důchodů v letech 2015 a 2025 je patrný výraznější pokles u žen (-8,4 %) než u mužů (-3,6 %).

Výše pozůstalostních důchodů vyplácených sólo nebo v kombinaci s přímým důchodem se v kraji pohybuje pod republikovým průměrem s výjimkou vdoveckých důchodů sólo, které v roce 2025 byly mezi kraji 4. nejvyšší (12 338 Kč) a o 193 Kč převyšovaly průměr Česka. Naproti tomu vdovecké důchody vyplácené v kombinaci s přímým důchodem byly v mezikrajském srovnání druhé nejnižší (24 514 Kč), o 624 Kč nižší, než činil republikový průměr. Vdovské důchody kombinované s přímým důchodem byly páté nejnižší (22 760 Kč) a vdovské důchody vyplácené sólo byly v mezikrajském srovnání šesté nejnižší (13 110 Kč).

Celkem 22,2 tis. osob (15,4 % z celkového počtu příjemců důchodů) pobíralo v Pardubickém kraji v prosinci 2025 některou ze tří kategorií invalidního důchodu. Mezi muži, kteří pobírají důchod, tvoří invalidní důchodci významnější podíl (17,1 %; 10,4 tis. osob.) než mezi ženami (14,1 %; tj. 11,8 tis. osob). Příjemci důchodů pro invaliditu 3. stupně (sólo včetně souběhu s pozůstalostním důchodem) představovali druhý nejvyšší podíl z celkového počtu příjemců invalidních důchodů, a to 35,1 % (7,8 tis. osob). Oproti roku 2015 se počet příjemců důchodů pro invaliditu 3. stupně snížil o čtvrtinu. Příjemci důchodů pro invaliditu 2. stupně tvořili v roce 2025 téměř pětinu ze všech invalidních důchodců v kraji (19,8 %, tj. 4,4 tis. osob) a jejich počet od roku 2015 vzrostl o pětinu. Nejvyšší podíl (45,1 %, tj. 10,0 tis. osob) ze všech invalidních důchodců představovali příjemci důchodu pro invaliditu 1. stupně. Od roku 2015 vzrostl jejich počet v kraji o 16,8 %.

Příjemci invalidních důchodů podle stupně invalidity v Pardubickém kraji (v prosinci)
(včetně souběhu s vdovským nebo vdoveckým důchodem)

Průměrná výše invalidních důchodů vyplácených sólo v Pardubickém kraji v roce 2025 byla ve srovnání s celostátním průměrem vyšší u všech kategorií. Invalidní důchody 3. stupně byly v mezikrajském žebříčku šesté nejvyšší (17 730 Kč). Čtvrté nejvyšší ve srovnání krajů byly důchody pro invaliditu 2. stupně (12 073 Kč) a třetí příčku obsadily v kraji vyplácené důchody pro invaliditu 1. stupně (10 204 Kč).

Více než dva tisíce osob pobíraly v prosinci 2025 v Pardubickém kraji sirotčí důchod v průměrné výši 10 965 Kč. Počet příjemců sirotčích důchodů v kraji se dlouhodobě pohybuje kolem 2 tisíc, průměrná výše však oproti roku 2015 vzrostla téměř dvojnásobně. V rámci okresů Pardubického kraje nejvyšší počet osob pobírajících sirotčí důchod žije v okrese Pardubice (633 osob, tj. 31,3 % krajského úhrnu) a nejnižší v okrese Chrudim (425 osob; 21,0 %).

Všechny údaje použité v tomto příspěvku (včetně dat v tabulkách a grafech) vycházejí ze zdrojů České správy sociálního zabezpečení, resp. Ministerstva práce a sociálních věcí, od nichž ČSÚ datové podklady přebírá. Všechny údaje jsou uváděny podle stavu v prosinci daného roku.