Cizinci v Pardubickém kraji ke konci roku 2023 (včetně zaměstnaných cizinců)

22. 4. 2025

Ke konci roku 2023 žilo v Pardubickém kraji 39,4 tis. občanů cizích zemí (nezahrnuje cizince s mezinárodní ochranou na území ČR), což znamenalo druhý nejvyšší počet za dobu existence kraje. Zatímco v komparaci se stavem ke konci roku 2021 se počet cizinců v kraji zvýšil o 78,2 %, oproti předchozímu roku se snížil o 7,5 %. Většina cizinců v kraji patřila ke konci roku 2023 mezi občany evropských zemí (88,0 %), ze zemí EU bylo pouze 20,2 % ze všech cizinců v kraji. Nejpočetnější zastoupení mezi cizinci v kraji mají každoročně od konce roku 2018 občané Ukrajiny, druhé nejpočetnější zastoupení patří od stejného roku občanům Slovenska. Mezi podnikateli s cizím státním občanstvím byli v kraji ke konci roku 2023 nejvíce zastoupeni občané Ukrajiny, druhá pozice patřila občanům Vietnamu, třetí občanům Slovenska.

Cizinci v Pardubickém kraji podle pohlaví a státního občanství (stav k 31. 12.)
Zdroj: Ředitelství služby cizinecké policie

K poslednímu dni roku 2023 byl v Pardubickém kraji zaznamenán druhý nejvyšší počet cizinců za dobu existence kraje. K tomuto dni žilo v kraji 39 357 občanů cizích zemí s povolením k trvalému nebo dlouhodobému pobytu (nezahrnuje osoby s mezinárodní ochranou na území ČR), tj. o 7,5 % méně než na konci roku 2022. V komparaci se stavem ke konci roku 2021 ovšem počet cizinců v kraji výrazně vzrostl (o 78,2 %). Na přírůstku počtu cizinců v kraji se v tomto období podíleli zejména občané Ukrajiny, jejichž počet se v kraji ztrojnásobil (nárůst z 8 374 osob na 25 138 osob). Druhý nejvyšší nárůst v absolutním vyjádření evidujeme mezi občany Filipín, těch bylo v kraji k poslednímu dni roku 2023 pětkrát více než ke konci roku 2021 (nárůst ze 44 osob na 243). Meziročně, tj. oproti konci roku 2022, v kraji nejvíce přibylo občanů Filipín (nárůst o 163 osob), nejvýrazněji se naopak snížil počet občanů Ukrajiny (o 3 187 osob). Druhý nejvyšší pokles v absolutním vyjádření evidujeme mezi občany Mongolska (o 103 osob na 1 198 osob), třetí nejvyšší mezi občany Srbska (o 79 osob na 326 osob) a čtvrtý nejvyšší mezi občany Uzbekistánu (pokles o 71 osob na 71 osob). Zároveň se v kraji snížil počet občanů dalších 40 zemí, většinou však došlo ke snížení stavu pouze v jednotkách osob. Podrobnější data jsou k nalezení v přílohové tabulce.

Od konce roku 2018 mají nejpočetnější zastoupení mezi cizinci v kraji každoročně občané Ukrajiny. Jejich podíl mezi cizinci roste. Zatímco ještě ke konci roku 2020 se občané Ukrajiny podíleli na všech cizincích v kraji necelou třetinou (30,2 %), ke konci roku 2023 již tvořili téměř dvě třetiny cizinců v kraji (63,9 %). Druhé nejpočetnější zastoupení patří od konce roku 2018 každoročně občanům Slovenska, ti se ke konci roku 2023 podíleli na všech cizincích v kraji téměř deseti procenty (9,8 %), tj. podstatně méně než v letech 2013 až 2017, kdy tvořili mezi cizinci v kraji největší skupinu a byli mezi nimi zastoupeni 25,7 % až 29,3 %. Třetí největší skupinu mezi cizinci v kraji tvoří dlouhodobě občané Vietnamu, ti se ke konci roku 2023 podíleli na všech cizincích v Pardubickém kraji 4,6 %.

Celorepubliková struktura cizinců podle občanství vykazuje ke konci roku 2023 oproti kraji vyšší podíl občanů Ruska (o 3,0 procentního bodu), Vietnamu (o 1,8 procentního bodu) a Slovenska (o 1,5 procentního bodu) a nižší podíl občanů Ukrajiny (o 9,9 procentního bodu), Mongolska (o 1,9 procentního bodu), Rumunska (o 1,7 procentního bodu) a Bulharska (o 1,4 procentního bodu).

Cizinci v ČR, Pardubickém kraji a jeho okresech podle státního občanství k 31. 12. 2023
Zdroj: Ředitelství služby cizinecké policie

Na území Česka žilo ke konci roku 2023 celkem 1 063 225 občanů cizích zemí s povolením k trvalému nebo dlouhodobému pobytu (nadále zde nejsou zahrnuti cizinci s mezinárodní ochranou na území ČR), z toho přibližně třetina byla evidována v Hlavním městě Praze (32,2 %). Atraktivní byl pro cizince také Středočeský a Jihomoravský kraj. Na území těchto dvou krajů žilo ke konci roku 2023 celkem 255 248 občanů cizích zemí, což znamenalo téměř čtvrtinu ze všech cizinců v ČR (24,0 %). Naopak nejnižší atraktivitu měl pro cizince Zlínský kraj, na jehož území pobývalo pouze 2,4 % ze všech občanů cizích zemí v ČR. Poté jen s malým odstupem následoval Olomoucký kraj a Kraj Vysočina (2,5 %, respektive 2,8 %). Na Pardubický kraj připadalo 3,7 % ze všech cizinců v ČR, což znamenalo šestou nejnižší hodnotu mezi kraji.

Mezi okresy kraje je pro cizince dlouhodobě nejatraktivnější Pardubicko, ve kterém bylo ke konci roku 2023 soustředěno 54,5 % ze všech cizinců v kraji. Ostatní okresy kraje pro cizince již tak atraktivní nebyly, na Orlickoústecku žilo 18,7 % ze všech občanů cizích zemí v kraji, na Chrudimsku 14,7 % a na Svitavsku 12,1 %.

Stejně jako v předchozích letech pocházela i ke konci roku 2023 většina cizinců v kraji z evropských zemí. Zatímco mezi občany ze zemí Evropy patřilo 88,0 % ze všech cizinců v kraji (tj. 34 626 osob), mezi občany z mimoevropských zemí spadalo pouze 12,0 % ze všech cizinců v kraji (tj. 4 712 osob). Převážnou část občanů mimoevropských zemí žijících na území Pardubického kraje tvořili občané Asie (90,2 %); občané Severní Ameriky, Jižní Ameriky, Střední Ameriky a Karibiku se podíleli 4,8 %, občané Afriky 4,5 % a občané Austrálie, Nového Zélandu a ostatních zemí Oceánie a polárních oblastí 0,4 %. Cizinců s občanstvím některé ze zemí Evropské unie žilo v kraji ke konci roku 2023 celkem 7 961, což mezi občany z evropských zemí v kraji stačilo na 23,0% zastoupení.

Celostátně pocházelo ke konci roku 2023 z evropských zemí 83,4 % cizinců (tj. 886 648 osob), což bylo o 4,6 procentního bodu méně než v Pardubickém kraji. Občané ze zemí Evropské unie byli mezi cizinci z evropských zemí celostátně zastoupeni 25,8 %, což naopak znamenalo o něco výraznější zastoupení než v Pardubickém kraji. Mezi cizince, kteří měli občanství mimoevropské země, pak patřilo celostátně 175 741 osob. Stejně jako v případě kraje byla i v ČR většina z těchto osob občany některé ze zemí Asie (83,5 %). Ze Severní Ameriky, Jižní Ameriky, Střední Ameriky a Karibiku pocházelo 10,3 % mimoevropských cizinců v ČR, z Afriky 5,6 % a z Austrálie, Nového Zélandu a ostatních zemí Oceánie a polárních oblastí 0,6 %.

Cizinci v ČR a Pardubickém kraji podle geografické zóny k 31. 12. 2023
Zdroj: Ředitelství služby cizinecké policie

Podíl cizinců na obyvatelstvu se v dlouhodobém pohledu zvyšuje ve všech krajích Česka. V Pardubickém kraji dosáhl tento podíl ke konci roku 2023 hodnoty 7,4 %, což znamenalo hodnotu o 0,6 procentního bodu nižší než v předchozím roce a zároveň hodnotu o čtyři procentní body vyšší než v roce 2018. V mezikrajském srovnání se Pardubický kraj ke konci roku 2023 umístil uprostřed žebříčku krajů, přičemž nejvyšší hodnota 24,7 % náležela Praze a o nejnižší hodnotu 4,3 % se dělil Olomoucký a Zlínský kraj (při celostátním průměru 9,8 %). Pod pět procent měl podíl cizinců na obyvatelstvu ještě Moravskoslezský kraj (4,4 %). Na opačné straně mezikrajského žebříčku se s druhým nejvyšším podílem cizinců a výraznou ztrátou na první Prahu umístil Plzeňský kraj (12,7 %).

Podíl cizinců na obyvatelstvu v krajích České republiky (stav k 31. 12.)

Mezi všemi 77 okresy Česka se podíl cizinců na obyvatelstvu v roce 2023 pohyboval v rozmezí od 2,5 % na Bruntálsku po 24,7 % v Praze. Druhé nejnižší zastoupení cizinců mezi obyvatelstvem evidujeme na Opavsku (2,6 %), druhé nejvyšší v okrese Plzeň-město (20,0 %). V rámci okresů Pardubického kraje mělo nejvyšší podíl cizinců na obyvatelstvu Pardubicko (11,9 %, tj. 10. nejvyšší podíl mezi 77 okresy Česka), nejnižší podíl pak připadal na Svitavsko (4,5 %, tj. 19. nejnižší podíl mezi okresy ČR). Orlickoústecku náležela mezi všemi 77 okresy Česka (včetně Prahy) dvacátá pátá nejnižší hodnota (5,3 %) a Chrudimsku dvacátá osmá nejnižší hodnota (5,4 %).

Cizinci v Pardubickém kraji podle věkových skupin a pohlaví (stav k 31. 12.)
Zdroj: Ředitelství služby cizinecké policie

Mezi cizinci v kraji mají dlouhodobě převahu muži. Od konce roku 2016 je jejich zastoupení v kraji ve srovnání s územím celého Česka každoročně nadprůměrné. Ke konci roku 2023 se muži na všech cizincích v kraji podíleli 52,0 %, tj. o 1,3 procentního bodu více než na území celého Česka (50,7 %). Také v celostátním pohledu evidujeme mezi cizinci dlouhodobou převahu mužů nad ženami, výjimkou byl pouze stav ke konci roku 2022, kdy se muži podíleli na všech cizincích v ČR pouze 48,9 %. V rámci okresní statistiky ke konci roku 2023 registrujeme nejvyšší zastoupení mužů mezi cizinci na Chrudimsku (53,7 %), poté následovalo Pardubicko (53,1 %) a Orlickoústecko (49,9 %). Nejnižší podíl v tomto žebříčku patřil Svitavsku (48,0 %).

Z dlouhodobého pohledu patří většina cizinců mezi osoby v produktivním věku (15–64 let). Ke konci roku 2023 spadalo mezi osoby v produktivním věku 81,4 % ze všech cizinců v kraji, což bylo o 1,6 procentního bodu více než v předchozím roce, respektive o 6,7 procentního bodu méně než ke konci roku 2018. Do věkové skupiny 0–14 let spadalo ke konci roku 2023 celkem 14,7 % cizinců v kraji a do věkové skupiny 65letých a starších 3,9 % cizinců. Zatímco zastoupení cizinců ve věkové skupině 65letých a starších bylo v kraji ke konci roku 2023 téměř stejné jako ke konci roku 2018 (nárůst o 0,05 procentního bodu), zastoupení cizinců ve věkové skupině 0–14 let se v tomto období v Pardubickém kraji zvýšilo o 6,6 procentního bodu.

Zaměstnaní cizinci v ČR, Pardubickém kraji a jeho okresech (stav k 31. 12.)
Zdroje: Ministerstvo práce a sociálních věcí a Ministerstvo průmyslu a obchodu

Podle údajů Ministerstva práce a sociálních věcí bylo ke konci roku 2023 na pobočkách úřadu práce v kraji evidováno 29 628 pracovněprávních vztahů se zahraničním zaměstnancem, přičemž podle nejnovějšího kvalifikovaného odhadu tento počet v průběhu roku 2024 poklesl o 0,1 % na 29 596 pracovněprávních vztahů ke konci roku 2024. Oproti tomu v celostátním pohledu se počet pracovněprávních vztahů cizinců meziročně zvýšil o 2,6 % na 845 468.

Cizinců s platným živnostenským oprávněním podle Ministerstva průmyslu a obchodu přibývá. Ke konci roku 2023 bylo v Pardubickém kraji registrováno 2 955 těchto osob, což bylo o 8,0 % více než ke konci prosince 2022 (při celostátním růstu o 6,0 %). V průběhu roku 2024 ovšem počet cizinců s živnostenským oprávněním vzrostl ještě výrazněji, v kraji o 18,3 % na 3 495 osob ke konci roku 2024, celostátně pak o 11,3 % na 131 738 osob.

Cizinci s živnostenským oprávněním podle státního občanství k 31. 12. 2023

Mezi podnikateli s cizím státním občanstvím měli v kraji ke konci roku 2023 největší zastoupení občané Ukrajiny (44,4 %). Významně byli v kraji zastoupeni také podnikatelé z Vietnamu (17,7 %) a ze Slovenska (17,2 %). Ve srovnání s územím celého Česka měl kraj ve struktuře cizinců s živnostenským oprávněním zejména vyšší podíl občanů Ukrajiny (44,4 % v kraji, 29,1 % v ČR). Za zmínku stojí také nižší krajský podíl podnikatelů ze Slovenska (17,2 % v kraji, 20,3 % v ČR) a Ruska (1,2 % v kraji, 4,3 % v ČR). Podle nejnovějších dat ke konci roku 2024 se pak mezi podnikateli s cizím státním občanstvím meziročně zvýšilo zejména zastoupení občanů Ukrajiny (v kraji o 5,4 procentního bodu na 49,9 %, celostátně o 3,7 procentního bodu na 32,9 %).