Charakteristika Pardubického kraje (údaje za rok 2009)
Svou rozlohou 4 519 km2 (5,7 % rozlohy ČR) je Pardubický kraj pátým nejmenším krajem ČR. Z celkové výměry kraje připadá 60,3 % na zemědělskou půdu, přitom orná půda tvoří 44,0 %. Lesní pozemky pokrývají 29,6 % rozlohy kraje. Nejvyšším bodem kraje je Králický Sněžník (1 424 m n. m.), který je součástí stejnojmenného třetího nejvyššího pohoří České republiky. Centrální a vrcholová část pohoří Králického Sněžníku se zbytky původní vegetace a vrchovištním rašeliništěm byla vyhlášena národní přírodní rezervací. Nejnižší bod kraje se nachází na hladině Labe u Kojic, při západní hranici kraje (201 m n. m.).
Pardubický kraj se vyznačuje rozmanitostí přírodních podmínek, osídlení i průmyslové a zemědělské výroby, a proto je rozdílná i kvalita životního prostředí. Mezi nejméně postižená území antropogenní činností patří oblast podhůří a vrchovin (bez větších sídel) ve střední a severní části okresu Ústí nad Orlicí a v jižní části okresu Chrudim. Nejintenzivněji je poškozené životní prostředí v územích s koncentrovaným průmyslem, osídlením a dopravními uzly. V Pardubické aglomeraci je stupeň poškození životního prostředí zejména chemickým průmyslem a energetikou jeden z největších v rámci ČR (Paramo, Synthesia, elektrárny Opatovice a Chvaletice).
Z vodohospodářského hlediska je Pardubický kraj mimořádně významnou oblastí s přebytky vodních zdrojů nadregionálního významu, a to jak vod podzemních, tak odběrů vody povrchové z vodních toků. Je pramennou oblastí toků bez přísunu znečištění z cizích povodí. Na středních a horních tocích je nižší znečištění toků z odpadních vod, s výjimkou Labe a horního toku Svitavy. Ke třem největším vodním plochám kraje patří Sečská přehrada (na Chrudimce), dále Bohdanečský rybník (na Opatovickém kanále) a Pastviny (na Divoké Orlici). Část území je pokryta velkoplošnou ochranou, tj. pásmy ochrany vod, chráněnými oblastmi přirozené akumulace vod (CHOPAV). Zásoby podzemních vod jsou vázány zejména na Ústeckou a Vysokomýtskou synklinálu české křídové pánve (okres Ústí nad Orlicí a Svitavy) a na kvartérní sedimenty Labe (okres Pardubice).
Pardubický kraj složený ze čtyř okresů – Chrudim, Pardubice, Svitavy a Ústí nad Orlicí – měl k 31. 12. 2009 celkem 451 obcí (6. nejvyšší počet obcí mezi 14 kraji ČR) s 3. nejmenší průměrnou rozlohou katastru obce 10,0 km2 a 5. nejnižším průměrným středním počtem 1 145 obyvatel na 1 obec. V obcích s méně než 500 obyvateli žije 13,5 % obyvatelstva kraje. Postupně narůstá podíl obyvatel v obcích od 500 do 1 999 obyvatel, nyní činí 24,9 %. V obcích od 2 000 do 9 999 obyvatel je podíl obyvatel v kraji 19,9 %. Podíl obyvatel v obcích nad 10 000 obyvatel se v posledním roce snížil, ke konci roku 2009 činil 41,7 %. Krajskou metropoli Pardubice obývá 17,4 % obyvatel kraje.
K 31. 12. 2009 v kraji žilo 516 329 obyvatel, což představuje 4,9 % celkového počtu obyvatel ČR. V porovnání s rokem 2008 se jedná o nárůst počtu obyvatel kraje o 0,2 %. Nejlidnatějším okresem Pardubického kraje je okres Pardubice, následují okresy Ústí nad Orlicí, Svitavy a Chrudim. Třemi největšími městy Pardubického kraje jsou Pardubice, Chrudim a Svitavy. Z hlediska věkové struktury obyvatelstva lze v roce 2009 proti roku předchozímu sledovat pokračující pokles počtu obyvatel ve skupině obyvatel 15 - 64 let – oproti roku 2008 o 0,3 %, naopak růst byl zaznamenán ve skupině 65letých a starších (o 2,7 %). Poprvé od roku 1991 se zvýšil počet dětí ve věku 0 – 14 let. Index stáří (poměr počtu obyvatel 65letých a starších k obyvatelstvu mladšímu 15 let) přitom dosáhl v roce 2009 hodnoty 106,2 (103,7 v roce 2008). Zatímco u žen dosáhl v roce 2009 index stáří hodnoty 130,6, u mužů to bylo pouhých 83,2. Tento rozdíl je způsobený zejména nižším průměrným věkem při úmrtí u mužů, ale i vyšším podílem narozených chlapců.
Jedním ze základních předpokladů zlepšení nepříznivého demografického vývoje obyvatelstva kraje je oživení bytové výstavby. V roce 2009 zaznamenal Pardubický kraj třetí nejvyšší počet zahájených bytů na 1 000 obyvatel. Oproti předchozímu roku bylo v kraji zahájeno o pětinu bytů více. Počet dokončených bytů však v kraji oproti roku 2008 poklesl o 13 % a byl po přepočtu na 1 000 obyvatel v roce 2009 mezi kraji šestý nejnižší. Nejvyšší počet bytů v rámci kraje byl dokončen v okrese Pardubice (710 bytů), nejnižší v okrese Svitavy (219 bytů).
Průměrný evidenční počet zaměstnanců za rok 2009 činil 157,3 tisíc fyzických osob. Průměrná hrubá měsíční mzda zaměstnanců v podnicích se sídlem v Pardubickém kraji dosáhla v roce 2009 u fyzických osob hodnoty 19 536 Kč – 86,3 % úrovně průměrné hrubé měsíční mzdy celé ČR (čtvrtá nejnižší mzda po Karlovarském, Zlínském a Olomouckém kraji). Z hlediska odvětvového členění byly v mezikrajském srovnání průměrné hrubé měsíční mzdy v kraji v roce 2008 v průmyslu druhé nejnižší a mzdy ve stavebnictví šesté nejvyšší (pracovištní metoda; včetně podnikatelských subjektů do 20 zaměstnanců).
Míra registrované nezaměstnanosti ke konci roku 2009 činila v kraji 9,58 % (6. nejnižší mezi kraji ČR) a byla o 3,63 procentního bodu vyšší než v roce 2008. Nejvyšší nezaměstnanost v kraji je přitom v okrese Svitavy (12,31 %). Počet registrovaných nezaměstnaných – 26 817 osob představuje 5,0 % nezaměstnaných ČR. Podíl osob ve věku do 34 let na počtu registrovaných uchazečů o zaměstnání v kraji představuje 42,4 %. Méně než polovinu (46,5 %) z počtu nezaměstnaných tvoří ženy; podíl osob se zdravotním postižením na celkovém počtu nezaměstnaných činí 15,2 %. Z hlediska vzdělání bylo nejvíce uchazečů o zaměstnání vyučených (45,1 %) a osob se základním vzděláním (24,6 %). Na jedno volné pracovní místo připadalo v kraji 14,8 zájemců o práci (třikrát více než v roce 2008), u pracovních pozic pro osoby se zdravotním postižením připadalo na jedno volné pracovní místo 33,2 uchazečů o zaměstnání.
V Pardubickém kraji činil v roce 2009 hrubý domácí produkt (HDP) na 1 obyvatele v PPS 66,6 % průměru EU27 (o 0,1 procentního bodu méně než v roce 2008). Na tvorbu HDP působí v kraji rozhodující měrou služby, které představují 53,3 % hrubé přidané hodnoty (HPH) kraje. Stěžejní je i zpracovatelský průmysl, jehož podíl na HPH kraje v roce 2009 dosáhl 29,5 %. Stavebnictví se na HPH podílelo 7,8 %.
Příslibem pro další rozvoj Pardubického kraje je jeho výhodná poloha z hlediska dopravního spojení. Územím kraje prochází 542 km železničních tratí, přičemž k nejvýznamnějším železničním uzlům patří města Pardubice a Česká Třebová, která tvoří součást mezinárodní železniční magistrály Berlín – Praha –Brno – Vídeň. Na hlavní koridor jsou v Pardubicích napojeny celostátně významné trati ve směru na Liberec a přes Chrudim a Hlinsko na Havlíčkův Brod. Současná silniční síť zaujímá 3 604 km, z toho dálnice 9 km, silnice I. třídy měří 462 km a silnice II. třídy 912 km. Nejvýznamnější tranzitní proud prochází územím kraje po silnici č. I/35 ve směru jihovýchod – severozápad; přes Moravskou Třebovou, Svitavy, Litomyšl, Vysoké Mýto a Holice míří ke Hradci Králové. Důležitá je také silnice č. I/37, směřující od severu přes Pardubice a Chrudim ke Ždírci nad Doubravou. V Chrudimi se kříží se silnicí č. I/17 ve směru Čáslav – Heřmanův Městec – Hrochův Týnec – Zámrsk. Délka dálnice D11 na území kraje činí 9 km; v roce 2009 bylo zprovozněno její napojení na silnici I/37 u Opatovic nad Labem. V letecké dopravě hraje rozhodující úlohu mezinárodní letiště v Pardubicích s vojenským a civilním provozem. K říční dopravě slouží v kraji pouze krátký splavný úsek řeky Labe do Chvaletic, splavnění Labe až do krajského města bylo zatím odloženo. K zajímavým turistickým sezónním atrakcím patří říční osobní doprava na trase Kunětice – Pardubice – Přelouč.
V oblasti vzdělávání bylo v roce 2009 v Pardubickém kraji celkem 307 mateřských škol. V jejich 691 třídách bylo zapsáno 16 629 dětí. V kraji dále působí 252 základních škol s 41 266 žáky, 21 gymnázií se 6 910 studenty, 59 středních škol (včetně středních odborných učilišť) poskytujících odborné vzdělání 18 249 žákům denního studia (bez nástavbového studia) a 11 vyšších odborných škol s 1 038 studenty denního studia. Vysoké školství zastupuje v Pardubickém kraji Univerzita Pardubice se sedmi fakultami.
V oblasti zdravotnictví působilo v roce 2009 na území Pardubického kraje 10 nemocnic s 2 682 lůžky, 7 odborných léčebných ústavů s 1 296 lůžky, z toho 2 léčebny pro dlouhodobě nemocné se 186 lůžky, dále 138 lékáren včetně odloučených oddělení výdeje léčiv. Vedle těchto zdravotnických zařízení je v Pardubickém kraji 937 samostatných ordinací lékařů (praktických i odborných) a řada dalších zdravotnických zařízení (pracoviště vedená nelékařem, samostatné laboratoře atd.). V roce 2009 činil přepočtený počet lékařů v kraji 1 962 (z toho 1 925 lékařů v nestátních zařízeních), na 1 lékaře připadalo 263 obyvatel.
Pardubický kraj má mnohé předpoklady pro rozvoj cestovního ruchu. Má krásnou přírodu rovinného i horského charakteru, příznivé klima a množství příležitostí ke koupání, provozování vodních sportů, pro pěší turistiku, cykloturistiku a zimní sporty. K turisticky atraktivním oblastem patří zejména severní a východní část okresu Ústí nad Orlicí – podhůří Orlických hor, lyžařský areál Buková hora-Suchý vrch, oblast Králického Sněžníku. Rovněž v chrudimském okrese, zejména v jeho jižní a jihozápadní části, je řada turistických center. K nejnavštěvovanějším patří okolí Sečské přehrady, oblasti u Horního Bradla, Bojanova či Křižanovic ležící v Železných horách. Na území celého kraje se rozvíjí agroturistika (týká se podhorských částí kraje), zvláště se zaměřením na tradiční chov koní. V roce 2009 měl Pardubický kraj celkem 359 hromadných ubytovacích zařízení s 20 544 lůžky, v zařízeních pobývalo 321 tisíc hostů s průměrným počtem přenocování 3,0. Počet hromadných ubytovacích zařízení, lůžek v nich i počet hostů patří v mezikrajském srovnání v Pardubickém kraji k nejnižším.
Kulturní zařízení a aktivity kraje se soustřeďují převážně do měst. Mezi nejvýznamnější lze v okrese Chrudim zařadit Muzeum loutkářských kultur v Chrudimi, státní zámek Slatiňany a jeho hipologické muzeum, skanzen – Soubor lidových staveb Vysočina na Veselém Kopci a v přilehlých lokalitách Hlinecka. V okrese Pardubice návštěvníky zejména přiláká pardubický zámek s expozicemi Východočeského muzea a Východočeské galerie. Dále pozdně gotický hrad na Kunětické hoře a Africké muzeum v Holicích věnované zdejšímu rodákovi – cestovateli dr. Emilu Holubovi. Mnoho návštěvníků zavítá každoročně i do Národního hřebčína v Kladrubech nad Labem, který kromě pravidelných prohlídek pořádá nejrůznější akce pro milovníky koní. K turisticky atraktivním místům okresu Svitavy patří hrad Svojanov či zámecký areál v Litomyšli zařazený v roce 1999 na Seznam světového kulturního dědictví UNESCO. Z okresu Ústí nad Orlicí jsou známé zříceniny hradů Lanšperk, Litice, Žampach a historická jádra měst. Hudba je v Pardubickém kraji převážně spojována s pardubickou Komorní filharmonií, svoji tradici má operní festival Smetanova Litomyšl i hudební festivaly v Poličce (rodišti skladatele Bohuslava Martinů). Z divadelních scén je nejznámější Východočeské divadlo v Pardubicích, které mimo jiné od roku 2001 pořádá Festival smíchu – přehlídku komedií v podání divadel z celé republiky. Již od roku 1995 se v Přelouči uděluje „Cena Františka Filipovského“ za dabing.
Z oblasti sportu je nejznámější areál pardubického závodiště, místo konání Velké pardubické steeplechase. Milovníci vůně benzínu a silných strojů si zase vybaví tradiční motocyklové závody o „Zlatou přilbu České republiky“. I v mnoha dalších sportovních odvětvích hraje Pardubický kraj prim. Pardubické extraligové hokejové družstvo se stalo líhní hokejových talentů světového formátu. A na zdejší tenisové kurty vzpomínají skoro všechny naše hvězdy bílého sportu, neboť tenisová „Pardubická juniorka“ otvírá mladým talentům brány do světa vrcholového sportu.
Na závěr ještě několik nej- k Pardubickému kraji v roce 2009:
nejnižší počet zemřelých na 1 000 obyvatel
nejnižší počet umělých přerušení těhotenství na 100 narozených
nejnižší průměrná hrubá měsíční mzda vědců a inženýrů
nejnižší počet studentů soukromých vysokých škol na 1 000 obyvatel
nejvyšší podíl zaměstnaných cizinců evidovaných na úřadu práce jako zaměstnanci
nejnižší podíl zaměstnaných cizinců s platným živnostenským oprávněním
nejvyšší snáška vajec na 1 slepici
druhý nejvyšší počet narozených telat na 100 krav
druhá nejvyšší volební účast při volbách do zastupitelstev obcí 2010
druhý nejvyšší podíl domácností vycházejících s příjmem s velkými obtížemi
druhý nejnižší počet hospitalizovaných na 1 000 obyvatel
druhý nejnižší počet požárů na 1 000 obyvatel
druhý nejnižší počet sňatků na 1 000 obyvatel
třetí nejvyšší počet zahájených bytů na 1 000 obyvatel
třetí nejvyšší podíl zemědělské půdy na celkové výměře kraje
třetí nejvyšší podíl domácností s osobním počítačem
třetí nejvyšší volební účast při volbách do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR 2010
třetí nejnižší produkce komunálního odpadu na obyvatele
třetí nejnižší produktivita práce ze stavebních prací
třetí nejnižší čisté peněžní příjmy domácností na 1 člena
třetí nejnižší podíl obyvatel bydlících v domech napojených na kanalizaci pro veřejnou potřebu
třetí nejnižší počet trestných činů na 1 000 obyvatel
třetí nejnižší počet osob stíhaných a vyšetřovaných na 1 000 obyvatel
třetí nejvyšší podíl obyvatel žijících v obcích do 999 obyvatel
čtvrtá nejnižší průměrná výše plného starobního důchodu
čtvrtá nejvyšší obytná plocha 1 dokončeného bytu
čtvrtý nejvyšší podíl vývozu strojů a dopravních prostředků na objemu vývozu z kraje
čtvrtý nejvyšší podíl skotu na 100 ha zemědělské půdy
čtvrté nejvyšší měrné emise oxidů dusíku v t/km2 (REZZO 1 – 4)
čtvrtý nejvyšší počet dopravních nehod na 1 000 obyvatel
čtvrtá nejnižší průměrná hrubá měsíční mzda
čtvrtý nejnižší počet hromadných ubytovacích zařízení
čtvrtý nejvyšší podíl zemědělských podniků s rozlohou zemědělské půdy do 5 hektarů
čtvrtý nejvyšší podíl domácností s vysokorychlostním připojením k internetu