Charakteristika Pardubického kraje (údaje za rok 2021)

Pardubický kraj se nachází ve východní části Čech, zahrnuje však i severozápadní okraj historického území Moravy. Polohu kraje dále určují sousedící kraje – Středočeský, Královéhradecký, Olomoucký, Jihomoravský a Vysočina. Spolu s krajem Královéhradeckým a Libereckým tvoří region soudržnosti Severovýchod (tzv. NUTS 2). Část severovýchodní hranice kraje je zároveň i státní česko-polskou hranicí, odtud je kraj ohraničen jižní částí Orlických hor a nejzápadnějšími svahy Hrubého Jeseníku. Jih a jihovýchod je lemován vrchovinnými oblastmi Žďárských vrchů a Železných hor, střed a západ kraje je tvořen úrodnou Polabskou nížinou. Orlické hory, Žďárské vrchy a Železné hory přitom patří k chráněným krajinným oblastem kraje.

Svou rozlohou 4 519 km²(5,7 % rozlohy ČR) je Pardubický kraj pátým nejmenším krajem ČR. Z celkové výměry kraje připadá 59,7 % na zemědělskou půdu, přitom orná půda tvoří 42,6 %. Lesní pozemky pokrývají 29,9 % rozlohy kraje. Nejvyšším bodem kraje je Králický Sněžník (1 424 m n. m.), který je součástí stejnojmenného třetího nejvyššího pohoří České republiky. Centrální a vrcholová část pohoří Králického Sněžníku se zbytky původní vegetace a vrchovištním rašeliništěm byla vyhlášena národní přírodní rezervací. Nejnižší bod kraje se nachází na hladině Labe u Kojic, při západní hranici kraje (201 m n. m.).

Pardubický kraj se vyznačuje rozmanitostí přírodních podmínek; rovnoměrné není osídlení ani rozmístění průmyslové a zemědělské výroby, a proto je rozdílná i kvalita životního prostředí. Mezi území nejméně postižená antropogenní činností patří oblast podhůří a vrchovin (bez větších sídel) ve střední a severní části okresu Ústí nad Orlicí a v jižní části okresu Chrudim. Nejintenzivněji je životní prostředí poškozené v územích s koncentrovaným průmyslem, osídlením a dopravními uzly. V Pardubické aglomeraci je stupeň poškození životního prostředí zejména chemickým průmyslem a energetikou jeden z největších v rámci ČR (Paramo, Synthesia, elektrárny Opatovice a Chvaletice).

Z vodohospodářského hlediska je Pardubický kraj mimořádně významnou oblastí s přebytky vodních zdrojů nadregionálního významu, a to jak vod podzemních, tak odběrů vody povrchové z vodních toků. Je pramennou oblastí toků bez přísunu znečištění z cizích povodí. Na středních a horních tocích je nižší znečištění toků z odpadních vod, s výjimkou Chrudimky mezi Chrudimí a Pardubicemi a horního toku Svitavy. Ke třem největším vodním plochám kraje patří Sečská přehrada (na Chrudimce), dále Bohdanečský rybník (na Opatovickém kanále) a přehrada Pastviny (na Divoké Orlici). Část území je pokryta velkoplošnou ochranou, tj. pásmy ochrany vod, chráněnými oblastmi přirozené akumulace vod (CHOPAV). Zásoby podzemních vod jsou vázány zejména na Ústeckou a Vysokomýtskou synklinálu české křídové pánve (okres Ústí nad Orlicí a Svitavy) a na kvartérní sedimenty Labe (okres Pardubice).

Pardubický kraj složený ze čtyř okresů – Chrudim, Pardubice, Svitavy a Ústí nad Orlicí – měl k 31. 12. 2021 celkem 451 obcí (6. nejvyšší počet obcí mezi 14 kraji ČR) s 3. nejmenší průměrnou rozlohou katastru obce 10,0 km² a 3. nejnižším průměrným počtem 1 141 obyvatel na 1 obec. V obcích s méně než 500 obyvateli žije 13,5 % obyvatelstva kraje. Podíl obyvatel v obcích od 500 do 1 999 obyvatel nyní činí 25,5 %. V obcích od 2 000 do 9 999 obyvatel je podíl obyvatel v kraji 28,2 %. Podíl obyvatel v obcích nad 10 000 obyvatel se v posledních letech snížil, ke konci roku 2021 činil 32,8 %. Krajskou metropoli Pardubice obývá 17,2 % obyvatel kraje. V kraji je celkem 38 měst, ve kterých žije 60,8 % obyvatel kraje. Třemi největšími městy Pardubického kraje jsou Pardubice, Chrudim a Svitavy.

K 31. 12. 2021 v kraji žilo 514 518 obyvatel, což představuje 4,9 % celkového počtu obyvatel ČR. Nejlidnatějším okresem Pardubického kraje je okres Pardubice, následují okresy Ústí nad Orlicí, Chrudim a Svitavy. Z hlediska věkové struktury obyvatelstva lze v roce 2021 proti roku předchozímu sledovat pokračující pokles podílu obyvatel ve věkové skupině 15 – 64 let (oproti roku 2020 o 0,6 procentního bodu), naopak růst byl zaznamenán ve skupině 65letých a starších (o 0,5 procentního bodu). Podíl dětí ve věku 0 – 14 let na obyvatelstvu kraje je nejvyšší za posledních 19 let. Index stáří (poměr počtu obyvatel 65letých a starších k obyvatelstvu mladšímu 15 let) dosáhl v roce 2021 hodnoty 130,6 (128,7 v roce 2020). Zatímco u žen dosáhl v roce 2021 index stáří hodnoty 153,3, u mužů to bylo pouhých 108,9. Tento rozdíl je způsobený zejména nižším průměrným věkem zemřelých mužů.

Průměrný evidenční počet zaměstnanců (přepočtený na plnou pracovní dobu) za rok 2021 činil v kraji 180,8 tisíc osob. Průměrná hrubá měsíční mzda zaměstnanců (přepočtených) s místem pracoviště v Pardubickém kraji dosáhla v roce 2021 hodnoty 34 082 Kč – 89,9 % úrovně průměrné hrubé měsíční mzdy celé ČR (třetí nejnižší mzda po Karlovarském a Zlínském kraji).

Podíl nezaměstnaných osob (podíl dosažitelných uchazečů o zaměstnání ve věku 15 – 64 let na obyvatelstvu stejného věku) ke konci roku 2021 činil v kraji 2,45 % (nejnižší mezi kraji ČR) a byl o 0,47 procentního bodu nižší než v roce 2020. Nejvyšší nezaměstnanost v kraji je přitom v okrese Chrudim (2,78 %), nejnižší v okrese Ústí nad Orlicí (2,19 %). Počet uchazečů o zaměstnání – 8 783 osob představoval 3,4 % nezaměstnaných ČR. Dosažitelných uchazečů bylo k 31. 12. 2021 v kraji 8 070. Podíl osob ve věku do 25 let na počtu registrovaných uchazečů o zaměstnání v kraji představuje 12,4 %. Více než polovinu (51,5 %) z počtu nezaměstnaných tvoří ženy; podíl osob se zdravotním postižením na celkovém počtu nezaměstnaných činí 18,2 %. Z hlediska vzdělání bylo nejvíce uchazečů o zaměstnání vyučených bez maturity (38,3 %) a osob se základním vzděláním (22,4 %). Na každá dvě pracovní místa v evidenci úřadu práce připadal v kraji v průměru jeden zájemce o práci, u pracovních pozic pro osoby se zdravotním postižením připadalo na jedno pracovní místo 3,4 uchazeče o zaměstnání.

V Pardubickém kraji činil v roce 2021 hrubý domácí produkt (HDP) na 1 obyvatele 79,4 % průměru ČR (o 2,5 procentního bodu méně, než činil údaj za rok 2020). Na tvorbu HDP působí v kraji rozhodující měrou služby, které představují 55,1 % hrubé přidané hodnoty (HPH) kraje. Stěžejní je i průmysl, jehož podíl na HPH kraje v roce 2021 dosáhl 35,0 %. Stavebnictví se na HPH podílelo 6,9 %.

Jedním ze základních projevů nepříznivého ekonomického vývoje kraje předchozích let byl v letech 2013–2015 útlum bytové výstavby. V roce 2019 však zaznamenal Pardubický kraj nejvyšší počet dokončených bytů na 1 000 obyvatel během posledních deseti let a v roce 2021 pak třetí nejvyšší. Oproti předchozímu roku bylo v kraji zahájeno o 27,8 % bytů více, přitom počet dokončených bytů v kraji oproti roku 2020 vzrostl pouze o 3,4 % a byl po přepočtu na 1 000 obyvatel v roce 2021 mezi kraji sedmý nejvyšší. Nejvíce bytů v rámci kraje bylo dokončeno v okrese Pardubice (705 bytů), nejméně v okrese Svitavy (240 bytů).

Příslibem pro další rozvoj Pardubického kraje je jeho výhodná poloha z hlediska dopravního spojení. Územím kraje prochází 581 km železničních tratí, přičemž k nejvýznamnějším železničním uzlům patří města Pardubice a Česká Třebová, která tvoří součást mezinárodní železniční magistrály Berlín – Praha – Brno – Vídeň. Na hlavní koridor jsou v Pardubicích napojeny celostátně významné trati ve směru na Liberec a přes Chrudim a Hlinsko na Havlíčkův Brod. Současná silniční síť měří 3 579 km, silnice I. třídy mají délku 446 km a silnice II. třídy 929 km. Nejvýznamnější tranzitní proud prochází územím kraje po silnici č. I/35 ve směru jihovýchod – severozápad; přes Moravskou Třebovou, Svitavy, Litomyšl, Vysoké Mýto a Holice míří ke Hradci Králové. Důležitá je také silnice č. I/37, směřující od severu přes Pardubice a Chrudim, ke Ždírci nad Doubravou. V Chrudimi se kříží se silnicí č. I/17 ve směru Čáslav – Heřmanův Městec – Hrochův Týnec – Zámrsk. Délka dálnice D11 na území kraje činí 9,2 km a 16,8 km dálnice II. třídy D35. V letecké dopravě hraje rozhodující úlohu mezinárodní letiště v Pardubicích s vojenským a civilním provozem. K říční dopravě slouží v kraji pouze krátký splavný úsek řeky Labe do Chvaletic, splavnění Labe až do krajského města bylo zatím odloženo. K zajímavým turistickým sezónním atrakcím patří říční osobní doprava na trase Kunětice – Pardubice – Srnojedy.

V oblasti vzdělávání bylo v roce 2021 v Pardubickém kraji celkem 320 mateřských škol. V jejich 813 třídách bylo zapsáno 17 975 dětí. V kraji dále působí 251 základních škol s 47 507 žáky, 20 gymnázií s 5 989 studenty, 62 středních škol (včetně středních odborných učilišť) poskytujících odborné vzdělání 15 654 žákům denního studia (bez nástavbového studia) a 6 vyšších odborných škol s 618 studenty denního studia. Vysoké školství zastupuje v Pardubickém kraji Univerzita Pardubice se sedmi fakultami; počet studentů ve školním roce 2009/2010 překročil deset tisíc, v roce 2012 se růst počtu studentů zastavil a v roce 2018 poklesl pod 7 tisíc.

V oblasti zdravotnictví působilo v roce 2021 na území Pardubického kraje 8 nemocnic s 2 484 lůžky, 7 odborných léčebných ústavů s 1 275 lůžky, z toho 2 léčebny pro dlouhodobě nemocné s 205 lůžky, dále 137 lékáren včetně odloučených oddělení výdeje léčiv. Vedle těchto zdravotnických zařízení je v Pardubickém kraji 952 samostatných ordinací lékařů (praktických i odborných) a řada dalších zdravotnických zařízení (pracoviště vedená nelékařem, samostatné laboratoře atd.). V roce 2021 činil přepočtený počet lékařů v kraji 2 208, na 1 lékaře připadalo 233 obyvatel.

Pardubický kraj má mnohé předpoklady pro rozvoj cestovního ruchu. Má pestrou přírodu rovinného i horského charakteru, příznivé klima a množství příležitostí ke koupání, provozování vodních sportů, pro pěší turistiku, cykloturistiku a zimní sporty. K turisticky atraktivním oblastem patří zejména severní a východní část okresu Ústí nad Orlicí – podhůří Orlických hor, zejména areály Buková hora a Dolní Morava. Rovněž v chrudimském okrese, zejména v jeho jižní a jihozápadní části, je řada turistických center. K nejnavštěvovanějším patří okolí Sečské přehrady, oblasti u Horního Bradla, Bojanova či Křižanovic ležící v Železných horách. Na pomezí orlickoústeckého a svitavského okresu jsou oblíbeným turistickým cílem Toulovcovy maštale (soustava pískovcových skal a úzkých údolí). V roce 2021 měl Pardubický kraj celkem 393 hromadných ubytovacích zařízení s 20 321 lůžky, v zařízeních pobývalo 351 tisíc hostů s průměrným počtem přenocování 2,8 noci. Počet hromadných ubytovacích zařízení, lůžek v nich i počet hostů v Pardubickém kraji patří dlouhodobě v mezikrajském srovnání k nejnižším.

Kulturní zařízení a aktivity kraje se soustřeďují převážně do měst. Mezi nejvýznamnější lze v okrese Chrudim zařadit Muzeum loutkářských kultur a Muzeum barokních soch v Chrudimi, Státní zámek Slatiňany s jeho hipologickými sbírkami, skanzen – Soubor lidových staveb Vysočina na Veselém Kopci a v přilehlých lokalitách Hlinecka. V okrese Pardubice návštěvníky zejména přiláká pardubický zámek s expozicemi Východočeského muzea a Východočeské galerie. Dále pozdně gotický hrad na Kunětické hoře, barokní zámek v Cholticích a Africké muzeum v Holicích věnované zdejšímu rodákovi – cestovateli dr. Emilu Holubovi. Mnoho návštěvníků zavítá každoročně i do Národního hřebčína v Kladrubech nad Labem, který prošel v letech 2014 a 2015 nákladnou rekonstrukcí za přispění fondů EU. K turisticky atraktivním místům okresu Svitavy patří hrad Svojanov či zámecký areál v Litomyšli zařazený v roce 1999 na Seznam světového kulturního dědictví UNESCO. Jeho atraktivitu zvýšila revitalizace celého zámeckého návrší včetně chrámu Nalezení sv. Kříže a Regionálního muzea (jeho revitalizace obsadila 1. místo v soutěži muzeí Gloria musaealis 2014 jako „muzejní počin roku“). Z okresu Ústí nad Orlicí jsou známé zříceniny hradů Lanšperk, Litice, Žampach; v Letohradě turisty zaujme Muzeum řemesel, zámek a nově zrekonstruovaná tvrz Orlice. Na Vysokomýtsku se stává turistickou dominantou rekonstruovaný areál zámku v Nových Hradech. Od roku 2014 působí ve Vysokém Mýtě Muzeum českého karosářství. Hudba je v Pardubickém kraji převážně spojována s pardubickou Komorní filharmonií, svoji tradici má operní festival Smetanova Litomyšl i hudební festivaly v Poličce (rodišti skladatele Bohuslava Martinů). Z divadelních scén je nejznámější Východočeské divadlo v Pardubicích, které mimo jiné od roku 2001 pořádá Festival smíchu – přehlídku komedií v podání divadel z celé republiky. Již od roku 1995 se v Přelouči uděluje „Cena Františka Filipovského“ za dabing.

Z oblasti sportu je nejznámější areál pardubického závodiště, místo konání Velké pardubické steeplechase. Milovníci vůně benzínu a silných strojů si zase vybaví tradiční motocyklové závody o „Zlatou přilbu České republiky“. I v mnoha dalších sportovních odvětvích hraje Pardubický kraj prim. Pardubický hokejový klub je od roku 1950 tradičním účastníkem české (dříve československé) nejvyšší hokejové soutěže, získal šest titulů mistra ligy a vychoval pro světový hokej hned několik velkých hokejových talentů. Basketbalové týmy Pardubic a Svitav se umísťují na předních místech Národní basketbalové ligy. A na zdejší tenisové kurty vzpomínají skoro všechny naše hvězdy bílého sportu, neboť tenisová „Pardubická juniorka“ otvírá mladým talentům brány do světa vrcholového sportu.

Na závěr ještě několik nej- k Pardubickému kraji v mezikrajském srovnání v roce 2021:

nejvyšší podíl domácností vycházejících s příjmem s velkými obtížemi
nejnižší průměrná hrubá měsíční mzda specialistů
nejnižší průměrná hrubá měsíční mzda technických a odborných pracovníků
(spolu s Karlovarským krajem)
nejnižší podíl nezaměstnaných osob
nejnižší podíl dlouhodobě nezaměstnaných osob (12 měsíců a déle) na obyvatelstvu ve věku 15–64 let
nejnižší úhyn telat z počtu narozených
nejvyšší počet narozených telat na 100 krav
nejvyšší počet odchovaných telat na 100 krav
nejvyšší snáška konzumních vajec
nejvyšší výroba hovězího masa
nejvyšší spotřeba organických hnojiv na hektar obhospodařované zemědělské půdy
nejvyšší podíl parních elektráren na instalovaném výkonu elektráren v kraji
nejvyšší podíl elektřiny vyrobené v parních elektrárnách
nejnižší počet hromadných ubytovacích zařízení cestovního ruchu
nejnižší počet lůžek v hromadných ubytovacích zařízeních cestovního ruchu

druhý nejnižší podíl obyvatel bydlících v domech napojených na kanalizaci pro veřejnou potřebu
druhý nejnižší počet rozvodů na 1 000 obyvatel
druhý nejvyšší objem zemědělské produkce na hektar obhospodařované zemědělské půdy
druhá nejvyšší intenzita chovu prasat na 100 ha orné půdy
druhý nejnižší počet registrovaných trestných činů na 1 000 obyvatel

třetí nejnižší průměrná cena fakturované vody z veřejného vodovodu za 1 m³
třetí nejnižší počet umělých přerušení těhotenství na 100 narozených
třetí nejvyšší podíl zaměstnaných v zemědělství, lesnictví a rybářství na celkovém počtu zaměstnaných (rok 2020)
třetí nejvyšší výroba jatečné drůbeže
třetí nejnižší podíl nerezidentů na počtu hostů hromadných ubytovacích zařízení
třetí nejnižší podíl domácností vybavených připojením k internetu na celkovém počtu domácností kraje (tříletý klouzavý průměr)
třetí nejvyšší podíl uživatelů sociálních sítí na obyvatelstvu kraje ve věku 16 a více let
(tříletý klouzavý průměr)
třetí nejnižší průměrná měsíční výše starobního důchodu mužů (bez souběhu s vdoveckým)

čtvrtý nejvyšší podíl orné půdy na celkové výměře kraje
čtvrté nejvyšší měrné emise oxidů dusíku v t/km² (REZZO 1–4, rok 2020)
čtvrtá nejvyšší průměrná cena stočného za 1 m³
čtvrtý nejnižší počet obyvatel
čtvrtý nejnižší počet potratů na 100 narozených
čtvrtý nejnižší počet uchazečů o zaměstnání na jedno pracovní místo v evidenci úřadu práce

čtvrtá nejvyšší intenzita chovu skotu na 100 ha zemědělské půdy
čtvrtá nejvyšší průměrná živá hmotnost jatečného skotu
čtvrtá nejvyšší spotřeba statkových hnojiv na hektar obhospodařované zemědělské půdy
čtvrté nejvyšší tržby z prodeje výrobků a služeb průmyslové povahy na 1 zaměstnance
čtvrtý nejnižší počet ubytovaných hostů v hromadných ubytovacích zařízeních na 1 000 obyvatel
čtvrtý nejvyšší podíl uživatelů internetového bankovnictví na obyvatelstvu kraje ve věku 16 a více let (tříletý klouzavý průměr)