Charakteristika Pardubického kraje (údaje za rok 2014)
Svou rozlohou 4 519 km2 (5,7 % rozlohy ČR) je Pardubický kraj pátým nejmenším krajem ČR. Z celkové výměry kraje připadá 59,9 % na zemědělskou půdu, přitom orná půda tvoří 43,4 %. Lesní pozemky pokrývají 29,7 % rozlohy kraje. Nejvyšším bodem kraje je Králický Sněžník (1 424 m n. m.), který je součástí stejnojmenného třetího nejvyššího pohoří České republiky. Centrální a vrcholová část pohoří Králického Sněžníku se zbytky původní vegetace a vrchovištním rašeliništěm byla vyhlášena národní přírodní rezervací. Nejnižší bod kraje se nachází na hladině Labe u Kojic, při západní hranici kraje (201 m n. m.).
Pardubický kraj se vyznačuje rozmanitostí přírodních podmínek, osídlení i průmyslové a zemědělské výroby, a proto je rozdílná i kvalita životního prostředí. Mezi území nejméně postižená antropogenní činností patří oblast podhůří a vrchovin (bez větších sídel) ve střední a severní části okresu Ústí nad Orlicí a v jižní části okresu Chrudim. Nejintenzivněji je životní prostředí poškozené v územích s koncentrovaným průmyslem, osídlením a dopravními uzly. V Pardubické aglomeraci je stupeň poškození životního prostředí zejména chemickým průmyslem a energetikou jeden z největších v rámci ČR (Paramo, Synthesia, elektrárny Opatovice a Chvaletice).
Z vodohospodářského hlediska je Pardubický kraj mimořádně významnou oblastí s přebytky vodních zdrojů nadregionálního významu, a to jak vod podzemních, tak odběrů vody povrchové z vodních toků. Je pramennou oblastí toků bez přísunu znečištění z cizích povodí. Na středních a horních tocích je nižší znečištění toků z odpadních vod, s výjimkou Labe a horního toku Svitavy. Ke třem největším vodním plochám kraje patří Sečská přehrada (na Chrudimce), dále Bohdanečský rybník (na Opatovickém kanále) a Pastviny (na Divoké Orlici). Část území je pokryta velkoplošnou ochranou, tj. pásmy ochrany vod, chráněnými oblastmi přirozené akumulace vod (CHOPAV). Zásoby podzemních vod jsou vázány zejména na Ústeckou a Vysokomýtskou synklinálu české křídové pánve (okres Ústí nad Orlicí a Svitavy) a na kvartérní sedimenty Labe (okres Pardubice).
Pardubický kraj složený ze čtyř okresů – Chrudim, Pardubice, Svitavy a Ústí nad Orlicí – měl k 31. 12. 2014 celkem 451 obcí (6. nejvyšší počet obcí mezi 14 kraji ČR) s 3. nejmenší průměrnou rozlohou katastru obce 10,0 km2 a 3. nejnižším průměrným počtem 1 145 obyvatel na 1 obec. V obcích s méně než 500 obyvateli žije 13,6 % obyvatelstva kraje. Podíl obyvatel v obcích od 500 do 1 999 obyvatel nyní činí 24,8 %. V obcích od 2 000 do 9 999 obyvatel je podíl obyvatel v kraji 22,4 %. Podíl obyvatel v obcích nad 10 000 obyvatel se v posledních letech snížil, ke konci roku 2014 činil 39,3 %. Krajskou metropoli Pardubice obývá 17,4 % obyvatel kraje. V kraji je celkem 38 měst, ve kterých žije 62,0 % obyvatel kraje. Třemi největšími městy Pardubického kraje jsou Pardubice, Chrudim a Svitavy.
K 31. 12. 2014 v kraji žilo 516 372 obyvatel, což představuje 4,9 % celkového počtu obyvatel ČR. Nejlidnatějším okresem Pardubického kraje je okres Pardubice, následují okresy Ústí nad Orlicí, Svitavy a Chrudim. Z hlediska věkové struktury obyvatelstva lze v roce 2014 proti roku předchozímu sledovat pokračující pokles počtu obyvatel ve věkové skupině 15 – 64 let (oproti roku 2013 o 0,9 %), naopak růst byl zaznamenán ve skupině 65letých a starších (o 2,9 %). Počet dětí ve věku 0 – 14 let je nejvyšší za posledních 10 let. Index stáří (poměr počtu obyvatel 65letých a starších k obyvatelstvu mladšímu 15 let) dosáhl v roce 2014 hodnoty 118,3 (116,1 v roce 2013). Zatímco u žen dosáhl v roce 2014 index stáří hodnoty 141,8, u mužů to bylo pouhých 96,2. Tento rozdíl je způsobený zejména nižším průměrným věkem zemřelých mužů.
Průměrný evidenční počet zaměstnanců (přepočtený na plnou pracovní dobu) za rok 2014 činil v kraji 171,6 tisíc osob. Průměrná hrubá měsíční mzda zaměstnanců (přepočtených) s místem pracoviště v Pardubickém kraji dosáhla v roce 2014 hodnoty 22 793 Kč – 89,0 % úrovně průměrné hrubé měsíční mzdy celé ČR (třetí nejnižší mzda po Karlovarském a Zlínském kraji). Z hlediska odvětvového členění byly v mezikrajském srovnání průměrné hrubé měsíční mzdy v roce 2014 v průmyslu čtvrté nejnižší a mzdy ve stavebnictví šesté nejnižší.
Podíl nezaměstnaných osob (podíl dosažitelných uchazečů o zaměstnání ve věku 15 – 64 let
na obyvatelstvu stejného věku) ke konci roku 2014 činil v kraji 6,22 % (4. nejnižší mezi kraji ČR) a byl
o 1,23 procentního bodu nižší než v roce 2013. Nejvyšší nezaměstnanost v kraji je přitom v okrese Svitavy (8,10 %). Počet uchazečů o zaměstnání – 21 938 osob představoval 4,0 % nezaměstnaných ČR. Dosažitelných uchazečů bylo k 31. 12. 2014 v kraji 21 471. Podíl osob ve věku do 25 let na počtu registrovaných uchazečů o zaměstnání v kraji představuje 15,4 %. Méně než polovinu (49,2 %) z počtu nezaměstnaných tvoří ženy; podíl osob se zdravotním postižením na celkovém počtu nezaměstnaných činí 14,5 %. Z hlediska vzdělání bylo nejvíce uchazečů o zaměstnání vyučených (41,1 %) a osob se základním vzděláním (25,4 %). Na jedno volné pracovní místo připadalo v kraji 6 zájemců o práci, u pracovních pozic pro osoby se zdravotním postižením připadalo na jedno volné pracovní místo 11 uchazečů o zaměstnání.
V Pardubickém kraji činil v roce 2014 hrubý domácí produkt (HDP) na 1 obyvatele 80,9 % průměru ČR
(o 0,4 procentního bodu více, než činil revidovaný údaj za rok 2013). Na tvorbu HDP působí v kraji rozhodující měrou služby, které představují 51,8 % hrubé přidané hodnoty (HPH) kraje. Stěžejní je i průmysl, jehož podíl na HPH kraje v roce 2014 dosáhl 37,6 %. Stavebnictví se na HPH podílelo 6,4 %.
Jedním ze základních projevů nepříznivého ekonomického vývoje kraje posledních let je útlum bytové výstavby. V roce 2014 zaznamenal Pardubický kraj nejnižší počet zahájených bytů na 1 000 obyvatel během posledních sedmnácti let. Oproti předchozímu roku bylo v kraji zahájeno o 2 byty méně, přitom počet dokončených bytů v kraji oproti roku 2013 poklesl o 2,4 % a byl po přepočtu na 1 000 obyvatel v roce 2014 mezi kraji sedmý nejnižší. Nejvyšší počet bytů v rámci kraje byl dokončen v okrese Pardubice (483 bytů), nejnižší v okrese Svitavy (114 bytů).
Příslibem pro další rozvoj Pardubického kraje je jeho výhodná poloha z hlediska dopravního spojení. Územím kraje prochází 542 km železničních tratí, přičemž k nejvýznamnějším železničním uzlům patří města Pardubice a Česká Třebová, která tvoří součást mezinárodní železniční magistrály Berlín – Praha –Brno – Vídeň. Na hlavní koridor jsou v Pardubicích napojeny celostátně významné trati ve směru na Liberec a přes Chrudim a Hlinsko na Havlíčkův Brod. Současná silniční síť měří 3 596 km, z toho dálnice 9 km, silnice I. třídy mají délku 456 km a silnice II. třídy 913 km. Nejvýznamnější tranzitní proud prochází územím kraje po silnici č. I/35 ve směru jihovýchod – severozápad; přes Moravskou Třebovou, Svitavy, Litomyšl, Vysoké Mýto a Holice míří ke Hradci Králové. Důležitá je také silnice č. I/37, směřující od severu přes Pardubice a Chrudim ke Ždírci nad Doubravou. V Chrudimi se kříží se silnicí č. I/17 ve směru Čáslav – Heřmanův Městec – Hrochův Týnec – Zámrsk. Délka dálnice D11 na území kraje činí 9 km. V letecké dopravě hraje rozhodující úlohu mezinárodní letiště v Pardubicích s vojenským a civilním provozem. K říční dopravě slouží v kraji pouze krátký splavný úsek řeky Labe do Chvaletic, splavnění Labe až do krajského města bylo zatím odloženo. K zajímavým turistickým sezónním atrakcím patří říční osobní doprava na trase Kunětice – Pardubice – Přelouč.
V oblasti vzdělávání bylo v roce 2014 v Pardubickém kraji celkem 316 mateřských škol. V jejich 785 třídách bylo zapsáno 19 059 dětí. V kraji dále působí 252 základních škol s 43 155 žáky, 20 gymnázií se 5 939 studenty, 57 středních škol (včetně středních odborných učilišť) poskytujících odborné vzdělání 14 278 žákům denního studia (bez nástavbového studia) a 10 vyšších odborných škol s 1 083 studenty denního studia. Vysoké školství zastupuje v Pardubickém kraji Univerzita Pardubice se sedmi fakultami; počet studentů ve školním roce 2009/2010 překročil deset tisíc, v roce 2012 se růst počtu studentů zastavil
a v roce 2014 poklesl pod 10 tisíc.
V oblasti zdravotnictví působilo v roce 2014 na území Pardubického kraje 9 nemocnic s 2 504 lůžky, 7 odborných léčebných ústavů s 1 295 lůžky, z toho 2 léčebny pro dlouhodobě nemocné s 205 lůžky, dále 147 lékáren včetně odloučených oddělení výdeje léčiv. Vedle těchto zdravotnických zařízení je v Pardubickém kraji 956 samostatných ordinací lékařů (praktických i odborných) a řada dalších zdravotnických zařízení (pracoviště vedená nelékařem, samostatné laboratoře atd.). V roce 2014 činil přepočtený počet lékařů v kraji 2 135 (z toho 2 101 lékařů v nestátních zařízeních), na 1 lékaře připadalo 242 obyvatel.
Pardubický kraj má mnohé předpoklady pro rozvoj cestovního ruchu. Má krásnou přírodu rovinného i horského charakteru, příznivé klima a množství příležitostí ke koupání, provozování vodních sportů, pro pěší turistiku, cykloturistiku a zimní sporty. K turisticky atraktivním oblastem patří zejména severní a východní část okresu Ústí nad Orlicí – podhůří Orlických hor, Skiregion Buková hora (Skiareál Čenkovice, Skipark Červená Voda), Dolní Morava relax & sport resort. Rovněž v chrudimském okrese, zejména v jeho jižní a jihozápadní části, je řada turistických center. K nejnavštěvovanějším patří okolí Sečské přehrady, oblasti u Horního Bradla, Bojanova či Křižanovic ležící v Železných horách. Na území celého kraje se rozvíjí agroturistika (týká se podhorských částí kraje), zvláště se zaměřením na tradiční chov koní. V roce 2014 měl Pardubický kraj celkem 335 hromadných ubytovacích zařízení s 20 363 lůžky, v zařízeních pobývalo 360 tisíc hostů s průměrným počtem přenocování 2,8. Počet hromadných ubytovacích zařízení, lůžek v nich i počet hostů v Pardubickém kraji patří v mezikrajském srovnání k nejnižším.
Kulturní zařízení a aktivity kraje se soustřeďují převážně do měst. Mezi nejvýznamnější lze v okrese Chrudim zařadit Muzeum loutkářských kultur a Muzeum barokních soch v Chrudimi, Státní zámek Slatiňany s jeho hipologickými sbírkami, skanzen – Soubor lidových staveb Vysočina na Veselém Kopci a v přilehlých lokalitách Hlinecka. V okrese Pardubice návštěvníky zejména přiláká pardubický zámek s expozicemi Východočeského muzea a Východočeské galerie. Dále pozdně gotický hrad na Kunětické hoře a Africké muzeum v Holicích věnované zdejšímu rodákovi – cestovateli dr. Emilu Holubovi. Mnoho návštěvníků zavítá každoročně i do Národního hřebčína v Kladrubech nad Labem, který kromě pravidelných prohlídek pořádá nejrůznější akce pro milovníky koní. K turisticky atraktivním místům okresu Svitavy patří hrad Svojanov
či zámecký areál v Litomyšli zařazený v roce 1999 na Seznam světového kulturního dědictví UNESCO.
Z okresu Ústí nad Orlicí jsou známé zříceniny hradů Lanšperk, Litice, Žampach; v Letohradě turisty zaujme Muzeum řemesel, zámek, a nově rekonstruovaná tvrz Orlice. Hudba je v Pardubickém kraji převážně spojována s pardubickou Komorní filharmonií, svoji tradici má operní festival Smetanova Litomyšl i hudební festivaly v Poličce (rodišti skladatele Bohuslava Martinů). Z divadelních scén je nejznámější Východočeské divadlo v Pardubicích, které mimo jiné od roku 2001 pořádá Festival smíchu – přehlídku komedií v podání divadel z celé republiky. Již od roku 1995 se v Přelouči uděluje „Cena Františka Filipovského“ za dabing.
Z oblasti sportu je nejznámější areál pardubického závodiště, místo konání Velké pardubické steeplechase. Milovníci vůně benzínu a silných strojů si zase vybaví tradiční motocyklové závody o „Zlatou přilbu České republiky“. I v mnoha dalších sportovních odvětvích hraje Pardubický kraj prim. Pardubické extraligové hokejové družstvo se stalo líhní hokejových talentů světového formátu. A na zdejší tenisové kurty vzpomínají skoro všechny naše hvězdy bílého sportu, neboť tenisová „Pardubická juniorka“ otvírá mladým talentům brány do světa vrcholového sportu.
Na závěr ještě několik nej- k Pardubickému kraji v roce 2014:
o nejnižší průměrná hrubá měsíční mzda obsluhy strojů a zařízení, montérů
o nejvyšší počet narozených i odchovaných telat na 100 krav
o nejnižší úhyn selat z počtu narozených
o nejvyšší průměrná živá hmotnost jatečného skotu
o nejvyšší spotřeba organických hnojiv na hektar obhospodařované zemědělské půdy
o nejnižší počet hromadných ubytovacích zařízení
o nejnižší počet lůžek v hromadných ubytovacích zařízeních
o nejnižší počet ubytovaných nerezidentů v hromadných ubytovacích zařízeních
o druhý nejnižší počet potratů celkem a umělých přerušení těhotenství na 100 narozených
o druhé nejnižší měsíční náklady na bydlení
o druhý nejvyšší podíl domácností, pro které jsou náklady na bydlení velkou zátěží
o druhý nejvyšší počet odchovaných selat na prasnici
o druhý nejnižší podíl nerezidentů na počtu hostů hromadných ubytovacích zařízení
o druhý nejnižší počet žáků nástavbového studia celkem na 1 000 obyvatel
o druhý nejnižší počet hospitalizovaných na 1 000 obyvatel
o třetí nejvyšší podíl zemědělské půdy na celkové výměře kraje
o třetí nejnižší podíl obyvatel bydlících v domech napojených na kanalizaci pro veřejnou potřebu
o třetí nejvyšší podíl domácností vycházejících s příjmem s velkými obtížemi a s obtížemi
o třetí nejnižší průměrná hrubá měsíční mzda
o třetí nejnižší průměrná hrubá měsíční mzda vědeckých a odborných duševních pracovníků (specialistů)
o třetí nejvyšší intenzita chovu prasat na 100 ha orné půdy
o třetí nejvyšší tržby z prodeje vlastních výrobků a služeb průmyslové povahy na 1 zaměstnance
o třetí nejnižší průměrný starobní důchod mužů (bez souběhu s vdoveckým)
o třetí nejnižší počet zjištěných trestných činů na 1 000 obyvatel
o třetí nejnižší počet požárů na 1 000 obyvatel
o čtvrté nejvyšší investice na ochranu životního prostředí na 1 obyvatele (podle místa investice)
o čtvrté nejvyšší měrné emise oxidu siřičitého v t/km2 (REZZO 1 – 4, rok 2013)
o čtvrté nejvyšší měrné emise oxidů dusíku v t/km2 (REZZO 1 – 4, rok 2013)
o čtvrtý nejnižší podíl obyvatel ve věku 15 – 64 let
o čtvrtá nejnižší průměrná kupní cena rodinných domů v Kč/m3 (rok 2013)
o čtvrtý nejnižší podíl nezaměstnaných osob ve věku 15 – 64 let na obyvatelstvu stejného věku
o čtvrtá nejvyšší intenzita chovu skotu na 100 ha zemědělské půdy
o čtvrtá nejvyšší průměrná živá hmotnost jatečných prasat
o čtvrtá nejnižší průměrná hrubá měsíční mzda v průmyslových podnicích se 100 a více zaměstnanci