Charakteristika Pardubického kraje

Pardubický kraj se nachází ve východní části Čech, zahrnuje však i severozápadní okraj historického území Moravy. Polohu kraje dále určují sousedící kraje – Středočeský, Královéhradecký, Olomoucký, Jihomoravský a Vysočina. Spolu s krajem Královéhradeckým a Libereckým tvoří region soudržnosti Severovýchod (tzv. NUTS 2). Část severovýchodní hranice kraje je zároveň i státní česko-polskou hranicí, odtud je kraj ohraničen jižní částí Orlických hor a nejzápadnějšími svahy Hrubého Jeseníku. Jih a jihovýchod je lemován vrchovinnými oblastmi Žďárských vrchů a Železných hor, střed a západ kraje je tvořen úrodnou Polabskou nížinou. Orlické hory, Žďárské vrchy a Železné hory přitom patří k chráněným krajinným oblastem kraje.

Svou rozlohou 4 519 km² (5,7 % rozlohy ČR) je Pardubický kraj pátým nejmenším krajem ČR. Z celkové výměry kraje připadá 59,6 % na zemědělskou půdu, přitom orná půda tvoří 42,3 %. Lesní pozemky pokrývají 29,9 % rozlohy kraje. Nejvyšším bodem kraje je Králický Sněžník (1 424 m n. m.), který je součástí stejnojmenného třetího nejvyššího pohoří České republiky. Centrální a vrcholová část pohoří Králického Sněžníku se zbytky původní vegetace a vrchovištním rašeliništěm byla vyhlášena národní přírodní rezervací. Nejnižší bod kraje se nachází na hladině Labe u Kojic, při západní hranici kraje (201 m n. m.).

Pardubický kraj se vyznačuje rozmanitostí přírodních podmínek; rovnoměrné není osídlení ani rozmístění průmyslové a zemědělské výroby, a proto je rozdílná i kvalita životního prostředí. Mezi území nejméně postižená antropogenní činností patří oblast podhůří a vrchovin (bez větších sídel) ve střední a severní části okresu Ústí nad Orlicí a v jižní části okresu Chrudim. Nejintenzivněji je životní prostředí poškozené v územích s koncentrovaným průmyslem, osídlením a dopravními uzly. V Pardubické aglomeraci je stupeň poškození životního prostředí zejména chemickým průmyslem a energetikou jeden z největších v rámci ČR (Paramo, Synthesia, elektrárny Opatovice a Chvaletice).

Z vodohospodářského hlediska je Pardubický kraj mimořádně významnou oblastí s přebytky vodních zdrojů nadregionálního významu, a to jak vod podzemních, tak odběrů vody povrchové z vodních toků. Je pramennou oblastí toků bez přísunu znečištění z cizích povodí. Na středních a horních tocích je nižší znečištění toků z odpadních vod, s výjimkou Chrudimky mezi Chrudimí a Pardubicemi a horního toku Svitavy. Ke třem největším vodním plochám kraje patří Sečská přehrada (na Chrudimce), dále Bohdanečský rybník
(na Opatovickém kanále) a přehrada Pastviny (na Divoké Orlici). Část území je pokryta velkoplošnou ochranou, tj. pásmy ochrany vod, chráněnými oblastmi přirozené akumulace vod (CHOPAV). Zásoby podzemních vod jsou vázány zejména na Ústeckou a Vysokomýtskou synklinálu české křídové pánve (okres Ústí nad Orlicí a Svitavy) a na kvartérní sedimenty Labe (okres Pardubice).

Pardubický kraj složený ze čtyř okresů – Chrudim, Pardubice, Svitavy a Ústí nad Orlicí – měl k 31. 12. 2024 celkem 451 obcí (6. nejvyšší počet obcí mezi 14 kraji ČR) s 3. nejmenší průměrnou rozlohou katastru obce 10,0 km² a 3. nejnižším průměrným počtem 1 176 obyvatel na 1 obec. V obcích s méně než 500 obyvateli žije 13,4 % obyvatelstva kraje. Podíl obyvatel v obcích od 500 do 1 999 obyvatel nyní činí 25,3 %. V obcích od 2 000 do 9 999 obyvatel je podíl obyvatel v kraji 24,8 %. Podíl obyvatel v obcích nad 10 000 obyvatel
ke konci roku 2024 činil 36,6 %. Krajskou metropoli Pardubice obývá 17,4 % obyvatel kraje. V kraji je celkem 38 měst, ve kterých žije 60,8 % obyvatel kraje. Třemi největšími městy Pardubického kraje jsou Pardubice, Chrudim a Svitavy.

K 31. 12. 2024 v kraji žilo 530 469 obyvatel, což představuje 4,9 % celkového počtu obyvatel ČR. Nejlidnatějším okresem Pardubického kraje je okres Pardubice, následují okresy Ústí nad Orlicí, Chrudim a Svitavy. Počet obyvatel v roce 2024 poklesl díky převaze počtu zemřelých nad narozenými, situaci nezachránilo ani kladné saldo zahraniční migrace. Třetím rokem po sobě došlo v kraji k meziročnímu navýšení počtu osob ve věkové skupině 15–64 let, ke konci roku 2024 se na populaci kraje podílely 63,2 %. Podíl dětí ve věku 0–14 let na obyvatelstvu kraje se stejně jako v předchozím roce snížil, ke konci roku 2024 dosáhl 15,7 %. Dlouhodobě rostoucí trend zaznamenáváme v případě počtu osob 65letých a starších; ty se na krajské populaci podílely 21,2 %. Index stáří (poměr počtu obyvatel 65letých a starších k obyvatelstvu mladšímu 15 let) dosáhl v roce 2024 hodnoty 135,4 (v předchozím roce přitom činil 131,9).

Průměrný evidenční počet zaměstnanců (přepočtený na plnou pracovní dobu) za rok 2024 činil v kraji 184,0 tisíc osob. Průměrná hrubá měsíční mzda zaměstnanců (přepočtených) s místem pracoviště v Pardubickém kraji dosáhla v roce 2024 hodnoty 41 133 Kč – 89,6 % úrovně průměrné hrubé měsíční mzdy celé ČR (třetí nejnižší mzda po Karlovarském a Olomouckém kraji).

Podíl nezaměstnaných osob (podíl dosažitelných uchazečů o zaměstnání ve věku 15–64 let na obyvatelstvu stejného věku) ke konci roku 2024 činil v kraji 3,44 % (pátá nejnižší hodnota mezi kraji ČR) a byl o 0,34 procentního bodu vyšší než v roce 2023. Nejvyšší nezaměstnanost v kraji je přitom v okrese Svitavy (3,98 %), nejnižší v okrese Ústí nad Orlicí (3,17 %). Počet uchazečů o zaměstnání – 12 211 osob představoval 4,0 % nezaměstnaných ČR. Dosažitelných uchazečů bylo k 31. 12. 2024 v kraji 11 513. Podíl osob ve věku do 25 let na počtu registrovaných uchazečů o zaměstnání v kraji představuje 16,7 %. Více než polovinu (52,5 %) z počtu nezaměstnaných v kraji tvoří ženy; podíl osob se zdravotním postižením na celkovém počtu nezaměstnaných činí 15,0 %. Z hlediska vzdělání bylo nejvíce uchazečů o zaměstnání vyučených bez maturity (35,1 %) a osob se základním vzděláním (24,6 %). Na jednoho uchazeče o zaměstnání v kraji připadalo 1,1 volného pracovního místa v evidenci úřadu práce, u pracovních pozic pro osoby se zdravotním postižením připadalo na jedno pracovní místo 3,7 uchazeče o zaměstnání.

Jedním ze základních projevů nepříznivého ekonomického vývoje kraje předchozích let byl útlum bytové výstavby v letech 2013–2015. V následujícím období došlo v kraji v souladu s celorepublikovým trendem k oživení zahájené i dokončené bytové výstavby. Nejvyšší počet dokončených bytů na tisíc obyvatel za toto období připadal na rok 2023, kdy bylo v kraji dokončeno 3,66 bytu na tisíc obyvatel, tj. o 0,66 bytu více než v roce následujícím. V roce 2024 se v kraji dokončily v průměru tři byty na tisíc obyvatel, což znamenalo pátou nejvyšší hodnotu v mezikrajské komparaci. V rámci kraje bylo nejvíce bytů na tisíc obyvatel dokončeno v okrese Chrudim (3,56), poté následovaly okresy Pardubice (3,44), Ústí nad Orlicí (2,68) a Svitavy (2,12).

Příslibem pro další rozvoj Pardubického kraje je jeho výhodná poloha z hlediska dopravního spojení. Územím kraje prochází 581 km železničních tratí, přičemž k nejvýznamnějším železničním uzlům patří města Pardubice a Česká Třebová, která tvoří součást mezinárodní železniční magistrály Berlín – Praha – Brno – Vídeň. Na hlavní koridor jsou v Pardubicích napojeny celostátně významné trati ve směru na Liberec a přes Chrudim a Hlinsko na Havlíčkův Brod. Současná silniční síť (bez dálnic) měří 3 592 km, silnice I. třídy mají délku 457 km a silnice II. třídy 936 km. Nejvýznamnější tranzitní proud prochází územím kraje po silnici č. I/35 ve směru jihovýchod – severozápad; přes Moravskou Třebovou, Svitavy, Litomyšl, Vysoké Mýto a Holice míří ke Hradci Králové. Důležitá je také silnice č. I/37, směřující od severu přes Pardubice a Chrudim, ke Ždírci nad Doubravou. V Chrudimi se kříží se silnicí č. I/17 ve směru Čáslav – Heřmanův Městec – Hrochův Týnec – Zámrsk. Délka dálnice D11 na území kraje činí 9,2 km a 32,2 km dálnice II. třídy D35. V letecké dopravě hraje rozhodující úlohu mezinárodní letiště v Pardubicích s vojenským a civilním provozem. K říční dopravě slouží v kraji pouze krátký splavný úsek řeky Labe do Chvaletic, splavnění Labe až do krajského města bylo zatím odloženo. K zajímavým turistickým sezónním atrakcím patří říční osobní doprava na trase Kunětice – Pardubice – Srnojedy.

V oblasti vzdělávání bylo v roce 2024 v Pardubickém kraji celkem 325 mateřských škol. V jejich 836 třídách bylo zapsáno 18 009 dětí. V kraji dále působí 254 základních škol se 49 285 žáky, 20 gymnázií s 6 132 studenty, 62 středních škol (včetně středních odborných učilišť) poskytujících odborné vzdělání 18 389 žákům denního studia (bez nástavbového studia) a 7 vyšších odborných škol s 589 studenty denního studia. Vysoké školství zastupuje v Pardubickém kraji Univerzita Pardubice se sedmi fakultami; počet studentů ve školním roce 2009/2010 překročil deset tisíc, v roce 2012 se růst počtu studentů zastavil a v roce 2018 poklesl pod 7 tisíc.

Podle údajů z oblasti zdravotnictví vykazovalo v roce 2024 v Pardubickém kraji činnost 206 ordinací praktických lékařů pro dospělé, 85 ordinací praktických lékařů pro děti a dorost, 212 ordinací stomatologů, 56 ordinací gynekologů a 383 ordinací lékařů specialistů. Celkem na území kraje působilo napříč státními i nestátními zdravotnickými zařízeními 1 972 lékařů (přepočtený počet osob na plně zaměstnané), přičemž na jednoho lékaře připadalo průměrně 268 obyvatel kraje (druhá nejvyšší hodnota v mezikrajském srovnání). Mimo nemocnice fungovalo v Pardubickém kraji celkem 133 lékáren.

Pardubický kraj má mnohé předpoklady pro rozvoj cestovního ruchu. Má pestrou přírodu rovinného i horského charakteru, příznivé klima a množství příležitostí ke koupání, provozování vodních sportů, pro pěší turistiku, cykloturistiku a zimní sporty. K turisticky atraktivním oblastem patří zejména severní a východní část okresu Ústí nad Orlicí – podhůří Orlických hor, zejména areály Buková hora a Dolní Morava. Rovněž v chrudimském okrese, zejména v jeho jižní a jihozápadní části, je řada turistických center. K nejnavštěvovanějším patří okolí Sečské přehrady, oblasti u Horního Bradla, Bojanova či Křižanovic ležící v Železných horách. Na pomezí orlickoústeckého a svitavského okresu jsou oblíbeným turistickým cílem Toulovcovy maštale (soustava pískovcových skal a úzkých údolí). V roce 2024 měl Pardubický kraj celkem 366 hromadných ubytovacích zařízení s 19 143 lůžky, v zařízeních pobývalo 528 tisíc hostů (druhý nejvyšší počet za posledních deset let) s průměrným počtem přenocování 2,6 noci. Počet hromadných ubytovacích zařízení, lůžek v nich i počet hostů v Pardubickém kraji patří dlouhodobě v mezikrajském srovnání k nejnižším.

Kulturní zařízení a aktivity kraje se soustřeďují převážně do měst. Mezi nejvýznamnější lze v okrese Chrudim zařadit Muzeum loutkářských kultur a Muzeum barokních soch v Chrudimi, Státní zámek Slatiňany s jeho hipologickými sbírkami, skanzen – Soubor lidových staveb Vysočina na Veselém Kopci a v přilehlých lokalitách Hlinecka. V okrese Pardubice návštěvníky přiláká zejména pardubický zámek s expozicemi Východočeského muzea a Východočeské galerie. Dále pozdně gotický hrad na Kunětické hoře, barokní zámek v Cholticích a Africké muzeum v Holicích věnované zdejšímu rodákovi – cestovateli dr. Emilu Holubovi. Mnoho návštěvníků zavítá každoročně i do Národního hřebčína v Kladrubech nad Labem, který byl v roce 2019 jako první hřebčín na světě zapsaný na Seznam památek světového dědictví UNESCO. K turisticky atraktivním místům okresu Svitavy patří hrad Svojanov či zámecký areál v Litomyšli, jenž byl na Seznam památek světového kulturního dědictví UNESCO zařazen již v roce 1999. Jeho atraktivitu zvýšila revitalizace celého zámeckého návrší včetně chrámu Nalezení sv. Kříže a Regionálního muzea (jeho revitalizace obsadila 1. místo v soutěži muzeí Gloria musaealis 2014 jako „muzejní počin roku“). Z okresu Ústí nad Orlicí jsou známé zříceniny hradů Lanšperk, Litice, Žampach; v Letohradě turisty zaujme Muzeum řemesel, zámek a nově zrekonstruovaná tvrz Orlice. Na Vysokomýtsku je turistickou dominantou rekonstruovaný areál zámku v Nových Hradech. Od roku 2014 působí ve Vysokém Mýtě Muzeum českého karosářství. Hudba je v Pardubickém kraji převážně spojována s pardubickou Komorní filharmonií, svoji tradici má operní festival Smetanova Litomyšl i hudební festivaly v Poličce (rodišti skladatele Bohuslava Martinů). Z divadelních scén je nejznámější Východočeské divadlo v Pardubicích, které mimo jiné od roku 2001 pořádá Festival smíchu – přehlídku komedií v podání divadel z celé republiky. Již od roku 1995 se v Přelouči uděluje „Cena Františka Filipovského“ za dabing.

Z oblasti sportu je nejznámější areál pardubického závodiště, místo konání Velké pardubické steeplechase. Milovníci vůně benzínu a silných strojů si zase vybaví tradiční motocyklové závody o „Zlatou přilbu České republiky“. I v mnoha dalších sportovních odvětvích hraje Pardubický kraj prim. Pardubický hokejový klub je od roku 1950 tradičním účastníkem české (dříve československé) nejvyšší hokejové soutěže, získal šest titulů mistra ligy a vychoval pro světový hokej hned několik velkých hokejových talentů. Basketbalový tým Pardubic působí v nejvyšší české basketbalové soutěži mužů. A na zdejší tenisové kurty vzpomínají skoro všechny naše hvězdy bílého sportu, neboť tenisová „Pardubická juniorka“ otvírá mladým talentům brány do světa vrcholového sportu.

Na závěr ještě několik nej- k Pardubickému kraji v mezikrajském srovnání v roce 2024:

nejnižší podíl dlouhodobě nezaměstnaných osob (12 měsíců a déle) na obyvatelstvu ve věku 15–64 let
nejvyšší objem zemědělské produkce na hektar obhospodařované zemědělské půdy
nejvyšší počet narozených telat na 100 krav
nejvyšší počet odchovaných telat na 100 krav
nejvyšší výroba hovězího masa
nejvyšší spotřeba organických hnojiv na hektar obhospodařované zemědělské půdy
nejvyšší podíl parních elektráren na instalovaném výkonu elektráren v kraji
nejnižší počet hromadných ubytovacích zařízení cestovního ruchu
nejnižší počet lůžek v hromadných ubytovacích zařízeních cestovního ruchu
nejnižší počet registrovaných trestných činů na 1 000 obyvatel
druhý nejvyšší podíl domácností vycházejících s příjmem s velkými obtížemi
druhá nejnižší průměrná hrubá měsíční mzda specialistů
druhé nejvyšší procentuální zastoupení uchazečů se zdravotním postižením mezi všemi uchazeči o zaměstnání v evidenci úřadu práce v kraji
druhá nejvyšší intenzita chovu prasat na 100 ha orné půdy
druhá nejvyšší snáška konzumních vajec
druhá nejvyšší spotřeba vápenatých hnojiv na hektar obhospodařované zemědělské půdy
druhý nejvyšší podíl elektřiny vyrobené v parních elektrárnách
druhý nejnižší podíl nerezidentů na počtu hostů hromadných ubytovacích zařízení
třetí nejvyšší podíl zemědělské půdy na celkové výměře kraje
třetí nejnižší podíl vodních ploch na celkové výměře kraje
třetí nejvyšší měrné emise oxidu siřičitého v t/km² (REZZO 1–4)
třetí nejnižší podíl obyvatel bydlících v domech napojených na kanalizaci pro veřejnou potřebu
třetí nejvyšší podíl obyvatel ve věku 0–14 let
třetí nejvyšší naděje dožití žen při narození (v období let 2023–2024)
třetí nejvyšší podíl zaměstnaných v zemědělství, lesnictví a rybářství na celkovém počtu zaměstnaných
třetí nejnižší podíl zaměstnaných ve službách na celkovém počtu zaměstnaných
třetí nejnižší průměrná hrubá měsíční mzda zaměstnance (přepočteno na plně zaměstnané)
třetí nejvyšší výroba jatečné drůbeže
třetí nejvyšší podíl příjemců předčasných starobních důchodů na celkovém počtu příjemců starobního důchodu
třetí nejnižší počet knihovních jednotek na jednu veřejnou knihovnu (vč. poboček)
třetí nejnižší počet registrovaných čtenářů na jednu veřejnou knihovnu (vč. poboček)
čtvrté nejvyšší měrné emise oxidů dusíku v t/km² (REZZO 1–4)
čtvrtý nejnižší počet obyvatel
čtvrtý nejvyšší počet živě narozených dětí na 1 000 obyvatel
čtvrtý nejnižší podíl nezaměstnaných mužů
čtvrtý nejnižší počet uchazečů o zaměstnání na jedno pracovní místo v evidenci úřadu práce
čtvrtá nejvyšší spotřeba statkových hnojiv na hektar obhospodařované zemědělské půdy
čtvrtý nejnižší počet ubytovaných hostů v hromadných ubytovacích zařízeních na 1 000 obyvatel
čtvrtá nejnižší průměrná měsíční výše starobního důchodu (sólo)
čtvrtá nejnižší průměrná měsíční výše starobního důchodu mužů (bez souběhu s vdoveckým)