Cestovní ruch v Pardubickém kraji ve 3. čtvrtletí 2026

9. 11. 2026

(předběžné údaje)

Od července do září 2026 se v hromadných ubytovacích zařízeních cestovního ruchu Pardubického kraje ubytovalo o 7,4 % hostů více než ve stejném období vloni, a to díky navýšení počtu hostů z Česka i ze zahraničí. Celkový počet přenocování v kraji byl v letošním třetím čtvrtletí meziročně o 7,0 % vyšší. Mezi kraji šlo o nejvyšší procentuální nárůst.

Ve 3. čtvrtletí roku 2026 se v hromadných ubytovacích zařízeních¹ Pardubického kraje ubytovalo celkem 221,2 tis. hostů², což oproti stejnému období předchozího roku představuje o 15,2 tis. hostů více. Návštěvnost meziročně vzrostla ve všech krajích (s výjimkou Olomouckého), největší měrou – o 8,7 % v Jihočeském kraji. Nárůst v Pardubickém kraji (o 7,4 % při celorepublikovém růstu o 4,1 %) byl v mezikrajském srovnání druhý nejvyšší. Téměř sedmiprocentní navýšení návštěvnosti zaznamenaly kraje Královéhradecký a Karlovarský.

Tab. 1 Návštěvnost hromadných ubytovacích zařízení Pardubického kraje ve 3. čtvrtletí

Zatímco počet hostů z Česka, tzv. rezidentů³ v kraji ve 3. čtvrtletí 2026 se meziročně zvýšil o 8,3 % (na 190,3 tis. osob), hostů ze zahraničí, tzv. nerezidentů⁴ přicestovalo do kraje o 2,4 % více (30,9 tis. osob). V případě hostů z Česka šlo o druhý nejvyšší počet od roku 2012 (dosavadní maximum téměř 199 tis. hostů bylo zaznamenáno ve 3. čtvrtletí 2021), počet zahraničních návštěvníků byl přitom v letošním 3. čtvrtletí v rámci srovnatelných období nejvyšší za posledních patnáct let.

Na všech hostech se návštěvníci ze zahraničí v kraji podíleli 14,0 % (druhou nejmenší měrou za Krajem Vysočina s 12,3 % při maximu 82,7 % v Praze), což byl jeden z nejvyšších podílů ve třetích čtvrtletích od roku 2012 a zároveň o 2,0 procentního bodu vyšší hodnota oproti 3. čtvrtletí předcovidového roku 2019 (nadále výrazně podprůměrný podíl nerezidentů oproti tomuto období byl patrný zejména v Karlovarském kraji či v Praze).

Zahraniční hosté v hromadných ubytovacích zařízeních v krajích ve 3. čtvrtletí

Z dlouhodobě početně nejvíce zastoupených zahraničních hostů v kraji byl ve 3. čtvrtletí 2026 zaznamenán 11,6% meziroční nárůst počtu hostů z Polska při 7,3% navýšení počtu hostů ze Slovenska a poklesu počtu Němců o 17,3 %. Ve srovnání se třetím čtvrtletím předcovidového roku 2019 posílil úhrnný podíl hostů z uvedených tří zemí na nerezidentech v kraji o 8,2 procentního bodu na 66,3 %.

Zahraniční hosté v hromadných ubytovacích zařízeních podle zemí v Pardubickém kraji

Z pohledu jednotlivých měsíců letošního 3. čtvrtletí bylo nejvíce hostů v hromadných ubytovacích zařízeních cestovního ruchu v kraji ubytováno v srpnu (81,9 tis., tj. o 2,0 tis. osob více oproti stejnému měsíci vloni). Následoval červenec (s 81,5 tis. hostů, o 9,8 tis. osob více než v loňském červenci) a září (57,8 tis. hostů, o 3,4 tis. osob více než vloni v září). Návštěvnost v letošním červenci a srpnu byla přitom nejvyšší (a v září druhá nejvyšší) v uvedených měsících za posledních patnáct let.

Hosté v hromadných ubytovacích zařízeních v Pardubickém kraji podle měsíců

Počet přenocování hostů v hromadných ubytovacích zařízeních dosáhl ve 3. čtvrtletí roku 2026 v Pardubickém kraji 636,5 tis. nocí, tj. o 41,5 tis. nocí více než ve stejném období roku 2025. Mezi kraji šlo o nejvyšší (7,0%) meziroční procentuální navýšení při celorepublikovém nárůstu o 3,1 % a druhém nejvyšším růstu (o 6,5 %) v kraji Jihočeském. Pokles přenocování naopak nastal v krajích Plzeňském, Zlínském a Jihomoravském.

Počet přenocování v kraji ve 3. čtvrtletí 2026 byl ve srovnatelných obdobích od roku 2012 nejvyšší. Počet přenocování hostů z Česka v kraji meziročně vzrostl o 6,7 % (třetí nejvyšší relativní nárůst mezi kraji při celorepublikovém navýšení o 2,3 % a poklesu ve čtyřech krajích). V případě hostů ze zahraničí se počet přenocování v Pardubickém kraji meziročně zvýšil o 9,3 %, celorepublikově o 4,6 %; o čtvrtinu přitom vzrostl v Libereckém kraji, pokles zaznamenal pouze kraj Jihomoravský.

Hosté a průměrný počet přenocování v hromadných ubytovacích zařízeních
v Pardubickém kraji ve 3. čtvrtletí

Průměrný počet přenocování na jednoho hosta ve 3. čtvrtletí 2026 v kraji (2,9 noci) mírně převyšoval nad republikovým (2,7 noci). V mezikrajském srovnání se jednalo o šestou nejvyšší hodnotu s maximem v Karlovarském kraji (3,8 noci) a minimem v kraji Jihomoravském (2,2 noci). Domácí hosté strávili v kraji v letošním třetím čtvrtletí v průměru 3,0 noci, na jednoho zahraničního hosta pak připadalo v průměru 2,4 noci.

V celém 1. až 3. čtvrtletí 2026 vzrostl počet hostů ubytovaných v HUZ Pardubického kraje oproti stejnému období vloni o 3,5 % (při 3,1% růstu v celém Česku). Mezi kraji šlo o sedmý meziroční procentuální nárůst (při poklesu pouze v kraji Olomouckém); nejvíce (o 7,2 %) návštěvnost vzrostla v Jihočeském kraji. Navýšení návštěvnosti na maximální počty ve srovnatelných obdobích od roku 2012 se v kraji projevilo nejen v případě hostů z Česka (meziročně o 3,1 %), ale i u hostů ze zahraničí (meziročně o 6,0 %).

Hosté a průměrný počet přenocování v hromadných ubytovacích zařízeních
v Pardubickém kraji v 1. až 3. čtvrtletí

Počet přenocování v 1. až 3. čtvrtletí 2026 v kraji meziročně vzrostl o 4,5 % (druhý nejvyšší procentuální růst po kraji Jihočeském s 6,2 %), v celém Česku pak o 2,8 % při poklesu pouze v kraji Olomouckém. Počet přenocování domácích hostů v kraji meziročně vzrostl o 3,9 % (celorepublikově o 2,0 %), v případě přenocování hostů ze zahraničí byl zaznamenán výraznější nárůst, a to o 8,8 % (v celém Česku o 3,9 %).

Průměrný počet přenocování na jednoho hosta v kraji v 1. až 3. čtvrtletí 2026 (2,6 noci) nepatrně převyšoval republikový (2,5 noci). Na jednoho domácího hosta v kraji již třetím rokem v tomto období připadalo 2,7 noci, v případě zahraničních hostů šlo o 2,3 noci (mírné meziroční navýšení).

Tab. 2 Návštěvnost hromadných ubytovacích zařízení Pardubického kraje v 1. až 3. čtvrtletí

¹ Hromadné ubytovací zařízení (HUZ) – zařízení s minimálně pěti pokoji a zároveň deseti lůžky sloužící pro účely cestovního ruchu, tj. poskytující přechodné ubytování hostům (včetně dětí) za účelem dovolené, zájezdu, lázeňské péče, služební cesty, školení, kursu, kongresu, symposia, pobytu dětí ve škole v přírodě, v letních a zimních táborech apod.

² Pojmem „host v ubytovacím zařízení“ rozumíme každou osobu (včetně dětí), která využila služeb ubytovacího zařízení k přechodnému ubytování. Mezi hosty nezapočítáváme občany ČR ani cizince, kteří využijí ubytovacích služeb pro přechodné ubytování za účelem zaměstnání.

³ Rezident (domácí návštěvník), jehož rezidentská země je stejná jako navštívená země; může to být občan sledované země nebo cizí státní příslušníci žijící ve sledované zemi.

⁴ Nerezident (zahraniční návštěvník), jehož země sídla je jiná, než je navštívená země; za nerezidenta je považován také občan sledované země trvale žijící v cizině.

Pozn.:

Údaje o návštěvnosti v hromadných ubytovacích zařízeních cestovního ruchu jsou získávány z měsíčního výběrového šetření CR 1-12 a čtvrtletního šetření CR 2-04. Uváděné údaje jsou souhrnem zpracovaných dat za předložené dotazníky a za statisticky dopočtená data ubytovacích zařízení, od kterých nebyl vyplněný dotazník získán.