Bilance půdy v Pardubickém kraji v letech 2014 až 2024

26. 5. 2025

Podíl zemědělské půdy se na celkové rozloze kraje pomalu snižuje, ke konci roku 2024 činil v Pardubickém kraji 59,6 %, což bylo o 0,3 procentního bodu méně než ke konci roku 2014. Zbytek rozlohy kraje tvořila půda nezemědělská (40,4 %). Zatímco ve struktuře zemědělské půdy se v kraji mezi koncem roku 2014 a 2024 snížilo zastoupení orné půdy (o 1,5 procentního bodu) a vzrostlo zastoupení trvalých travních porostů (o 1,1 p. b.) a zahrad (o 0,5 p. b.), ve struktuře nezemědělské půdy došlo v tomto období k mírnému poklesu podílu lesních pozemků (o 0,2 p. b.) a k mírnému nárůstu podílu vodních ploch (o 0,2 p. b.). Výměra půdy v ekologickém zemědělství se pak v kraji v tomto období zvýšila o 17,7 % (bez půdy v přechodném období).

Ke konci roku 2024 se Pardubický kraj rozkládal na 451 926 hektarech, z toho 269 369 ha (tj. 59,6 %) připadalo na zemědělskou půdu a 182 557 ha (tj. 40,4 %) na nezemědělskou půdu. Z dlouhodobého pohledu se podíl zemědělské půdy na celkové rozloze kraje postupně snižuje. Oproti konci roku 2014 poklesl tento podíl v kraji o 0,3 procentního bodu, tj. přibližně stejnou měrou jako v celé ČR. Zatímco ke konci roku 2014 se zemědělská půda na celkové rozloze České republiky podílela 53,5 %, na konci roku 2024 to bylo již pouze 53,1 %.

Podíl zemědělské půdy na rozloze jednotlivých okresů k 31. 12. 2024

Zdroj: Český úřad zeměměřický a katastrální

V rámci mezikrajské komparace ke konci roku 2024 měl nejvyšší podíl zemědělské půdy na celkové rozloze kraje Středočeský kraj (60,1 %). Druhá pozice v tomto žebříčku náležela Kraji Vysočina (59,9 %), třetí Pardubickému kraji (59,6 %). Na opačné straně tohoto žebříčku se umístil Karlovarský kraj (37,8 %), Hlavní město Praha (39,0 %) a Liberecký kraj (44,0 %).

V rámci komparace všech 77 okresů (včetně Prahy) evidujeme nejvyšší podíl zemědělské půdy na celkové rozloze okresu na Kolínsku (73,8 %), poté následovaly okresy Litoměřice (70,8 %) a Louny (70,2 %). Naopak nejnižší zastoupení zemědělské půdy na celkové výměře okresu mělo ke konci roku 2024 Sokolovsko (27,9 %), druhé nejnižší zastoupení náleželo Mostecku (28,4 %). Okresy Pardubického kraje se v tomto žebříčku umístily mezi 24. až 29. místem, přičemž nejvyšší 24. pozici obsadilo Chrudimsko (60,6 %) a nejnižší 29. pozici Orlickoústecko (58,7 %).

Mezi správními obvody obcí s rozšířenou působností v kraji se podíl zemědělské půdy na celkové rozloze správního obvodu pohyboval od 69,8 % ve správním obvodu Vysoké Mýto po 41,1 % v SO ORP Česká Třebová. Mezi všemi 206 správními obvody v Česku stačila hodnota 69,8 % na 26. místo, hodnota 41,1 % pak na 173. místo. V těsném závěsu za správním obvodem Vysoké Mýto se v tomto žebříčku umístil s hodnotou 68,8 % SO ORP Litomyšl (30. místo).

Struktura zemědělské půdy v ČR, Pardubickém kraji a jeho okresech k 31. 12. 2024
Zdroj: Český úřad zeměměřický a katastrální

Ve struktuře zemědělské půdy měla v kraji i celém Česku největší zastoupení půda orná, ta ke konci roku 2024 tvořila 71,0 % zemědělské půdy v kraji, respektive 68,9 % zemědělské půdy České republiky. Druhé nejvýraznější zastoupení patřilo v kraji i celém Česku trvalým travním porostům (23,7 %, respektive 24,9 %). Zahrady se na celkové výměře zemědělské půdy v kraji podílely 4,6 % (celostátně 4,5 %) a ovocné sady 0,7 % (celostátně 1,0 %). Vinice byly na celkové rozloze zemědělské půdy v kraji zastoupeny výrazně méně než 0,1 % (celostátně 0,5 %), chmelnice pak nebyly v kraji zastoupeny vůbec (v celém Česku 0,2 %).

Také téměř ve všech správních obvodech obcí s rozšířenou působností v Pardubickém kraji měla ve struktuře zemědělské půdy největší zastoupení půda orná. Jedinou výjimkou byl správní obvod Králíky, ve kterém byly mezi zemědělskou půdou nejvíce zastoupeny trvalé travní porosty, které ke konci roku 2024 tvořily 71,5 % zemědělské půdy správního obvodu (při podílu orné půdy 26,3 %).

Ve srovnání s koncem roku 2014 se ve struktuře zemědělské půdy v Pardubickém kraji snížilo zastoupení orné půdy (o 1,5 procentního bodu) a naopak vzrostlo zastoupení trvalých travních porostů (o 1,1 procentního bodu) a zahrad (o 0,5 procentního bodu). Celostátně byla situace velmi podobná, podíl orné půdy se na celkové výměře zemědělské půdy v tomto období snížil o 1,7 procentního bodu, podíl trvalých travních porostů se zvýšil o 1,2 procentního bodu a podíl zahrad vzrostl o 0,6 procentního bodu.

Změna bilance zemědělské půdy v ČR, Pardubickém kraji a jeho okresech
mezi koncem roku 2014 a 2024
Zdroj: Český úřad zeměměřický a katastrální

Ve struktuře nezemědělské půdy měly v kraji i celém Česku největší zastoupení lesní pozemky, které ke konci roku 2024 tvořily 74,0 % veškeré nezemědělské půdy v kraji, respektive 72,6 % nezemědělské půdy Česka. Zastavěné plochy a nádvoří se na celkové výměře nezemědělské půdy v kraji podílely 4,1 % (celostátně 3,7 %) a vodní plochy 3,8 % (celorepublikově 4,6 %). Necelých dvacet procent nezemědělské půdy pak zaujímaly ostatní plochy (v kraji 18,1 %, celostátně 19,1 %).

Také ve většině správních obvodů obcí s rozšířenou působností v kraji měly ve struktuře nezemědělské půdy ke konci roku 2024 největší zastoupení lesní pozemky. Ty se ve čtrnácti z patnácti správních obvodů v kraji podílely na nezemědělské půdě více než šedesáti procenty. Zatímco nejvyšší zastoupení lesních pozemků na nezemědělské půdě mělo mezi správními obvody v kraji Králicko (85,0 %) a Holicko (84,3 %), nejnižší podíl lesních pozemků připadal na Pardubicko (38,7 %).

Struktura nezemědělské půdy v ČR, Pardubickém kraji a jeho okresech k 31. 12. 2024
Zdroj: Český úřad zeměměřický a katastrální

Podíl nezemědělské půdy se na celkové výměře kraje oproti konci roku 2014 zvýšil o 0,3 procentního bodu, což se v kraji projevilo zejména ve vysokém procentním nárůstu rozlohy vodních ploch (o 6,6 %), ale též v nárůstu rozlohy ostatních ploch (o 0,9 %), lesní půdy (o 0,6 %) a zastavěných ploch a nádvoří (o 0,6 %). Také celostátně se podíl nezemědělské půdy na celkové výměře v tomto období zvýšil (shodně o 0,3 procentního bodu), což se projevilo též především ve vyšším procentním nárůstu rozlohy vodních ploch (o 4,1 %). Celostátně se zvýšila také celková výměra zastavěných ploch a nádvoří (o 2,9 %) a rovněž lesní půdy (o 0,6 %). Celková výměra ostatních ploch se v Česku naopak snížila (o 0,4 %).

Oproti konci roku 2014 se ve struktuře nezemědělské půdy v kraji mírně snížil podíl lesní půdy (o 0,2 procentního bodu) a naopak mírně vzrostl podíl vodních ploch (o 0,2 procentního bodu). V celostátním měřítku zůstal podíl lesní půdy na stejné úrovni jako na konci roku 2014, zvýšil se však podíl vodních ploch (o 0,2 procentního bodu) a také podíl zastavěných ploch a nádvoří (o 0,1 procentního bodu).

Změna bilance nezemědělské půdy v ČR, Pardubickém kraji a jeho okresech
mezi koncem roku 2014 a 2024
Zdroj: Český úřad zeměměřický a katastrální

Plocha využívaná pro ekologickou zemědělskou produkci tvořila v Pardubickém kraji ke konci roku 2024 téměř 16,2 tis. hektarů (tj. nejnižší hodnota mezi kraji), na dalších 2,3 tis. hektarech se pak nacházela půda v přechodném období (tj. v přesně stanovené době, ve které dochází k přechodu od konvenčního zemědělství na zemědělství ekologické).

Ve srovnání s koncem roku 2014 se celková výměra půdy v ekologickém zemědělství v Pardubickém kraji zvýšila o 17,7 % (počítáno bez půdy v přechodném období), což znamenalo o něco nižší nárůst než na území celé ČR (o 19,4 %). V mezikrajské komparaci se jednalo o šestý nejvyšší procentní nárůst, přičemž ten se pohyboval v rozmezí od 6,7 % v Karlovarském kraji po 61,9 % v Praze a Středočeském kraji (vzhledem k malé výměře půdy v ekologickém zemědělství je Praha pro potřeby této komparace přičtena ke Středočeskému kraji).

Výměra půdy v ekologickém zemědělství podle krajů (k 31. 12.)
Zdroj: Ministerstvo zemědělství

Ke konci roku 2024 bylo ekologické zemědělství provozováno na 3,6 % rozlohy Pardubického kraje (nadále počítáno bez půdy v přechodném období), což znamenalo čtvrtou nejnižší pozici v mezikrajském žebříčku (Praha a Středočeský kraj nadále počítány jako jeden územní celek) a zároveň hodnotu, která se nacházela o 3,3 procentního bodu níže než celostátní průměr. Nejvyšší podíl ploch ekologického zemědělství přitom vykázal Karlovarský kraj (17,2 %), nejnižší naopak Praha a Středočeský kraj (2,3 %, počítáno jako jeden územní celek).