Rodinné domácnosti se závislými dětmi v Opolském vojvodství, Moravskoslezském kraji a Olomouckém kraji podle výsledků SLDB 2021
Čtvrtá infografika podle výsledků SLDB 2021 tentokrát srovnává rodinné domácnosti se závislými dětmi ve výše uvedených krajích a jejich okresech.
Podle české metodiky sčítání je závislým dítětem osoba, která není zařazená mezi pracovní sílu a zároveň je ve věku 0–25 let. V Polsku je definice obdobná s mírně odlišným věkovým vymezením 0–24 let. V Polsku se manželské páry se závislými dětmi podílely na celkovém počtu rodinných domácností se závislými dětmi ze dvou třetin (66,0 %). V Opolském vojvodství bylo jejich zastoupení ještě nepatrně vyšší (66,8 %). Na české straně byly sledované podíly výrazně nižší. Podíl za celé Česko dosáhl 54,5 %. Olomoucký kraj překročil hodnotu tohoto podílu o 1,3 p. b. naopak Moravskoslezský kraj měl v porovnání s republikovým průměrem o 0,8 p. b. méně. Nejnižší podíly v meziokresním srovnání dvou krajů na české straně byly zaznamenané v okresech Bruntál (45,6 %), Jeseník (47,1 %) a Ostrava-město (47,2 %). Naopak nejvyšší podíly měly okresy Opava (61,8 %) a Frýdek-Místek (60,5 %). Na polské straně hranice byly podíly zřetelně vyšší. Nejnižší dosažená hodnota 60,9 % v okrese Nyském byla na úrovni maximálních podílů v Česku. V okresech Oleském a Strzeleckém bylo zastoupení manželských párů se závislými dětmi na celkovém počtu rodinných domácností se závislými dětmi největší (75,3 %).
Opačná situace byla v případě zastoupení faktických manželství se závislými dětmi. Tmavší odstíny na kartogramu, které znázorňují vyšší podíly, převládaly na české straně hranice. Z celkového počtu rodinných domácností se závislými dětmi v opolském vojvodství tvořila faktická manželství zhruba desetinu (9,6 %). Průměr za celé Polsko byl ještě nižší (9,3 %). V Česku bylo jejich zastoupení více než dvojnásobné. Průměr za Česko činil 21,7 % a kraje Moravskoslezský a Olomoucký dosáhly shodného výsledku 20,6 %. Jinak řečeno zhruba každá pátá rodinná domácnost se závislými dětmi byla faktickým manželstvím, tzn. neformálním soužitím druha a družky s dětmi. Mezi polskými okresy byly zjištěny nejnižší podíly v okresech Oleském (6,4 %) a Strzeleckém (6,5 %), a naopak nejvyšší v okrese Namysłovském (11,9 %). Na české straně bylo nejvyšší zastoupení faktických manželství, více než čtvrtinové, v okresech Bruntál a Jeseník (25,7 %, resp. 25,3 %). Nejnižší podíl v okrese Opava (17,6 %) výrazně přesahoval nejvyšší hodnoty podílů na polské straně.
Nejpodobnější výsledky na polské a české straně jsou prezentované na následujících dvou kartogramech. Jednalo se o podíly osamělých matek a osamělých otců žijících ve společné domácnosti se závislými dětmi. Podíly byly vypočítané z celkového počtu rodinných domácností.
Průměrný podíl matek se závislými dětmi z celkového počtu rodinných domácností v Polsku (9,7 %) byl vyšší než v Česku (9,2 %). Podíl za Opolské vojvodství činil 8,5 % a mezi srovnávanými kraji byl nejnižší. Následoval Olomoucký kraj s hodnotou 9,0 % a Moravskoslezský kraj (9,8 %). V meziokresním srovnání na polské straně byly nejnižší podíly zjištěny v okresech Oleském (6,4 %), Opolském (6,5 %) a Strzeleckém (6,7 %). Okresy Nyský (10,3 %) a Brzeský (10,1 %) překročily hranici 10 % a byly v Opolském vojvodství nejvyšší. V Česku náležely mezní hodnoty okresu Opava (7,9 %) na straně jedné a Ostrava-město (12,2 %) na straně druhé. Dalšími dvěma okresy, které překonaly zmíněný 10% podíl, byly okresy Bruntál (10,9 %) a Karviná (10,4 %).
Podíl osamělých otců se závislými dětmi na celkovém počtu domácností byl znatelně nižší. I díky tomu byly rozdíly mezi okresy a kraji malé. Průměrná hodnota Polska byla nejvyšší (1,6 %). Podílů 1,4 % dosáhlo jak Opolské vojvodství, tak Moravskoslezský kraj. Současně se jednalo o průměrnou hodnotu za Česko. V Olomouckém kraji bylo jejich zastoupení o 0,1 p. b. nižší. Nejnižší podíl osamělých otců se závislými dětmi byl zjištěn v okrese Strzeleckém (1,0 %). Relativně nejvíce jich žilo v okresech Brzeském, Nyském a městě Opolí (shodně 1,6 %). Hodnoty podílů v českých okresech se pohybovaly mezi 1,1 % v okrese Opava a 1,5 % v okresech Karviná a Ostrava-město.
Poznámky:
Hospodařící domácnost tvoří osoby, které společně hospodaří, tj. společně hradí výdaje domácnosti, jako je strava, náklady na bydlení aj. Společné hospodaření se vztahuje i na děti, které do příslušné domácnosti patří, i když samy na výdaje domácnosti nepřispívají. Rozlišujeme tyto typy hospodařící domácnosti: domácnost rodinná, domácnost nerodinná vícečlenná a domácnost jednotlivce. Rodinné domácnosti zahrnují jednu úplnou či neúplnou rodinu nebo 2 a více rodin. Součástí rodinných domácností tvořených 1 rodinou mohou být i další jednotlivé osoby, pokud s rodinou společně hospodaří.
Domácnost rodinná tvořená 1 úplnou rodinou zahrnuje manželský pár, neformální soužití druha a družky – tzv. faktické manželství, registrované partnerství, příp. neformální soužití osob stejného pohlaví – tzv. faktické partnerství, a to ve všech případech s dětmi nebo bez dětí.
Domácnost rodinnou tvořenou 1 neúplnou rodinou představuje jeden z rodičů s alespoň jedním dítětem včetně „dětí“, které už nesplňují podmínky pro zařazení mezi závislé děti, protože jsou starší než 25 let (resp. 24 let v Polsku) nebo patří mezi pracovní sílu.