Obyvatelstvo v Olomouckém kraji v 1. čtvrtletí 2025
12. 6. 2025
K 31. březnu 2025 žilo v Olomouckém kraji 630,1 tis. obyvatel. Od počátku roku se jejich počet snížil o 1 389 osob. Populační pokles zapříčinil souběh přirozeného úbytku a úbytku stěhováním. Meziročně se opět snížil počet živě narozených dětí, mírný nárůst naopak charakterizoval statistiku zemřelých. Počet přistěhovalých se meziročně mírně zvýšil. Do vyššího počtu vystěhovalých se promítl vyšší počet osob, kterým ke konci března vypršela udělená mezinárodní ochrana.
Podle předběžných údajů ČSÚ žilo k 31. 3. 2025 v Olomouckém kraji 630 111 obyvatel. V porovnání se stavem k 1. 1. 2025 byl jejich počet nižší o 1 389 osob, tj. o 8,9 osob na 1 000 obyvatel středního stavu. Úbytek obyvatel zaznamenaly všechny kraje České republiky. Absolutně nejvyšší pokles charakterizoval kraj Jihomoravský, relativně nejvyšší pokles kraj Plzeňský. V rámci Olomouckého kraje se počet obyvatel snížil ve všech okresech: v okrese Šumperk o 370 osob (tj. o 12,6 ‰), v okrese Přerov o 363 osob (tj. o 11,6 ‰), v okrese Olomouc o 300 osob (tj. o 5,1 ‰), v okrese Prostějov o 283 osob (tj. o 10,5 ‰) a v okrese Jeseník o 73 osob (tj. o 8,1 ‰). S výjimkou okresu Jeseník, který vykázal kladné migrační saldo, charakterizoval všechny zbývající okresy v kraji souběh přirozeného úbytku a úbytku stěhováním. Nejlidnatějším v kraji zůstal k 31. 3. 2025 okres Olomouc (239,1 tis. obyvatel), nejméně lidnatým v kraji byl okres Jeseník (36,4 tis. obyvatel).

K poslednímu březnovému dni letošního roku žilo v kraji 308 467 mužů (tj. 49,0 %) a 321 644 žen (tj. 51,0 %). Nejvyšší zastoupení žen charakterizovalo populaci okresu Olomouc (51,3 %). Jejich nejnižší podíl byl naopak v okrese Jeseník (50,3 %).

Rozdíl mezi počtem živě narozených a zemřelých byl v 1. čtvrtletí 2025 v Olomouckém kraji záporný a činil −804 osob. V relativním přepočtu dosáhl hodnoty −5,2 osob na 1 000 obyvatel středního stavu. Zatímco počet živě narozených dětí se meziročně snížil, počet zemřelých se naopak mírně zvýšil. Dlouhodobý trend záporné přirozené měny tak zůstal zachován. Početní převaha zemřelých nad živě narozenými charakterizovala všechny okresy v kraji, tj. okres Prostějov (o 203 osob), okres Olomouc (o 185 osob), okres Šumperk (o 180 osob), okres Přerov (o 156 osob) a okres Jeseník (o 80 osob). V relativním vyjádření náležely mezní hodnoty přirozeného úbytku okresům Jeseník (−8,9 osob na 1 000 obyvatel) a Olomouc (−3,1 osob na 1 000 obyvatel).

Rozdíl mezi počtem přistěhovalých a vystěhovalých byl záporný a činil −585 osob. V relativním pohledu dosáhl hodnoty −3,8 osob na 1 000 obyvatel středního stavu. Zatímco počet přistěhovalých se meziročně mírně zvýšil, počet vystěhovalých výrazně poklesl. Záporné migrační saldo vykázal Olomoucký kraj v 1. čtvrtletí 2025 jak s ostatními kraji České republiky (−23 osob), tak s cizinou (−562 osob). Početní převaha přistěhovalých nad vystěhovalými charakterizovala v kraji pouze okres Jeseník (o 7 osob). Opačná převaha byla sledována v okresech Přerov (o 207 osob), Šumperk (o 190 osob), Olomouc (o 115 osob) a Prostějov (o 80 osob). V relativním měřítku příslušela nejvyšší hodnota přírůstku stěhováním okresu Jeseník (0,8 osob na 1 000 obyvatel) a nejvyšší hodnota úbytku stěhováním okresu Přerov (−6,6 osob na 1 000 obyvatel).
Během prvních třech měsíců letošního roku se v kraji živě narodilo 1 074 dětí. Absolutně nejvíce z nich přišlo na svět v nejlidnatějším okrese Olomouc (40,3 %). V relativním vyjádření bylo nejvíce živě narozených v okrese Olomouc (7,3 dětí na 1 000 obyvatel), naopak nejméně v okrese Jeseník (4,3 dětí na 1 000 obyvatel). V celém kraji připadalo na 1 000 obyvatel 6,9 živě narozených dětí, což mírně převýšilo republikový průměr (6,7 ‰).

Z 1 074 živě narozených bylo 568 chlapců a 506 dívek. Nejvíce dětí bylo prvorozených (42,8 %) a druhorozených (40,7 %). Ve třetím a dalším pořadí se narodilo 177 dětí (tj. 16,5 %). Nejvyšší podíl prvorozenců byl zaznamenán v okrese Jeseník (46,2 %) a nejvyšší podíl druhorozenců v okrese Prostějov (43,4 %). Do manželství se narodilo 569 dětí (tj. 53,0 %) a mimo manželské svazky 505 dětí (tj. 47,0 %). Nadpoloviční převaha dětí narozených provdaným maminkám charakterizovala v kraji okresy Olomouc (57,3 %), Prostějov (54,9 %) a Přerov (53,1 %).
V průběhu 1. čtvrtletí 2025 zemřelo v Olomouckém kraji 1 878 obyvatel. V relativním vyjádření zemřelo z 1 000 obyvatel 12,1 osob. Tato hodnota byla nad republikovým průměrem (11,4 ‰). Nejvyšší úmrtnost byla na území kraje sledována v okrese Prostějov (14,1 ‰). Následovaly okresy Jeseník (13,2 ‰), Šumperk (13,0 ‰) a Přerov (12,1 ‰). Nejnižší úmrtnost byla zjištěna v okrese Olomouc (10,5 ‰), který je charakterizován průměrně nejmladší populací v kraji. V celkovém úhrnu zemřelo 921 mužů (tj. 49,0 %) a 957 žen (tj. 51,0 %). Téměř polovina zemřelých byla ve věku 80 a více let (48,5 %). Hodnota kojenecké úmrtnosti (2,8 ‰) korespondovala s republikovým průměrem (2,8 ‰). V kraji zemřely 3 děti do 1 roku.

Od ledna do března letošního roku bylo v Olomouckém kraji uzavřeno 188 sňatků. V relativním přepočtu se uskutečnilo 1,2 svateb na 1 000 obyvatel, což mírně překonalo republikový průměr (1,1 ‰). V rámci kraje byla nejvyšší sňatečnost v okrese Přerov (1,4 ‰) a zcela nejnižší v okrese Prostějov (0,8 ‰). V Olomouckém kraji bylo uzavřeno 102 sňatků (tj. 54,3 % z celku), během kterých vstoupili oba snoubenci do svazku manželského poprvé.

Podle předběžných údajů vydaly věcně příslušné soudy v kraji v průběhu 1. čtvrtletí 2025 rozhodnutí o 310 rozvodech. V přepočtu se jednalo o 2,0 rozvodů na 1 000 obyvatel, což bylo mírně nad republikovým průměrem (1,8 ‰). Nejvyšší rozvodovost charakterizovala okres Olomouc (2,3 ‰), naopak nejnižší rozvodovost náležela okresu Přerov (1,4 ‰). Většina rozvodů byla první v pořadí, a to jak pro muže (84,5 %), tak pro ženy (83,9 %). V 184 případech byla rozvedena manželství s nezletilými dětmi (tj. 59,4 % z celkového počtu).
Do Olomouckého kraje se v průběhu 1. čtvrtletí 2025 přistěhovalo a úředně přihlásilo 2 348 obyvatel (tj. 15,1 osob na 1 000 obyvatel), z toho 920 osob z ciziny. Mezi všemi přistěhovalými bylo nepatrně více mužů (50,6 %). Absolutně nejvíce obyvatel se z ostatních okresů a z ciziny přistěhovalo do okresu Olomouc (1 496 osob). Nejméně obyvatel se přistěhovalo do okresu Jeseník (181 osob). V relativním pohledu mířil nejvyšší počet přistěhovalých do okresu Olomouc (25,3 osob na 1 000 obyvatel), naopak relativně nejméně osob se přistěhovalo do okresu Šumperk (16,6 osob na 1 000 obyvatel).
Z Olomouckého kraje se během 1. čtvrtletí 2025 vystěhovalo a úředně odhlásilo 2 933 obyvatel (tj. 18,8 osob na 1 000 obyvatel), z toho 1 482 osob do ciziny. Vyšší počet vystěhovalých do ciziny byl obdobně jako v 1. čtvrtletí 2024 způsoben vyšším počtem osob, kterým skončila v kraji platnost pobytu. Většinově se jednalo o osoby, kterým ke konci března vypršela udělená mezinárodní ochrana. Mezi všemi vystěhovalými převažovaly ženy (58,4 %). Absolutně i relativně nejvíce obyvatel se do ostatních okresů a zahraničí vystěhovalo z okresu Olomouc (1 611 osob, resp. 27,3 osob na 1 000 obyvatel). Naopak nejméně obyvatel se vystěhovalo z okresu Jeseník (174 osob, resp. 19,4 osob na 1 000 obyvatel).
Kontakt:
Jiří Frelich
Oddělení informačních služeb
T: 585 731 527
E: jiri.frelich@csu.gov.cz
*) Veškeré údaje se týkají občanů České republiky a cizinců s trvalým pobytem v České republice, občanů třetích zemí s přechodným pobytem na území České republiky na základě dlouhodobého víza (nad 90 dnů) nebo povolení k dlouhodobému pobytu, občanů zemí EU, Norska, Švýcarska, Islandu, Lichtenštejnska a jejich rodinných příslušníků s hlášeným přechodným pobytem na území České republiky a cizinců s mezinárodní ochranou v České republice. Od roku 2022 jsou do obyvatelstva zahrnovány osoby s udělenou dočasnou ochranou v České republice s obvyklým pobytem v České republice. Údaje zohledňují rovněž události (sňatky, narození a úmrtí) českých občanů s trvalým pobytem na území České republiky, které nastaly v cizině a byly zaregistrovány zvláštní matrikou v Brně.
Veškeré údaje za rok 2025 jsou předběžné.