Anketa pro uživatele webových stránek ČSÚ - záleží nám na vašem názoru!

Přejít k menu Přejít k obsahu

Obyvatelstvo v Olomouckém kraji v 1. až 3. čtvrtletí 2025

12. 12. 2025

K 30. září 2025 žilo v Olomouckém kraji 630,5 tis. obyvatel. Od počátku roku se jejich počet snížil o 1,0 tis. osob. Populační úbytek zapříčinila záporná přirozená měna, která převážila přírůstek obyvatel stěhováním. Meziročně se opět snížil počet živě narozených dětí, stagnace charakterizovala statistiku zemřelých. Meziročně nižší, přesto stále výrazně nadprůměrný zůstal počet přistěhovalých. Zřetelný meziroční úbytek charakterizoval také počet vystěhovalých.


Podle předběžných údajů ČSÚ žilo k 30. 9. 2025 v Olomouckém kraji 630 456 obyvatel. V porovnání se stavem k 1. 1. 2025 byl jejich počet nižší o 1 044 osob, tj. o 2,2 osob na 1 000 obyvatel středního stavu. Olomoucký kraj se tím zařadil k většině krajů České republiky, ve kterých během 1. až 3. čtvrtletí 2025 počet obyvatel poklesl. Opačný trend zaznamenala pouze Praha a kraj Středočeský. V rámci Olomouckého kraje se počet obyvatel snížil ve všech jeho okresech. Relativně (i absolutně) nejvyšší populační úbytky nastaly na Šumpersku (o 5,2 ‰ na 118,9 tis.) a Přerovsku (o 4,3 ‰ na 126,9 tis.). V dalším pořadí následovaly okresy Jeseník (pokles o 2,2 ‰ na 36,4 tis.), Prostějov (pokles o 0,5‰ na 108,9 tis.) a Olomouc (pokles o 0,4‰ na 239,3 tis.). S výjimkou Šumperska charakterizoval okresy v kraji souběh přirozeného úbytku a přírůstku obyvatel stěhováním. V okrese Šumperk byla ve sledovaném období záporná jak přirozená měna, tak migrační saldo.


Tabulka: Počet obyvatel k 30. 9. 2025 a pohyb obyvatel v 1. až 3. čtvrtletí 2025 podle krajů ČR

K poslednímu zářijovému dni roku 2025 žilo v kraji 308 917 mužů (tj. 49,0 %) a 321 539 žen (tj. 51,0 %). Nejvyšší zastoupení žen charakterizovalo populaci okresu Olomouc (51,3 %). Jejich nejnižší podíl byl naopak v okrese Jeseník (50,2 %).

Graf: Přírůstky a úbytky obyvatelstva v okresech  Olomouckého kraje v 1. až 3. čtvrtletí 2025

Rozdíl mezi počtem živě narozených a zemřelých byl v 1. až 3. čtvrtletí 2025 v Olomouckém kraji záporný a činil −1 641 osob. V relativním přepočtu dosáhl hodnoty −3,5 osob na 1 000 obyvatel středního stavu. Zatímco počet zemřelých se v meziročním srovnání udržel na obdobné úrovni, nízký počet živě narozených dětí meziročně opět poklesl a definoval nové minimum. Dlouhodobý trend záporné přirozené měny tak zůstal zachován. Početní převaha zemřelých nad živě narozenými charakterizovala všechny okresy v kraji, tj. okresy Jeseník (−5,8 ‰), Přerov (−4,3 ‰), Prostějov (−4,2 ‰), Šumperk (−3,7 ‰) i Olomouc (−2,3 ‰). V absolutním vyjádření náležely mezní hodnoty přirozeného úbytku okresům Přerov (−413 obyvatel) a Jeseník (−157 obyvatel).

Tabulka: Počet obyvatel k 30. 9. 2025 a pohyb obyvatel v 1. až 3. čtvrtletí 2025 podle okresů Olomouckého kraje

Stav krajské populace se v průběhu 1. až 3. čtvrtletí 2025 snížil navzdory kladnému migračnímu saldu. Rozdíl mezi počtem přistěhovalých a vystěhovalých byl kladný a činil 597 osob. V relativním pohledu dosáhl hodnoty 1,3 osob na 1 000 obyvatel středního stavu. V meziročním porovnání klesly počty jak přistěhovalých, tak vystěhovalých. Kladné migrační saldo vykázal Olomoucký kraj během prvních třech čtvrtletí již 5. rokem v řadě. Zatímco s ostatními kraji České republiky měl v 1. až 3. čtvrtletí 2024 migrační saldo záporné, s cizinou bylo migrační saldo Olomouckého kraje kladné. Početní převaha přistěhovalých nad vystěhovalými charakterizovala okresy Prostějov (3,6 ‰), Jeseník (3,5 ‰), Olomouc (1,8 ‰) a Přerov (0,1 ‰). Opačná převaha byla sledována pouze v okrese Šumperk (−1,5 ‰). V absolutním měřítku příslušely mezní hodnoty přírůstku stěhováním okresům Olomouc (330 obyvatel) a Šumperk (−135 obyvatel).

Během prvních devíti měsíců letošního roku se v kraji živě narodilo 3 452 dětí. Absolutně nejvíce z nich přišlo na svět v nejlidnatějším okrese Olomouc (1 340 dětí, tj. 38,8 %). V relativním vyjádření bylo nejvíce živě narozených v okrese Olomouc (7,5 dětí na 1 000 obyvatel), naopak nejméně v okrese Jeseník (6,6 dětí na 1 000 obyvatel). V celém kraji připadalo na 1 000 obyvatel 7,3 živě narozených dětí, což mírně převýšilo republikový průměr (7,2 ‰). Navzdory nízkým hodnotám vykázala vyšší hrubou míru porodnosti pouze Praha (7,9 ‰) a Kraj Vysočina (7,6 ‰).


Graf: Podíly živě narozených mimo manželství a v manželství  v krajích ČR v 1. až 3. čtvrtletí 2025

Z 3 452 živě narozených bylo 1 798 chlapců a 1 654 dívek. Nejvíce dětí bylo prvorozených (43,3 %) a druhorozených (40,1 %). Ve třetím a dalším pořadí se narodilo 574 dětí (tj. 16,6 %). Nejvyšší podíl prvorozenců byl zaznamenán v okrese Jeseník (46,4 %) a nejvyšší podíl druhorozenců v okrese Prostějov (41,6 %). Do manželství se narodilo 1 822 dětí (tj. 52,8 %) a mimo manželské svazky 1 630 dětí (tj. 47,2 %). Nadpoloviční převaha dětí narozených provdaným maminkám charakterizovala v kraji okresy Olomouc (55,7 %), Prostějov (54,9 %) a Přerov (51,9 %).

V průběhu 1. až 3. čtvrtletí 2025 zemřelo v Olomouckém kraji 5 093 obyvatel. V relativním vyjádření zemřelo z 1 000 obyvatel 10,8 osob. Tato hodnota byla 5. nejvyšší v mezikrajském srovnání a nad republikovým průměrem (10,3 ‰). Nejvyšší hrubá míra úmrtnosti byla na území kraje sledována v okrese Jeseník (12,4 ‰). Následovaly okresy Prostějov (11,5 ‰), Přerov (11,4 ‰) a Šumperk (11,1 ‰). Nejnižší hrubá míra úmrtnosti náležela okresu Olomouc (9,7 ‰), který je charakterizován průměrně nejmladší populací v kraji. Celkem v kraji zemřelo 2 595 mužů (tj. 51,0 %) a 2 498 žen (tj. 49,0 %). Téměř polovina zemřelých byla ve věku 80 a více let (47,1 %). Hodnota kojenecké úmrtnosti (2,9 ‰) byla nad průměrem ČR (2,6 ‰). V kraji zemřelo 10 dětí do 1 roku od svého
narození.


Tabulka: Živě narození a zemřelí v 1. až 3. čtvrtletí 2025 podle okresů Olomouckého kraje

Od ledna do září letošního roku bylo v Olomouckém kraji uzavřeno 2 036 sňatků. V relativním přepočtu se uskutečnilo 4,3 svateb na 1 000 obyvatel, což bylo mírně pod republikovým průměrem (4,4 ‰). V rámci kraje byla nejvyšší hrubá míra sňatečnosti v okrese Jeseník (4,9 ). Nejnižší byla v okresech Prostějov, Přerov a Šumperk (shodně 4,2 ). V Olomouckém kraji bylo uzavřeno 1 365 sňatků (tj. 67,0 % z celku), během kterých vstoupili oba snoubenci do svazku manželského poprvé.

Tabulka: Sňatky a rozvody v 1. až 3. čtvrtletí 2025 podle okresů Olomouckého kraje

Podle předběžných údajů vydaly věcně příslušné soudy v kraji v průběhu 1. až 3. čtvrtletí 2025 rozhodnutí o 905 rozvodech. V přepočtu se jednalo o 1,9 rozvodů na 1 000 obyvatel, což souhlasilo s republikovým průměrem (1,9 ). Nejvyšší hrubá míra rozvodovosti charakterizovala okresy Jeseník a Olomouc (shodně 2,1 ). Nejnižší hodnoty příslušely okresům Prostějov a Šumperk (shodně 1,7 ). Většina rozvodů byla první v pořadí, a to jak pro muže (82,8 %), tak pro ženy (82,5 %). V 523 případech byla rozvedena manželství s nezletilými dětmi (tj. 57,8 % z celkového počtu rozvodů).

Do Olomouckého kraje se v průběhu 1. až 3. čtvrtletí 2025 přistěhovalo a úředně přihlásilo 7 026 obyvatel (tj. 14,9 osob na 1 000 obyvatel). Mezi přistěhovalými bylo více mužů (52,6 %). Absolutně nejvíce obyvatel se z ostatních okresů a z ciziny přistěhovalo do okresu Olomouc (3 970 osob). Nejméně obyvatel se přistěhovalo do okresu Jeseník (537 osob). V relativním pohledu byl nejvyšší počet přistěhovalých v okrese Olomouc (22,2 osob na 1 000 obyvatel), naopak relativně nejméně osob se přistěhovalo do okresu Šumperk (15,4 osob na 1 000 obyvatel).

Z Olomouckého kraje se během 1. až 3. čtvrtletí 2025 vystěhovalo a úředně odhlásilo 6 429 obyvatel (tj. 13,6 osob na 1 000 obyvatel). Mezi vystěhovalými převažovaly ženy (55,9 %). Nejvíce obyvatel se do ostatních okresů a zahraničí vystěhovalo z okresu Olomouc (3 640 osob). Naopak nejméně obyvatel se vystěhovalo z okresu Jeseník (441 osob). Relativně nejvíce vystěhovalých vykázal okres Olomouc (20,3 osob na 1 000 obyvatel) a relativně nejméně osob se vystěhovalo z okresu Jeseník (16,2 osob na 1 000 obyvatel).

 

Kontakt:
Jiří Frelich
Oddělení informačních služeb
E-mail: jiri.frelich@csu.gov.cz

 

*) Veškeré údaje se týkají občanů České republiky a cizinců s trvalým pobytem v České republice, občanů třetích zemí s přechodným pobytem na území České republiky na základě dlouhodobého víza (nad 90 dnů) nebo povolení k dlouhodobému pobytu, občanů zemí EU, Norska, Švýcarska, Islandu, Lichtenštejnska a jejich rodinných příslušníků s hlášeným přechodným pobytem na území České republiky a cizinců s mezinárodní ochranou v České republice. Od roku 2022 jsou do obyvatelstva zahrnovány osoby s udělenou dočasnou ochranou v České republice s obvyklým pobytem v České republice. Údaje zohledňují rovněž události (sňatky, narození a úmrtí) českých občanů s trvalým pobytem na území České republiky, které nastaly v cizině a byly zaregistrovány zvláštní matrikou v Brně.

Veškeré údaje za rok 2025 jsou předběžné.