Obce Olomouckého kraje 2025

20. 2. 2026

Od roku 2016 je Olomoucký kraj tvořen územím 402 obcí. Mezi nimi je v současné době 31 měst, z toho 3 jsou statutární, 12 městysů a 1 vojenský újezd. V podrobnějším členění se dále kraj dělí na 770 katastrálních území, 768 částí obce a 1 229 základních sídelních jednotek. Ke konci roku 2024 na území kraje žilo 631,5 tis. obyvatel, z toho ve městech bydlelo 354,1 tis. obyvatel.

V číselníku obcí Olomouckého kraje na internetových stránkách (Obce Olomouckého kraje | Olomoucký kraj) byly koncem roku 2025 aktualizovány údaje o katastrální výměře, obyvatelstvu, ekonomických subjektech, nezaměstnanosti podle stavu k 31. 12. 2024. Dojezdová vzdálenost obce do sídla kraje nebo sídla ORP byla zjištěna k 31. 12. 2025.

Byla upravena i spádovost obcí do správních obvodů obcí s rozšířenou působností a obcí s pověřeným obecním úřadem. Změna se týkala obce Bohuňovice, která od 1. ledna 2026 podle vyhlášky 536/2025 Sb. patří pod správní obvod obce s rozšířenou působnosti Šternberk.

Zvláštní postavení mezi obcemi kraje má vojenský újezd Libavá. Nemá žádné obyvatele, ale svou výměrou je nejrozlehlejší obcí Olomouckého kraje (23 547,8 ha k 31. 12. 2024). Druhé místo co do velikosti katastrálního pozemku zaujímalo krajské město Olomouc (10 333,5 ha) a třetí příčku obsadila obec Loučná nad Desnou (9 433,6 ha). Naopak mezi nejmenší obce vzhledem k rozloze se řadila obec Strukov (52,9 ha) a Oldřichov (94,7 ha).

Obec Loučná nad Desnou spolu s dalšími třemi obcemi (Vernířovice, Kozlov a Ostružná) měla podíl lesních pozemků vyšší než 80 % z celkové rozlohy. Naopak lesní pozemek se nenacházel v katastru 19 obcí kraje. Orná půda zaujímala více než 90 % z celkové rozlohy obcí Dubčany a Ivaň. A pouze Kozlov a Město Libavá neměly podle Českého úřadu zeměměřického a katastrálního žádný pozemek v kultuře orná půda.

Nejvýše položenou obcí byla Ostružná (nadmořská výška středu zastavěného areálu obce 694 m n. m). Nejníže položenými obcemi byly Lobodice a Uhřičice (shodně 198 m n. m.).

Podle Retrospektivního lexikonu obcí 1850-1970 náleží nejstarší první písemná zmínka o obci z Olomouckého kraje městu Přerov a pochází z roku 1046. Naopak nejnovější první písemná zpráva o obci Vincencov je z roku 1798.

Podle technické vybavenosti ve většině obcí (nebo aspoň v některé z částí) byl vybudován veřejný vodovod (95,0 %). Ve zbývajících obcích zatím veřejný vodovod není, ale část z obcí podnikla kroky k realizaci výstavby vodovodu a zároveň kanalizace, pokud také nebyla doposud vybudovaná. 81,3 % obcí mělo připojení na kanalizační síť, ve většině případů se jednalo o napojení na čističku odpadních vod. Ve 316 obcích byl vybudovaný veřejný vodovod a zároveň splašková kanalizace, tj. 78,6 % ze všech obcí. Plynovod byl využíván v 351 obcích (87,3 %). Pouze ve třech obcích Olomouckého kraje nebyl v provozu veřejný vodovod, plynovod či kanalizace.

Nějaké zdravotnické zařízení fungovalo ve 180 obcích. Vzdělávání od nejmladšího předškolního věku poskytovaly mateřské školy v 284 obcích a základní školu mohly navštěvovat děti ve 213 obcích.

Do sídla kraje měli nejdelší cestu autem obyvatele obce Bílá Voda z okresu Jeseník. Ti museli překonat autem 135 km. Více než 120 km do centra Olomouce měli také obyvatele dalších obcí z nejvzdálenějšího okresu Jeseník a byly to obce Bernartice, Javorník, Stará Červená Voda, Uhelná, Velká Kraš a Vidnava. Občané Bílé Vody měli nejdelší dopravní vzdálenost také do sídla správního obvodu obce s rozšířenou působnosti (37,6 km do města Jeseníku). Nejblíže středu krajského města je situována obec Křelov-Břuchotín (5,3 km).

Pro tak rozdílné vzdálenosti v rámci kraje je důležitá dostupnost veřejné dopravy. Autobusovou zastávku najdeme v naprosté většině obcí. Pouze v obcích Hlušovice, Bohuňovice, Štarnov a Měrovice nad Hanou není autobusová zastávka. Vlakovou stanici mělo 112 obcí.

Podle údajů zveřejněných na portálu Ministerstva práce a sociálních věci na konci roku 2024 nebyl na úřadech práce evidován ani jeden uchazeč o zaměstnání s bydlištěm v obcích: Čelechovice, Oprostovice, Radotín, Rakůvka a Šléglov. V 7 obcích překročil podíl nezaměstnaných osob (tj. podíl dosažitelných uchazečů o zaměstnání ve věku 15 až 64 let na počet obyvatel stejného věku) 10% hranici: Maletín a Vidnava (stejně po 10,1 %), Bernartice (po 10,2 %), Měrovice nad Hanou (10,5 %), Kobylá nad Vidnavkou (11,9 %), Kopřivná (12,1 %) a Uhelná (12,5 %).

Nejdelší název obce v kraji obsahuje 20 znaků. Mezi tyto obce se řadí Domašov nad Bystřicí, Domašov u Šternberka, Hustopeče nad Bečvou, Kobylá nad Vidnavkou, Luboměř pod Strážnou a Pavlovice u Kojetína. V případě obce Buk se naopak jedná o nejkratší název složený ze 3 písmen. Mezi obcemi kraje najdeme i obce se stejným názvem, a to Bohuslavice v okresech Prostějov a Šumperk, Doloplazy v okresech Olomouc a Prostějov, Jindřichov v okresech Šumperk a Přerov a Lipová v okresech Prostějov a Přerov.

Na konci roku 2024 bydlela necelá šestina obyvatel kraje v krajském městě Olomouci (103 063 osob), které je zároveň městem statutárním. Statutárními městy jsou také další velká města Prostějov (43 408 osob) a Přerov (40 906 osob). Ze 31 měst kraje měla nejmenší počet obyvatel města Žulová (1 128 osob), Úsov (1 164 osob) a Vidnava (1 190 osob).

Z ostatních obcí měly nejvíce obyvatel Hlubočky (4 207 osob), Nový Malín (3 647 osob) a Rapotín (3 316 osob). K nejmenším obcím kraje podle počtu obyvatel patřil Šléglov (38 osob), Mutkov (45 osob) a Janoušov (53 osob).

Z výsledků Sčítání lidu, domů a bytů z roku 2021 podle obvyklého pobytu:

V převážné většině obcí největší skupinu obyvatel starších 15 let tvořili vdané ženy a ženatí muži. Pouze v 8 obcích byl podíl svobodných vyšší než vdaných/ženatých: Mírov (50,8 % k 18,8 %), Janoušov (45,7 % k 34,3 %), Víceměřice (42,8 % k 30,4 %), Kopřivná (40,8 % k 38,6 %), Bílá Voda (40,3 % k 37,2 %), Olbramice (39,7 % k 37,0 %), Město Libavá (38,6 % k 32,8 %) a Polom (38,4 % k 34,5 %). Podíl skupiny ženatých/vdaných osob nad ostatními skupinami výrazně převyšoval v obcích Hlinsko (63,3 %), Oprostovice (61,6 %) a Grymov (61,1 %). Relativně nejvíce rozvedených bylo sečteno v obcích Kozlov (27,9 %), Lhotka (23,3 %) a Město Libavá (21,7 %). Naopak nejmenší podíl rozvedených měly obce Oprostovice (4,1 %), Horní Studénky (4,2 %) a Hvozd (5,1 %).

Nejvyšší podíl domácností jednotlivců z celkového počtu hospodařících domácnosti mezi jednotlivými obcemi kraje byl zjištěn v obci Vikantice (51,2 %), Hynčina (50,0 %) a Norberčany (48,8 %). Na opačnou stranu se zařadily obce Radkovy (16,3 %), Líšná (13,0 %) a Horní Těšice (11,5 %). Mezi obce s nejvyšším podílem domácnosti tvořených jednou rodinou patřily obce Líšná (82,6 %), Dolní Těšice (81,5 %) a Horní Těšice (78,8 %). Naopak nejméně jednorodinných domácností bychom našli v obcích Vikantice (46,3 %), Hynčina (45,7 %) a Šléglov (45,5 %).

Ve většině obcí největší podíl na obyvatelstvu ve věku 15 let a více zaujímali středoškoláci bez maturity, ale ve 46 obcích největší skupinu obyvatel podle vzdělání tvořili středoškoláci s maturitou. Nejvíce vysokoškolský vzdělaných bylo sečteno v obcí Samotišky (32,4 %), Hlušovice (29,6 %) a Tovéř (29,3 % z počtu obyvatel se zjištěným vzděláním ve věku 15 let a více).

Jednou z dobrovolných otázek zjišťovaných při sčítání byl dotaz na náboženskou víru. Mezi jednotlivými obcemi kraje se nejvíce obyvatel hlásilo k víře v obcích Stínava (80,5 %), Malhotice (78,7 %) a Protivanov (76,6 %). Naopak nejvíce osob, které uvedly, že nejsou věřící, bychom našli v obcích Stavenice (87,5 %), Krchleby (81,6 %) a Městě Libavá (80,9 % z počtu osob, které deklarovaly svůj vztah k víře).

Ve 4 obcích byl podíl zaměstnaných (na populaci starších 15 let se zjištěnou ekonomickou aktivitou) vyšší než 70 %. Byly to obce Turovice (72,3 %), Ostružná (70,9 %), Hlušovice (70,4 %) a Želechovice (70,1 %). Naopak v 19 obcích kraje tento podíl nedosáhl poloviny z populace ve věku 15 let a více. Každý desátý zaměstnaný byl pracující důchodce. V 7 obcích bylo sečteno více než 10 % pracujících důchodců (z populace starších 15 let se zjištěnou ekonomickou aktivitou): Luboměř pod Strážnou (16,5 %), Horní Těšice (13,7 %), Šléglov (13,0 %), Radíkov (11,3 %), Ostružná a Hraničné Petrovice (shodně 10,1 %) a Olšovec (10,0 %).

Nepracující důchodci tvořili více než polovinu osob z ekonomicky neaktivních ve 172 obcích. Nejvyšší podíl nepracujících důchodců na osobách mimo pracovní sílu byl dosažen v obcích Radková Lhota (90,4 %), Kobylá nad Vidnavkou (73,3 %), Komárov (68,8 %) a Jesenec (68,2 %).

Kontakt:
Joanna Pozdíšková
Oddělení informačních služeb
T: 585 731 528
E: joanna.pozdiskova@csu.gov.cz