Demografický vývoj v Olomouckém kraji v 1. pololetí 2025

11. 9. 2025 

K 30. červnu 2025 žilo v Olomouckém kraji 630,0 tis. obyvatel. Od počátku roku se jejich počet snížil o 1 476 osob, a to zásluhou jak přirozeného úbytku, tak záporného salda migrace. Meziročně se opět snížil počet živě narozených dětí, počet zemřelých vzrostl. Počet přistěhovalých i vystěhovalých proti stejnému období minulého roku klesl.

Podle předběžných údajů žilo na území Olomouckého kraje k 30. 6. 2025 celkem 630 024 obyvatel. Od začátku roku se jejich počet snížil o 1 476 osob. Počet zemřelých převýšil počet narozených o 1 323 osob a z Olomouckého kraje se vystěhovalo o 153 osob více, než se jich do kraje přistěhovalo. Pokles počtu obyvatel zaznamenaly všechny kraje s výjimkou Středočeského, ve kterém byl evidován meziroční nárůst počtu obyvatel. V rámci Olomouckého kraje se počet obyvatel snížil ve všech okresech, přirozený úbytek vykázaly všechny okresy, migrační úbytek byl evidován pouze v okresech Přerov a Šumperk. 



K 30. 6. 2025 žilo v Olomouckém kraji 308 466 mužů (tj. 49,0 %) a 321 558 žen (tj. 51,0 %). Nejvyšší zastoupení žen charakterizovalo populaci okresů Olomouc (51,3 %) a Prostějov (51,1 %). Nejnižší podíl byl naopak v okrese Jeseník (50,3 %).


Podle dosud dostupných údajů se v Olomouckém kraji za prvních 6 měsíců roku 2025 živě narodilo 2 213 dětí, což bylo ve srovnání s předchozím rokem o 267 dětí méně (tj. pokles o 10,8 %). V absolutním vyjádření bylo nejvíce živě narozených v okrese Olomouc (874 dětí, 39,5 % z krajského celku). V relativním vyjádření bylo nejvíce živě narozených opět v okrese Olomouc (7,4 dětí na 1 000 obyvatel), naopak nejméně v okrese Jeseník (5,4 dětí na 1 000 obyvatel středního stavu). V celém kraji připadlo na 1 000 obyvatel 7,1 dětí, což mírně převýšilo republikový průměr (6,9 ‰).



Mezi živě narozenými dětmi v Olomouckém kraji převažovali chlapci (1 164 chlapců a 1 049 děvčat). Mezi okresy byly výjimkami Jeseník a Šumperk, ve kterých se narodilo více děvčat. Počet druhorozených dětí (929 dětí) převýšil počet prvorozených (928 dětí), i když pouze o jedno. Dva nebo více sourozenců mělo 356 živě narozených dětí. Mimo manželství se v kraji ve sledovaném období narodilo 1 037 dětí (meziročně o 150 méně), tj. 46,9 % ze živě narozených. Nejvyšší podíl dětí narozených v kraji mimo manželství byl v okrese Šumperk (53,7 %), současně byl okres Šumperk jediným okresem v kraji, ve kterém se narodilo více dětí nesezdaným matkám než vdaným.

​​

Podle předběžných výsledků zemřelo v Olomouckém kraji v 1. pololetí 2025 celkem 3 536 osob (1 801 mužů a 1 735 žen), což bylo o 146 osob více než ve stejném období předchozího roku. Tři čtvrtiny zemřelých mělo 70 let a více (75,7 % ze zemřelých) a 505 zemřelých bylo starších 90 let (14,3 % ze zemřelých). Mezi zemřelými bylo i 7 dětí do 1 roku. Krajská hodnota počtu zemřelých na 1 000 obyvatel středního stavu (11,3 ‰) byla vyšší než za Českou republiku (10,7 ‰). Mezi okresy byla nejvyšší v okrese Jeseník (13,3 ‰) a nejnižší v okrese Olomouc (10,2 ‰).


Od počátku roku 2025 uzavřelo v kraji sňatek 1 022 párů, což bylo ve srovnání se stejným obdobím minulého roku o 17 sňatků více. V relativním přepočtu se uskutečnilo 3,3 svateb na 1 000 obyvatel, což mírně překonalo republikový průměr (3,2 ‰). Pro 749 ženichů a 752 nevěst se jednalo o první sňatek, v 648 případech (63,4 % všech sňatků) byli oba snoubenci svobodní.



Od počátku roku 2025 bylo rozvedeno 621 manželství. V přepočtu se jednalo o 2,0 rozvodů na 1 000 obyvatel, což bylo mírně nad republikovým průměrem (1,9 ‰). Nejvyšší rozvodovost byla v okrese Olomouc (2,3 ‰), naopak nejnižší v okrese Přerov (1,6 ‰). V 359 případech (57,8 % z úhrnu rozvedených manželství) je jednalo o manželství s nezletilými dětmi. Počet mužů a žen, kteří se rozváděli poprvé, byl téměř shodný – o první rozvod se jednalo u 511 mužů a 513 žen. 

Do Olomouckého kraje se od začátku roku 2025 přistěhovalo 4 406 osob, tedy o 107 osob méně než ve srovnatelném období roku 2024. Z ostatních krajů ČR se do kraje přistěhovalo 2 745 osob (62,3 % přistěhovalých) a 1 661 osob ze zahraničí (37,7 % přistěhovalých). 

Ve stejném období se z kraje vystěhovalo 4 559 osob (o 455 osob méně než v 1. pololetí 2024). Do ostatních krajů ČR se vystěhovalo 2 798 osob (61,4 % vystěhovalých) a 1 761 se odstěhovalo do zahraničí (38,6 % vystěhovalých). Úbytek obyvatel zahraničním stěhováním byl primárně způsoben vysokým počtem osob, kterým na konci března skončila platnost pobytu v Česku.  

Saldo vnitřního i zahraničního stěhování bylo záporné. Z jiných krajů se přistěhovalo o 53 osob méně, než se do jiných krajů ČR vystěhovalo a současně počet vystěhovalých do ciziny převýšil počet přistěhovalých z ciziny o 100 osob. Počet obyvatel v kraji se tak stěhováním snížil o 153 osob. 

 

Kontakt:
Kateřina Káňová
Oddělení informačních služeb
T: 585 731 512
E: katerina.kanova@csu.gov.cz

_________________________

^*) Veškeré údaje se týkají občanů České republiky a cizinců s trvalým pobytem v České republice, občanů třetích zemí s přechodným pobytem na území České republiky na základě dlouhodobého víza (nad 90 dnů) nebo povolení k dlouhodobému pobytu, občanů zemí EU, Norska, Švýcarska, Islandu, Lichtenštejnska a jejich rodinných příslušníků s hlášeným přechodným pobytem na území České republiky a cizinců s mezinárodní ochranou v České republice. Od roku 2022 jsou do obyvatelstva zahrnovány osoby s udělenou dočasnou ochranou v České republice s obvyklým pobytem v ČR. Údaje zohledňují rovněž události (sňatky, narození a úmrtí) českých občanů s trvalým pobytem na území ČR, které nastaly v cizině a byly zaregistrovány zvláštní matrikou v Brně.

Veškeré údaje za rok 2025 jsou předběžné.