Notifikace vládního deficitu a dluhu

Vládní deficit a vládní dluh

Statistický úřad Evropské unie (Eurostat) zveřejnil dne 23. října 2006 v rámci EURO – INDICATORS (News Release 139/2006) údaje o vládním deficitu a dluhu za jednotlivé členské země za období 2002 až 2005. Ukazatele za Českou republiku jsou shodné s údaji, které Český statistický úřad uveřejnil na svých webových stránkách dne 2. října t.r. Eurostat k výpočtu vládního deficitu a dluhu provedenému v ČSÚ neuplatnil žádnou výhradu. Nyní zveřejněné údaje za roky 2003 až 2005 je však třeba v souladu s praxí v EU stále považovat za předběžné, neboť mohou být dále zpřesňovány. Příští notifikační povinnost má Česká republika k 1. dubnu příštího roku.

Časová řada za období 2002 až 2005 byla doplněna údaji od roku 1995. Je založena na revidovaných národních účtech, které ČSÚ publikoval v červnu tohoto roku a je srovnatelná v celé časové řadě.

	Jednotka	Rok
	Jednotka	1995	1996	1997	1998	1999	2000	2001	2002	2003	2004	2005
Čisté výpůjčky (deficit) sektoru vládních institucí v běžném roce	mil. Kč	197 040	55 834	68 839	100 061	77 289	81 471	135 036	166 787	170 558	80 559	107 637
Konsolidovaný hrubý dluh sektoru vládních institucí ke konci roku	mil. Kč	214 355	209 897	236 743	299 843	340 537	405 412	591 456	702 324	774 989	855 102	903 494
Hrubý domácí produkt (HDP)	mil. Kč	1 466 522	1 683 288	1 811 094	1 996 483	2 080 797	2 189 169	2 352 214	2 464 432	2 577 110	2 781 060	2 970 261
Deficit sektoru vládních institucí v procentech HDP	%	13,44	3,32	3,80	5,01	3,71	3,72	5,74	6,77	6,62	2,90	3,62
Dluh sektoru vládních institucí v procentech HDP	%	14,62	12,47	13,07	15,02	16,37	18,52	25,14	28,50	30,07	30,75	30,42

Výše a vývoj vládního deficitu jsou ovlivňovány na zdrojové straně zejména daňovými příjmy a příjmy vládních institucí ze sociálního a zdravotního pojištění, na výdajové straně jednak běžnými, jednak kapitálovými výdaji. K běžným patří zejména výdaje na sociální dávky, neinvestiční dotace a náklady na činnost institucí vládního sektoru, mezi kapitálové pak hlavně výdaje na pořízení fixního kapitálu, investiční dotace a také kapitálové transfery. Na vývoj této položky působila v uplynulých deseti letech řada vlivů - bezúplatné majetkové převody (například restituce), převody z titulu transformace ekonomiky (konkrétně v roce 1995 z titulu druhé vlny kupónové privatizace), dále náklady na stabilizaci a konsolidaci bankovního sektoru, transfery domácnostem v souvislosti s prodejem bytů za nižší než tržní cenu, realizované garance (převzetí dluhu) za nevládní jednotky a odpuštění zahraničních dluhů (například Sýrii v roce 2005). Vládní deficit je také ovlivňován vývojem a kolísáním deficitu vytvářeného územními samosprávnými celky a fondy sociálního zabezpečení (zdravotními pojišťovnami).

Vládní dluh se v předchozích deseti letech vyvíjel nejen absolutně, respektive z hlediska použitých dluhových nástrojů, ale také ve své struktuře podle jednotlivých sub-sektorů vládních institucí. V letech 2001 a 2002 byly ze sektoru finančních institucí do ústřední vlády převedeny transformační instituce, které měly a mají pravomoc vydávat dluhové cenné papíry a přijímat půjčky (Česká konsolidační agentura navíc stále spravuje určitou výši vkladů). Od roku 2003 je sem zařazena také Správa železniční dopravní cesty, která vznikla v roce 2003 rozdělením Českých drah na dva subjekty. Postupně se zvyšuje i zadluženost územních samosprávných celků.