Prosíme Vás o vyplnění ankety spokojenosti uživatelů - záleží nám na vašem názoru!

Přejít k obsahu

Metodika penzijních závazků

I. Základní vymezení (sledovaného odvětví nebo statistické oblasti)

Základní metodický rámec pro oblast penzijních závazků poskytují pro členské státy Evropské unie manuály SNA 2008 (System of national accounts) a ESA2010 (European system of accounts). Zde se hovoří o doplňkové tabulce penzijních nároků (tabulka 29), jejíž povinné sestavování vyplývá z transmisního programu Eurostatu.

Manuál ESA 2010: https://ec.europa.eu/eurostat/web/esa-2010

Podrobněji je metodika rozpracována v publikaci „Technical compilation guide for pension data in national accounts“, který je k nalezení pod tímto odkazem: https://ec.europa.eu/eurostat/en/web/products-manuals-and-guidelines/-/ks-gq-20-008

Doplňková tabulka penzijních nároků obsahuje celkové penzijní závazky důchodového systému České republiky. Tyto zahrnují penzijní závazky vyplývající z dobrovolného třetího pilíře penzijního připojištění se státním příspěvkem a penzijní závazky z povinného prvního pilíře.

Zatímco závazky třetího důchodového pilíře jsou k danému datu standardně evidovány v systému národních účtů a není třeba jejich predikce, penzijní závazky prvního pilíře je třeba modelovat.

Modelování penzijních závazků prvního pilíře vychází z Německého, Freiburského modelu. Jedná se o tzv. ADL model (tzv. accued-to-date libility), jehož výstupem je současná hodnota důchodů, které mají být vyplaceny v budoucnosti neboli množství naspořeného bohatství domácností, které  by bylo zapotřebí k naplnění nároků současných i budoucích penzistů k danému datu. Model stanovuje penzijní závazky ze všech typů penzí, tedy starobních, invalidních, sirotčích a pozůstalostních. Model je založen na celé řadě ekonomických a demografických předpokladů, které se v čase mění, např. diskontní sazba, valorizační koeficient penzí, věková struktura obyvatelstva. U generací, které ještě nejsou v penzi, je aplikován homogenní přístup. Budoucí důchod jim je vyměřen dle současných vyplacených penzí a očekáváme u nich neměnné socio-ekonomické chování (např. nezaměstnanost).

Podrobný popis metodiky modelování penzijních závazků prvního pilíře je součástí publikace na webu ČSÚ (odkaz viz bod VIII.)


II. Zdroj dat

1.       Česká správa sociálního zabezpečení, Ministerstvo spravedlnosti, Ministerstvo vnitra, Ministerstvo obrany – údaje o počtu vyplacených důchodů a jejich průměrné výši v jednotlivých věkových kohortách a dle pohlaví 

2.       Český statistický úřad – hlavní makroekonomické ukazatele

3.       Nařízení vlády o výši všeobecného vyměřovacího základu – valorizační koeficient

4.       Projekce obyvatel ČSÚ


III. Tvorba základního a výběrového souboru, dopočty a odhady nešetřené části souboru (pokud je relevantní)

Model odhadu penzijních nároků prvního pilíře zahrnuje současné penzisty (již v důchodu) a budoucí penzisty (lidé, kteří v současnosti pracují a přispívají do systému). Model nezahrnuje budoucí penze lidí, kteří ještě nepracují (nepřispívají do systému) anebo se ještě nenarodili. Do výpočtu jsou zahrnuti jak rezidenti, tak nerezidenti (tzn. důchodci s nárokem na český důchod žijící v zahraničí).


IV. Přehled základních publikovaných ukazatelů

1.       Stav penzijních závazků k danému datu a na začátku období

2.       Transakce a ostatní toky v období - ostatní toky zahrnují přecenění (ke kterému dochází vlivem změn hlavních modelových předpokladů v pojistně-matematických výpočtech, jako jsou diskontní sazba, mzdová sazba a míra inflace) a ostatní změny objemu (tyto vyplývají například ze změny demografických předpokladů).

3.       Poměr hodnoty celkových penzijních nároků k HDP v daném roce

4.       Senzitivní analýza – vyčíslení vlivu pohybu diskontní sazby o ±1% na celkovou výši penzijních nároků a na jeho poměr k HDP


V. Zpětné opravy, revize, postup zpřesnění odhadů

Dojde-li ke zjištění chyby v minulých výpočtech, které měly významný dopad na výslednou hodnotu celkových penzijních nároků, provede se oprava a opravené údaje se publikují s aktuálně publikovanými údaji.


VI. Srovnatelnost

1.       Srovnatelnost v čase

Protože je model založen na řadě ekonomických a demografických předpokladů, které se v čase mění, nelze hodnoty penzijních nároků srovnávat v čase. Tabulka 29 nicméně poskytuje analýzu pohybu v hodnotě celkových penzijních nároků v rámci jednoho období. Tedy poskytuje informaci o nárůstu či poklesu závazku z titulu transakcí, přecenění či změn objemu.

2.       Srovnatelnost s jinými výstupy

-

3.       Mezinárodní srovnatelnost

V publikaci „Technical compilation guide for pension data in national accounts je mimo jiné stanovena jednotná diskontní sazba pro všechny zainteresované státy, což zaručuje mezinárodní srovnatelnost výstupů modelu.

Publikované údaje jednotlivých státu na webových stránkách EUROSTATU: https://ec.europa.eu/eurostat/web/products-datasets/-/nasa_10_pens1


VII. Sezónní očišťování

Není relevantní


VIII. Zveřejňování údajů

Dle nařízení EU jsou členské státy povinny modelovat penzijní závazky s tříletou periodicitou (dosud 2015, 2018 a 2021), ČR si nicméně zvolila dobrovolné každoroční modelování a publikování penzijních závazků. Výstupy v podobě tabulky 29, senzitivní analýzy a metodického popisu jsou zveřejňovány jak na webu Eurostatu (viz odkaz v bodě VI., 3.), tak na webu ČSÚ. Na webu ČSÚ je navíc zveřejněn komentář k publikovaným výstupům.

Publikace na webových stránkách ČSÚ - https://apl.czso.cz/pll/rocenka/rocenkaout.pension_ent