Nejvíce dřeva se v roce 2025 opět vytěžilo v jižních Čechách

V Jihočeském kraji bylo loni zalesněno a uměle obnoveno o 28,7 % méně hektarů půdy než v roce předchozím. Objem těžby dřeva se meziročně snížil o 1,2 %. Zpracovaná nahodilá těžba dřeva (bez kůry) tvořila 16,6% podíl z celkového množství vytěženého dřeva v kraji.

Lesní pozemky na území Česka zaujímaly ke konci roku 2025 celkem 2 684,6 tis. ha, porostní půda tvořila 97,6 %. Oproti předchozímu roku se rozloha lesních pozemků zvýšila o 1 489 ha (+0,1 %); k nárůstu došlo ve všech krajích. Výrazně největší podíl z celkové výměry lesů Česka (14,2 %) dlou­hodobě připadá na Jihočeský kraj. Druhý a třetí největší podíl náleží krajům, kde lesní plocha mírně přesáhla hranici 11 % z celkové rozlohy lesů – Plzeňský kraj (309,7 tis. ha) a Středočeský kraj včetně hl. m. Prahy (305,7 tis. ha). Naopak nejmenší výměra lesních pozemků byla evidována v Pardubickém kraji (135,1 tis. ha), který se na celkové výměře lesů Česka podílel 5,0 %.

V Jihočeském kraji se k 31. 12. 2025 nacházelo 382,0 tis. ha lesních pozemků, jejichž výměra se me­ziročně zvýšila o 338 ha (+0,1 %); lesy se tak podílely 38,0 % na rozloze kraje. Porostní půda na jihu Čech představovala 97,7 % rozlohy lesních pozemků kraje (373,1 tis. ha), přičemž plocha porostů lesních dřevin meziročně klesla o 3 043 ha na 361,5 tis. ha. Převažující skupinu lesních dřevin tvořily jehličnany, které rostly na ploše 295,4 tis ha.

Graf 1 Zalesňování podle krajů (k 31. 12.)

Ačkoli bylo v Česku během roku 2025 zalesněno a obnoveno sadbou a síjí téměř 23,1 tis. ha, tato plocha se oproti předchozímu období snížila o 6 430 ha (−21,8 %). Pokles zaznamenaly všechny kraje; nejzřetelněji se výměra nově zalesněných pozemků snížila v Jihomoravském kraji (−33,8 %) a Kraji Vysočina (−31,8 %). I přes výrazné meziroční snížení výměry zalesněných a uměle obnovených lesních ploch se největší měrou na zalesňování podílel právě Kraj Vysočina (20,2 %), zalesnilo se zde 4,7 tis. ha. Následovaly Plzeňský kraj (11,7 %; 2,7 tis. ha) a Středočeský kraj, včetně hl. m. Prahy (11,0 %; 2,5 tis. ha). Jihočeský kraj se podílel na celkovém zalesnění 9,6 % a obsadil tak pátou pozici.

V lesích na území Česka se převážně zalesňovalo jehličnatými dřevinami. Podíl jehličnatých dřevin na zalesněné ploše Česka meziročně stoupl o 1,0 procentního bodu na 56,3 %. Jehličnany byly vysazovány častěji než listnáče celkem v devíti krajích; nejvyšší zastoupení měly v Jihočeském (68,2 %) a Plzeňském kraji (67,5 %). Naopak ve zbývajících čtyřech krajích bylo preferováno zalesňování listnatými dřevinami, nejčastěji se listnáče podílely na zalesňování Moravskoslezského (65,6 %) a Ústeckého kraje (58,1 %).

Graf 2 Zalesňování a přirozená obnova lesa v Jihočeském kraji

V Jihočeském kraji se v roce 2025 plocha zalesnění počtvrté za sebou snížila. Na jihu Čech bylo ve sledovaném roce zalesněno a obnoveno uměle meziročně o 28,7 % lesa méně (−895 ha), a oproti roku 2021, kdy plocha zalesnění činila rekordních 4 941 ha, dokonce o 55,0 % méně (−2 716 ha). Celkem bylo zalesněno 2 225 ha půdy. Nejvíce se vysazoval smrk (1 014 ha), buk (236 ha), dub (228 ha) a borovice (206 ha).

Tab. 1 Vybrané údaje o lesnictví v Jihočeském kraji

Plocha s novou generací lesa vytvořená přirozenou obnovou v posledních šesti letech v kraji nepře­rušeně stoupá. V roce 2025 byl lesní porost obnoven přirozenou cestou na celkem 1 448 ha, kdežto v roce 2019 zabíral pouhých 396 ha půdy. Podíl jižních Čech na přirozené obnově lesa v Česku činil 14,3 %, tj. stoupl o 2,7 procentního bodu proti předchozímu roku, a tím kraj obsadil v mezikrajském srovnání první místo. Druhý nejvyšší podíl na přirozené obnově lesa měl Kraj Vysočina (1 339 ha; 13,2 %), následovaný Středočeským krajem vč. hl. m. Prahy (1 187 ha; 11,7 %).

Objem těžby dřeva v Česku v roce 2025 klesl o 6,1 % (−1,1 mil. m³), celkem se zde vytěžilo 16,7 mil. m³ dřeva bez kůry. Méně se těžilo téměř ve všech krajích; nejprudší pokles těžby dřeva vykázal Kraj Vysočina (−23,1 %). Naopak meziroční nárůst objemu těžby byl evidován pouze ve třech krajích – v Olomouckém (+4,2 %), Libereckém (+2,6 %) a Zlínském kraji (+2,4 %).

V roce 2025 byla nejvyšší těžba dřeva, stejně tak jako v předchozích dvou letech, zaznamenána v jižních Čechách. Objem vytěženého dřeva se v Jihočeském kraji mírně snížil o 1,2 % (−31,7 tis. m³), celkem se vytěžilo 2,6 mil. m³ dřeva bez kůry. Na těžbě se jehličnany podílely 93,8 %, což je o 0,8 procentního bodu méně než v předchozím roce. Z jehličnatých dřevin se nejčastěji těžil smrk (1,8 mil. m³) a borovice (560,2 tis. m³). Podíl těžby listnatých dřevin tvořil jen nepatrnou část (6,2 %) z celkového objemu vytěženého dřeva, z listnáčů se převážně těžil buk (76,8 tis. m³) a dub (28,3 tis. m³). Na těžbě dřeva v Česku se kraj podílel 15,7 %. Druhý a třetí nejvyšší objem těžby dřeva bez kůry zaznamenal Plzeňský (13,2 %) a Středočeský kraj vč. hl. m. Prahy (10,1 %).

Graf 3 Těžba dřeva v Jihočeském kraji

Na těžbě v Česku se v roce 2025 podílela zpracovaná nahodilá těžba dřeva z 31,6 %. Objem zpra­cované nahodilé těžby dřeva (bez kůry) meziročně výrazně poklesl (−34,2 %) na 5,3 mil. m³; snížení nastalo ve všech krajích. Největší meziroční úbytek zpracované nahodilé těžby dřeva byl evidován v Plzeňském kraji (−57,5 %; −563,0 tis. m³), zatímco nejmírnější meziroční snížení této těžby vykázal Moravskoslezský kraj (−3,8 %; −30,9 tis. m³).

Jižní Čechy zaznamenaly hned po Plzeňském kraji druhý nejvýraznější pokles zpracované nahodilé těžby dřeva (−53,2 %). Oproti předchozímu období se v Jihočeském kraji snížil objem nahodilé těžby o 494,3 tis. m³, souhrnně představoval 435,3 tis. m³. Na celkové těžbě kraje se zpracovaná nahodilá těžba podílela 16,6 % a v rámci Česka představovala sedmý nejvyšší podíl (8,3 %). V posledních čtyřech letech se nejčastěji na jihu Čech získávalo dřevo v rámci nahodilé těžby v důsledku živelních příčin. Tento typ těžby se na celkové zpracované nahodilé těžbě podílel 54,4 %. Meziročně se snížil o 60,1 %, celkem se vytěžilo 236,7 tis. m³ dřeva bez kůry. Těžba v důsledku poškození hmyzem se oproti předchozímu roku snížila o 38,1 %. V roce 2025 dosáhla objemu 144,3 tis. m³ dřeva bez kůry a na celkové zpracované nahodilé těžbě kraje se podílela 33,1 %.

 Graf 4 Zpracovaná nahodilá těžba dřeva v Jihočeském kraji

Plocha, na které probíhaly prořezávky, čistky a plecí seče v mladých nedospělých porostech se v jižních Čechách meziročně zvětšila o 25,9 % na celkových 7 215 ha. Z probírek, prováděných jako výchovné zásahy v předmýtních lesních porostech, bylo na ploše 11 254 ha vytěženo celkem 798,0 tis. m³ dřeva bez kůry. Produkce dřeva z probírek tak meziročně vzrostla o 16,2 % (+111,5 tis. m³). V roce 2025 bylo na jihu Čech chemicky a biologicky ošetřeno 8,8 tis. ha lesní půdy, tedy o 1,0 % více (+85 ha) než v předchozím roce.

Celková výše náhrad obdržených od nájemců honiteb za škody způsobené zvěří, případně ohodnocení škod z vlastních honiteb způsobených zvěří, byla vlastníky lesů na území Česka vyčíslena na 50,4 mil. Kč.  Meziročně se tato suma snížila o 3,2 %. Nižší škody oproti předchozímu roku byly zaznamenány celkem v devíti krajích, kdy k jejich největšímu poklesu došlo v Olomouckém (−53,3 %) a Jihomoravském kraji (−48,8 %). Naproti tomu meziroční zvýšení bylo evidováno ve čtyřech krajích; nejvýraznější nárůst vykázal Jihočeský kraj (+125,5 %). Na jihu Čech vystoupala hodnota škod způsobených zvěří, případně ohod­nocení škod z vlastních honiteb způsobených zvěří, až na 11,9 mil. Kč a tvořila tak 23,5% podíl na zvěří způsobených škodách v celém Česku. Druhý nejvyšší podíl (19,2 %) vykázal Plzeňský kraj, kde se celková suma náhrad oproti předchozímu období zvýšila o 16,0 % na 9,7 mil. Kč.