Jihočeský kraj v roce 2024 z pohledu regionálních účtů

Ekonomika Jihočeského kraje po stagnaci v roce 2023 přešla v roce 2024 do mírné recese, když podle předběžných výsledků hrubý domácí produkt (HDP) Jihočeského kraje ve srovnatelných cenách (s. c.) v roce 2024 meziročně poklesl o 0,8 %. V mezikrajském srovnání se jednalo o nejhorší výsledek, vinou kterého se zhoršilo umístění jižních Čech na žebříčku krajů podle HDP v přepočtu na 1 obyvatele. V roce 2024 kraj klesl na desáté místo, což bylo historicky jeho nejhorší umístění.

Graf 1 Meziroční vývoj HDP ve s. c. (předchozí rok = 100)

K poklesu HDP ve s. c. v Jihočeském kraji došlo před rokem 2024 naposledy při pandemické krizi v roce 2020. Tehdy propad o 4,1 % patřil v mezikrajském srovnání k těm mělčím. Díky tomu se při meziročním růstu HDP ve s. c. v letech 2021 a 2022 zhruba o 3 % dostal v roce 2022 krajský HDP ve s. c. nad předpandemickou úroveň a udržel se nad ní i v roce 2024 navzdory reálnému poklesu HDP.

Graf 2 Změny HDP ve srovnatelných cenách v Česku a podle krajů (rok 2019 = 100)

Po propadu HDP ve s. c. vlivem pandemické krize v roce 2020 napříč všemi regiony, již roku 2021 krajské ekonomiky většinou rostly. V devíti krajích došlo během let 2021–2024 ojediněle k meziročnímu poklesu, dva roky po sobě klesl HDP ve s. c. v Ústeckém kraji. Bez přerušení ekonomika od roku 2021 rostla ve Středočeském, Plzeňském, Libereckém a Jihomoravském kraji. Předpandemickou úroveň HDP ve s. c. překonaly během posledních let postupně téměř všechny kraje. V roce 2024 na ni ještě nedosáhly kraje Karlovarský, Zlínský a Moravskoslezský (všechny nejvýše o 2 procentní body) a Ústecký (o 7,7 p. b).

V roce 2024 byl v Jihočeském kraji vytvořen regionální HDP v běžných cenách (b. c.) ve výši 390,0 mld. Kč. Na republikovém HDP se kraj podílel 4,8 % a v pomyslném mezikrajském žebříčku se umístil na obvyklém šestém místě. V časové řadě od roku 1995 se však jednalo o vůbec nejnižší jihočeský příspěvek k republikovému HDP.

Hospodářsky nejsilnějším krajem Česka je hlavní město Praha, které své postavení v rámci republikové ekonomiky dlouhodobě zvolna posilovalo. Až v posledních dvou letech se jeho příspěvek k HDP Česka nepatrně snížil. V roce 2024 představoval 27,0 % a byl ve srovnání s rokem 2000 o 4,5 p. b. vyšší. Svůj podíl proti roku 2000 zvýšily již jen další dva ekonomicky nejsilnější kraje – Středočeský a Jihomoravský. Příspěvek zbývajících 11 krajů se snížil. Ze svého vlivu ztratily nejvíce kraje Moravskoslezský a Ústecký, ne však natolik, aby přišly o své čtvrté a páté místo. 

Graf 3 Podíl krajů na HDP Česka

Vývoj regionálního HDP úzce souvisí s vývojem regionální hrubé přidané hodnoty (HPH), která představuje rozdíl mezi celkovou produkcí a mezispotřebou jednotlivých odvětví daného regionu. HPH, která se vyjadřuje pouze v běžných cenách (je tedy ovlivněna inflačními vlivy), meziročně zpravidla rostla. V posledních letech byl její růst narušen při pandemii v roce 2020, kdy ve většině krajů a v některých odvětvích poklesla. Od roku 2021 se již HPH v b. c. většiny odvětví v jednotlivých regionech zvyšovala.

Graf 4 Odvětvová struktura hrubé přidané hodnoty

V souvislosti s rozdílnou dynamikou vývoje HPH jednotlivých odvětví došlo ke změnám ve struktuře HPH, které byly v Jihočeském kraji podobné jako v Česku. Podíl primárního sektoru se v roce 2024 ve srovnání s rokem 2019 prakticky nezměnil. Sekundární sektor, i přes lehce zvýšený vliv stavebnictví, svůj podíl snížil vinou klesající váhy průmyslu. Naproti tomu se zvýšil podíl terciárního sektoru, ve kterém posílily svůj podíl zejména činnosti v oblasti nemovitostí a veřejná správa, vzdělávání, zdravotní a sociální péče.

 V regionálním srovnání se v roce 2024 kraj zařadil podílem primárního sektoru 4,3 % jako obvykle na druhé místo za Kraj Vysočina. Podíl sekundárního sektoru 36,5 % měl kraj čtvrtý nejnižší (jedenácté místo). Podílem terciárního sektoru 59,2 % se umístil na šestém místě. Jihočeská struktura HPH se od celorepublikové odlišovala výrazně vyšším podílem primárního a sekundárního sektoru a podstatně nižším podílem terciéru. Republikovou skladbu HPH však významně ovlivňuje hlavní město Praha, v roce 2024 s podílem terciéru 83,7 %. Od struktury HPH za souhrn mimopražských krajů se jihočeská již tak markantně nelišila.

Hodnotou HDP na 1 obyvatele (597,2 tis. Kč) v roce 2024 obsadil Jihočeský kraj v regionálním žebříčku desátou příčku, to znamenalo jeho vůbec nejhorší umístění v historii. V roce 2023 byl osmý a do roku 2006 obsazoval dokonce třetí až páté místo. V porovnání s výsledkem za republiku měl Jihočeský kraj v přepočtu na 1 obyvatele vždy nižší HDP. V roce 2024 na republikovou hodnotu ztrácel 19,3 %, což byl jeho druhý nejhorší výsledek od roku 2000.

Republikovou hodnotu významně ovlivňuje hlavní město Praha, se zcela odlišnou odvětvovou strukturou HPH (zejména vyšší podíl informačních a komunikačních činností a peněžnictví a pojišťovnictví), a které absorbuje zaměstnané i z jiných krajů. Hlavní město Praha republikový HDP na 1 obyvatele zvyšuje natolik, že na něj žádný jiný kraj více než dvacet dva let nedosáhl. Pomineme-li Prahu, pak HDP za souhrn mimopražských krajů na 1 obyvatele jižní Čechy do roku 2009 překračovaly, ale od roku 2010 na něj mírně ztrácely. V roce 2024 za ním zaostávaly o 3,6 %, tedy více než v roce 2023, kdy byla ztráta minimální (−0,4 %).

Graf 5 HDP na 1 obyvatele a HDP na 1 zaměstnaného v roce 2024 podle krajů

Při přepočtu HDP na 1 zaměstnaného, kdy bereme v úvahu počet osob, které produkt vytvořily, se výrazný náskok hlavního města před ostatními kraji poněkud snížil. Republikovou produktivitu práce kromě Prahy překračoval ještě Středočeský kraj. Žádný další kraj na ni po roce 2000 již nedosáhl. Jihočeský kraj za ní v roce 2024 zaostával o 15,3 % a v regionálním žebříčku obsadil jedenácté místo. Proti roku 2023, kdy byl sedmý se ztrátou 12,8 %, si pohoršil.

Graf 6 HDP na 1 obyvatele ve standardu kupní síly (PPS) v roce 2024 podle krajů

Při vyjádření HDP na 1 obyvatele ve standardu kupní síly (PPS) dosáhl v roce 2024 podle předběžných výsledků Jihočeský kraj unijního průměru (EU 27) ze 73,1 %. Je to jeho nejhorší výsledek od roku 2017. Z krajů Česka průměr EU 27 převyšovalo trvale jedině hlavní město Praha. Hranici 75 % unijního průměru překročilo v roce 2024 sedm krajů včetně již zmíněného hlavního města Prahy. Celé Česko dosáhlo hodnoty unijního průměru z 90,6 %.

V roce 2024 bylo na tvorbu hrubého fixního kapitálu (THFK) v b. c. v Jihočeském kraji vynaloženo 104,8 mld. Kč, což reprezentovalo 4,9 % z republikového objemu. Nejvíc investic směřovalo v kraji do odvětví obchod, doprava, ubytování a pohostinství – 30,2 mld. Kč. To představovalo 28,8 % z krajského objemu investic a celých 9,0 % z republikového objemu THFK těchto odvětví. V kraji druhý nejvyšší objem investic šel na činnosti v oblasti nemovitostí – 23,7 mld. Kč (22,6 % z THFK kraje) a třetí nejvyšší objem do zpracovatelského průmyslu – 15,2 mld. Kč (14,5 %). Podíl těchto odvětví z republikovém objemu THFK daného odvětví byl výrazně nižší než u obchodu, dopravy, ubytování a pohostinství – 4,4 %, resp. 4,2 %.

Graf 7 Podíl Jihočeského kraje na THFK Česka a míra investic

Podíl kraje na republikovém objemu THFK se v posledním desetiletí pohyboval pod 5 %. V mezikrajském srovnání se jižní Čechy zařadily objemem THFK na šesté místo, podobně jako v roce 2022, kdy byl podíl na republikovém objemu také 4,9 %. V roce 2023 byl kraj sedmý s podílem 4,3 %. Regionálně nejvíc investic směřovalo tradičně do hlavního města Prahy, v roce 2024 to bylo 30,5 % z republikového objemu.

Míra investic, vyjádřená podílem THFK na HDP, v Jihočeském kraji dosáhla v roce 2024 téměř 27 %. Oproti roku 2023 se zvýšila a byla druhá nejvyšší za poslední desetiletí. Příznivé je i to, že poprvé za posledních deset let byla míra investic v kraji vyšší než v Česku. V regionálním pohledu měl v posledním desetiletí vyšší míru investic ve srovnání s Českem Středočeský kraj a hlavní město Praha, naopak podprůměrná míra investic byla po celé poslední desetiletí v krajích Plzeňském, Libereckém, Královéhradeckém a Kraji Vysočina.

Po přepočtu THFK na 1 obyvatele obsadil Jihočeský kraj v regionálním srovnání v roce 2024 pomyslné šesté místo. To bylo lepší umístění než v roce 2023 a stejné místo jako v roce 2022. Republikové hodnoty THFK na 1 obyvatele v roce 2024 dosáhl Jihočeský kraj z 81,8 %, což znamenalo nejlepší výsledek za poslední desetiletí. Z regionů vynaložily na THFK v přepočtu na 1 obyvatele oproti Česku více každým rokem hlavní město Praha a v posledních deseti letech zpravidla ještě Středočeský kraj.

Při hodnocení úrovně materiálního bohatství domácností trvale bydlících v regionech se uplatňuje čistý disponibilní důchod domácností (ČDDD), udávaný v běžných cenách. Podle objemu ČDDD se kraj v regionálním žebříčku umisťoval každoročně na šestém místě s podílem na republikové hodnotě do 6 %.

Hodnotou ČDDD přepočtenou na 1 obyvatele se od roku 2021 Jihočeský kraj řadil na sedmou pozici mezi regiony. Znamenalo to lepší umístění než v předchozím desetiletí, kdy obsazoval nejčastěji osmou pozici. Ve srovnání s celorepublikovým výsledkem byl ČDDD na 1 obyvatele v Jihočeském kraji dlouhodobě nižší. V roce 2024 kraji do hodnoty za Česko chybělo 4,8 %, to bylo poněkud více než v roce 2023, ale méně než v roce 2019, kdy ztráta na hodnotu za Česko činila 8,1 % (nejvíc v historii).

V žebříčku krajů podle hodnoty ČDDD na 1 obyvatele si první místo udržuje dlouhodobě hlavní město Praha. V roce 2024 převyšovalo republikovou hodnotu o 32,2 %. Republikovou úroveň překračoval každoročně dále jen Středočeský kraj, v roce 2024 o 7,9 %.

Údaje o vývoji HDP, THFK a ČDDD v přepočtu na 1 obyvatele se vyjadřují v b. c. a tudíž jsou zatíženy inflačními vlivy. Proto se raději zaměříme na to, jak se vyvíjí vztah mezi krajskými a republikovými hodnotami, vyjádřený jejich podílem.

Graf 8 Základní makroekonomické ukazatele v Jihočeském kraji v přepočtu na 1 obyvatele
(Česko = 100 %)

Z grafu je patrné, že křivky HDP a ČDDD měly téměř lineární trend, na rozdíl od křivky THFK, která v souvislosti s výkyvy v realizovaném objemu investic v kraji značně kolísala. HDP i ČDDD v přepočtu na 1 obyvatele se dlouhodobě pohybovaly pod republikovou hodnotou, přitom až do roku 2019 se od ní vzdalovaly. V roce 2020 se trend obrátil a údaje za kraj se republikovým hodnotám až do roku 2023 mírně přibližovaly. V roce 2024 se však od nich znovu vzdálily. HDP v přepočtu na jihočeskou populaci v roce 2024 na republiku ztrácel téměř 20 % a ČDDD téměř 5 %. Krajská THFK v přepočtu na 1 obyvatele republikovou hodnotu do roku 2005 několikrát překročila, ale od roku 2006 dosahovala již jen nižších hodnot. Od roku 2015 THFK v přepočtu na 1 obyvatele na republikovou hodnotu ztrácela často i více než 20 %, v roce 2024 to bylo 18,2 %.

V porovnání s hodnotami za Česko bez hlavního města Prahy byly jihočeské hodnoty HDP a ČDDD na 1 obyvatele od roku 2010 nižší. V HDP na 1 obyvatele se lišily pouze minimálně v letech 2022 a 2023. V roce 2024 se rozdíl zvýšil, když kraj na hodnotu za mimopražské kraje ztrácel 3,6 %. Hodnota ČDDD na 1 obyvatele v Jihočeském kraji se hodnotě za Česko bez Prahy přiblížila v posledních letech nejvíce v roce 2021 a 2024; na 99,9 %. THFK na 1 obyvatele hodnotu za úhrn mimopražských krajů překročilo vícekrát než při porovnání za celé Česko, naposledy v roce 2024 o 2,7 % a předtím v roce 2014 o 0,6 %.

Graf 9 Základní makroekonomické ukazatele v Jihočeském kraji v přepočtu na 1 obyvatele
(Česko bez hl. m. Prahy = 100 %)

Poznámka: Český statistický úřad zveřejnil začátkem roku 2026 regionální makroekonomické ukazatele za rok 2024, které jsou předběžné, spolu s údaji za rok 2023, které jsou definitivní.