Regionální účty v Královéhradeckém kraji v roce 2024

Hrubý domácí produkt v Královéhradeckém kraji dosáhl v roce 2024 hodnoty 355,9 mld. Kč v běžných cenách. V přepočtu na jednoho obyvatele činil HDP 640,7 tis. Kč a mezi kraji byl čtvrtý nejvyšší. Růst regionální hrubé přidané hodnoty meziročně zpomalil. Tvorba hrubého fixního kapitálu dosáhla hodnoty 80,1 mld. Kč v běžných cenách a meziročně vzrostla o 6,7 %. Čistý disponibilní důchod domácností v přepočtu na jednoho obyvatele kraje činil 383,2 tis. Kč.

Hrubý domácí produkt (HDP)
Regionální hrubý domácí produkt v Královéhradeckém kraji dosáhl v roce 2024 hodnoty 355,9 mld. Kč v běžných cenách, což představuje 4,4 % republikového úhrnu. V časové řadě mezi lety 2000 až 2024 se podíl HDP kraje pohyboval v rozmezí 4,4 až 5,0 %, v mezikrajském srovnání se jednalo o 5. až 7. nejnižší příčku, v roce 2024 byl 6. nejnižší a oproti roku 2023 se snížil o 0,1 p. b.

HDP meziročně poklesl o 0,2 % ve srovnatelných cenách. V Česku byl zaznamenán meziroční nárůst o 1,3 %. Meziroční nárůst HDP v roce 2024 zaznamenalo celkem 10 krajů, nejvyšší byl v Pardubickém kraji o 4,1 %. K meziročnímu poklesu došlo ve čtyřech krajích a nejvyšší byl v Jihočeském kraji o 0,8 %.

Graf 1 Meziroční růst/pokles HDP ve srovnatelných cenách (předchozí rok = 100 %)

Hrubý domácí produkt v přepočtu na 1 obyvatele Královéhradeckého kraje dosáhl v roce 2024 hodnoty 640,7 tis. Kč (v běžných cenách) a mezi kraji byl čtvrtý nejvyšší za hl. m. Prahou, Jihomoravským a Středočeským krajem. Průměrnou republikovou hodnotu (740,2 tis. Kč) překonalo pouze hl. m. Praha. HDP na obyvatele v kraji dosáhl 86,6 % průměrného HDP Česka a byl o 0,5 p. b. nižší než v předchozím roce. V mezikrajském srovnání se jednalo o 4. nejvyšší hodnotu.

Porovnáme-li HDP na obyvatele v PPS (standard kupní síly) s průměrem 27 zemí Evropské unie (EU27 = 100 %), dosáhl kraj v roce 2024 podílu 78,5 % a byl čtvrtý nejvyšší v mezikrajském srovnání. Za posledních 20 let se jednalo o sedmý nejvyšší podíl. Z krajů Česka převyšovalo průměr EU pouze hl. m. Praha, ve sledovaném roce dosáhlo hodnoty 192,0 %.

Graf 2 Hrubý domácí produkt na 1 obyvatele v Královéhradeckém kraji a Česku
            v letech 2000 až 2024

Hrubá přidaná hodnota (HPH)
Dalším důležitým indikátorem ekonomické situace regionu je odvětvová struktura hrubé přidané hodnoty, která vyjadřuje rozdíl mezi celkovou produkcí a mezispotřebou jednotlivých odvětví.

Regionální HPH dosáhla v roce 2024 v kraji hodnoty 324,9 mld. Kč. Meziročně se v kraji tempo růstu zpomalilo, zatímco v roce 2023 byla HPH meziročně vyšší o 12,1 %, v roce 2024 zpomalilo tempo růstu na 3,6 %. Ve většině odvětví byl zaznamenán oproti roku 2023 nárůst, k meziročnímu poklesu došlo v odvětví zemědělství, lesnictví a rybářství o 3,5 % a v průmyslu o 3,6 %.

V sektorové skladbě ekonomiky se zastoupení primárního sektoru (zemědělství, lesnictví, rybářství) v kraji dlouhodobě snižovalo. Podíl kraje se v letech 2000 až 2024 pohyboval v rozmezí od 2,7 až 5,0 %. V porovnání s ostatními kraji se v průběhu let jednalo o 3. až 6. nejvyšší podíly. V celé časové řadě zastoupení primárního sektoru postupně klesalo až ke svému minimu 2,7 % v roce 2021. V letech 2022 a 2023 došlo k meziročnímu zvýšení, a to o 0,89 p. b. na 3,6 %, resp. o 0,18 p. b. na 3,8 %. V roce 2024 činil podíl 3,5 % a oproti roku 2023 došlo k poklesu podílu o 0,26 p. b. V mezikrajském srovnání se v roce 2024 jednalo o 3. nejvyšší podíl.

Podíl sekundárního sektoru (průmysl a stavebnictví) na HPH se v kraji v letech 2000 až 2024 pohyboval v rozmezí 39,5 až 46,4 %. V roce 2024 kleslo krajské zastoupení sekundárního sektoru na 39,8 % a jednalo se o druhý nejnižší podíl od roku 2000. Oproti průměru Česka byl o 7,8 p. b. vyšší.

Podíl terciární sféry (doprava a služby) se v letech 2000 až 2024 pohyboval v rozmezí
49,7 až 56,7 % a proti průměru Česka byl v celé časové řadě vždy nižší. V období let 2015 až 2023 byla krajská hodnota, kromě roku 2022, nižší o více než 10 p. b. oproti průměru Česka. V roce 2024 činilo zastoupení sektoru v kraji 56,7 % a bylo nejvyšší od roku 2000. Podíl kraje byl 9,27 p. b. pod průměrem Česka. Mezi kraji se jednalo o čtvrtý nejnižší podíl po Kraji Vysočina (52,5 %), Zlínském (53,2 %) a Pardubickém kraji (54,3 %). Nejvyšší podíl mezi kraji dlouhodobě vykazuje hl. m. Praha, kde v roce 2024 činil podíl 83,7 %.

Graf 3 Odvětvová struktura hrubé přidané hodnoty

Tvorba hrubého fixního kapitálu (THFK)
Ukazatel vyjadřuje investiční aktivitu v regionu, která v roce 2024 dosáhla hodnoty 80,1 mld. Kč v běžných cenách, meziročně vzrostla o 6,7 %. V mezikrajském srovnání se jednalo o třetí nejrychlejší tempo růstu. Objem prostředků investovaných do pořízení fixního kapitálu patří v Královéhradeckém kraji dlouhodobě k nejnižším. V letech 2000–2024 se pohyboval v rozmezí 3,1 až 5,0 %. V roce 2024 činil 3,8 % z republikového objemu THFK a byl čtvrtý nejnižší ze všech krajů.

V přepočtu na jednoho obyvatele je THFK v Královéhradeckém kraji dlouhodobě pod republikovým průměrem. V roce 2024 činila 144,3 tis. Kč, mezi kraji byla šestá nejnižší. V dlouhodobé časové řadě se krajská hodnota nejvíce přiblížila republikovému průměru v roce 2002 (93,0 %) a naopak nejvíce vzdálila v roce 2013 (58,2 %). V roce 2024 dosáhla krajská hodnota 73,5 % průměru Česka. THFK v jednotlivých krajích často kolísá v návaznosti na realizaci velkých investic. Dlouhodobě nejlepší poměr k THFK na 1 obyvatele v Česku vykazuje hl. m. Praha, které průměrnou hodnotu investic převyšuje více než dvojnásobně.

Míra investic (podíl tvorby hrubého fixního kapitálu na hrubém domácím produktu) v roce 2024 dosáhla hodnoty 22,5 % a meziročně vzrostla o 0,5 p. b. Celorepublikový průměr činil 26,5 % a překonalo jej celkem šest krajů. Míra investic v kraji byla o 4,0 p. b. nižší než republikový průměr a byla tak v mezikrajském srovnání druhá nejnižší po Kraji Vysočina (22,2 %).

Graf 4 Míra investic¹⁾ v Královéhradeckém kraji a Česku v letech 2000 až 2024

Čistý disponibilní důchod domácností (ČDDD)
Ukazatel se používá pro hodnocení materiálního bohatství trvale bydlících obyvatel v jednotlivých regionech. V roce 2024 dosáhl ČDDD v kraji hodnoty 212,8 mld. Kč a na celkovém objemu ČDDD v Česku se podílel 4,9 %, mezi kraji se jednalo o 5. nejnižší podíl. ČDDD v kraji v průběhu sledovaných let postupně rostl. Od roku 2000 byl, kromě let 2011 a 2013, zaznamenán meziroční nárůst, nejvyšší byl zaznamenán v roce 2022 o 14,8 %. Od tohoto roku tempo růstu zpomalilo, v roce 2023 činilo 9,5 % a v roce 2024 kleslo na 3,1 %.

V roce 2024 připadalo v přepočtu na jednoho obyvatele kraje 383,2 tis. Kč ČDDD. V porovnání s republikovým průměrem byl ČDDD na jednoho obyvatele v kraji o 16,6 tis. Kč nižší, jednalo se o největší rozdíl od roku 2000. V posledních letech byl kraj nejblíže k republikové hodnotě v roce 2019, kdy dosáhl 98,0 %, v celé časové řadě se jednalo o 3. nejvyšší hodnotu. V roce 2024 dosáhla 95,9 % průměrné hodnoty Česka. V mezikrajském srovnání od roku 2000 vykazoval kraj 4. až 7. nejvyšší hodnotu ČDDD na jednoho obyvatele. Dlouhodobě nejvyšší hodnoty jsou zaznamenávány v hl. m. Praze a ve Středočeském kraji, kde pravidelně převyšují republikový průměr.

Graf 5 HDP, THFK a ČDDD¹⁾ v přepočtu na 1 obyvatele v Královéhradeckém kraji
            a Česku v letech 2000 až 2024

 Z pohledu souhrnného vývoje vybraných makroekonomických ukazatelů (v běžných cenách bez zohlednění cenových vlivů) v přepočtu na jednoho obyvatele je patrné zaostávání kraje za průměrem Česka v THFK, méně výrazné je to u HDP a nejméně je to u ukazatele ČDDD.

 Další informace obsahuje: Databáze regionálních účtů

Kontakt:
Ing. Věra Varmužová
Oddělení informačních služeb a správy registrů KS ČSÚ v Hradci Králové
T.: 495 762 317
M.: 731 439 244
E: vera.varmuzova@csu.gov.cz