Podíl nezaměstnaných v srpnu v Královéhradeckém kraji stoupl
V srpnu zaznamenaly úřady práce meziměsíční nárůst počtu uchazečů o zaměstnání o 1,5 % na 12 155 uchazečů, meziročně to bylo o 8,6 % více. Počet volných pracovních míst meziročně klesl o 10,9 % na 10 020 míst. Podíl nezaměstnaných osob činil 3,22 % a mezi kraji byl osmý nejnižší.
Úřady práce Královéhradeckého kraje evidovaly k 31. 8. 2024 celkem 12 155 uchazečů o zaměstnání, tj. o 1,5 % (o 180 osob) více než na konci předchozího měsíce. K meziměsíčnímu nárůstu došlo ve všech okresech kraje, nejvíce v okrese Rychnov nad Kněžnou (o 3,2 %, tj. o 36 osob).
Meziročně vzrostl počet uchazečů o zaměstnání v evidenci úřadu práce v Královéhradeckém kraji o 8,6 %, tj. o 961 osob. Nárůst byl zaznamenán ve všech okresech kraje, nejvýrazněji vzrostl v okrese Jičín (o 12,4 %, tj. 142 osob), výrazný nárůst byl v okresech Rychnov nad Kněžnou a Trutnov (o 9,0 %, tj. o 97 osob, resp. o 8,7 %, tj. o 237 osob). V Náchodě a Hradci Králové se počet uchazečů zvýšil o 8,0 %, tj. o 217 osob, resp. o 7,6 %, tj. o 268 osob.
V srpnu převažovaly v Královéhradeckém kraji mezi uchazeči o zaměstnání ženy, které se na celkovém počtu uchazečů podílely 56,2 %. V meziročním srovnání se počet žen hledajících práci zvýšil o 350 osob, tj. o 5,4 %, na 6 836 žen. Počet nezaměstnaných mužů se meziročně zvýšil o 611 osob, tj. o 13,0 %, na 5 319 mužů. Z celkového počtu uchazečů o zaměstnání představovali absolventi škol a mladiství 5,2 %, jejich počet se meziročně zvýšil o čtvrtinu. Zhruba každý šestý uchazeč na úřadech práce v kraji patřil mezi osoby se zdravotním postižením.
Ze statistických údajů vyplývá, že během srpna bylo na úřadech práce Královéhradeckého kraje nově hlášeno celkem 1 710 uchazečů o zaměstnání, nejvíce v okresech Hradec Králové a Trutnov (527, resp. 392 osob). Noví uchazeči o zaměstnání tvořili sedminu z celkového počtu uchazečů v kraji. V srpnu skončila evidence pro 1 530 osob, z toho pro 199 osob z důvodu nesplnění součinnosti s úřady práce.
Dosažitelní uchazeči o zaměstnání, tedy ti, kteří mohli bezprostředně nastoupit do zaměstnání při nabídce vhodného pracovního místa, tvořili 91,8 % z celkového počtu nezaměstnaných osob.
Nárok na čerpání podpory v nezaměstnanosti mělo 4 306 uchazečů evidovaných na úřadech práce, tj. 35,4 % z celkového počtu. Její průměrná výše činila 11 065 Kč, tj. o 502 Kč pod republikovým průměrem (11 567 Kč). Celkem 21,2 % uchazečů mělo přiznanou podporu v nezaměstnanosti do 5,5 tis. Kč, naopak více než 10,5 tis. Kč pobírala měsíčně téměř polovina uchazečů. V rámci kraje byl nejvyšší průměrný nárok na podporu v nezaměstnanosti vyplácen v okrese Rychnov nad Kněžnou (12 084 Kč) a nejnižší v okrese Náchod (10 425 Kč).
Z hlediska věkové struktury nezaměstnaných byla z celkového počtu 12 155 uchazečů o zaměstnání téměř čtvrtina (23,6 %) ve věku do 29 let. Výrazné zastoupení měla i věková skupina 55−59 let, která se na celkovém počtu podílela 12,9 %. Průměrný věk uchazečů o zaměstnání byl v Královéhradeckém kraji 42,3 let. Podle vzdělanostní struktury bylo mezi uchazeči o zaměstnání nejvíce osob s výučním listem, a to celkem 3 863 osob, tj. 31,8 %. Naopak nejméně bylo vysokoškolsky vzdělaných (1073 osob, tj. 8,8 %).
Podíl nezaměstnaných osob dosáhl v Královéhradeckém kraji ke konci srpna hodnoty 3,22 %, což znamenalo nejvyšší srpnovou hodnotu v kraji od roku 2016. Ve srovnání s koncem předchozího měsíce nezaměstnanost v kraji i v celé ČR stoupla (v kraji o 0,06 p. b., celostátně o 0,05 p. b.), oproti konci srpna 2023 vzrostla (v kraji o 0,18 p. b. a v celé ČR o 0,24 p. b.). Z genderového pohledu tento ukazatel zaznamenal vyšší nezaměstnanost u žen než u mužů, podíl nezaměstnaných žen měl hodnotu 3,72 % a u mužů 2,75 %.
Královéhradecký kraj patří dlouhodobě mezi regiony s nižší nezaměstnaností. V rámci všech 14 krajů se podíl nezaměstnaných osob pohyboval v rozmezí od 2,92 % v hl. městě Praze po 6,03 % v Ústeckém kraji (při celostátním průměru 3,82 %). Druhá nejnižší hodnota v tomto žebříčku patřila Plzeňskému kraji a Kraji Vysočina (oba shodně 2,97 %), naopak druhá nejvyšší hodnota byla v Moravskoslezském kraji (5,44 %). Královéhradeckému kraji patřila osmá nejnižší hodnota (3,22 %).
Z pohledu okresů Královéhradeckého kraje dosáhly nejvyššího podílu nezaměstnaných okresy Náchod (4,03 %) a Trutnov (3,76 %). Okresy Rychnov nad Kněžnou a Jičín se dlouhodobě řadí mezi okresy s nejnižší nezaměstnaností v rámci kraje i celého Česka, kde s podílem 2,19 %, resp. 2,37 % zaujaly pátou a sedmou pozici ze všech 77 okresů v republice (vč. hl. města Prahy), 28. příčka patřila okresu Hradec Králové (3,23 %). Nejnižší podíl nezaměstnaných ze všech okresů byl v okrese Praha-východ (1,52 %).
Nabídka volných pracovních míst v Královéhradeckém kraji představovala 10 020 míst v evidenci úřadu práce, což znamenalo nejnižší srpnovou hodnotu od roku 2017. Ve srovnání s předchozím měsícem se počet volných pracovních míst na úřadech práce zvýšil o 151, tj. o 1,5 %, oproti stavu z konce srpna 2023 se snížil o 1 227 míst (o 10,9 %). Z celkového úhrnu bylo 18,4 % míst určeno pro absolventy a mladistvé a 4,6 % míst pro osoby se zdravotním postižením.
Na jedno volné pracovní místo v evidenci úřadu práce připadlo k 31. srpnu v Královéhradeckém kraji 1,2 uchazeče. Nejpříznivější poměr mezi uchazeči a pracovními místy byl v okresech Rychnov nad Kněžnou a Jičín, kde na jedno pracovní místo připadalo 0,8 uchazeče. Naopak nejméně příznivá situace byla v okrese Trutnov, kde se o jedno pracovní místo ucházelo 2,3 uchazečů.
V průběhu srpna bylo na úřadech práce v kraji nově hlášeno celkem 1 004 volných pracovních míst, více než jedna třetina přibyla v nejlidnatějším okrese Hradec Králové, a to 348 míst, tj. 34,7 % z celkového počtu v kraji. Naopak nejméně jich bylo nově evidováno v okrese Rychnov nad Kněžnou (87 míst, tj. 8,7 % z celkového počtu).
Kontakt:
Mgr. Jana Bečvářová
Oddělení informačních služeb a správy registrů KS ČSÚ v Hradci Králové
T: 495 762 322
M: 704 659 371
E: jana.becvarova@csu.gov.cz