Přejít k menu Přejít k obsahu

Osevní plochy v Královéhradeckém kraji k 31. 5. 2026

Zemědělci Královéhradeckého kraje letos oseli 160,5  tisíc hektarů půdy, o 511 hektarů, tj. o 0,3 % méně než vloni. Ve struktuře osetých ploch byly podíly většinou zachovány, výraznější změnou je úbytek ploch pšenice ozimé a významné zvětšení ploch pšenice jarní. Nadále klesají plochy řepky a více je oseto slunečnicí na semeno. Kraj má druhé největší plochy mrkve, celeru a kořenové petržele mezi kraji. Třetí místo zaujal v pěstování cukrové řepy, cibule, květáku a brokolice a vojtěšky.

Výměra obhospodařované zemědělské půdy v Královéhradeckém kraji zjištěná šetřením o plochách osevů k 31. 5. 2026 činila 234,6 tis. ha, což je o 854 ha méně než v loňském roce. Na celorepublikové výměře se kraj podílí 6,7 %. Orná půda zaujímá 70,3 % této plochy se 164,9 tis. ha a meziročním snížením o 771 ha, tj. o 0,5 %. Výměra úhoru na 4,4 tis. ha se snížila o 260 ha, tj. o 5,6 % a tvoří 1,9 % z výměry orné půdy. Trvalé travní porosty pokrývají 68,0 tis. hektarů, tj. 29,0 % zemědělské půdy s meziročním snížením o 2 ha. Proti minulému roku je o 60 ha, tj. o 4,1 % menší plocha ovocných sadů.

ab. 1 Zemědělská půda v Královéhradeckém kraji podle soupisu ploch osevů k 31. 5. 2026

Ve struktuře osevních ploch, které v Královéhradeckém kraji letos zaujímají 160,5 tis. ha, převažují jednoznačně obiloviny, technické plodiny a pícniny na orné půdě.

Obiloviny na zrno jsou pěstovány na polovině celkové oseté plochy v kraji. Nejrozšířenější obilovina pšenice (68,8 % plochy obilovin) zaujímá 33,9 % osevní plochy. Druhou nejvíce pěstovanou obilovinou je ječmen (16,6 % plochy obilovin), který se pěstuje na 8,2 % celkově osetých ploch v kraji.

Ve srovnání s loňským rokem byly obiloviny osety na menší ploše o 1,7 tis. ha, to je o 2,1 %. Zmenšily se plochy oseté pšenicí o 3,4 %, žitem o 15,4 % a ovsem o 14,6 %. Ve struktuře jednotlivých druhů plodin se snížily plochy s pšenicí ozimou téměř o desetinu, tj. o 5,0 tis. ha, s ječmenem jarním o 5,6 %. Naopak více ploch bylo meziročně oseto pšenicí jarní (více než 2,5krát, tj. o 2,7 tis. ha), kukuřicí na zrno (o 35,5 %), a tritikale (o 12,9 %).

Z celorepublikového pohledu je v Královéhradeckém kraji významné pěstování pšenice jarní, jejíž podíl letos představoval 13,9 %, což je meziročně o 5,1 procentních bodů více. Po Středočeském kraji je to druhá největší plocha mezi kraji.

Okopaniny byly v letošním roce zasety na 11,2 tis. ha, což je shodné jako vloni. Rozhodující podíl (94,3 %) tvoří cukrová řepa, kterou bylo letos oseto jen o 47 ha více. Na celorepublikovém osevu se Královéhradecký kraj podílí pětinou a po krajích Středočeském a Olomouckém je to třetí největší podíl. Plochy pěstovaných brambor se téměř nezměnily.

Tab. 2 Plochy osevů v Královéhradeckém kraji podle vybraných plodin k 31. 5. 2026

Druhou nejvíce pěstovanou skupinou plodin jsou pícniny a celkem jimi bylo oseto 35,7 tis. ha (více než pětina osevních ploch v kraji), což je proti loňsku plocha větší o 1 420 ha, tj. o 4,1 %. Rozhodující plodinou je kukuřice na zeleno (47,9 %), vojtěška (16,7 %) a jetel (desetina plochy pícnin).

Květiny a okrasné rostliny se v kraji pěstují na 27 hektarech osevní plochy, což je nejvíce ze všech krajů.

Technické plodiny zaujímají třetí největší objem osetých ploch v kraji a bylo jimi oseto 29,2 tis. ha, téměř stejně jako vloni. Oselo se zejména olejninami, a to řepkou (zhruba tři čtvrtiny ploch), sójou (desetina ploch) a mákem (8,2 % ploch). Meziročně jsou i letos nižší plochy řepky, a to o 1 322 ha, tj. o 5,9 % a máku o 124 ha, tj. o 5,2 %. Naopak vyšší o 413 ha, tj. o 14,2 % jsou plochy sóji.

Graf 1. Osevní plochy obilovin podle druhu v Královéhradeckém kraji (k 31. 5.)

Graf 1. Osevní plochy obilovin podle druhu v Královéhradeckém kraji (k 31. 5.)

V Královéhradeckém kraji je významnou plodinou i z celorepublikového pohledu zelenina. Zelenina konzumní se letos pěstuje na 928 ha při meziročním snížení o 141 ha, tj. o 13,2 %. Z toho tři desetiny byly osety mrkví (284 ha), což je meziročně o 20 ha, tj. o 6,4 % méně. Plochy cibule (238 ha) se také meziročně snížily, a to o 97 ha, tj. o 28,8 %. Zhruba o desetinu se snížily další hlavní plochy zelenin, tj. celeru, kořenové petržele i hlávkového zelí.

Pěstováním zeleniny se tak kraj podílí 7,8 % na republikových plochách, což je čtvrtá nejvyšší výměra mezi kraji. Z celkových ploch osetých zeleninou na území Česka se kraj podílí v letošním roce třetinou na pěstování mrkve, 26,7 % na květáku a brokolici, čtvrtinou na pěstování kořenové petržele, téměř pětinou na celeru a 11,1 % na pěstování cibule. Mezi kraji je největším pěstitelem u většiny druhů sledované zeleniny Středočeský kraj. V mezikrajském srovnání je Královéhradecký kraj druhý největší pěstitel mrkve, celeru a kořenové petržele. Třetí největší plochy mezi kraji jsou u cibule a květáku a brokolice.

 

Více informací naleznete v navazující publikaci Soupis ploch osevů - k 31. 5. 2026

Kontakt:

Ing. Věra Varmužová
Oddělení informačních služeb a správy registrů KS ČSÚ v Hradci Králové
T: 495 762 317
M: 731 439 244
E:  vera.varmuzova@csu.gov.cz