Královéhradecký kraj měl k 31. 12. 2025 celkem 554 668 obyvatel

Počet obyvatel v Královéhradeckém kraji se v průběhu roku 2025 snížil o 1 255 osob vlivem přirozeného úbytku, ve všech okresech kraje více obyvatel zemřelo, než se narodilo. Krajské migrační saldo dosáhlo kladných hodnot, záporné bylo pouze v okrese Náchod. Meziročně se snížil počet živě narozených i sňatků, naopak stoupl počet zemřelých a rozvodů.

Podle bilance ČSÚ dosáhl k 31. 12. 2025 počet obyvatel Královéhradeckého kraje 554 668 osob. Ženy tvořily 50,7 % populace kraje v celkovém počtu 281 329 osob. Od počátku roku se počet obyvatel snížil o 1 255 osob, obyvatel ubylo ve čtyřech okresech kraje, pouze v okrese Rychnov nad Kněžnou se celkový počet obyvatel zvýšil. Přirozenou měnou ubylo v kraji 2 174 obyvatel, v žádném okrese nebylo v roce 2025 zaznamenáno více narozených než zemřelých. Přírůstek obyvatel v důsledku stěhování činil v kraji 919 osob, záporné migrační saldo bylo evidováno pouze v okrese Náchod.

V průběhu roku 2025 se v kraji živě narodilo 3 855 dětí, tj. 7,0 dětí na 1 000 obyvatel středního stavu (1 972 chlapců a 1 883 dívek). V porovnání se stejným obdobím roku 2024 je to o 287 dětí, tj. o 6,9 % méně. V manželství se narodila jedna polovina dětí. Nejvíce dětí (1 805, tj. 46,8 %) se narodilo jako prvorozených, 1 462 dětí, tj. 37,9 % se narodilo jako druhých v pořadí, zbývajících 588 dětí, tj. 15,3 % se narodilo jako třetí a další sourozenec. Nejvíce dětí se v absolutním vyjádření narodilo v okrese Hradec Králové (celkem 1 230 dětí), relativně v okresech Hradec Králové a Rychnov nad Kněžnou (shodně 7,3 ‰).

Zemřelo celkem 6 029 obyvatel, v přepočtu na 1 000 obyvatel středního stavu to bylo 10,9 ‰. Proti roku 2024 se počet zemřelých zvýšil o 147 osob, tj. o 2,5 %. Absolutně nejvíce obyvatel zemřelo v okrese Hradec Králové (1 799 osob), relativně v okrese Trutnov (11,5 ‰).

Sňatků bylo uzavřeno 2 057, což bylo o 213 sňatků, tj. o 9,4 % meziročně méně. V relativním vyjádření to bylo 3,7 sňatků na 1 000 obyvatel středního stavu. Z hlediska meziokresního srovnání bylo absolutně nejvíce sňatků uzavřeno v okrese Hradec Králové (598 sňatků), relativně v okrese Trutnov (3,9 ‰).

 Graf 1 Živě narození a zemřelí v Královéhradeckém kraji podle okresů
          v 1. až 4. čtvrtletí 2025

Rozvodem bylo ukončeno 1 115 manželství, meziroční nárůst činil 37 rozvodů, tj. 3,4 %. Na 1 000 obyvatel středního stavu byla rozvedena 2,0 manželství. Nejvíce manželství bylo v absolutním vyjádření rozvedeno v okrese Hradec Králové (322 rozvodů), relativně v okrese Jičín (2,4 ‰).

Celkově v kraji ubylo 1 255 obyvatel, v přepočtu na 1 000 obyvatel středního stavu to bylo 2,3 ‰. Počet obyvatel se snížil ve čtyřech okresech kraje, pouze v okrese Rychnov nad Kněžnou se celkový počet obyvatel zvýšil o 455 osob. Absolutně nejvíce obyvatel ubylo v okrese Trutnov (úbytek 546 osob), relativně v okresech Náchod a Trutnov (shodně úbytek 4,7 ‰).

Přirozenou měnou ubylo 2 174 obyvatel, relativně -3,9 ‰, v 1. až 4. čtvrtletí 2024 byl evidován přirozený úbytek 1 740 osob. Ve všech okresech kraje více obyvatel zemřelo, než se narodilo. Důsledkem přirozené měny ubylo absolutně i relativně nejvíce obyvatel v okrese Trutnov (úbytek 620 osob, tj. -5,3 ‰).

Graf 2 Demografické události v Královéhradeckém kraji v 1. až 4. čtvrtletí 
            v letech 2021 až 2025

Důsledkem stěhování byl zaznamenán přírůstek 919 obyvatel, relativně to bylo 1,7 ‰. Záporné migrační saldo bylo evidováno  pouze v okrese Náchod (-49 osob) v ostatních okresech bylo migrační saldo kladné. Absolutně i relativně nejvyšší přírůstek stěhováním měl okres Rychnov nad Kněžnou (690 osob, tj. 8,5 ‰).

Z kraje se během ledna až prosince vystěhovalo celkem 8 637 obyvatel, z toho 5 907 do ostatních krajů Česka a 2 730 do ciziny. Do ciziny se stěhovalo méně mužů než žen (muži 40,6 %). Do kraje se přistěhovalo 9 556 obyvatel, z toho 5 192 z jiných krajů Česka a 4 364 obyvatel z ciziny. Podíl přistěhovalých mužů z ciziny 57,1 % byl vyšší než podíl přistěhovalých žen.

V mezikrajském srovnání, v přepočtu základních demografických událostí na 1 000 obyvatel středního stavu, zaujal Královéhradecký kraj relativním počtem sňatků 3,7 ‰ desáté až třinácté místo, nejvíce sňatků na 1 000 obyvatel bylo uzavřeno v hl. m. Praze (4,3 ‰), nejméně ve Zlínském kraji (3,6 ‰). Počtem 2,0 rozvodů na 1 000 obyvatel se kraj umístil na pátém až sedmém místě, nejvíce manželství bylo v relativním vyjádření rozvedeno ve Středočeském kraji (2,2 ‰), nejméně v hl. m. Praze a Kraji Vysočina (shodně 1,7 ‰). Relativní počet živě narozených dětí (7,0 ‰) zařadil kraj na osmé místo. Nejvíce dětí se relativně narodilo v hl. m. Praze (7,8 ‰) a nejméně v Karlovarském kraji (6,2 ‰). Relativní počet zemřelých dosáhl 10,9 ‰, mezi kraji to bylo páté až šesté místo. Nejméně osob na 1 000 obyvatel středního stavu zemřelo v hl. m. Praze (8,7 ‰), nejvíce v Ústeckém kraji (11,7 ‰).

V pořadí přirozených přírůstků obyvatel Královéhradecký kraj s úbytkem 3,9 ‰ obsadil jedenácté místo, kladný přirozený přírůstek obyvatel nebyl ve sledovaném období v žádném kraji. Nejvyšší úbytek obyvatel přirozenou měnou byl evidován v Karlovarském kraji (-5,5 ‰), nejnižší v hl. m. Praze (-0,8 ‰). Přírůstek obyvatel stěhováním byl zaznamenán ve dvanácti krajích, nejvyšší ve Středočeském kraji (9,8 ‰). Královéhradecký kraj zaujal s relativním přírůstkem 1,7 ‰ desáté místo, v důsledku stěhování ubylo obyvatel v Moravskoslezském kraji (-0,6 ‰) a v Kraji Vysočina (-0,3 ‰). Při porovnání celkových přírůstků obyvatel se Královéhradecký kraj s hodnotou -2,3 ‰ umístil na deváté příčce. Nejvíce ubylo obyvatel v Moravskoslezském kraji (-5,3 ‰), celkový přírůstek obyvatel byl evidován v pěti krajích, nejvyšší ve Středočeském kraji (7,4 ‰) a hl. m. Praze (6,6 ‰).

S ročními výsledky jsou k dispozici i údaje o počtu obyvatel měst. Královéhradecký kraj měl na počátku i v závěru roku 2025 celkem 48 měst, k 31. 12. 2025 tvořilo městské obyvatelstvo dvě třetiny obyvatel kraje (363 510 obyvatel, tj. 65,5 %).

Krajské město Hradec Králové mělo k 31. 12. 2025 celkem 93 534 obyvatel, od počátku roku se počet obyvatel snížil o 777 osob. Tento nárůst byl ovlivněn záporným migračním saldem (úbytek 331 osob) i přirozenou měnou (úbytek 446 osob). Hranici 20 tisíc obyvatel překročilo ke konci roku 2025 ještě město Trutnov (29 337 obyvatel). Mezi 10 a 20 tisíci obyvateli měla města Náchod, Jičín, Dvůr Králové nad Labem, Jaroměř, Vrchlabí a Rychnov nad Kněžnou. Nejmenšími městy kraje byla v roce 2025 Pec pod Sněžkou (696 obyvatel), Janské Lázně (647 obyvatel) a Stárkov (646 obyvatel).

 V roce 2025 celkově ubylo obyvatel v 32 městech kraje, nejvíce v Hradci Králové (úbytek 777 obyvatel), více než 100 obyvatel ubylo ve městech Trutnov, Náchod, Nová Paka a Broumov. Celkový nejvyšší nárůst obyvatel byl zaznamenán ve městech Rychnov nad Kněžnou (273 obyvatel), Solnice (139 obyvatel) a Nový Bydžov (74 obyvatel). Důsledkem stěhování se snížil počet obyvatel v 19 městech, nejvíce ubylo obyvatel v Hradci Králové (-331 obyvatel), Trutnově (-117 obyvatel) a  Nové Pace (-93 obyvatel). Nejvyšší migrační přírůstek byl zaznamenán ve městech Rychnov nad Kněžnou (316 osob), Solnice (145 osob) a Dvůr Králové nad Labem (100 osob). Ve 44 městech kraje více obyvatel zemřelo, než se narodilo. Přirozeně ubylo nejvíce obyvatel ve městech Hradec Králové (-446 osob), Trutnov (-153 osob) a Dvůr Králové nad Labem (-106 osob). Důsledkem přirozené měny počet obyvatel vzrostl ve městech Smiřice (8 osob), Nechanice (3 osoby) a Janské Lázně (1 osoba), ve městě Železnice byl počet narozených a  zemřelých vyrovnaný.

Více informací naleznete v datové sadě Stav a pohyb obyvatelstva v ČR – 1.až 4. čtvrtletí 2025

Kontakt:
Mgr. Jana Bečvářová
Oddělení informačních služeb a správy registrů KS ČSÚ v Hradci Králové
T.: 495 762 322
M.: 704 659 371
E: jana.becvarova@csu.gov.cz