Královéhradecký kraj měl k 31. 12. 2024 celkem 555 923 obyvatel

Počet obyvatel v kraji se v průběhu roku 2024 snížil o 1 026 osob vlivem přirozeného úbytku, ve všech okresech více obyvatel zemřelo, než se narodilo. Kladné migrační saldo měly pouze 2 okresy kraje. Počet živě narozených dětí, zemřelých i počet sňatků meziročně poklesl.

Podle bilance ČSÚ dosáhl k 31. 12. 2024 počet obyvatel Královéhradeckého kraje 555 923 osob. Ženy tvořily 50,8 % populace kraje v celkovém počtu 282 554 osob. Od počátku roku se počet obyvatel snížil o 1 026 osob, obyvatel přibylo pouze v okrese Hradec Králové. Přirozenou měnou ubylo v kraji 1 740 obyvatel, v žádném okrese kraje nebylo v prvním až čtvrtém čtvrtletí zaznamenáno více narozených než zemřelých. Nárůst obyvatel v důsledku stěhování činil v kraji 714 osob, kladné migrační saldo měly okresy Hradec Králové a Rychnov nad Kněžnou.

V průběhu roku 2024 se v Královéhradeckém kraji živě narodilo 4 142 dětí, tj. 7,5 dětí na 1 000 obyvatel středního stavu (2 126 chlapců a 2 016 dívek). V porovnání s rokem 2023 je to o 407 dětí, tj. o 8,9 % méně. V manželství se narodilo 2 077 dětí, tj. 50,1 %. Nejvíce dětí (1 789, tj. 43,2 %) se narodilo jako prvorozených, 1 699 dětí, tj. 41,0 % se narodilo jako druhých v pořadí, zbývajících 654 dětí, tj. 15,8 % se narodilo jako třetí a další sourozenec. Nejvíce dětí se narodilo v okrese Hradec Králové, a to celkem 1 313 dětí, v relativním vyjádření se nejvíce dětí (7,9 ‰) narodilo v okrese Rychnov nad Kněžnou.

Zemřelo celkem 5 882 obyvatel, v přepočtu na 1 000 obyvatel středního stavu to bylo 10,6 ‰. Proti roku 2023 se počet zemřelých snížil o 137 osob, tj. o 2,3 %. Absolutně nejvíce obyvatel zemřelo v okrese Hradec Králové (1 739 osob), relativně v okrese Jičín (11,2 ‰).

Sňatků bylo uzavřeno 2 270, což bylo o 174 sňatků, tj. o 7,1 % meziročně méně. V relativním vyjádření to bylo 4,1 sňatků na 1 000 obyvatel středního stavu. Z hlediska meziokresního srovnání bylo absolutně nejvíce sňatků uzavřeno v okrese Hradec Králové (691 sňatků), relativně v okrese Rychnov nad Kněžnou (4,4 ‰).

Rozvodem bylo ukončeno 1 078 manželství, meziroční nárůst činil 121 rozvodů. Na 1 000 obyvatel středního stavu bylo rozvedeno 1,9 manželství. Nejvíce manželství bylo v absolutním vyjádření rozvedeno v okrese Hradec Králové (320 rozvodů), v relativním vyjádření v okresech Jičín a Trutnov (shodně 2,1 ‰).

Celkově v kraji ubylo 1 026 obyvatel, v přepočtu na 1 000 obyvatel středního stavu to bylo 1,8 osob. Počet obyvatel se zvýšil pouze v okrese Hradec Králové, a to o 500 osob. Absolutně i relativně nejvíce obyvatel ubylo v okrese Náchod (úbytek 706 osob, tj. -6,4 ‰).

Přirozenou měnou ubylo 1 740 obyvatel, relativně 3,1 ‰, v roce 2023 byl evidován přirozený úbytek 1 470 osob. Ve všech okresech kraje více obyvatel zemřelo, než se narodilo. Důsledkem přirozené měny ubylo absolutně nejvíce obyvatel v okrese Hradec Králové (úbytek 426 osob), relativně v okrese Jičín (-3,8 ‰).

Důsledkem stěhování byl zaznamenán přírůstek 714 obyvatel, relativně to bylo 1,3 ‰. Ve srovnání s rokem 2023 byl migrační přírůstek zhruba čtvrtinový. Přírůstek obyvatel stěhováním byl evidován v okresech Hradec Králové (926 osob) a Rychnov nad Kněžnou (132 osob), v ostatních třech okresech kraje došlo k migračnímu úbytku, absolutně i relativně byl nejvyšší v okrese Náchod (-317 osob, tj. -2,9 ‰).

Z kraje se během roku 2024 vystěhovalo celkem 9 437 obyvatel, z toho 5 958 do ostatních krajů Česka a 3 479 do ciziny. Do ciziny se stěhovalo méně mužů než žen (40,6 %). Do kraje se přistěhovalo 10 151 obyvatel, z toho 5 382 z jiných krajů Česka a 4 769 obyvatel z ciziny. Podíl přistěhovalých mužů z ciziny byl nižší než podíl přistěhovalých žen (muži 47,4 %).

Graf.1 Demografické události v Královéhradeckém kraji v letech 2020 až 2024 (k 31. 12.)

V mezikrajském srovnání, v přepočtu základních demografických událostí na 1 000 obyvatel středního stavu, zaujal Královéhradecký kraj relativním počtem sňatků 4,1 ‰ osmé místo, nejvíce sňatků na 1 000 obyvatel bylo uzavřeno v hl. m. Praze (4,5 ‰). Počtem 1,9 rozvodů na 1 000 obyvatel se kraj umístil rovněž na osmém místě, nejvíce manželství bylo v relativním vyjádření rozvedeno v Karlovarském kraji (2,2 ‰). Relativní počet živě narozených dětí (7,5 ‰) zařadil Královéhradecký kraj na jedenácté místo. Relativně nejvíce dětí se narodilo v hl. m. Praze (8,7 ‰) a nejméně v Karlovarském kraji (6,2 ‰). Relativní počet zemřelých v kraji dosáhl 10,6 ‰, zaujal sedmé místo mezi kraji. Nejméně zemřelých na 1 000 obyvatel středního stavu bylo zjištěno v hl. m. Praze (8,5 ‰), nejvíce osob v relativním vyjádření zemřelo v Ústeckém kraji (11,7 ‰).

V pořadí přirozených přírůstků obyvatel Královéhradecký kraj s úbytkem 3,1 ‰ obsadil osmé místo, kladný přirozený přírůstek obyvatel byl ve sledovaném období pouze v hl. m. Praze (0,2 ‰). Nejvyšší úbytek obyvatel přirozenou měnou byl evidován v Karlovarském kraji (-5,4 ‰). V pořadí krajů z hlediska přírůstku obyvatel stěhováním zaujal Královéhradecký kraj sedmé místo (přírůstek 1,3 ‰), hl. m. Praha s přírůstkem 9,3 ‰ první místo. Úbytek obyvatel v důsledku stěhování byl pouze v Karlovarském (úbytek 1,0 ‰) a Moravskoslezském kraji (úbytek 1,3 ‰). Při porovnání celkového přírůstku se Královéhradecký kraj s hodnotou -1,8 ‰ umístil opět na sedmém místě, nejvyšší celkový přírůstek obyvatel mělo hl. m. Praha (9,5 ‰), celkově přibylo obyvatel ještě ve Středočeském, Plzeňském a Jihomoravském kraji.

S ročními výsledky jsou k dispozici i údaje o počtu obyvatel měst. Královéhradecký kraj měl na počátku i v závěru roku 2024 celkem 48 měst, k 31. 12. 2024 tvořilo městské obyvatelstvo téměř dvě třetiny obyvatel kraje (365 091 obyvatel, tj. 65,7 %).

Krajské město Hradec Králové mělo k 31. 12. 2024 celkem 94 311 obyvatel, od počátku roku se počet obyvatel zvýšil o 405 osob. Tento nárůst byl ovlivněn kladným migračním saldem (nárůst o 725 osob), přirozenou měnou v Hradci Králové v roce 2024 ubylo 320 osob. Hranici 20 tisíc obyvatel překročilo ke konci roku 2024 ještě město Trutnov (29 607 obyvatel). Mezi 10 a 20 tisíci obyvateli měla města Náchod, Jičín, Dvůr Králové nad Labem, Jaroměř, Vrchlabí a Rychnov nad Kněžnou. Nejmenšími městy kraje byla v roce 2024 Pec pod Sněžkou (700 obyvatel), Janské Lázně (658 obyvatel) a Stárkov (633 obyvatel).

V roce 2024 celkově ubylo obyvatel v 32 městech kraje, nejvíce v Náchodě (úbytek 209 obyvatel), více než 100 obyvatel ubylo ve městech Česká Skalice, Vamberk, Hořice, Nové Město nad Metují a Jičín. Celkový nejvyšší nárůst obyvatel byl zaznamenán ve městech Hradec Králové (405 obyvatel), Nechanice (80 obyvatel) a Kostelec nad Orlicí (74 obyvatel). Důsledkem stěhování se snížil počet obyvatel v 27 městech, nejvíce ubylo obyvatel v Náchodě (140 obyvatel), Teplicích nad Metují (82 obyvatel) a Novém Městě nad Metují (79 obyvatel). Nejvyšší migrační přírůstek byl zaznamenán ve městech Hradec Králové (725 osob), Kostelec nad Orlicí (108 osob) a Trutnov (96 osob). Ve 43 městech kraje více obyvatel zemřelo, než se narodilo. Přirozenou měnou ubylo nejvíce obyvatel ve městech Hradec Králové (320 osob), Dvůr Králové nad Labem (83 osob) a Jičín (78 osob). Důsledkem přirozené měny počet obyvatel nejvíce vzrostl ve městech Vysoké Veselí (7 osob), přirozený přírůstek obyvatel měly v kraji ještě města Nechanice, Smiřice, Pec pod Sněžkou a Libáň.

Více informací naleznete v datové sadě Stav a pohyb obyvatelstva v ČR – 1. až 4. čtvrtletí 2024

Kontakt:
Mgr. Jana Bečvářová
Oddělení informačních služeb a správy registrů KS ČSÚ v Hradci Králové
T.: 495 762 322
M.: 704 659 371
E: jana.becvarova@csu.gov.cz