Přejít k menu Přejít k obsahu

Královéhradecký kraj měl k 30. 9. 2025 celkem 554 299 obyvatel

Počet obyvatel v kraji se v průběhu prvního až třetího čtvrtletí roku 2025 snížil o 1 624 osob vlivem přirozeného i migračního úbytku. Ve všech okresech kraje více obyvatel zemřelo, než se narodilo, migrační saldo bylo kladné pouze v okresech Rychnov nad Kněžnou a Jičín. V mezikrajském srovnání byl celkový relativní úbytek obyvatel v kraji pátý nejvyšší.

 

Podle bilance ČSÚ dosáhl k 30. 9. 2025 počet obyvatel Královéhradeckého kraje 554 299 osob. Ženy tvořily 50,8 % populace kraje v celkovém počtu 281 320 osob. Od počátku roku se počet obyvatel snížil o 1 624 osob, obyvatel ubylo ve čtyřech okresech kraje, pouze v okrese Rychnov nad Kněžnou se celkový počet obyvatel zvýšil. Přirozenou měnou ubylo v kraji 1 565 obyvatel, v žádném okrese kraje nebylo v prvních třech čtvrtletích zaznamenáno více narozených než zemřelých. Úbytek obyvatel v důsledku stěhování činil v kraji 59 osob, kladné migrační saldo bylo evidováno pouze v okresech Jičín a Rychnov nad Kněžnou.

Obsah obrázku text, snímek obrazovky, číslo, Písmo

Obsah generovaný pomocí AI může být nesprávný.

V průběhu 1. až 3. čtvrtletí 2025 se v kraji živě narodilo 2 963 dětí, tj. 7,1 dětí na 1 000 obyvatel středního stavu (1 509 chlapců a 1 454 dívek). V porovnání se stejným obdobím roku 2024 je to o 186 dětí, tj. o 5,9 % méně. V manželství se narodilo 1 486 dětí, tj. 50,2 %. Nejvíce dětí (1 412, tj. 47,7 %) se narodilo jako prvorozených, 1 135 dětí, tj. 38,3 % se narodilo jako druhých v pořadí, zbývajících 416 dětí, tj. 14,0 % se narodilo jako třetí a další sourozenec. Nejvíce dětí se v absolutním vyjádření narodilo v okrese Hradec Králové (celkem 942 dětí), relativně v okrese Rychnov nad Kněžnou (7,6 ‰).

Zemřelo celkem 4 528 obyvatel, v přepočtu na 1 000 obyvatel středního stavu to bylo 10,9 ‰. Proti 1. až 3. čtvrtletí 2024 se počet zemřelých zvýšil o 194 osob, tj. o 4,5 %. Absolutně nejvíce obyvatel zemřelo v okrese Hradec Králové (1 350 osob), relativně v okrese Trutnov (11,7 ‰).

Sňatků bylo uzavřeno 1 802, což bylo o 204 sňatků, tj. o 10,2 % meziročně méně. V relativním vyjádření to bylo 4,3 sňatků na 1 000 obyvatel středního stavu. Z hlediska meziokresního srovnání bylo absolutně nejvíce sňatků uzavřeno v okrese Hradec Králové (515 sňatků), relativně v okresech Jičín a Trutnov (4,5 ‰). 

Graf 1 Živě narození a zemřelí v Královéhradeckém kraji podle okresů
v 1. až 3. čtvrtletí 2025

Graf 1: Živě narození a zemřelí v HKK podle okresů v 1. až 3. čtvrtletí 2025

Obsah obrázku text, snímek obrazovky, číslo, Paralelní

Obsah generovaný pomocí AI může být nesprávný.

Rozvodem bylo ukončeno 849 manželství, meziroční nárůst činil 26 rozvodů, tj. 3,2 %. Na 1 000 obyvatel středního stavu byla rozvedena 2,0 manželství. Nejvíce manželství bylo v absolutním vyjádření rozvedeno v okrese Hradec Králové (260 rozvodů), relativně v okrese Jičín (2,3 ‰).

Celkově v kraji ubylo 1 624 obyvatel, v přepočtu na 1 000 obyvatel středního stavu to bylo 3,9 . Počet obyvatel se snížil ve čtyřech okresech kraje, pouze v okrese Rychnov nad Kněžnou se celkový počet obyvatel zvýšil o 241 osob. Absolutně nejvíce obyvatel ubylo v okrese Hradec Králové (úbytek 678 osob), relativně v okrese Náchod (úbytek 6,7 ‰).

Přirozenou měnou ubylo 1 565 obyvatel, relativně 3,8 ‰, v 1. až 3. čtvrtletí 2024 byl evidován přirozený úbytek 1 185 osob. Ve všech okresech kraje více obyvatel zemřelo, než se narodilo. Důsledkem přirozené měny ubylo absolutně i relativně nejvíce obyvatel v okrese Trutnov (úbytek 458 osob, tj. 5,3 ). 

Graf 2 Demografické události v Královéhradeckém kraji v 1. až 3. čtvrtletí
v letech 2021 až 2025
Graf 2: Demografické události v HKK v 1. až 3. čtvrtletí v letech 2021 až 2025

Důsledkem stěhování byl zaznamenán úbytek 59 obyvatel, relativně to bylo -0,1 ‰. Záporné migrační saldo bylo evidováno ve 3 okresech kraje, v důsledku stěhování přibyl počet obyvatel v okresech Rychnov nad Kněžnou (přírůstek 416 osob, tj. 6,9 ‰) a Jičín (přírůstek 32 osob, tj. 0,5 ‰).

Z kraje se během ledna až září vystěhovalo celkem 7 734 obyvatel, z toho 4 864 do ostatních krajů Česka a 2 870 do ciziny. Do ciziny se stěhovalo méně mužů než žen (muži 42,1 %). Do kraje se přistěhovalo 7 675 obyvatel, z toho 4 340 z jiných krajů Česka a 3 335 obyvatel z ciziny. Podíl přistěhovalých mužů z ciziny byl vyšší než podíl přistěhovalých žen (muži 55,3 %).

V mezikrajském srovnání, v přepočtu základních demografických událostí na 1 000 obyvatel středního stavu, zaujal Královéhradecký kraj relativním počtem sňatků 4,3 ‰ sedmé až dvanácté místo, nejvíce sňatků na 1 000 obyvatel bylo uzavřeno v hl. m. Praze (4,8 ‰), nejméně ve Zlínském kraji (4,0 ‰). Počtem 2,0 rozvodů na 1 000 obyvatel se kraj umístil na pátém místě, nejvíce manželství bylo v relativním vyjádření rozvedeno v Libereckém kraji (2,2 ‰), nejméně v Kraji Vysočina a Zlínském kraji (shodně 1,6 ‰). Relativní počet živě narozených dětí (7,1 ‰) zařadil kraj na sedmé až osmé místo. Nejvíce dětí se relativně narodilo v hl. m. Praze (7,9 ‰) a nejméně v Karlovarském kraji (6,2 ‰). Relativní počet zemřelých dosáhl 10,9 ‰, mezi kraji to bylo čtvrté místo. Nejméně osob na 1 000 obyvatel středního stavu zemřelo v hl. m. Praze (8,6 ‰), nejvíce v Ústeckém kraji (11,6 ‰).

V pořadí přirozených přírůstků obyvatel Královéhradecký kraj s úbytkem 3,8 ‰ obsadil desáté až jedenácté místo, kladný přirozený přírůstek obyvatel nebyl ve sledovaném období v žádném kraji. Nejvyšší úbytek obyvatel přirozenou měnou byl evidován v Karlovarském kraji (úbytek 5,2 ‰), nejnižší v hl. m. Praze (-0,7 ‰). Přírůstek obyvatel stěhováním byl zaznamenán v osmi krajích, nejvyšší ve Středočeském kraji (8,1 ‰). Královéhradecký kraj zaujal s relativním úbytkem 0,1 ‰ desáté místo, nejvyšší relativní migrační úbytek měl Moravskoslezský kraj (-1,9 ‰). Při porovnání celkových přírůstků obyvatel se Královéhradecký kraj s hodnotou -3,9 ‰ umístil opět na desátém místě. Nejvíce ubylo obyvatel v Karlovarském kraji (-6,7 ‰), celkový přírůstek obyvatel byl evidován pouze ve Středočeském kraji (5,9 ‰) a hl. m. Praze (2,8 ‰).

Obsah obrázku text, snímek obrazovky, číslo, Paralelní

Obsah generovaný pomocí AI může být nesprávný.

 Poznámky:

Veškeré údaje se týkají občanů České republiky a cizinců s trvalým pobytem v České republice, občanů třetích zemí s přechodným pobytem na území České republiky na základě dlouhodobého víza (nad 90 dnů) nebo povolení k dlouhodobému pobytu, občanů zemí EU, Norska, Švýcarska, Islandu, Lichtenštejnska a jejich rodinných příslušníků s hlášeným přechodným pobytem na území České republiky a cizinců s platným azylem v České republice. Od roku 2022 jsou do obyvatelstva zahrnovány osoby s udělenou dočasnou ochranou v České republice s obvyklým pobytem v ČR. Údaje zohledňují rovněž události (sňatky, narození a úmrtí) českých občanů s trvalým pobytem na území ČR, které nastaly v cizině a byly zaregistrovány zvláštní matrikou v Brně.

Veškeré údaje za rok 2025 jsou předběžné.

Více informací naleznete v datové sadě Stav a pohyb obyvatelstva v ČR – 1. až 3. čtvrtletí 2025

Kontakt:
Mgr. Jana Bečvářová
Oddělení informačních služeb a správy registrů KS ČSÚ v Hradci Králové
T.: 495 762 322
M.: 704 659 371
E: jana.becvarova@csu.gov.cz