Královéhradecký kraj měl k 30. 9. 2024 celkem 555 850 obyvatel

Počet obyvatel v kraji se v průběhu 1. až 3. čtvrtletí 2024 snížil o 1 099 osob. Ve všech okresech došlo k úbytku obyvatel přirozenou měnou, kladné migrační saldo ovlivnil nárůst obyvatel v důsledku stěhování v okresech Hradec Králové a Rychnov nad Kněžnou. Relativní počet uzavřených sňatků byl jeden z nejvyšších v Česku.

Podle bilance ČSÚ dosáhl k 30. 9. 2024 počet obyvatel Královéhradeckého kraje 555 850 osob. Ženy tvořily 50,8 % populace kraje v celkovém počtu 282 502 osob. Od počátku roku se počet obyvatel snížil o 1 099 osob, obyvatel ubylo ve čtyřech okresech kraje, celkový přírůstek byl zaznamenán pouze v okrese Hradec Králové. Přirozenou měnou ubylo v kraji 1 186 obyvatel, v žádném okrese kraje nebylo v prvních devíti měsících roku 2024 zaznamenáno více narozených než zemřelých. Přírůstek obyvatel v důsledku stěhování činil v kraji 87 osob, kladné migrační saldo měly okresy Hradec Králové a Rychnov nad Kněžnou.

Počet obyvatel v Královéhradeckém kraji podle okresů v 1. až 3. čtvrtletí 2024

V průběhu 1. až 3. čtvrtletí 2024 se v Královéhradeckém kraji živě narodilo 3 140 dětí, tj. 7,5 dětí na 1 000 obyvatel středního stavu (1 613 chlapců a 1 527 dívek). V porovnání se stejným obdobím roku 2023 je to o 381 dětí, tj. o 10,8 % méně. V manželství se narodilo 1 579 dětí, tj. 50,3 %. Nejvíce dětí (1 344, tj. 42,8 %) se narodilo jako prvorozených, 1 290 dětí, tj. 41,1 % se narodilo jako druhých v pořadí, zbývajících 506 dětí, tj. 16,1 % se narodilo jako třetí a další sourozenec. Nejvíce dětí se v absolutním i relativním vyjádření narodilo v okrese Hradec Králové, celkem to bylo 1 001 dětí, tj. 8,0 ‰.

Zemřelo 4 326 obyvatel, v přepočtu na 1 000 obyvatel středního stavu to bylo 10,4 ‰. Proti srovnatelnému období roku 2023 se počet zemřelých snížil o 123 osob, tj. o 2,8 %. Absolutně nejvíce obyvatel zemřelo v okrese Hradec Králové (1 277 osob), relativně v okrese Jičín (11,2 ‰).

Pohyb obyvatel v Královéhradeckém kraji podle okresů v 1. až 3. čtvrtletí 2024

Sňatků bylo uzavřeno 1 989, což bylo o 213 sňatků, tj. o 9,7 % meziročně méně. V relativním vyjádření to bylo 4,8 sňatků na 1 000 obyvatel středního stavu. Z hlediska meziokresního srovnání bylo absolutně nejvíce sňatků uzavřeno v okrese Hradec Králové (604 sňatků), relativně v okrese Rychnov nad Kněžnou (5,2 ‰).

Rozvodem bylo ukončeno 821 manželství, meziroční nárůst činil 92 rozvodů, tj. 12,6 %. Na 1 000 obyvatel středního stavu byla rozvedena 2,0 manželství. Nejvíce manželství bylo v absolutním vyjádření rozvedeno v okrese Hradec Králové (244 rozvodů), v relativním vyjádření v okrese Jičín (2,3 ‰).

Celkově ubylo 1 099 obyvatel, v přepočtu na 1 000 obyvatel středního stavu to bylo 2,6 ‰. Počet obyvatel se snížil ve čtyřech okresech kraje, pouze v okrese Hradec Králové se počet obyvatel celkově zvýšil o 215 osob. Absolutně i relativně ubylo nejvíce obyvatel v okrese Náchod (úbytek 648 osob, tj. 7,9 ‰).

Přirozenou měnou ubylo 1 186 obyvatel, relativně 2,9 ‰, zatímco v prvních devíti měsících roku 2023 byl evidován přirozený úbytek 928 osob. Ve všech okresech kraje více obyvatel zemřelo, než se narodilo. Důsledkem přirozené měny ubylo absolutně nejvíce obyvatel v okrese Hradec Králové (úbytek 276 obyvatel), relativně v okrese Jičín (úbytek 3,9 ‰).

Důsledkem stěhování byl v kraji zaznamenán přírůstek 87 obyvatel, relativně to bylo 0,2 ‰. Ve stejném období roku 2023 byl v kraji migrační přírůstek 2 515 osob. Přírůstek obyvatel stěhováním byl evidován v okresech Hradec Králové (491 osob) a Rychnov nad Kněžnou (63 osob), absolutně i relativně nejvyšší úbytek byl v okrese Náchod (úbytek 373 osob, tj. 4,5 ‰).

Z kraje se ve sledovaném období vystěhovalo celkem 8 409 obyvatel, z toho 5 039 do ostatních krajů Česka a 3 370 do ciziny. Do ciziny se stěhovalo méně mužů než žen (41,0 %). Do kraje se přistěhovalo 8 496 obyvatel, z toho 4 604 z jiných krajů Česka a 3 892 obyvatel z ciziny. Podíl přistěhovalých mužů z ciziny byl mírně nižší než podíl přistěhovalých žen (muži 49,2 %).

V mezikrajském srovnání, v přepočtu základních demografických událostí na 1 000 obyvatel středního stavu, zaujal Královéhradecký kraj relativním počtem sňatků 4,8 ‰ druhé až páté místo, nejvíce sňatků na 1 000 obyvatel bylo uzavřeno v hl. m. Praze (5,0 ‰), nejméně v krajích Vysočina, Olomouckém a Zlínském (4,4 ‰). Počtem 2,0 rozvodů na 1 000 obyvatel se kraj umístil opět na druhém až pátém místě, nejvíce manželství bylo v relativním vyjádření rozvedeno v Karlovarském kraji (2,1 ‰), nejméně v hl. m. Praze (1,6 ‰). Relativní počet živě narozených dětí (7,5 ‰) byl pod republikovým průměrem a zařadil Královéhradecký kraj na jedenácté až dvanácté místo. Relativně nejvíce dětí se narodilo v hl. m. Praze (8,7 ‰), nejméně v Karlovarském kraji (6,1 ‰). Relativní počet zemřelých dosáhl 10,4 ‰ a zaujal šesté až osmé místo mezi kraji. Nejméně zemřelých na 1 000 obyvatel středního stavu bylo zjištěno v hl. m. Praze (8,4 ‰), nejvíce osob v relativním vyjádření zemřelo v Ústeckém kraji (11,5 ‰).

V pořadí přirozených přírůstků obyvatel Královéhradecký kraj s úbytkem 2,9 ‰ obsadil desáté místo. Přirozený úbytek obyvatel byl ve sledovaném období ve všech krajích kromě hl. m. Prahy (přírůstek 0,4 ‰), nejvyšší byl v Karlovarském kraji (-5,2 ‰). V pořadí krajů z hlediska přírůstku obyvatel stěhováním zaujal Královéhradecký kraj spolu s Olomouckým krajem sedmé až osmé místo (přírůstek 0,2 ‰). Úbytek obyvatel v důsledku stěhování byl zaznamenán v 6 krajích, významné migrační přírůstky měl Středočeský kraj (7,6 ‰) a hl. m. Praha (6,8 ‰). Při porovnání celkového přírůstku se Královéhradecký kraj s hodnotou -2,6 ‰ umístil na devátém místě, nejvyšší celkový úbytek obyvatel byl evidován v Karlovarském kraji (-8,5 ‰), celkově přibylo obyvatel vlivem kladného migračního salda pouze v hl. m. Praze (7,1 ‰), Středočeském (6,1 ‰) a Jihomoravském kraji (0,8 ‰).

Pohyb obyvatel podle krajů v 1. až 3. čtvrtletí 2024

Poznámky: