Královéhradecký kraj měl k 30. 6. 2024 celkem 555 209 obyvatel

Počet obyvatel v kraji se v průběhu 1. pololetí 2024 snížil o 1 740 osob. Ve všech okresech došlo k úbytku obyvatel přirozenou měnou, záporné bylo i migrační saldo. Relativní počet živě narozených dětí byl jeden z nejnižších v Česku.

Podle bilance ČSÚ dosáhl k 30. 6. 2024 počet obyvatel Královéhradeckého kraje 555 209 osob. Ženy tvořily 50,8 % populace kraje v celkovém počtu 282 120 osob. Od počátku roku se počet obyvatel snížil o 1 740 osob, obyvatel ubylo ve všech okresech kraje. Přirozenou měnou ubylo v kraji 841 obyvatel, v žádném okrese kraje nebylo v prvním pololetí zaznamenáno více narozených než zemřelých. Úbytek obyvatel v důsledku stěhování činil v kraji 899 osob, záporné migrační saldo měly všechny okresy kraje.

V průběhu 1. pololetí 2024 se v Královéhradeckém kraji živě narodilo 2 049 dětí, tj. 7,4 dětí na 1 000 obyvatel středního stavu (1 031 chlapců a 1 018 dívek). V porovnání se stejným obdobím roku 2023 je to o 291 dětí, tj. o 12,4 % méně. V manželství se narodilo 1 021 dětí, tj. 49,8 %. Nejvíce dětí (880, tj. 42,9 %) se narodilo jako prvorozených, 832 dětí, tj. 40,6 % se narodilo jako druhých v pořadí, zbývajících 337 dětí, tj. 16,4 % se narodilo jako třetí a další sourozenec. Nejvíce dětí se narodilo v okrese Hradec Králové, a to celkem 627 dětí, v relativním vyjádření se nejvíce dětí (8,1 ‰) narodilo v okrese Rychnov nad Kněžnou.

Zemřelo celkem 2 890 obyvatel, v přepočtu na 1 000 obyvatel středního stavu to bylo 10,5 ‰. Proti srovnatelnému období roku 2023 se počet zemřelých snížil o 161 osob, tj. o 5,3 %. Absolutně nejvíce obyvatel zemřelo v okrese Hradec Králové (853 osob), relativně v okrese Jičín (11,7 ‰). 

Sňatků bylo uzavřeno 955, což bylo o 39 sňatků, tj. o 3,9 % meziročně méně. V relativním vyjádření to bylo 3,5 sňatků na 1 000 obyvatel středního stavu. Z hlediska meziokresního srovnání bylo absolutně i relativně nejvíce sňatků uzavřeno v okrese Hradec Králové (317 sňatků, tj. 3,8 ‰).

Rozvodem bylo ukončeno 545 manželství, meziroční nárůst činil 32 rozvodů. Na 1 000 obyvatel středního stavu byla rozvedena 2,0 manželství. Nejvíce manželství bylo v absolutním vyjádření rozvedeno v okrese Hradec Králové (161 rozvodů), v relativním vyjádření v okrese Jičín (2,3 ‰).

Celkově ubylo 1 740 obyvatel, v přepočtu na 1 000 obyvatel středního stavu to bylo 6,3 ‰. Počet obyvatel se snížil ve všech okresech kraje. Absolutně i relativně ubylo nejvíce obyvatel v okrese Náchod (607 osob tj. 11,1 ‰).

Přirozenou měnou ubylo 841 obyvatel, relativně 3,0 ‰, v prvních šesti měsících roku 2023 byl evidován přirozený úbytek 711 osob. Ve všech okresech kraje více obyvatel zemřelo, než se narodilo. Důsledkem přirozené měny ubylo absolutně nejvíce obyvatel v okrese Hradec Králové (úbytek 226 obyvatel), relativně v okrese Jičín (úbytek 4,4 ‰).

Důsledkem stěhování byl zaznamenán úbytek 899 obyvatel, relativně to bylo 3,3 ‰. Ve stejném období loňského roku byl v kraji migrační přírůstek 2 077 osob. Úbytek obyvatel stěhováním byl zaznamenán opět ve všech okresech kraje, absolutně i relativně byl nejvyšší v okrese Náchod (úbytek 403 osob, tj. 7,4 ‰).

Z kraje se ve sledovaném období vystěhovalo celkem 6 565 obyvatel, z toho 3 541 do ostatních krajů Česka a 3 024 do ciziny. Do ciziny se stěhovalo méně mužů než žen (39,6 %). Do kraje se přistěhovalo 5 666 obyvatel, z toho 3 251 z jiných krajů Česka a 2 415 obyvatel z ciziny. Podíl přistěhovalých mužů z ciziny byl mírně vyšší než podíl přistěhovalých žen (muži 51,5 %). 

V mezikrajském srovnání, v přepočtu základních demografických událostí na 1 000 obyvatel středního stavu, zaujal Královéhradecký kraj relativním počtem sňatků 3,5 ‰ třetí až páté místo (spolu s Jihočeským a Ústeckým krajem), nejvíce sňatků na 1 000 obyvatel bylo uzavřeno v hl. m. Praze (3,9 ‰). Počtem 2,0 rozvodů na 1 000 obyvatel se kraj umístil na pátém až devátém místě, nejvíce manželství bylo v relativním vyjádření rozvedeno v Plzeňském, Karlovarském, Ústeckém a Libereckém kraji (2,1 ‰). Relativní počet živě narozených dětí (7,4 ‰) byl pod republikovým průměrem a zařadil Královéhradecký kraj na desáté až jedenácté místo. Relativně nejvíce dětí se narodilo v hl. m. Praze (8,3 ‰), nejméně v Karlovarském kraji (5,9 ‰). Relativní počet zemřelých v kraji dosáhl 10,5 ‰ a zaujal šesté až deváté místo mezi kraji. Nejméně zemřelých na 1 000 obyvatel středního stavu bylo zjištěno v hl. m. Praze (8,4 ‰), nejvíce osob v relativním vyjádření zemřelo v Ústeckém kraji (11,8 ‰).

V pořadí přirozených přírůstků obyvatel Královéhradecký kraj s úbytkem 3,0 ‰ obsadil osmé až deváté místo. Přirozený úbytek obyvatel byl ve sledovaném období ve všech krajích, nejvyšší v Karlovarském kraji (-5,5 ‰). V pořadí krajů z hlediska přírůstku obyvatel stěhováním zaujal Královéhradecký kraj desáté místo (úbytek 3,3 ‰), úbytek obyvatel v důsledku stěhování byl zaznamenán ve 12 krajích, migrační přírůstek mělo pouze hl. m. Praha a Středočeský kraj. Při porovnání celkového přírůstku se Královéhradecký kraj s hodnotou -6,3 ‰ umístil na devátém místě, nejvyšší celkový úbytek obyvatel byl evidován v Karlovarském kraji (-13,3 ‰), celkově přibylo obyvatel vlivem kladného migračního salda v hl. m. Praze a Středočeském kraji.

Poznámky:

Více informací naleznete v datové sadě Stav a pohyb obyvatelstva v ČR – 1. až 2. čtvrtletí 2024

Kontakt:

Mgr. Jana Bečvářová
Krajská správa ČSÚ v Hradci Králové
T: +420 495 762 322
M: +420 704 659 371
E: jana.becvarova@csu.gov.cz