Životní podmínky 2006
Životní podmínky 2006
Český statistický úřad uskutečnil v únoru až dubnu 2006 další výběrové šetření o příjmech a životních podmínkách domácností pod názvem „Životní podmínky 2006“. Šetření povinně probíhá ve většině zemí Evropské unie v podobě národního modulu šetření EU-SILC a jeho výsledky se využívají mj. k hodnocení úrovně příjmové chudoby v jednotlivých státech.
Šetření se provádí každoročně u náhodně vybraného souboru domácností, resp. jednotek zjišťování – bytů. V ČR v roce 2006 proběhlo šetření v 9 762 bytech u 9 875 hospodařících domácností. Většina údajů se zjišťovala podle aktuálního stavu v okamžiku šetření (demografické údaje, údaje o bydlení a současné finanční situaci, údaje o pracovní aktivitě, subjektivní otázky, náklady na bydlení). Pouze ekonomická aktivita, údaje o peněžních i naturálních příjmech a částky životního minima byly zjišťovány za rok 2005.
Podle výsledků statistického šetření „Životní podmínky 2006“ činily v roce 2005 v ČR hrubé roční peněžní příjmy na osobu 131 812 Kč. Po odečtení srážek na povinné pojištění a daně z příjmů fyzických osob a připočtení naturálních příjmů klesly celkové čisté roční příjmy na osobu na 109 923 Kč. Velké mezikrajské rozdíly (98 051 Kč v Olomouckém kraji – 148 314 Kč v Hl. m. Praze) jsou ovlivněny nejen rozdílnou úrovní mezd, ale roli zde hraje i průměrná velikost domácností a jejich struktura z hlediska počtu pracujících členů (podíly v krajích v rozmezí 38,9 % – 50,9 %), závislých dětí či nepracujících důchodců.
Podle výsledků šetření byl nejvyšší počet domácností v Hl. m. Praze (13,2 % domácností ČR), nejnižší naopak v Karlovarském kraji (3,0 % domácností ČR). Vedle nejvyššího počtu domácností vykázalo zároveň Hl. m. Praha nejnižší průměrný počet členů domácnosti (2,22 osob). Republikový průměr 2,52 členů na domácnost nejvýrazněji přesáhl kraj Vysočina s 2,70 osobami na domácnost. Ve struktuře domácností podle ekonomické aktivity členů převyšuje Zlínský kraj svými hodnotami republikové průměry, výjimkou jsou pouze kategorie pracujících a také ostatních členů domácnost, u kterých jsou hodnoty shodné s úrovněmi za ČR.
S počtem členů domácností souvisí i další zjišťovaná veličina, a to průměrné měsíční životní minimum (ŽM) domácnosti. Jeho absolutní výše v roce 2005 činila v ČR 8 490 Kč. Všechny mimopražské kraje přesahovaly svým průměrným měsíčním životním minimem domácnosti v roce 2005 částku 8 000 Kč, pouze v Hl. m. Praze činila jeho výše 7 682 Kč.
Při hodnocení struktury domácností podle vztahu příjmů k životnímu minimu se v roce 2005 v nejnižší příjmové skupině, tzn. s příjmem nepřesahujícím životní minimum, ocitlo v celé ČR 2,5 % domácností. Nejnižší podíl domácností s příjmem pod hranicí životního minima byl v Jihočeském kraji – pouze 0,3 % domácností. Naproti tomu v Ústeckém kraji dosáhl podíl takovýchto domácností 5,3 %. Nadprůměrné zastoupení domácností s příjmy pod hranicí životního minima bylo i v Olomouckém, Moravskoslezském, Jihomoravském a Středočeském kraji. Příjem v rozmezí 1,0 až 1,5násobku ŽM vykázalo v ČR 7,9 % domácností. Příjmů nad trojnásobek ŽM (tj. nejvyššího hodnoceného pásma příjmů) dosáhlo v ČR 27,6 % domácností, přitom v Hl. m. Praze bylo jejich zastoupení 47,1 %, zatímco v Olomouckém kraji se jednalo o necelou pětinu domácností.
Jiný pohled na strukturu domácností v jednotlivých krajích nabízí zkoumání podílů domácností podle výše čistého měsíčního příjmu na osobu. V nejnižším pásmu, tj. s čistým měsíčním příjmem na osobu do 4 000 Kč, se v roce 2005 v ČR ocitlo 5,4 % domácností. V Hl. m. Praze byl příjem do 4 000 Kč zjištěn u každé padesáté rodiny, v Ústeckém kraji do této kategorie patřila téměř každá desátá rodina a jen nepatrně lepší situaci zaznamenal v roce 2005 Olomoucký kraj. Na úrovni republiky i ve většině krajů byly nejvíce zastoupeny domácnosti s měsíčním příjmem na osobu v rozpětí 6 001 Kč – 8 000 Kč (v ČR 25,3 %), ve Středočeském, Jihočeském, Plzeňském, Ústeckém a Královéhradeckém kraji byly více zastoupeny domácnosti s příjmy 8 001 Kč – 10 000 Kč a v Hl. m. Praze v příjmové skupině 10 001 Kč – 15 000 Kč na osobu. Výjimečnost postavení Hl. m. Prahy ukazuje skutečnost, že podíly domácností s čistými měsíčními příjmy na osobu nad 15 tis. Kč zde jako v jediném kraji převyšovaly republikový průměr více než dvojnásobně.
V šetření byly zjišťovány i subjektivní názory domácností na jejich aktuální finanční situaci. Ve Zlínském kraji uvedlo 42,6 % domácností, že se svými příjmy vycházelo s menšími obtížemi (průměr ČR 39,2 %), naopak s velkými obtížemi vycházelo se svými příjmy 7,9 % domácností (v ČR 8,8 %). Poměrně velké procento domácností (22,2 %) vycházelo v kraji se svými příjmy docela snadno (v ČR 23,2 %).
Vedle příjmové situace byly domácnosti též dotazovány na údaje týkající se bydlení. Mezi základní zkoumané ukazatele patřily zejména druh domu, právní důvody užívání bytu, počet obytných místností či průměrná obytná plocha bytu.
Z porovnání struktury domácností podle druhu domu vyplývá, že 59,4 % domácností ve Zlínském kraji žije v rodinných domech a 40,2 % v domech bytových. V mezikrajském srovnání jde u rodinných domů o druhý nejvyšší podíl a republikový průměr převyšuje o 16,3 procentního bodu. Naopak podíl domácností obývajících bytové domy je mezi kraji druhým nejnižším a za republikovým průměrem zaostává o 16,0 procentních bodů. Ve vlastním domě bydlí 52,1 % domácností, byt v osobním vlastnictví má 18,7 % domácností, v družstevním bytě bydlí 11,9 % domácností a v nájemním bytě 9,8 % domácností. Podílem domácností bydlících v bytech v osobním vlastnictví se Zlínský kraj řadí na 8. místo mezi kraji ČR, v družstevních bytech na 6. místo a v nájemních bytech na 13. místo.
Podle výsledků šetření „Životní podmínky 2006“ bydlí ve Zlínském kraji 39,2 % domácností v bytě se třemi obytnými místnostmi, v bytě se dvěma obytnými místnostmi bydlí 22,8 % domácností, pouze jednu obytnou místnost má k dispozici 6,3 % domácností. Největší procento domácností (29,4 %) bydlí v bytech s obytnou plochou 60 až 80 m2, obytnou plochu do 40 m2 uvedlo 6,0 % domácností. V rámci celé České republiky v bytech s obytnou plochou 60 až 80 m2 žije 33,6 % domácností a nejnižší zjišťovanou obytnou plochu (do 40 m2) uvedlo 8,6 % domácností.
Porovnáním průměrné plochy bytu na jednu osobu bylo zjištěno, že ve Zlínském kraji byla tato plocha 31,10 m2, což je o 0,95 m2 více než úroveň ČR. V ostatních krajích ČR se obytná plocha na osobu pohybovala od 28,57 m2 v Hl. m. Praze po 31,63 m2 v Jihomoravském kraji. Průměrný počet osob na jednu obytnou místnost byl ve Zlínském kraji 0,86. Nejvíce jsou zastoupeny domácnosti, ve kterých připadá méně než jedna osoba na obytnou místnost (48,5 %) a 1 – 2 osoby na obytnou místnost (46,4 %). Vybavenost koupelnou uvedlo 98,3 % domácností ve Zlínském kraji a vybavenost splachovacím záchodem 97,8 % domácností.
Díky šetření byly získány i údaje o vybavenosti domácností. V roce 2006 pračku vlastnilo 95,4 % domácností Zlínského kraje, barevný televizor 98,6 %, telefon 94,4 %, osobní počítač 50,0 % domácností a osobní automobil 59,7 %. Ve vybavenosti osobním počítačem se mezi kraji České republiky Zlínský kraj umístil na 2. místě, ve vybavenosti osobním automobilem byl desátý.
Šetření „Životní podmínky 2006“ také zjišťovalo měsíční náklady na bydlení domácností. Tyto náklady ve Zlínském kraji dosáhly částky 3 284 Kč, což představuje 86,9 % republikového průměru a současně třetí nejnižší měsíční náklady na bydlení mezi kraji ČR. Z porovnání struktury nákladů na bydlení ve Zlínském kraji vyplývá, že největší finanční zátěží pro domácnosti jsou platby za elektrickou energii (29,5 %), dále za plyn (25,0 %). Za nájemné domácnosti zaplatily 12,3 % z celkových nákladů, za teplo a teplou vodu 12,2 %.
Finanční problémy s úhradou nájemného pociťovalo podle výsledků šetření ve Zlínském kraji pouze 2,4 % domácností (v ČR 3,6 %), naopak 34,5 % domácností nečinily náklady na úhradu nájemného problém, 63,1 % domácností v kraji uvedlo, že se jich tato záležitost netýká. Ani platby za teplo, elektřinu, plyn a vodu nepředstavovaly pro domácnosti velký problém. Pouze 3,5 % domácností v kraji považuje tyto náklady za finanční zátěž, bez problému platby za energie a vodu zvládá 95,8 % domácností (v ČR 93,8 %).
Při interpretaci a analýze výsledků šetření „Životní podmínky 2006" je třeba brát v úvahu, že vznikly zpracováním dat získaných výběrovým šetřením. Všechny publikované údaje jsou tedy statistické odhady zatížené určitou chybou. Bližší metodický popis přesnosti výsledků šetření „Životní podmínky 2006" včetně podrobných dat za ČR i jednotlivé kraje najdete v publikaci:
Příjmy a životní podmínky domácností ČR v roce 2006 (kód publikace 3012-06)
http://www.czso.cz/csu/2006edicniplan.nsf/p/30n2-06