Porodnost a potratovost ve Zlínském kraji v letech 1991 až 2003
Porodnost a potratovost ve Zlínském kraji
v letech 1991 až 2003
Od začátku devadesátých let klesá každoročně v České republice počet narozených dětí. Současně s tímto jevem každým rokem umíralo více lidí než se rodilo dětí a tento rozdíl se neustále zvyšuje.
Nové politické uspořádání a s ním spojené ekonomické, sociální a kulturní změny se nejvíce odrazily na chování mladé generace. Možnosti osobního naplnění a seberealizace se staly významnými konkurenty manželství a rodiny. Ve větším počtu se objevují jednodětné rodiny a také dobrovolná bezdětnost. Moderní antikoncepční prostředky umožňují ženám zodpovědněji a spolehlivěji plánovat rození dětí. Také sociální nejistota (nezaměstnanost, nedostupnost bydlení…) ovlivňuje rozhodování o založení rodiny a její velikosti.
Podle výsledků studie Rady Evropy, zpracovaných na základě údajů za rok 2002, se Česká republika umístila na předposledním místě na světě v porodnosti. Statisticky na jednu Češku připadlo pouze 1,17 dítěte.
Vývoj porodnosti
V průběhu posledních zhruba šedesáti let se podstatně změnilo demografické chování naší populace. Po II. světové válce byla v České republice zaznamenána celkem dvě období s nejvyšší porodností.
První období začalo těsně po válce. Vynález účinných metod antikoncepce v šedesátých letech a rozšiřování počtu žen, které hormonální antikoncepci užívaly vedl k možnosti regulování rození dětí. Podruhé počet porodů vzrostl v sedmdesátých letech, jako důsledek propopulačních opatření. Současně se do věku maximální plodnosti dostaly poválečné ročníky žen. Počet živě narozených dětí ve Zlínském kraji dosáhl maxima v roce 1975, kdy se živě narodilo 11 325 dětí. Pak se počet narozených dětí začal snižovat.
Po nastolení nového politického systému v roce 1989 se postupně začalo s ekonomickými reformami, což mělo vliv i na sociální poměry. Nastal dramatický pokles počtu narozených dětí, přestože početná generace z druhého poválečného babyboomu právě vstupovala do reprodukčního věku. V roce 1997 se živě narodilo 5 142 dětí, což je nejméně za posledních čtyřicet let. Představuje to pouhých 45,4 % z počtu živě narozených v roce 1975, kdy porodnost ve Zlínském kraji kulminovala.
Ve sledovaném období 1991 až 2003 se ve Zlínském kraji celkem narodilo 75 741 dětí, to je průměrně 5 826 ročně. Počty narozených se nepřetržitě snižovaly až do roku 1997. V dalších třech letech docházelo k nadějnému i když jen mírnému růstu porodnosti, ta ale v roce 2003 znovu poklesla na úroveň roku 1997. Celkový počet narozených ve Zlínském kraji v roce 2003 dosáhl 5 155 dětí. Oproti roku 1991 se snížil o 2 644 dětí a klesl tak o více než jednu třetinu
Důsledkem prudkého poklesu narozených dětí byl v roce 1994 poprvé ve Zlínském kraji zaznamenán úbytek obyvatelstva přirozenou měnou, neboť počet zemřelých (6 544 osob) překročil počet živě narozených (6 229 dětí). Od tohoto roku počet zemřelých trvale převyšuje počet živě narozených dětí.
Všeobecnými rysy natálního chování obyvatelstva ve sledovaném období byl pokles plodnosti, výrazné zvyšování věku matek při porodu, zvyšování počtu a podílu dětí narozených mimo manželství, pokles počtu potratů, zvyšování podílu dětí narozených jako první v pořadí, zvláště na úkor dětí v pořadí třetím a vyšším.
Hrubá míra porodnosti (počet živě narozených dětí v daném období, připadající na 1000 obyvatel středního stavu) a hrubá míra celkové porodnosti (počet všech živě i mrtvě narozených dětí v daném období, připadající na 1000 obyvatel středního stavu) je od roku 1996 trvale pod hranicí 9,0 promile.
Ve srovnání jednotlivých krajů České republiky se v roce 2003 ve Zlínském kraji společně s Prahou živě narodilo nejméně dětí připadajících na 1000 obyvatel. Hodnota 8,7 % hrubé míry porodnosti byla pod celorepublikovým průměrem.
V uvedeném období se změnila míra plodnosti žen podle věku (počet dětí živě narozených ženám v určitém věku, připadající na 1 000 žen v tomto věku). Zatímco v letech 1991 a 1992 byly nejplodnější ženy ve věku 22 let, v roce 1993 se vrchol realizované plodnosti přesunul do věku 23 let, v letech 1994 až 1997 (kromě roku 1996) do věku 24 let. V letech 1998 a 2000 nejvíce realizovaly svou plodnost ženy ve věku 25 let. Od roku 2001 jsou nejplodnější ženy 26 leté. V roce 2003 se k nim přidaly i ženy ve věku 28 let.
Postupně docházelo také k poklesu podílu nejmladších rodiček, ve věku do 19 let včetně, u nichž se plodnost od roku 1991 do roku 2003 snížila na méně než pětinu původní hodnoty. Mateřství dvacetiletých a mladších žen, v sedmdesátých a osmdesátých letech zcela obvyklé, se na přelomu století stalo téměř raritou. Od roku 1997 se zvýšil především podíl rodiček ve věku 30 – 34 let a rovněž i ve věkových skupinách 25 – 29 a 35 – 39 letých.
V devadesátých letech se názor mladých lidí na časný vstup do manželství změnil. Do popředí se dostaly jiné priority, jako např. vzdělání, seberealizace, budování pracovní kariéry nebo cestování. Vstup do manželství a narození prvního dítěte se tak odsouvalo do vyššího věku. Ani na počátku dalšího desetiletí se situace výrazněji nezměnila. Pokračoval odklad rodičovství do vyššího věku a trend nasvědčuje tomu, že pořízení druhého a dalšího dítěte se již v řadě rodin neplánuje.
Podle vyjádření některých odborníků je jednou z dalších příčin, proč české ženy nemají více dětí, nedostatek práce na částečný úvazek. České ženy pracují celodenně a po zaměstnání ještě musí zvládnout práci v domácnosti. Ženy v zahraničí pracující na kratší úvazky mají porodnost větší.
Vzhledem k přesunu mateřství do vyššího věku žen se zvyšuje i průměrný věk rodiček a to zejména u prvního porodu. Průměrný věk matek při porodu se od roku 1991 do roku 2003 ve Zlínském kraji zvýšil o 3,4 let, průměrný věk matek při narození prvního dítěte se zvýšil o 3,9 let.
Pokles porodnosti doprovázel další zajímavý jev, že rok od roku se snižoval podíl narozených dětí v manželství. Zatímco do roku 1998 ještě více než devadesát procent žen rodilo v manželství, v posledních pěti letech se podíl takto narozených dětí postupně blíží již k hranici osmdesáti procent, takže v roce 2003 to bylo již jenom necelých 82 procent.
Na straně druhé naopak narůstal podíl narozených dětí mimo manželství. Od roku 1991 byl nárůst mimomanželsky narozených dětí téměř čtyřnásobný. Jinak řečeno, jestliže v roce 1991 přišlo na svět z mimomanželského vztahu v průměru každé dvacáté dítě, v roce 2003 to bylo téměř každé páté dítě.
Přesto však 18,2 % podíl mimomanželsky narozených dětí v roce 2003 ve Zlínském kraji je podstatně nižší než celorepublikový průměr, který činil 28,4 %. V mezikrajském srovnání je to druhý nejnižší po Vysočině (18 %), když nejvyšší byl zjištěn v krajích Karlovarském a Ústeckém (nad 45%).
Nejvíc dětí mimo manželství se rodí svobodným matkám, zastoupení rozvedených žen je podstatně nižší a podíl ovdovělých je vcelku zanedbatelný. Podíl svobodných matek ve Zlínském kraji kolísal mezi 66,3 % v roce 1995 až 75,6 % v roce 2002 a rozvedených matek od 20,9 % v roce 1992 do 31,7 % v roce 1995.
Partnerské vztahy svobodných rodiček nelze statisticky sledovat, je však velmi pravděpodobné, že jde o následek přibývání neformálních partnerských soužití mladých lidí. I přes tyto vývojové tendence patří Zlínský kraj již tradičně ke krajům s nejnižším podílem dětí narozených mimo manželství, což souvisí s vysokým počtem věřících v kraji.
Přes probíhající změny ve struktuře narozených podle rodinného stavu matek se nadále rodí podstatně více dětí v manželství. Manželská rodina zůstává těžištěm populační reprodukce.
I když ve Zlínském kraji počet narozených dětí hluboce poklesl, zůstává nadále zachován tradiční model dvou dětí v rodině.
Počet dětí narozených v manželství jako 3., 4. a další v pořadí se snižuje, jejich podíl v celkovém počtu narozených v manželství však zůstává v podstatě zachován (ve 3. pořadí od roku 2002 došlo k mírnému nárůstu). Podíl dětí narozených mimo manželství jako 3., 4. a další v pořadí se snížil. V roce 2003 byl počet dětí narozených v manželství v 1. a 2. pořadí přibližně stejný.
Rozdělení živě narozených dětí podle pořadí narození se ve Zlínském kraji v posledních třinácti sledovaných letech výrazně nezměnilo, takže snížení plodnosti se netýkalo pouze narozených ve vyšších pořadích, ale všech bez rozdílu. Výraznější pokles plodnosti mezi roky 1995 a 1997 se týkal především prvních dětí, protože v těchto letech se jejich podíl mezi ostatními zmenšil, ke konci devadesátých let se však opět zvýšil.
Zajímavá je i struktura porodů podle vzdělání ženy. U živě narozených dětí mimo manželství nejnižší podíl připadá na ženy s ukončeným studiem na vysoké škole, naopak nejvyšší na ženy se středoškolským vzděláním bez maturity, i když se jejich podíl, stejně jako podíl žen se základním vzděláním, od roku 1991 snížil.
Zatímco na začátku devadesátých let se v manželství nejvíce dětí rodilo ženám se středoškolským vzděláním bez maturity a nejméně ženám se základním a vysokoškolským vzděláním, od roku 2000 se jednoznačně nejvíce dětí rodí ženám se středoškolským vzděláním s maturitou a nejméně ženám se základním vzděláním.
Za období let 1991 až 2003 podíl dětí narozených v manželství, které se narodily ženám se středoškolským vzděláním s maturitou a s vysokoškolským vzděláním stoupl, podíl dětí narozených ženám se základním vzděláním a středoškolským vzděláním bez maturity klesl.
Dalo by se tedy usuzovat, že právě nejvzdělanější ženy se chovají nejtradičnějším způsobem. Souvisí to však i s tím, že pro ženy pouze se základním vzděláním bude zřejmě výhodnější zůstat svobodnou matkou. Důvodem je systém sociálních dávek, který zvýhodňuje matky-samoživitelky, zejména v období pobírání rodičovských příspěvků.
Vliv věkové struktury matek na počet narozených dětí vyloučíme nejlépe tak, že použijeme ukazatel úhrnné plodnosti. Jde o hypotetickou míru plodnosti určující, kolik dětí by se v průměru narodilo ženě za celé její reprodukční období, pokud by struktura plodnosti podle věku v jejich reprodukčním období odpovídala rozložení specifických plodností podle věku zjištěného ve sledovaném kalendářním roce.
Během devadesátých let došlo k poklesu úhrnné plodnosti (kromě let 2000, 2002). K relativně největšímu poklesu došlo mezi roky 1993 a 1994. V roce 2003 byla hodnota úhrnné plodnosti 1,113, přitom plné nahrazení generace matek generací dcer (do věku matky při porodu) zajišťuje úhrnná plodnost na úrovni cca 2,09. Pokles samotný i jeho velikost je zapříčiněn v první řadě přizpůsobováním se západoevropskému modelu rodiny (nárůst významu vzdělání, dostupnost antikoncepce, emancipace). Druhým důležitým faktorem je ekonomická transformace České republiky (pokles sociální úrovně rodin s dětmi, bytová situace mladých rodin aj.). Úhrnná plodnost v České republice od roku 1996 patří mezi nejnižší na světě.
I přes hluboký pokles celkového počtu porodů, se naopak zvýšil počet vícečetných porodů, což se odrazilo např. ve zvýšení podílu narozených dvojčat od roku 1991 do roku 2003 z 0,7 % na 2,0 %. Příčinou růstu počtu vícerčat je rozšíření hormonální léčby ženské neplodnosti.
Počet jednočetných porodů, které připadají na jeden porod dvojčat poklesl během posledních dvanácti let na téměř třetinu.
Rozdělení porodů v průběhu roku není zcela rovnoměrné do všech čtvrtletí. Nejvýraznější podíl připadá na druhé a třetí čtvrtletí. V těchto dvou obdobích bylo realizováno nejvíce porodů z ročního počtu, pouze v roce 1992 se nejvíce dětí narodilo v prvním čtvrtletí. Nejméně dětí se vždy narodilo koncem roku, tj. ve čtvrtém čtvrtletí.
Minimální podíl čtvrtletních porodů během celého období od roku 1991 byl naměřen v roce 1991 za čtvrtý kvartál (21,7 %), nejvyšší podíl narozených byl ve třetím čtvrtletí roku 2003 (28,3 %). Největší rozdíl v jednom roce mezi nejnižším a nejvyšším podílem narozených dětí za čtvrtletí byl v roce 2003, kdy činil 3,9 bodu, nejmenší v roce 2000 (1,6 bodu).
V počtech porodů podle měsíce narození vede květen, na druhém místě je červenec, pak následují shodně březen, duben a červen. Vůbec nejvyšší měsíční podíl z celkem narozených dětí byl zjištěn s 10,4 % v červenci 2003 a 1997, nejnižší s 6,5 % v listopadu 2003. Ve Zlínském kraji byl prosinec jednoznačně měsícem, ve kterém se rodilo nejméně dětí, pak následoval listopad.
Vývoj potratovosti
Pohled na problematiku porodnosti by nebyl dostatečný bez zaměření se i na potraty, které se samotným rozením dětí úzce souvisejí a společně s porody tvoří úhrn těhotenství.
Podíl narozených na úhrnu těhotenství se v období let 1991 až 2003 ve Zlínském kraji plynule zvyšoval (kromě let 1995, 1996 a 1998) z 56,4 % v roce 1991 na 71,8 % v roce 2003. Úhrn těhotenství během sledovaného období poklesl téměř na polovinu (v roce 2003 činil 51,9 % z roku 1991). Ještě výrazněji, než úbytek narozených dětí, způsobil tento pokles výrazný propad počtu potratů v jednotlivých letech. Pokles počtu potratů je patrný i ve snížení jejich podílu na celkovém úhrnu těhotenství z 43,6 % v roce 1991 na 28,2 % v roce 2003 (tj. o 15,4 procentního bodu).
Celkový počet potratů se v období let 1991 – 2003 ve Zlínském kraji podstatně snížil. Zatímco v roce 1991 bylo potratem ukončeno 6 033 těhotenství, v roce 2003 to bylo „jenom“ 2 023 těhotenství, což představovalo přibližně 34 % z roku 1991. Interrupce na žádost ženy jsou zákonem umožněny od roku 1958, v roce 1986 byly dále liberalizovány.
Hrubá míra potratovosti, tj. počet potratů na 1 000 obyvatel středního stavu, poklesla za sledované období více než dva a půl násobně. V roce 2003 dosáhl Zlínský kraj spolu s Pardubickým krajem nejmenšího počtu potratů na 1 000 obyvatel. Hrubá míra potratovosti činila 3,4 promile a byla nižší než celorepublikový průměr (4,1 promile). „Prvenství“ v největším počtu potratů na 1000 obyvatel měly kraje Karlovarský a Ústecký (5,7 a 5,8 promile).
Z členění potratů podle druhů je patrný dlouhodobý pokles umělých přerušení těhotenství (z 84,7 % všech potratů v roce 1992 na 63,4 % v roce 2003). Důležitou roli v tom sehrálo to, že po roku 1989 byly ženám plně zpřístupněny moderní antikoncepční prostředky, podstatně se rozšířila zejména hormonální antikoncepce. Tím se snížil jak počet interrupcí, tak i jejich podíl v celkovém počtu potratů.
Vzhledem k zásadnímu úbytku interrupcí se podíl samovolných potratů na celkovém počtu potratů zvyšuje. V období let 1992 až 2003 se podíl spontánních potratů v ukončených těhotenstvích více než zdvojnásobil (z 15,3 % na 36,6 %). Spontánní potraty jsou přirozenou součástí reprodukční aktivity žen a ačkoliv se pokrokem medicíny jejich počet snižuje, v určitém počtu stále zůstanou.
Výskyt interrupcí se podstatně snížil ve všech věkových skupinách. Nejpodstatněji u věkových kategorií 20 – 24 a 25 - 29 letých, mírněji u 30 – 34 a 35 - 39 letých, tj. u žen na vrcholu reprodukční aktivity. Až do roku 1998 byla nejvyšší potratovost u žen ve věku 25 – 29 let, od roku 1999 dosahují nejvyšší intenzitu ženy ve věkovém rozpětí 30 – 34 let.
Ještě viditelnější je tento pokles v ukazateli „úhrnná indukovaná potratovost“, který vyjadřuje počet interrupcí, připadajících na 1 ženu za celé její reprodukční období (15 – 49 let). Zatímco v roce 1992 činila 1,083 (tj. na každou ženu tak připadala v průměru jedna interrupce), v roce 2003 byla její hodnota 0,297. Největší pokles úhrnné indukované potratovosti byl zaznamenán mezi lety 1992 a 1993.
Z členění potratů podle rodinného stavu, nejvýrazněji klesl podíl interrupcí u vdaných žen, když do roku 1995 byl nad 70 %, mezi roky 1996 a 2000 nad 60 % a od roku 2001 je jejich podíl nad 50 %. Toto snížení je způsobeno jak užíváním pravidelné antikoncepce, tak i úbytkem vdaných žen ve fertilním věku.
Naopak nejvýrazněji, a to dvojnásobně, se navýšil podíl svobodných žen na celkovém počtu interrupcí (z 15,8 % v roce 1992 na 31,1 % v roce 2002). V roce 2003 klesl na 30,9 %. Nárůst podílu rozvedených žen na úhrnu interrupcí byl podstatně mírnější (ze 6,1 % v roce 1992 na 9,6 % v roce 2003).
Pravděpodobně, v souvislosti s odkládáním otěhotnění do vyššího věku, mírně vzrůstá i průměrný věk žen při potratech. V roce 1992 byl průměrný věk žen při interrupci 28,5 let, v roce 2003 to bylo 29,7 let.
Závěr
Vývoj porodnosti ve Zlínském kraji ve sledovaném období 1991 až 2003 byl odrazem ekonomických a sociálních změn ve společnosti po roce 1989. Počet narozených měl klesající trend, takže v roce 2003 se narodilo o jednu třetinu dětí méně než v roce 1991. Od roku 1994 je ve Zlínském kraji zaznamenán úbytek obyvatelstva přirozenou měnou, počet zemřelých převyšoval počet živě narozených.
Pokles počtu narozených dětí se týkal pouze vdaných žen. Trvale také klesá plodnost nejmladších žen ve věku do 20 let. Podíl dětí narozených mimo manželství vzrostl téměř dva a půl násobně.
Počet potratů v roce 2003 byl ve srovnání s rokem 1991 trojnásobně nižší, celý úbytek připadal na interrupce. Podíl interrupcí z úhrnu provedených ukončení těhotenství se snížil z 85 % v roce 1992 na téměř 63 % v roce 2003.