Pohyb obyvatelstva ve Zlínském kraji v roce 2024

Počet obyvatel Zlínského kraje se dle předběžných údajů snížil v průběhu roku 2024 o 1 746 osob a konečný stav k 31. 12. 2024 činil 578 998 obyvatel. Celkový úbytek byl zapříčiněn zápornou přirozenou měnou, která byla výrazně ovlivněna nejnižším počtem živě narozených od vzniku kraje. Vzrostl počet zemřelých, kteří převýšili narozené o 1 859 osob. Kladný výsledek vykazovala migrace, jíž přibylo v kraji 113 obyvatel. Meziročně se uskutečnilo více rozvodů. Naopak počet sňatků se snížil na rekordní minimum.

Ke konci roku 2024 (dle předběžných údajů) žilo ve Zlínském kraji 578 998 obyvatel a na celorepublikové populaci, která čítala k poslednímu prosinci 2024 celkem 10 909 500 obyvatel, se kraj podílel 5,3 %. V obyvatelstvu kraje mírně převažovaly ženy (50,9 %) a necelá třetina osob (33,2 %) žila na území okresu Zlín.

Tab. 1  Počet obyvatel ve Zlínském kraji a jeho okresech v roce 2024

Celkový pokles obyvatel Zlínského kraje za rok 2024 činil 1 746 osob, v relativním vyjádření (na 1 000 obyvatel středního stavu) -3,0 ‰. Region se zařadil mezi deset krajů se zaregistrovaným meziročním úbytkem obyvatel, kde mu náležela čtvrtá příčka po krajích Karlovarském (-6,4 ‰), Moravskoslezském (-5,6 ‰) a Ústeckém (-3,5 ‰). Ve čtyřech regionech evidovali nárůst populace, nejvýrazněji v Hl. m. Praze (9,5 ‰) a následně v krajích Středočeském (7,0 ‰), Jihomoravském a Plzeňském (oba 2,1 ‰). Republikově se populace navýšila o 0,8 ‰, tj. o 8 945 osob. Pokles obyvatelstva zaznamenaly všechny okresy Zlínského kraje, nejvíce na Vsetínsku (-4,6 ‰, -656 osob) a nejméně na Zlínsku (-1,4 ‰, -272 osob).

Ve sledovaném období se přirozenou měnou snížil stav obyvatel o 1 859 osob, v relativním vyjádření -3,2 ‰, a zapříčinil se o celkový úbytek obyvatelstva v kraji. Přirozený úbytek zaregistrovali téměř ve všech krajích Česka v rozmezí od -1,9 ‰ ve Středočeském a Jihomoravském po -5,4 ‰ v Karlovarském kraji. Pouze v Hl. m. Praze zaznamenali přirozený přírůstek ve výši 0,2 ‰ a výsledný republikový průměr činil -2,6 ‰. V okresech Zlínského kraje se pohyboval přirozený úbytek od -2,9 ‰ v Uherském Hradišti po -3,5 ‰ v Kroměříži.

V roce 2024 se ve Zlínském kraji živě narodilo 4 447 dětí, proti roku 2023 o 414 méně a nejméně od vzniku kraje v roce 2000. Rekordního minima 7,7 ‰ dosáhla v kraji rovněž hrubá míra porodnosti, která korespondovala s republikovým průměrem. Mezikrajsky se jednalo o sedmou nejvyšší hodnotu při největší porodnosti v Hl. m. Praze (8,7 ‰) a nejmenší v Karlovarském kraji (6,2 ‰). V okresech Zlínského kraje se pohybovala porodnost od 7,5 ‰ na Vsetínsku po 8,0 ‰ na Kroměřížsku. U živě narozených v kraji převažovali z 51,4 % chlapci, 43,3 % dětí bylo prvorozených, druhorození představovali 41,5 % a třetí a další v pořadí mírně nad 15 %. Mimo manželství se narodilo 41,0 % dětí, druhý nejnižší podíl po Hl. m. Praze (38,0 %) a celorepublikově se jednalo o 47,0 %.

Tab. 2  Pohyb obyvatelstva ve Zlínském kraji a jeho okresech v roce 2024

Počet zemřelých za rok 2024 ve Zlínském kraji činil 6 306 osob, meziročně o 30 osob více. Hrubá míra úmrtnosti 10,9 ‰ se stala mezikrajsky pátou nejvyšší, maximální byla v kraji Ústeckém (11,7 ‰). Nejmenší úmrtnost evidovali v Hl. m. Praze (8,5 ‰) a republiková míra činila 10,3 ‰. Z okresů Zlínského kraje zaregistrovali nejnižší úmrtnost v Uherském Hradišti (10,6 ‰) a nejvyšší v Kroměříži (11,5 ‰). Mezi zemřelými v kraji převažovali z 51,4 % muži a téměř tři čtvrtiny tvořili lidé ve věku 70 a více let. Kojenecká úmrtnost ve výši 2,9 ‰ byla čtvrtou nejvyšší po krajích Ústeckém (3,9 ‰), Moravskoslezském (3,6 ‰) a Olomouckém (3,4 ‰) a na republikové úrovni činila 2,3 ‰.

Na základě kladné migrace přibylo ve sledovaném období na území Zlínského kraje 113 osob, tj. 0,2 ‰, a jednalo se o nejnižší přírůstek stěhováním z dvanácti krajů s evidovaným nárůstem. Nejvyšší migraci (9,3 ‰) zaznamenali v Hl. m. Praze a republikově dosahovala 3,4 ‰. Úbytek obyvatel stěhováním nastal v krajích Moravskoslezském (-1,3 ‰) a Karlovarském (-1,0 ‰). V okresech Zlínského kraje přibyly osoby vlivem stěhování ve Zlíně (1,7 ‰) a Kroměříži (0,8 ‰), zatímco úbytek nastal ve Vsetíně (-1,2 ‰) a Uherském Hradišti (-0,9 ‰).

Za rok 2024 se do Zlínského kraje přistěhovalo 7 102 osob, meziročně o 701 méně, a většinu tvořily ženy (50,9 %). Mezi přistěhovalými převažovali z 56,7 % lidé z ostatních krajů Česka, z ciziny přesídlilo 43,3 % osob. Nejvíce lidí (3 438) se usadilo v rámci kraje v okrese Zlín a nejméně (1 694) na Kroměřížsku.

Graf 1  Pohyb obyvatelstva ve Zlínském kraji a jeho okresech v roce 2024
             (relativní údaje)

Během roku 2024 se ze Zlínského kraje vystěhovalo 6 989 obyvatel, o 814 více než v roce 2023 a z 51,9 % převažovaly ženy. Více jak dvě třetiny (67,5 %) se vystěhovaly do jiných krajů Česka, do zahraničí se přestěhovalo 32,5 % lidí. Z okresů Zlínského kraje pocházelo nejvíce vystěhovalých osob ze Zlína (3 118), nejméně z Kroměříže (1 609).

Graf 2  Pohyb obyvatelstva ve Zlínském kraji v letech 2020 až 2024 (k 31. 12.)

Celkem 2 229 sňatků uzavřeli snoubenci v roce 2024 ve Zlínském kraji, meziročně o 194 méně a nejméně od vzniku kraje. Hrubá míra sňatečnosti činila 3,8 ‰ a společně s kraji Olomouckým a Vysočinou byla nejnižší. Nejvyšší hodnotu 4,5 ‰ vykazovala Praha a republikově dosahovala sňatečnost 4,1 ‰. Z okresů Zlínského kraje se uskutečnilo nejvíce sňatků na Zlínsku (753) a nejméně v Kroměříži (433). Za uplynulý rok se rozvedlo v kraji 1 062 párů, meziročně o 114 více. Hrubá míra rozvodovosti činila 1,8 ‰ a vůči republikové úrovni 1,9 ‰ byla podprůměrná. Regionálně se jednalo o třetí nejnižší hodnotu po Hl. m. Praze a Vysočině (oba 1,7 ‰). V nižších územních celcích Zlínského kraje se počet ukončených manželství pohyboval od 206 v okrese Kroměříž po 359 ve Zlíně.

Kontakt:
Mgr. Hana Klenotič Lýčková
Oddělení informačních služeb – KS ČSÚ ve Zlíně
T: 577 004 932
E: hana.klenotic@csu.gov.cz