Přejít k obsahu

Pohyb obyvatelstva ve Zlínském kraji v 1. pololetí 2024

Dle předběžných výsledků žilo ke konci letošního června ve Zlínském kraji 579 046 obyvatel. Během prvního pololetí došlo ke snížení o 1 698 osob. Za celkovým úbytkem stála jak záporná přirozená měna s půlročním poklesem 1 019 obyvatel, tak převaha vystěhovalých nad přistěhovalými o 679 osob. Proti shodnému období roku 2023 přibylo rozvodů a klesl počet sňatků.

K 30. 6. 2024 čítala populace Zlínského kraje 579 046 obyvatel (dle předběžných výsledků), z nichž převažovaly z 50,9 % ženy. V České republice žilo ke konci června 10 879 069 osob, přičemž obyvatelstvo Zlínského kraje tvořilo 5,3 %. Třetina obyvatel regionu se soustřeďovala do okresu Zlín.

Tab. 1 Počet obyvatel ve Zlínském kraji a jeho okresech v 1. pololetí 2024


Během prvních šesti měsíců letošního roku ubylo ve Zlínském kraji 1 698 osob, v relativním vyjádření (na 1 000 obyvatel středního stavu) došlo ke snížení o 5,9 ‰. Celkový úbytek obyvatelstva registrovala většina regionů Česka v rozmezí od 2,8 ‰ v Jihomoravském kraji po 13,3 ‰ na Karlovarsku. Republikový úbytek obyvatelstva činil 4,0 ‰. Ve dvou krajích nastal celkový přírůstek obyvatelstva, a to ve Středočeském (2,8 ‰) a Hl. m. Praze 1,3 ‰. Z okresů Zlínského kraje evidovali největší pokles 8,3 ‰ v Uherském Hradišti a nejmenší 4,3 ‰ ve Zlíně.

Za 1. pololetí 2024 se snížil počet obyvatel Zlínského kraje přirozenou měnou o 1 019 osob, v relativním vyjádření 3,5 ‰. Jednalo se o čtvrtý nejvýraznější mezikrajský úbytek a vůči republikovému poklesu 2,6 ‰ byl nadprůměrný. Převahu zemřelých nad narozenými registrovaly všechny kraje s minimálním úbytkem 0,03 ‰ v Hl. městě Praze po 5,5 ‰ v Karlovarském kraji. V okresech Zlínského kraje se přirozený úbytek obyvatel pohyboval v rozmezí od 3,3 ‰ v Uherském Hradišti po 3,9 ‰ v Kroměříži.

Na celkovém úbytku se rovněž podílelo záporné migrační saldo. Během první poloviny roku 2024 ubylo stěhováním ve Zlínském kraji 679 obyvatel, tj. 2,4 ‰. Vůči republikovému snížení o 1,4 ‰ byla krajská hodnota nadprůměrná. Kromě Hl. m. Prahy a Středočeského kraje, kde evidovali migrační přírůstek, došlo ve všech ostatních regionech k odlivu obyvatelstva stěhováním, nejvíce (-7,8 ‰) v Karlovarském kraji. Nejvýraznější pokles zaregistroval na území Zlínského kraje okres Uherské Hradiště (-5,0 ‰), nejnižší Zlín (-0,8 ‰).

Graf 1  Pohyb obyvatelstva ve Zlínském kraji a jeho okresech v 1. pololetí 2024
Graf 1: Pohyb obyvatelstva ve Zlínském kraji a jeho okresech v 1. pololetí 2024

Za první pololetí letošního roku se živě narodilo 2 189 dětí s mírnou převahou (50,2 %) chlapců. Proti 1. pololetí 2023 přišlo na svět o 206 dětí méně. Hrubá míra porodnosti činila 7,6 ‰ , proti republikové úrovni 7,7 ‰ byla podprůměrná a mezikrajsky 7. nejvyšší v rozmezí porodnosti od 5,9 ‰ v Karlovarském kraji po 8,3 ‰ v Hl. m. Praze. V okresech Zlínského kraje byla porodnost vyrovnaná, nejnižší na Vsetínsku (7,4 ‰), nejvyšší v okresech Kroměříž a Uherské Hradiště (7,7 ‰). Mezi živě narozenými dětmi převažovaly z 43,8 % prvorozené, druhorozených se narodilo 41,5 % a jako třetí a další v pořadí bylo necelých 15 % dětí. Do manželských svazků bylo přivedeno 58,6 % dětí a mimo manželství se jich narodilo 41,4 %, což představovalo 3. nejnižší mezikrajskou hodnotu po Hl. m. Praze a Jihomoravském kraji. Nejvíce mimomanželských dětí evidovali na Ústecku.

Graf 2  Pohyb obyvatelstva ve Zlínském kraji v letech 2020 až 2024 (k 30. 6.)
Graf 2: Pohyb obyvatelstva ve Zlínském kraji v letech 2020 až 2024 (k 30. 6.)

V prvních šesti měsících letošního roku zemřelo ve Zlínském kraji 3 208 osob, meziročně o 40 osob více. Hrubá míra úmrtnosti 11,1 ‰ byla krajsky 4. nejvyšší a proti republikové hodnotě 10,3 ‰ nadprůměrná. Z regionů Česka dosahovala nejvyšší úmrtnost v Ústeckém kraji (11,8 ‰) a nejnižší v Hl. městě Praze (8,4 ‰). Z nižších administrativních celků kraje se pohybovala úmrtnost od 10,9 ‰ v okresech Uherské Hradiště a Vsetín po 11,6 ‰ na Kroměřížsku. Mezi zemřelými v kraji převažovali z 51,4 % muži a necelé tři čtvrtiny osob byly ve věku 70 a více let. Kojenecká úmrtnost v kraji činila 2,3 ‰, což znamenalo meziroční pokles a 6. nejnižší hodnotu mezi kraji, stále však nad republikovým průměrem 1,9 ‰.

Za sledované období se do Zlínského kraje přistěhovalo 3 951 osob, proti shodnému období loňského roku o 660 méně. Mezi přistěhovalými převažovaly ženy z 51,0 %. Z ostatních krajů Česka se přistěhovalo 2 272 osob a tvořily tak většinu. Ze zahraničí se jich přesídlilo do Zlínského kraje 1 679. Nejvíce osob se přistěhovalo do okresu Zlín (1 880), nejméně do okresu Kroměříž (936).

Za první pololetí letošního roku se ze Zlínského kraje vystěhovalo 4 630 obyvatel, což představovalo meziroční nárůst 1 227 osob. Navýšení mělo souvislost s ukončením pobytu osobám, jimž na konci března skončila platnost dočasné ochrany. Mezi nimi převažovaly ženy z 55,2 %. Do jiných krajů Česka se vystěhovalo 2 785 osob, do zahraničí jich odešlo 1 845. Z okresů Zlínského kraje se nejvíce osob vystěhovalo ze Zlína (1 953), nejméně z Kroměříže (1 039).

Tab. 2 Pohyb obyvatelstva ve Zlínském kraji a jeho okresech v 1. pololetí 2024

Od ledna do června 2024 uzavřelo manželství 899 snoubenců ze Zlínského kraje a meziročně došlo k poklesu o 72 sňatků. Sňatečnost v kraji činila 3,1 ‰ a zaostávala vůči republikovému průměru 3,4 ‰. Společně s Krajem Vysočinou se jednalo o nejnižší úroveň. Proti tomu nejvyšší míru sňatečnosti registrovali v Hl. m. Praze (3,9 ‰). Nejvíce (307) sňatků bylo uzavřeno ve Zlínském kraji v okrese Zlín, nejméně (192) na Kroměřížsku. Za totožné období bylo rozvedeno 558 párů a proti prvnímu pololetí 2023 se jednalo o nárůst 44 rozvodů. Míra rozvodovosti v kraji činila 1,9 ‰ při shodné republikové úrovni. Mezikrajsky se jednalo o 5. nejmenší hodnotu, přičemž nejnižší rozvodovost evidovaly kraje Hl. m. Praha a Vysočina (1,7 ‰). V rámci Zlínského kraje se pohyboval počet rozvodů od 119 na Kroměřížsku po 183 na Zlínsku.


Poznámky:
Veškeré údaje se týkají občanů České republiky a cizinců s trvalým pobytem v České republice, občanů třetích zemí s přechodným pobytem na území České republiky na základě dlouhodobého víza (nad 90 dnů) nebo povolení k dlouhodobému pobytu, občanů zemí EU, Norska, Švýcarska, Islandu, Lichtenštejnska a jejich rodinných příslušníků s hlášeným přechodným pobytem na území České republiky a cizinců s platným azylem v České republice. Od roku 2022 jsou do obyvatelstva zahrnovány osoby s udělenou dočasnou ochranou v České republice s obvyklým pobytem v ČR. Údaje zohledňují rovněž události (sňatky, narození a úmrtí) českých občanů s trvalým pobytem na území ČR, které nastaly v cizině a byly zaregistrovány zvláštní matrikou v Brně.

Veškeré údaje za rok 2024 jsou předběžné.

 


Kontakt:
Mgr. Hana Klenotič Lýčková
Oddělení informačních služeb – KS ČSÚ ve Zlíně
T: 577 004 932
E: 
hana.klenotic@csu.gov.cz