Pohyb obyvatelstva ve Zlínském kraji v 1. čtvrtletí 2025

K 31. březnu 2025 žilo na území Zlínského kraje 577 559 obyvatel a během prvních tří měsíců letošního roku ubylo 1 439 osob. Za celkovým poklesem krajské populace stála jak záporná migrace zapříčiněná vystěhováním vysokého počtu osob během měsíce března, tak přirozený úbytek ovlivněný snížením živě narozených na dlouhodobé minimum. I přes pokles zemřelých převýšily jejich počty živě narozené o 725 osob, vystěhovalo se o 714 osob více než se přistěhovalo. Meziročně se uskutečnilo méně sňatků i rozvodů.

Dle předběžných údajů žilo ve Zlínském kraji ke konci března 2025 celkem 577 559 obyvatel s nadpolovičním zastoupením žen (50,9 %). Téměř třetina (33,1 %) obyvatelstva kraje připadla okresu Zlín, proti tomu v Kroměříži žilo pouze 18,0 % osob. Na celkové republikové populaci 10 876 875 obyvatel se Zlínský kraj podílel 5,3 %.

Tab. 1  Počet obyvatel ve Zlínském kraji a jeho okresech v 1. čtvrtletí 2025

Za první tři měsíce 2025 byl ve Zlínském kraji zaznamenán celkový úbytek 1 439 obyvatel, v relativním vyjádření (na 1 000 obyvatel středního stavu) činil -10,1 ‰ a vůči republikové úrovní -12,1 ‰ byl podprůměrný. Žádný region nezaznamenal ve sledovaném období celkový přírůstek, minimální snížení registrovali v kraji Středočeském (-5,9 ‰) a maximální v Plzeňském (-22,7 ‰), přičemž úbytek Zlínského kraje se stal pátým nejmenším. V okresech Zlínského regionu se celkový pokles obyvatel pohyboval od -4,9 ‰ na Vsetínsku po -15,2 ‰ na Zlínsku.

Přirozenou měnou se během 1. čtvrtletí 2025 snížil stav obyvatel Zlínského kraje o 725 osob, tj. -5,1 ‰. Převahu zemřelých nad živě narozenými zaregistrovaly všechny kraje, nejmenší snížení zaznamenali v Hl. m. Praze (-2,2 ‰), nejznatelnější na Karlovarsku (-6,8 ‰). Zlínský přirozený úbytek byl sedmý nejvýraznější a nadprůměrný vůči republikovém úrovni -4,7 ‰. Z okresů Zlínského kraje ubylo přirozenou měnou nejméně obyvatel ve Vsetíně (-4,8 ‰), nejvíce v Kroměříži (-5,7 ‰).

Ve Zlínském kraji se za 1. čtvrtletí 2025 živě narodilo 932 dětí, z nichž 50,3 % tvořili chlapci. Počet živě narozených se meziročně snížil o 210 dětí a dostal se na nejnižší hodnotu za posledních 10 let. Hrubá míra porodnosti 6,5 ‰ se stala pátou nejnižší při republikovém průměru 6,7 ‰, přičemž nejvyšší porodnost evidovali na Vysočině (7,3 ‰) a nejnižší na Karlovarsku (6,2 ‰). V okresech Zlínského kraje se hrubá míra porodnosti pohybovala v rozmezí od 5,9 ‰ v Uherském Hradišti do 6,9 ‰ v Kroměříži. Ze živě narozených tvořili prvorození 43,5 %, druhorození 41,8 % a 14,7 % představovaly děti třetí a další v pořadí. Mimo manželství se v kraji narodilo 42,8 % dětí, po Hl. m. Praze (38,5 %) a Jihomoravském kraji (42,4 %) třetí nejnižší podíl při republikovém průměru 48,1 %.

Od ledna do konce března 2025 zemřelo ve Zlínském kraji 1 657 osob meziročně o 76 méně. Hrubá míra úmrtnosti 11,6 ‰ byla mezikrajsky sedmou nejnižší v rozpětí od 9,3 ‰ v Hl. m. Praze po 13,3 ‰ v Ústeckém kraji při republikovém průměru 11,4 ‰. Mezi okresy Zlínského kraje evidovali nejnižší úmrtnost v Uherském Hradišti (10,9 ‰) a nejvyšší v Kroměříži (12,7 ‰). Mezi zemřelými převažovali z 51,8 % muži, lidé ve věku 70 a více let bez rozlišení pohlaví tvořili 78,3 %. Za 1. čtvrtletí nezemřelo v kraji jediné dítě do 1 roku, proto se nulová kojenecká úmrtnost stala mezikrajsky nejnižší při republikovém průměru 2,8 ‰ a maximu 5,9 ‰ na Ústecku.

Tab. 2  Pohyb obyvatelstva ve Zlínském kraji a jeho okresech v 1. čtvrtletí 2025

Na celkovém úbytku obyvatel se podílela rovněž záporná migrace, kterou ubylo za 1. čtvrtletí ve Zlínském kraji 714 osob. Pokles pramenil především z vysokého počtu vystěhovalých za měsíc březen, jejichž velkou část představovaly osoby, kterým na konci čtvrtletí vypršela udělená mezinárodní ochrana. V důsledku toho činilo migrační saldo za měsíc březen -971 osob. Relativní pokles za 1. čtvrtletí činil -5,0 ‰, po Středočeském (-2,0 ‰) a Olomouckém kraji (-3,8 ‰) třetí nejmenší snížení při republikovém průměru -7,5 ‰. Maximální pokles vlivem stěhování zaznamenali v kraji Plzeňském (-17,2 ‰), následně v Karlovarském (-14,2 ‰). Všechny okresy Zlínského kraje evidovaly snížení obyvatel migrací, nejméně Vsetín (-0,1 ‰) a nejvíce Zlín (-10,1 ‰).

Do Zlínského kraje se za první tři měsíce 2025 přistěhovalo 1 932 osob, o 47 více proti srovnatelnému období roku 2024. Z ostatních krajů Česka se přesídlilo 64,4 %, ze zahraničí 35,6 % a 50,8 % všech přistěhovalých tvořily ženy. Nejvíce (855) osob směřovalo do okresu Zlín a nejméně se usadilo v Kroměříži (496 osob).

Graf 1  Pohyb obyvatelstva ve Zlínském kraji a jeho okresech v 1. čtvrtletí 2025
             (relativní údaje)

Ve sledovaném období se ze Zlínského kraje vystěhovalo 2 646 osob, meziročně o 227 osob méně, přičemž většina (1 679 osob) se odstěhovala během března. Mezi vystěhovalými převažovaly z 57,6 % ženy, 51,2 % osob odešlo do zahraničí, do ostatních krajů Česka přesídlilo 48,8 % osob. Z okresů Zlínského kraje se odstěhovalo nejvíce (1 335) osob ze Zlína a nejméně z Kroměříže (520 osob).

Graf 2  Pohyb obyvatelstva ve Zlínském kraji v letech 2021 až 2025 (k 31. 3.)

Ve Zlínském kraji bylo během 1. čtvrtletí 2025 uzavřeno 129 sňatků, o 10 méně proti shodnému období roku 2024. Hrubá míra sňatečnosti 0,9 ‰ byla společně s kraji Jihočeským, Královéhradeckým a Vysočinou nejnižší. Nejvyšší sňatečnost registrovali v Hl. m. Praze (1,4 ‰) při republikovém průměru 1,1 ‰. V okresech Zlínského kraje se pohybovala sňatečnost od 0,7 ‰ v Kroměříži po 1,0 ‰ v Uherském Hradišti a Zlíně. Za stejnou dobu se v kraji rozvedlo 213 párů, meziročně o 51 méně. Hrubá míra rozvodovosti 1,5 ‰ byla vůči republikové úrovni (1,8 ‰) podprůměrnou a mezikrajsky společně s Vysočinou nejnižší, přičemž nejvyšší rozvodovost evidovali na Karlovarsku (2,3 ‰). V rámci okresů Zlínského kraje zaregistrovali míru rozvodovosti v rozpětí od 1,0 ‰ v Uherském Hradišti do 1,8 ‰ v Kroměříži.

Kontakt:
Mgr. Hana Klenotič Lýčková
Oddělení informačních služeb – KS ČSÚ ve Zlíně
T: 577 004 932
E: hana.klenotic@csu.gov.cz