Obyvatelstvo ve Zlínském kraji v roce 2025
Ve Zlínském kraji žilo k 31. 12. 2025 celkem 577 515 obyvatel. Jejich stav se meziročně snížil o 1 483 osob, a to i přes kladnou migraci, kdy přistěhovalí převýšili vystěhovalé o 661 osob. Přirozenou měnou došlo k úbytku 2 144 osob, což bylo způsobeno rekordně nízkým počtem 4 091 živě narozených dětí. Proti roku 2024 se uskutečnilo méně rozvodů i sňatků, ubylo zemřelých i vystěhovalých a více osob se do kraje přistěhovalo.
Dle předběžných údajů žilo ve Zlínském kraji k 31. 12. 2025 celkem 577 515 obyvatel, z toho ženy tvořily 50,9 %. Na populaci Česka čítající 10 915 839 osob se kraj podílel 5,3 %. V rámci kraje se třetina obyvatelstva koncentrovala do okresu Zlín, naopak nejmenší populaci s podílem 18,0 % vykazoval okres Kroměříž.
Tab. 1 Počet obyvatel ve Zlínském kraji a jeho okresech v roce 2025
V roce 2025 byl ve Zlínském kraji zaznamenán celkový úbytek 1 483 obyvatel, který relativně, v přepočtu na 1 000 obyvatel středního stavu, činil -2,6 ‰. Pokles populace evidovalo celkem devět krajů Česka, nejvýrazněji Moravskoslezský (-5,3 ‰) a Karlovarský (-4,0 ‰), mezi nimi Zlínský zaujal pátou příčku. Ve zbývajících regionech počet obyvatel naopak vzrostl, zejména v krajích Středočeském (o 7,4 ‰) a hlavním městě Praze (o 6,6 ‰). Na celorepublikové úrovni byl registrován přírůstek 0,6 ‰. Celkový úbytek obyvatel se týkal všech okresů Zlínského kraje, přičemž nejnižší zaevidovali ve Vsetíně a Zlíně (oba -2,3 ‰), nejvyšší v Kroměříži (-3,3 ‰).
Za celkovým poklesem obyvatelstva Zlínského kraje stála výhradně záporná přirozená měna, kterou za rok 2025 ubylo v kraji 2 144 osob, tj. -3,7 ‰. Přirozený úbytek obyvatel zaregistrovaly všechny kraje a pohyboval se od -0,8 ‰ v hl. m. Praze po -5,5 ‰ v Karlovarském kraji. Zlínská hodnota se stala šestou nejnižší a nadprůměrnou vůči republikovému poklesu 3,3 ‰. Rovněž jednotlivé okresy Zlínského kraje zaznamenaly přirozený úbytek obyvatel, nejvyšší Zlín (-4,0 ‰) a nejnižší Vsetín (-3,4 ‰).
Záporná přirozená měna byla ovlivněna především rekordně nízkým počtem narozených dětí. Za rok 2025 se ve Zlínském kraji živě narodilo 4 091 dětí, meziročně o 356 méně a nejméně od vzniku kraje v roce 2000. Na rekordní minimum 7,1 ‰ klesla také hrubá míra porodnosti, která odpovídala republikovému průměru. V mezikrajském srovnání se jednalo o sedmou největší hodnotu, přičemž nejvyšší porodnost evidovali v hl. m. Praze (7,8 ‰) a nejnižší v Karlovarském kraji (6,2 ‰). V okresech Zlínského kraje se porodnost pohybovala mezi 6,8 ‰ na Uherskohradišťsku po 7,5 ‰ na Vsetínsku. Mezi živě narozenými dětmi převažovali v kraji z 53,4 % chlapci. Prvorozené děti představovaly 44,2 %, druhorozené 41,5 % a jako třetí a další v pořadí se narodilo přes 14 % dětí. Mimo manželství přišlo na svět 42,0 % dětí, po hl. m. Praze (37,3 %) a Jihomoravském kraji (41,8 %) třetí nejnižší podíl při republikovém průměru 46,8 %.
Během roku 2025 zemřelo ve Zlínském kraji 6 235 osob, o 71 méně proti roku 2024. Hrubá míra úmrtnosti činila 10,8 ‰ a vůči republikové úrovni 10,4 ‰ byla nadprůměrná. V rámci krajů registrovali maximální úmrtnost v kraji Ústeckém (11,7 ‰) a minimální v hl. m. Praze (8,7 ‰), zlínská hodnota se stala sedmou nejvyšší. Mezi okresy Zlínského kraje zaznamenali nejvýraznější úmrtnost v Kroměříži (11,0 ‰), naopak nejnižší v Uherském Hradišti (10,4 ‰). Z celkového počtu zemřelých v kraji tvořili většinu muži (50,9 %) a osoby starší 80 let představovaly 51,1 %. V roce 2025 došlo k úmrtí 8 dětí do jednoho roku a kojenecká úmrtnost 2,0 ‰ byla mezikrajsky třetí nejnižší po Praze (1,5 ‰) a Pardubickém kraji (1,8 ‰), republiková úroveň činila 2,5 ‰.
Tab. 2 Pohyb obyvatel ve Zlínském kraji a jeho okresech v roce 2025
Počet přistěhovalých převýšil vystěhovalé osoby a kladnou migrací se tak v roce 2025 navýšilo obyvatelstvo Zlínského kraje o 661 osob, přičemž v relativním přepočtu se jednalo o 1,1 osoby na 1 000 obyvatel středního stavu. Z dvanácti regionů se zaregistrovaným přírůstkem byla hodnota Zlínského kraje nejnižší, nejvýraznější nárůst evidovali ve Středočeském kraji (9,8 ‰), úroveň Česka dosahovala 3,9 ‰. Úbytek obyvatel stěhováním nastal v Kraji Vysočina (-0,3 ‰) a Moravskoslezském kraji (-0,6 ‰). Všechny okresy Zlínského kraje zaznamenaly přírůstky obyvatel vlivem stěhování, nejvyšší na Zlínsku (1,7 ‰), nejnižší na Kroměřížsku (0,6 ‰).
Graf 1 Pohyb obyvatel ve Zlínském kraji a jeho okresech v roce 20251)
V roce 2025 se do Zlínského kraje přistěhovalo 7 230 osob, tj. 12,5 osoby na 1 000 obyvatel středního stavu. Proti roku 2024 přesídlilo do kraje o 128 lidí více. Z ostatních krajů přišlo do Zlínského kraje 4 404 osob a tvořily 60,9 % přistěhovalých, z ciziny zamířilo do kraje 2 826 osob, tj. 39,1 %. Mezi přistěhovalými měli větší zastoupení muži (51,4 %). Relativně se nejvíce osob usídlilo v rámci kraje v okrese Zlín (18,8 ‰) a nejméně v Uherském Hradišti (14,4 ‰).
Graf 2 Pohyb obyvatel ve Zlínském kraji v letech 2021 až 20251)
Ze Zlínského kraje se v roce 2025 vystěhovalo 6 569 osob, tj. 11,4 osoby na 1 000 obyvatel středního stavu, meziročně o 420 osob méně. Mezi vystěhovalými převažovaly z 53,2 % ženy. Celkem 4 781 osob přesídlilo do jiných krajů Česka, což představovalo 72,8 % vystěhovalých, do ciziny zamířilo 1 788 osob, tj. 27,2 %. V rámci okresů Zlínského kraje odešlo relativně nejvíce obyvatel ze Zlína (17,1 ‰), nejméně z Uherského Hradiště (13,6 ‰).
Celkem 2 097 sňatků bylo uzavřeno ve Zlínském kraji během roku 2025, meziročně o 132 méně a nejméně od vzniku kraje. Hrubá míra sňatečnosti činila 3,6 ‰ a stala se mezikrajsky nejnižší při maximu v hl. m. Praze (4,3 ‰) a republikovém průměru 3,9 ‰. Nejvyšší sňatečnost mezi okresy Zlínského kraje evidovali v Kroměříži (3,8 ‰), nejnižší ve Vsetíně (3,4 ‰). Ve více než třech čtvrtinách uzavřených manželství v kraji se jednalo o první sňatek jak ženicha, tak nevěsty a v 68,0 % případech byli oba snoubenci svobodní. Za stejnou dobu se v kraji uskutečnilo 1 023 rozvodů, meziročně o 39 méně. Regionálně se stala rozvodovost 1,8 ‰ ve Zlínském kraji třetí nejnižší po hl. m. Praze a Kraji Vysočina (oba 1,7 ‰), proti tomu nejvyšší hodnotu registrovaly kraje Středočeský, Karlovarský a Liberecký (všechny shodně 2,2 ‰). Republikový průměr činil 1,9 ‰. V rámci Zlínského kraje zaznamenaly okresy Uherské Hradiště, Vsetín a Zlín míru rozvodovosti 1,7 ‰, která pouze v Kroměříži dosahovala 2,0 ‰. Ve třech pětinách rozvodů bylo přítomno alespoň jedno nezletilé dítě a pro více než čtyři pětiny mužů i žen se jednalo o první rozvod.
Poznámky:
Veškeré údaje se týkají občanů České republiky a cizinců s trvalým pobytem v České republice, občanů třetích zemí s přechodným pobytem na území České republiky na základě dlouhodobého víza (nad 90 dnů) nebo povolení k dlouhodobému pobytu, občanů zemí EU, Norska, Švýcarska, Islandu, Lichtenštejnska a jejich rodinných příslušníků s hlášeným přechodným pobytem na území České republiky a cizinců s platným azylem v České republice. Od roku 2022 jsou do obyvatelstva zahrnovány osoby s udělenou dočasnou ochranou v České republice s obvyklým pobytem v ČR. Údaje zohledňují rovněž události (sňatky, narození a úmrtí) českých občanů s trvalým pobytem na území ČR, které nastaly v cizině a byly zaregistrovány zvláštní matrikou v Brně.
Veškeré údaje za rok 2025 jsou předběžné.
Kontakt:
Mgr. Hana Klenotič Lýčková
Oddělení informačních služeb – KS ČSÚ ve Zlíně
T: 577 004 932
E: hana.klenotic@csu.gov.cz