Přejít k menu Přejít k obsahu

Obyvatelstvo ve Zlínském kraji v 1. pololetí 2026

K 30. 6. 2026 žilo ve Zlínském kraji 576 120 obyvatel a za první pololetí se populace kraje snížila o 1 395 osob. Na celkovém poklesu se podílel zejména přirozený úbytek, který doplnilo záporné saldo migrace. Zemřelí převýšili živě narozené děti o 1 294 osob, k čemuž přispěla rekordně nízká porodnost. Počet vystěhovalých převýšil přistěhovalé o 101 osob. Meziročně došlo k navýšení zemřelých, naopak ubylo živě narozených dětí, přistěhovalých, vystěhovalých a rovněž uzavřených sňatků.

Dle předběžných údajů žilo k 30. 6. 2026 ve Zlínském kraji 576 120 obyvatel, z nichž 50,9 % tvořily ženy. Na celkové republikové populaci 10 903 655 obyvatel se kraj podílel 5,3 %. Třetina obyvatelstva Zlínského kraje žila v okrese Zlín, necelá čtvrtina ve Vsetíně a rovněž v Uherském Hradišti a do okresu Kroměříž se soustředilo nejméně osob (18,0 %).

Tab. 1  Počet obyvatel ve Zlínském kraji a jeho okresech v 1. pololetí 2026
Tabulka 1: Počet obyvatel ve Zlínském kraji a jeho okresech v 1. pololetí 2026

Populace Zlínského kraje se během prvního pololetí 2026 snížila o 1 395 osob, v přepočtu na 1 000 obyvatel středního stavu činil celkový úbytek 4,9 ‰. Pokles obyvatelstva zaregistrovala většina krajů, nejvýrazněji Liberecký (-6,4 ‰), přičemž úbytek ve Zlínském byl šestý nejmenší. Celkový přírůstek zaznamenaly pouze hl. m. Praha (3,5 ‰) a Středočeský kraj (2,2 ‰). Republikově se snížila populace o 12 184 osob, tj. -2,3 ‰. Celkový úbytek evidovaly všechny okresy Zlínského kraje, nejznatelněji Vsetín (-5,9 ‰), následovaly Zlín (-5,1 ‰), Uherské Hradiště (-4,9 ‰) a Kroměříž (-3,0 ‰).

Za poklesem obyvatel během 1. pololetí 2026 ve Zlínském kraji stála zejména záporná přirozená měna, kterou ubylo 1 294 osob, tj. -4,5 ‰. Mezikrajsky se jednalo o šesté nejvýraznější snížení a nadprůměrné vůči republikové úrovni -3,9 ‰. Regionálně se přirozený úbytek pohyboval od -1,5 ‰ v hl. m. Praze po -6,7 ‰ v Karlovarském kraji. V okresech Zlínského kraje vykazoval minimální přirozený pokles Zlín (-4,2 ‰ ) a maximální Uherské Hradiště (-4,9 ‰).

Ve Zlínském kraji se i nadále snižovala porodnost a v 1. pololetí 2026 se narodil rekordně nízký počet 1 901 dětí, meziročně o 87 méně. Pokles živě narozených dětí probíhal kontinuálně od roku 2021 a za pět let se jejich počet snížil o více jak třetinu. Na minimum 6,6 ‰ klesla rovněž hrubá míra porodnosti, která mírně zaostávala za republikovou úrovní 6,7 ‰, a v mezikrajském porovnání byla sedmá největší. Nejnižší porodnost vykazoval Karlovarský kraj (5,7 ‰), naopak nejvyšší hl. m. Praha (7,3 ‰). V okresech Zlínského kraje se porodnost pohybovala od 6,2 ‰ v Uherském Hradišti po 7,0 ‰ v Kroměříži a rovněž ve Zlíně. Ze živě narozených dětí převažovali z 50,9 % chlapci. Prvorozené děti představovaly 44,5 %, druhorozené 40,3 % a jako třetí a další v pořadí přišlo na svět více než 15 % dětí. Mimo manželství se narodilo 41,5 % dětí, po hl. m. Praze (36,0 %) a Jihomoravském kraji (41,2 %) regionálně třetí nejnižší hodnota, přičemž republikový podíl činil 46,9 %.

Tab. 2  Pohyb obyvatel ve Zlínském kraji a jeho okresech v 1. pololetí 2026
Tabulka 2: Pohyb obyvatel ve Zlínském kraji a jeho okresech v 1. pololetí 2026

Od ledna do konce června 2026 zemřelo 3 195 osob, meziročně o 76 více. Zlínský kraj se s hrubou mírou úmrtnosti 11,2 ‰ zařadil na čtvrté místo, přičemž maximum evidoval kraj Karlovarský (12,4 ‰) a minimum hl. m. Praha (8,9 ‰). Republiková úroveň se rovnala 10,6 ‰. Z okresů Zlínského kraje vykazoval nejvýraznější úmrtnost Kroměříž (11,5 ‰), nejmenší Vsetín (10,9 ‰). Mezi zemřelými převažovaly z 50,3 % ženy. Osoby ve věku 80 let a více tvořily 53,9 % zemřelých. Během prvního pololetí zemřely tři děti do jednoho roku a kojenecká úmrtnost 1,6 ‰ byla regionálně třetí nejnižší v rámci 13 krajů, přičemž na Karlovarsku nedošlo k úmrtí kojence. Republikový průměr činil 2,2 ‰.

Graf 1  Pohyb obyvatel ve Zlínském kraji a jeho okresech v 1. pololetí 20261)
Graf 1: Pohyb obyvatel ve Zlínském kraji a jeho okresech v 1. pololetí 2026

Na pokles populace Zlínského kraje měla vliv i záporná migrace, kterou se snížilo v průběhu prvního pololetí 2026 obyvatelstvo o 101 osob, relativně o 0,4 ‰. Záporné saldo migrace zaregistrovaly celkem čtyři kraje, přičemž nejvýraznější úbytek nastal v kraji Libereckém (-1,7 ‰) a nejnižší právě ve Zlínském. V dalších deseti krajích zaznamenali nárůst obyvatel vlivem stěhování, zejména ve Středočeském kraji (5,4 ‰) a hl. m. Praze (5,0 ‰). Na úrovni Česka představovalo navýšení 1,6 ‰. V okresech Zlínského kraje se výsledky lišily. Přírůstek stěhováním evidovaly okresy Kroměříž (1,4 ‰) a Uherské Hradiště (0,1 ‰), úbytek pak okresy Vsetín (-1,3 ‰) a Zlín (-0,9 ‰).

Celkem 3 464 osob se do Zlínského kraje přistěhovalo během 1. pololetí 2026, meziročně o 139 osob méně. Většinu přistěhovalých tvořili muži (52,8 %). Z ostatních krajů Česka přesídlilo do Zlínského kraje 1 983 osob (57,2 %) a z ciziny 1 481 osob (42,8 %). Více než dvě pětiny přistěhovalých zamířily do okresu Zlín (44,4 %), pouze necelá čtvrtina do okresu Kroměříž (24,4 %).

Graf 2  Vývoj vybraných demografických ukazatelů ve Zlínském kraji v 1. pololetí1)
Graf 2: Vývoj vybraných demografických ukazatelů ve Zlínském kraji v 1. pololetí

Za stejnou dobu se ze Zlínského kraje vystěhovalo 3 565 osob, proti shodnému období roku 2025 o 246 osob méně. Do ostatních krajů Česka zamířilo 2 177 osob (61,1 %), do ciziny 1 388 osob (38,9 %). Mírnou převahu u vystěhovalých měly ženy (50,3 %). V rámci okresů Zlínského kraje se odstěhovala necelá polovina osob ze Zlína (45,5 %) a pouze dvě pětiny z Kroměříže (21,7 %).

Meziročně se ve Zlínském kraji uskutečnilo o 19 sňatků méně a od ledna do konce června 2026 se uzavřelo 838 manželství. Hrubá míra sňatečnosti 2,9 ‰ byla mezikrajsky nejnižší, přičemž nejvyšší hodnotu registrovala Praha (3,7 ‰) a republikově dosahovala 3,4 ‰. V okresech Zlínského kraje se hrubá míra sňatečnosti pohybovala v rozmezí od 2,6 ‰ ve Vsetíně po 3,1 ‰ ve Zlíně.

 

Poznámky:
Veškeré údaje se týkají občanů České republiky a cizinců s trvalým pobytem v České republice, občanů třetích zemí s přechodným pobytem na území České republiky na základě dlouhodobého víza (nad 90 dnů) nebo povolení k dlouhodobému pobytu, občanů zemí EU, Norska, Švýcarska, Islandu, Lichtenštejnska a jejich rodinných příslušníků s hlášeným přechodným pobytem na území České republiky a cizinců s platným azylem v České republice. Od roku 2022 jsou do obyvatelstva zahrnovány osoby s udělenou dočasnou ochranou v České republice s obvyklým pobytem v ČR. Údaje zohledňují rovněž události (sňatky, narození a úmrtí) českých občanů s trvalým pobytem na území ČR, které nastaly v cizině a byly zaregistrovány zvláštní matrikou v Brně.

Veškeré údaje za rok 2026 jsou předběžné.
Údaje o rozvodech za 1. pololetí 2026 nejsou obsaženy z důvodu neúplnosti dat přebíraných od MSp ČR.

 

 

Kontakt:
Mgr. Hana Klenotič Lýčková
Oddělení informačních služeb – KS ČSÚ ve Zlíně
Tel.: 577 004 932
E-mail: 
hana.klenotic@csu.gov.cz