Obyvatelstvo ve Zlínském kraji v 1. čtvrtletí 2026
Na území Zlínského kraje žilo k 31. březnu 2026 celkem 576 246 obyvatel. Během 1. čtvrtletí letošního roku se snížila populace kraje o 1 269 obyvatel. Na poklesu se podílel jak přirozený úbytek zapříčiněný stále klesajícími počty narozených dětí a navýšením zemřelých, tak i záporná migrace, ovlivněna vyšším počtem osob vystěhovaných do zahraničí během měsíce března. Počet zemřelých převýšil živě narozené děti o 809 osob, vystěhovalí převažovali nad přistěhovalými o 460 osob. Meziročně se do kraje přistěhovalo i vystěhovalo méně osob a rovněž bylo uzavřeno méně sňatků.
Ve Zlínském kraji žilo k 31. 3. 2026 dle předběžných údajů celkem 576 246 obyvatel, přičemž z 50,8 % převažovaly ženy. Z celkové republikové populace 10 896 003 obyvatel tvořil Zlínský kraj 5,3 %. V rámci okresů Zlínského kraje se třetina obyvatelstva soustředila do Zlína, necelá čtvrtina žila ve Vsetíně a rovněž v Uherském Hradišti a nejméně osob (18,0 %) čítal okres Kroměříž.
Tab. 1 Počet obyvatel ve Zlínském kraji a jeho okresech v 1. čtvrtletí 2026
Od ledna do března 2026 došlo ve Zlínském kraji k celkovému úbytku 1 269 obyvatel, v relativním vyjádření (na 1 000 obyvatel středního stavu) se jednalo o 8,9 ‰. Celkový pokles obyvatel zaregistrovaly všechny kraje v rozmezí od -3,2 ‰ ve Středočeském kraji po -13,9 ‰ v Plzeňském, úbytek Zlínského kraje se stal šestým nejvyšším. Republikově se snížila populace o 19 836 obyvatel, tj. -7,4 ‰. Rovněž všechny okresy Zlínského kraje vykazovaly celkový úbytek obyvatel, zejména Vsetín (-12,0 ‰). Následovaly okresy Uherské Hradiště (-9,9 ‰), Zlín (-7,4 ‰) a Kroměříž (-6,2 ‰).
Na úbytku populace Zlínského kraje v 1. čtvrtletí 2026 se podílela záporná přirozená měna, díky které se snížil počet obyvatel o 809 osob, tj. -5,7 ‰. Vůči republikové úrovni -4,7 ‰ byla zlínská hodnota nadprůměrná a mezikrajsky čtvrtá nejvyšší po krajích Karlovarském (-6,6 ‰), Moravskoslezském (-6,3 ‰) a Ústeckém (-6,2 ‰). Rovněž ostatní kraje registrovaly pokles obyvatel, nejméně hl. m. Praha (-2,3 ‰). V okresech Zlínského kraje nastal nejvýraznější přirozený úbytek na Vsetínsku (-6,2 ‰), nejnižší na Kroměřížsku a Zlínsku (oba shodně -5,4 ‰).
I nadále pokračoval ve Zlínském kraji pokles počtu živě narozených dětí a navazoval na předchozí období. V 1. čtvrtletí 2026 se ve Zlínském kraji živě narodilo 897 dětí, meziročně o 54 méně. Rovněž z dlouhodobého hlediska se jednalo o nejnižší hodnotu. Hrubá míra porodnosti 6,3 ‰ zaostávala za republikovým průměrem 6,5 ‰ a byla mezikrajsky šestou nejnižší. Porodnost se v regionech pohybovala v rozpětí od 5,7 ‰ v Karlovarském kraji po 7,1 ‰ v Pardubickém. Nejnižší hrubou míru porodnosti vykazoval v rámci okresů Zlínského kraje Vsetín (5,9 ‰), nejvyšší Kroměříž (6,8 ‰). Většinu (50,6 %) živě narozených dětí ve Zlínském kraji představovali chlapci. Prvorozené děti tvořily 44,9 %, druhorozené 39,9 % a jako třetí a další v pořadí se v kraji narodilo 15,2 % dětí. Mimo manželství přišlo na svět 42,3 % dětí, třetí nejnižší podíl po hl. m. Praze (37,5 %) a Jihomoravském kraji (41,2 %) při republikové úrovni 47,5 %.
V 1. čtvrtletí 2026 zemřelo ve Zlínském kraji 1 706 osob, meziročně o 51 více. Hrubá míra úmrtnosti 12,0 ‰ se stala mezikrajsky čtvrtou nejvyšší po krajích Moravskoslezském (12,7 ‰), Ústeckém (12,5 ‰) a Karlovarském (12,4 ‰), přičemž nejmenší hodnotu vykazoval kraj hl. m. Praha (9,3 ‰). V rámci okresů Zlínského kraje se hrubá míra úmrtnosti rovnala 11,8 ‰ v Uherském Hradišti a Zlíně, 12,2 ‰ v Kroměříži a Vsetíně. Muži tvořili 48,7 % zemřelých v kraji. Celkem 1 353 osob (79,3 %) zemřelo ve věku 70 let a více. K úmrtí dítěte do 1 roku došlo v kraji pouze v jediném případě a společně s Plzeňským krajem vykazoval kojeneckou úmrtnost 1,1 ‰, regionálně nejnižší hodnotu v rámci 13 krajů. Na Karlovarsku k úmrtí kojence nedošlo a republiková úroveň se rovnala 2,6 ‰.
Tab. 2 Pohyb obyvatel ve Zlínském kraji a jeho okresech v 1. čtvrtletí 2026
K přirozenému úbytku obyvatel Zlínského kraje se přidala i záporná migrace, díky níž došlo k poklesu populace kraje v 1. čtvrtletí 2026 o 460 osob. Pokles pramenil rovněž z vysokého počtu vystěhovalých do zahraničí za měsíc březen, jejichž velkou část představovaly osoby, kterým na konci čtvrtletí vypršela udělená mezinárodní ochrana. V důsledku toho dosáhlo saldo vnější migrace za měsíc březen -583 osob. Relativně se vlivem stěhování snížila populace kraje o 3,2 ‰ při republikové úrovni -2,7 ‰. Úbytek nastal téměř ve všech krajích s maximem v Plzeňském (-8,7 ‰) a minimem v Jihočeském (-0,3 ‰). Pouze ve Středočeském kraji došlo, zejména vlivem vnitřního stěhování, ke kladné migraci 0,9 ‰. Všechny okresy Zlínského kraje evidovaly pokles obyvatel vlivem migrace, a to v rozmezí od -0,8 ‰ v Kroměříži po -5,7 ‰ ve Vsetíně.
Od ledna do března 2026 se do Zlínského kraje přistěhovalo 1 869 osob, oproti shodnému období roku 2025 o 21 méně. Mezi přistěhovalými převažovali z 56,9 % obyvatelé ostatních krajů Česka (1 063 osob), ze zahraničí jich přesídlilo do Zlínského kraje 43,1 %, tj. 806 osob. V obou případech převažovali muži, v úhrnu se podíleli na všech přistěhovalých 54,9 %. Nejvíce osob (951) zamířilo do okresu Zlín, nejméně (450 osob) do okresu Kroměříž.
Graf 1 Pohyb obyvatel ve Zlínském kraji a jeho okresech v 1. čtvrtletí1)
Zároveň se ze Zlínského kraje v 1. čtvrtletí 2026 vystěhovalo 2 329 osob, meziročně o 43 méně. Do ostatních krajů Česka přesídlilo 53,4 % vystěhovalých, tj. 1 243 osob, do zahraničí jich odešlo 46,6 %, tj. 1 086 osob. Do ostatních krajů Česka se ve větší míře stěhovali muži, nicméně díky výraznému odlivu žen do zahraničí převažovaly z 51,1 % všech vystěhovalých právě ženy. Z okresů Zlínského kraje vykazoval největší počet vystěhovaných Zlín (1 046 osob), nejmenší Kroměříž (471 osob).
Graf 2 Vývoj vybraných demografických ukazatelů ve Zlínském kraji v 1. čtvrtletí1)
Během 1. čtvrtletí 2026 se ve Zlínském kraji uzavřelo 121 sňatků, o 20 méně oproti shodnému období roku 2025. Za posledních pět let se však snížil počet sňatků téměř o polovinu. Hrubá míra sňatečnosti v letošním prvním čtvrtletí činila 0,9 ‰, což představovalo mezikrajsky druhou nejnižší úroveň po Vysočině (0,8 ‰) a vůči republikové hodnotě 1,2 ‰ byla podprůměrná. Nejvyšší míru vykazovala Praha (1,6 ‰). Ve Zlínském kraji byla shodná míra sňatečnosti v okresech Uherské Hradiště a Vsetín (oba shodně 0,7 ‰), rovněž v okresech Kroměříž a Zlín (oba shodně 1,0 ‰). Přibližně ve dvou třetinách uzavřených manželství v kraji se jednalo o první sňatek jak ženicha, tak nevěsty.
Poznámky:
Veškeré údaje se týkají občanů České republiky a cizinců s trvalým pobytem v České republice, občanů třetích zemí s přechodným pobytem na území České republiky na základě dlouhodobého víza (nad 90 dnů) nebo povolení k dlouhodobému pobytu, občanů zemí EU, Norska, Švýcarska, Islandu, Lichtenštejnska a jejich rodinných příslušníků s hlášeným přechodným pobytem na území České republiky a cizinců s platným azylem v České republice. Od roku 2022 jsou do obyvatelstva zahrnovány osoby s udělenou dočasnou ochranou v České republice s obvyklým pobytem v ČR. Údaje zohledňují rovněž události (sňatky, narození a úmrtí) českých občanů s trvalým pobytem na území ČR, které nastaly v cizině a byly zaregistrovány zvláštní matrikou v Brně.
Veškeré údaje za rok 2026 jsou předběžné.
Údaje o rozvodech za 1. čtvrtletí 2026 nejsou obsaženy z důvodu neúplnosti dat přebíraných od MSp ČR.
Kontakt:
Mgr. Hana Klenotič Lýčková
Oddělení informačních služeb – KS ČSÚ ve Zlíně
Tel.: 577 004 932
E-mail: hana.klenotic@csu.gov.cz