Dopravní infrastruktura ve Zlínském kraji k 1. 1. 2026

K 1. lednu 2026 se podle údajů Ředitelství silnic a dálnic nacházelo ve Zlínském kraji 2 155 km silnic a dálnic. Necelé tři pětiny komunikací tvořily silnice III. třídy o celkové délce 1 252 km. Dálniční síť v kraji měřila 62 km. Hustota silnic a dálnic činila 543,8 m/km² a byla mezikrajsky druhá nejnižší. Přes komunikace Zlínského kraje vedlo 1 065 mostů o celkové délce 21 494 metrů.

Podle Ředitelství silnic a dálnic se nacházelo k 1. 1. 2026 ve Zlínském kraji 2 155 km silnic a dálnic. Po výrazném nárůstu délky komunikací během roku 2024 nastala v roce 2025 stagnace a meziročně se jejich délka snížila o 1,0 km. Celkový pokles byl zapříčiněn zejména mírným zkrácením silnic III. třídy o 2,2 km. Naproti tomu dálniční síť se nepatrně (o 1,1 km) rozrostla a na počátku roku 2026 měřila 62 km, přičemž na délce krajských komunikací se podílela 2,9 %. Největší část (58,1 %) silniční infrastruktury tvořily silnice III. třídy s délkou 1 252 km, následovaly silnice II. třídy s 513 km (23,8 %) a I. třídy s 328 km (15,2 %).

Graf 1  Dálniční a silniční síť v Česku a Zlínském kraji k 1. 1. 2026

Na celkové republikové délce 56 020 km silnic a dálnic se nejvíce podílely komunikace Středočeského kraje s 17,3 % a celkovou délkou 9 690 km. Zlínský kraj vykazoval regionálně třetí nejkratší síť komunikací s podílem 3,8 % na republikové délce. Za ním se zařadily pouze kraje Karlovarský s 2 056 km a hl. m. Praha, kde se nacházelo pouhých 80 km silnic a dálnic. V rámci okresů Zlínského kraje byla evidována nejdelší síť komunikací v Kroměříži (564 km) a v těsném zástupu ve Zlíně (562 km). Naopak nejkratší síť zaznamenali v okrese Vsetín (495 km), ve kterém, jako v jediném okrese kraje, nebyl doposud vystavěn žádný úsek dálnice. Specifikum mezi okresy měl i díky převaze silnic I. třídy (110 km) nad komunikacemi II. třídy (85 km). Ve všech okresech Zlínského kraje pak tvořily většinu silnice III. třídy, na Vsetínsku a Zlínsku představovaly tři pětiny silniční sítě daných okresů.

Tab. 1  Délka a hustota silnic a dálnic na 1 kilometr čtvereční podle krajů k 1. 1. 2026

Graf 2  Hustota silnic a dálnic na 1 kilometr čtvereční podle krajů k 1. 1. 2026

Hustota silniční a dálniční sítě (na 1 kilometr čtvereční) činila ve Zlínském kraji 543,8 m/km², což představovalo druhou nejnižší hodnotu po hl. m. Praze (161,3 m/km²). Nejhustší síť komunikací registrovali ve Středočeském kraji (886,7 m/km²), přičemž republikově dosahovala 710,3 m/km². V rámci okresů Zlínského kraje se hustota silnic a dálnic pohybovala v rozpětí od 437,6 m/km² ve Vsetíně po 709,1 m/km² v okrese Kroměříž.

Tab. 2 Počet a délka mostů podle krajů k 1. 1. 2026

Přes komunikace na území Zlínského kraje se klenulo k 1. 1. 2026 celkem 1 065 mostů o celkové délce 21 494 metrů, průměrná délka se rovnala 20,2 metru. Z hlediska tříd komunikací připadlo nejvíce mostů (522) na silnice III. třídy, proti tomu nejméně (131) jich bylo registrováno na dálnicích, které se však vyznačovaly největší průměrnou délkou 51,4 metru. Mezikrajsky se jak počtem mostů, tak jejich délkou zařadil Zlínský kraj na čtvrtou nejnižší příčku. Nejméně mostů (100) i nejmenší délku (11 807 metrů) vykazovala Praha. Proti tomu nejvíce mostů (2 597) se nacházelo ve Středočeském kraji a z hlediska jejich délky držel prvenství kraj Moravskoslezský (73 651 metrů). Rovněž průměrná délka mostů ve Zlínském kraji byla čtvrtá nejmenší s minimem na Vysočině (15,5 metru) a maximem v hl. m. Praze (118,1 metru).

Z okresů Zlínského kraje vykazoval nejvíce mostů (349) Vsetín, ve kterém rovněž evidovali jejich největší celkovou délku (6 382 metrů). Ve všech ostatních okresech kraje se délka mostů pohybovala mírně nad 5 tisíci metrů, přičemž nejmenší délku zaznamenali na Kroměřížsku (5 007 metrů), kde se rovněž nacházelo nejméně mostů (214). Díky těmto parametrům byla největší průměrná délka jednoho mostu právě v okrese Kroměříž (23,4 metru), následoval okres Uherské Hradiště (22,5 metru). Ve zbylých dvou okresech kraje se průměrná délka mostu téměř shodovala, na Vsetínsku se jednalo o 18,3 metru a na Zlínsku o 18,2 metru.

Graf 3  Počet mostů v okresech Zlínského kraje k 1. 1. 2026

Podle stavu nosné konstrukce nebo spodní stavby se ve Zlínském kraji čtvrtina mostů (272) zařadila do kategorie velmi dobrý. Uspokojivý stav vykazovalo 226 mostů, dobrý 194 mostů a bezvadný 187 mostů. Proti tomu ve špatném stavu se nacházelo 128 mostů a ve velmi špatném dalších 50 mostů, tj. 4,7 %. Do kategorie havarijní stav nebyl zařazen žádný most v kraji. Mezi okresy kraje evidoval nejlepší stav mostů Kroměříž, ve kterém byla více než polovina z nich v bezvadném či velmi dobrém stavu. Naopak skoro čtvrtina mostů v okrese Vsetín se nacházela ve špatném či velmi špatném stavu a okres tak vykazoval nejhorší statistiky. V okrese Zlín se téměř třetina mostů zařadila do uspokojivého stavu.

Graf 4  Silniční mosty podle stavu nosné konstrukce nebo spodní stavby ve Zlínském kraji
              a jeho okresech k 1. 1. 2026¹⁾

Přes komunikace Zlínského kraje vedlo 90 železničních přejezdů, z nichž 64,4 % připadlo na silnice III. třídy, silnice II. třídy křižovala jedna pětina přejezdů a 15,6 % přejezdů v kraji se vyskytovala na komunikacích I. třídy. Nejvíce (29) přejezdů se z okresů kraje nacházelo v Kroměříži, z nichž více než tři čtvrtiny křižovaly silnice III. třídy. Naopak nejméně (19) přejezdů registrovali v okrese Uherské Hradiště.

Ve Zlínském kraji vedlo pod komunikacemi 157 podjezdů, přičemž 75 z nich (47,8 %) bylo registrováno na dálnicích. Mezi okresy Zlínského kraje zaznamenali nejvíce (56) podjezdů na Kroměřížsku, z nichž ve 48 případech (85,7 %) se jednalo o dálniční podjezdy. Nejméně podjezdů (21) evidovali v okrese Vsetín, kde se 15 z nich (71,4 %) nacházelo na silnicích I. třídy.

Tab. 3 Počet podjezdů a železničních přejezdů ve Zlínském kraji a jeho okresech k 1. 1. 2026

Provozní délka železničních tratí činila k 31. 12. 2024 ve Zlínském kraji celkem 357 km a meziročně nedošlo ke změně. Na republikové síti o délce 9 514 km se podílela 3,8 %. Mezikrajsky se jednalo o druhou nejkratší železniční síť po hl. m. Praze (210 km), přičemž maximální hodnotu vykazoval kraj Středočeský (1 452 km). Hustota železničních tratí dosahovala ve Zlínském kraji 90,1 m/km² a rovněž se mezikrajsky stala druhou nejmenší, přičemž nejmenší hodnotu vykazoval Kraj Vysočina (84,9 m/km²) a největší hl. m. Praha (423,9 m/km²). Republikově se jednalo o 120,6 m/km².

Délka splavných vodních cest ve Zlínském kraji dosahovala k 31. 12. 2024 celkem 36 km, což představovalo mezikrajsky šestou nejvyšší hodnotu v rozpětí od 2 km v Olomouckém kraji po 237 km ve Středočeském kraji. Republiková délka činila 726,2 km.

Kontakt:
Mgr. Hana Klenotič Lýčková
Oddělení informačních služeb – KS ČSÚ ve Zlíně
T: 577 004 932
E: hana.klenotic@csu.gov.cz