Dopravní infrastruktura ve Zlínském kraji k 1. 1. 2025

Ve Zlínském kraji se dle dat Ředitelství silnic a dálnic nacházelo k 1. lednu 2025 celkem 2 156 km silnic a dálnic. Především na základě zprovoznění nových úseků dálnic D49 a D55 se proti počátku roku 2024 síť komunikací rozrostla o 26 km. Největší zastoupení měly s 1 254 km a podílem 58,2 % silnice III. třídy. Hustota silniční sítě 544,0 m/km² byla mezikrajsky druhou nejnižší. Přes komunikace vedlo 1 062 mostů o délce 21,3 km.

Ředitelství silnic a dálnic evidovalo ve Zlínském kraji k 1. 1. 2025 celkem 2 156 km silnic a dálnic. Proti počátku roku 2024 se silniční síť rozrostla o 26 km, což představovalo největší rozšíření její délky od roku 2015, kdy vešla v platnost novela o pozemních komunikacích. Meziroční nárůst byl zapříčiněn především dostavbou dálnic, a to úseku D55 na Uherskohradišťsku a úseku D49 na Kroměřížsku. K 1. lednu 2025 tak dálniční síť v kraji měřila 61 km a tvořila 2,8 % krajských komunikací. Největší zastoupení o délce 1 254 km (58,2 %) měly silnice III. třídy, následovaly silnice II. třídy s 513 km (23,8 %) a I. třídy s 328 km (15,2 %).

Graf 1  Dálniční a silniční síť ve Zlínském kraji k 1. 1. 2025

Délka komunikací na území Česka činila 55 953 km, z níž největší silniční a dálniční síť, 9 678 km dlouhou, evidovali ve Středočeském kraji s podílem 17,3 %, nejmenší naopak v Hl. m. Praze (80 km). Zlínský kraj se zařadil na třetí nejnižší pozici s podílem 3,9 % na republikové síti. Výrazný posun v mezikrajském porovnání zaznamenal Zlínský kraj v rámci dálnic, kdy se z 2. nejnižší pozice posunul na 6. nejnižší příčku, přičemž nejdelší síť registrovali ve Středních Čechách (384 km) a nejkratší na Liberecku (5 km).

Hustota silniční a dálniční sítě (na 1 kilometr čtvereční) dosahovala ve Zlínském kraji 544,0 m/km² a po Hl. m. Praze (161,4 m/km²) byla druhou nejnižší při republikovém průměru 709,4 m/km². Nejvyšší hustotu silnic a dálnic naměřili ve Středočeském kraji (885,6 m/km²).

Tab. 1  Délka a hustota silnic a dálnic na 1 kilometr čtvereční podle krajů k 1. 1. 2025

Graf 2  Hustota silnic a dálnic na 1 kilometr čtvereční podle krajů k 1. 1. 2025

Nejdelší silniční síť v okresech Zlínského kraje se nacházela na Kroměřížsku (566 km), s mírným odstupem následovalo Zlínsko (561 km) a nejkratší měli na Vsetínsku (495 km). Ve všech okresech převažovaly silnice III. třídy. Ve Zlíně a Kroměříži tvořily tyto komunikace společně se silnicemi II. třídy více jak čtyři pětiny silniční a dálniční sítě daného okresu. Pouze na Vsetínsku, převažovaly nad silnicemi II. třídy komunikace I. třídy a s délkou 110 km tvořily více jak pětinu silniční sítě vsetínského okresu. Hustota silnic a dálnic se v okresech pohybovala od 437,5 m/km² na Vsetínsku po 711,9 m/km² na Kroměřížsku.

K 1. lednu 2025 bylo registrováno na komunikacích Zlínského kraje 1 062 mostů o celkové délce 21 337 metrů a průměrná délka jednoho mostu činila 20,1 metru. Nejvíce (520) se jich nacházelo na komunikacích III. třídy, proti tomu součástí dálnic bylo 130 mostů, které však vykazovaly největší průměrnou délku 50,7 metrů. Mezi regiony se pohyboval Zlínský kraj v počtu mostů i jejich délce ve spodní části tabulky. Totéž platilo i pro průměrnou délku mostů, kde se nacházel na 5. nejnižší pozici s mezními hodnotami 15,6 metrů na Vysočině a 118,1 metrů v Hl. m. Praze při republikové průměrné délce 25,2 metrů.

Tab. 2 Počet a délka mostů podle krajů k 1. 1. 2025

Mezi okresy Zlínského kraje se nacházelo nejvíce mostů na komunikacích Vsetínska (347), kde zároveň evidovali jejich největší celkovou délku (6 374 metrů). Nejmenší počet mostů (214) i jejich délku (4 864 metrů) zaregistrovali na Kroměřížsku. Největší průměrnou délku mostu (22,5 metrů) zaznamenali v okrese Uherské Hradiště, následoval Kroměříž (21,9 metrů), téměř shodnou délku naměřili ve Vsetíně (18,4 metrů) a Zlíně (18,3 metrů).

Graf 3  Počet mostů v okresech Zlínského kraje k 1. 1. 2025

Na základě stavu nosné konstrukce nebo spodní stavby bylo ve Zlínském kraji zařazeno nejvíce (258) mostů do kategorie velmi dobrý. V uspokojivém stavu se nacházelo 229 mostů, v dobrém 195 a v bezvadném 167 mostů. V případě 126 mostů byl však zjištěn špatný stav konstrukce a 62 se jich nacházelo ve velmi špatném stavu, tj. 5,8 %. Jako havarijní nebyl označen žádný most v kraji. V porovnání okresů Zlínského kraje vykazoval nejhorší statistiku okres Vsetín, kde více jak čtvrtina mostů spadala do kategorií špatný nebo velmi špatný. Proti tomu na Kroměřížsku se více jak polovina mostů nacházela v bezvadném či velmi dobrém stavu. V okrese Zlín se necelá třetina zařadila do uspokojivého stavu.

Graf 4  Silniční mosty podle stavu nosné konstrukce nebo spodní stavby^*) k 1. 1. 2025

Celkem 90 železničních přejezdů vedlo přes komunikace Zlínského kraje. Více jak tři pětiny (64,4 %) přejezdů křížily silnice III. třídy, jedna pětina jich připadla na silnice II. třídy (20,0 %) a 15,6 % přejezdů byla umístěna na komunikacích I. třídy. Z okresů připadlo nejvíce železničních přejezdů (29) na Kroměřížsko, přičemž tři čtvrtiny (75,9 %) ležely na silnicích III. třídy. Nejméně (19) přejezdů evidovali v Uherském Hradišti.

Na silnicích a dálnicích Zlínského kraje se nacházelo 161 železničních podjezdů, z nichž nejvíce bylo registrováno na dálnicích (75 podjezdů, 46,6 %). Z okresů Zlínského kraje se vyskytovaly nejčetněji podjezdy na Kroměřížsku (56), z nichž 85,7 % tvořily dálniční podjezdy. Proti tomu na Vsetínsku evidovali nejméně podjezdů (25) a většina (72,0 %) se nacházela na komunikacích I. třídy.

Tab. 3 Počet podjezdů a železničních přejezdů ve Zlínském kraji a jeho okresech k 1. 1. 2025

K 31. 12. 2023 činila provozní délka železničních tratí ve Zlínském kraji 357 km a na republikové délce 9 514 km se podílela 3,8 %. Mezikrajsky evidoval nejdelší železniční síť Středočeský kraj (1 452 km), nejkratší Praha (210 km) a následována Zlínským krajem. Z hlediska hustoty železniční sítě se Zlínský kraj s hodnotou 90,1 m/km² umístil na druhé nejnižší příčce po Kraji Vysočina (84,9 m/km²). Největší hustotu železničních tratí registrovali v Hl. m. Praze (423,9 m/km²) při republikové úrovni 120,6 m/km².

Celkem 36 km činila délka splavných vodních cest k 31. 12. 2023 ve Zlínském kraji, mezikrajsky šestá největší s maximem ve Středočeském kraji (237 km), minimem v Olomouckém se splavnými 2 km vodních cest a při republikové délce 726,2 km.

Kontakt:
Mgr. Hana Klenotič Lýčková
Oddělení informačních služeb – KS ČSÚ ve Zlíně
T: 577 004 932
E: hana.klenotic@csu.gov.cz