Dočasná pracovní neschopnost ve Zlínském kraji v 1. pololetí 2014
Od roku 2012 přebírá Český statistický úřad (ČSÚ) pro oblast pracovní neschopnosti data z administrativního zdroje Informačního systému ČSSZ. Členění údajů do krajů a okresů a také pololetní periodicita dat zůstala zachována. Administrativní data Informačního systému ČSSZ jsou vykazována za všechny zaměstnance právnických i fyzických osob a samostatně za osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ). Příslušníci Policie ČR, Hasičského záchranného sboru ČR, Celní správy ČR, Vězeňské služby ČR, Bezpečnostní informační služby a Úřadu pro zahraniční styky a informace a vojáci z povolání (§ 5 písm. a) bod 2 zákona č.187/2006 Sb.) se pro účely této statistiky nesledují.
Informační systém ČSSZ eviduje případy dočasné pracovní neschopnosti v ČR, které byly hlášeny na tiskopise ČSSZ „Rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti“ vyplňovaném lékařem. Statistika dočasné pracovní neschopnosti zachycuje veškerá onemocnění a úrazy, které zapříčinily alespoň jednodenní pracovní neschopnost u nemocensky pojištěných osob. Nezahrnuje tedy onemocnění a úrazy případů, kdy nebylo vystaveno „Rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti“.
Tato administrativní data nejsou srovnatelná s údaji do roku 2011 sledovaných statistickým zjišťováním pracovní neschopnosti pro nemoc a úraz výkazem „Nem Úr 1-02“.
Ve Zlínském kraji bylo v 1. pololetí 2014 v průměru registrováno 212 577 nemocensky pojištěných osob a bylo celkem nahlášeno 31,3 tis. případů dočasné pracovní neschopnosti (PN). V porovnání se srovnatelným obdobím předchozího roku se tento počet snížil o 5,7 tis. případů, tj. o 15,4 %. Počet kalendářních dnů pracovní neschopnosti také meziročně poklesl o 7,3 %. V přepočtu případů na 100 pojištěnců došlo také ke snížení, a to ze 17,40 na 14,72.
Tab. 1 Vybrané ukazatele pracovní neschopnosti podle krajů za 1. pololetí 2014
Přes pokles jak nově nahlášených případů, tak i počtu dní PN, bylo zjištěno prodloužení průměrné doby pracovní neschopnosti na 1 případ v kraji o 5 dní na 56,4 Vzhledem k tomu se tedy lze domnívat, že důvodem byl úbytek méně závažných krátkodobých onemocnění, zejména horních cest dýchacích. Lidé proto z důvodu nízké úhrady nemocenského čerpali raději dovolenou nebo nemoc přecházeli, což pak zřejmě mohlo mít za následek nebezpečí propuknutí závažnější choroby. Samozřejmě hrozí tak i nakažení jiných osob na pracovišti nebo na cestě mezi bydlištěm a pracovištěm. Denně v kraji tak v průměru v zaměstnání chybělo 9 712 lidí (v 1. pololetí 2013 chybělo 10 511 osob).
V mezikrajském porovnání výchozích zjištěných ukazatelů oblasti pracovní neschopnosti v 1. pololetí t.r. pozice Zlínského kraje vypadala celkem dobře. V průměrném počtu pojištěných má kraj 9. nejvyšší počet, v počtu obyvatel ve věku 15 až 64 let je na 8. příčce a poměr průměrného počtu nemocensky pojištěných na 100 obyvatel ve věku 15 až 64 let mu přísluší 6. místo. V kraji byl ve sledovaném období zjištěn 7. nejnižší počet nově hlášených případů pracovní neschopnosti, 8. nejmenší celkový počet kalendářních dní PN a 4. nejnižší počet nově hlášených případů PN na 100 pojištěnců. V základních vypočítaných ukazatelích pracovní neschopnosti však Zlínský kraj dosáhl nejnepříznivějších hodnot. Bylo spočítáno nejvyšší procento pracovní neschopnosti (jak pro nemoc, tak i celkem) a také průměrný počet kalendářních dnů na 1 nově hlášený případ (jak pro nemoc, tak i celkem), který dosáhl 56,4 dní (průměr za celou republiku činil 45,9 dnů). Od nejnižšího počtu dní PN zjištěného v Hlavním městě Praze je zlínský o 16,1 dnů vyšší.
Když se však podíváme na vývoj ukazatelů od roku 2012 (tedy v začátku využívání administrativních dat), je vidět jak v mnohých ukazatelích došlo v roce 2013 k meziročnímu zhoršení, ale v následujícím roce 2014 byly zjištěné hodnoty lepší (např. počet nově hlášených případů PN, počet kalendářních dnů PN, průměrné procento PN, počet kalendářních dní PN na jeden případ PN a průměrný denní stav práce neschopných), i když byly dosažené hodnoty v pololetí 2014 většinou horší než v pololetí 2012. Jak se bude dále vyvíjet pracovní nezaměstnanost v následujících letech nelze předvídat, protože máme teprve tři roky časové řady.
Graf 1.Průměrné procento pracovní neschopnosti v krajích podle CZ NACE v 1. pololetí 2014
Rozdíly v procentu pracovní neschopnosti mezi regiony závisí zčásti také na odvětvovém složení pracovních příležitostí. Výraznější mezikrajské disparity pracovní neschopnosti jsou typické pro zemědělství a lesnictví, stavebnictví a ze služeb pak v odvětvích spojených s cestovním ruchem a dále v peněžnictví a pojišťovnictví. Nízkou regionální variabilitu dočasné pracovní neschopnosti vykazují jak odvětví s celkově nízkou úrovní neschopnosti (především veřejné služby), tak i odvětví, kde pracovní neschopnost převyšuje úroveň celé ekonomiky (obchod; doprava a skladování).
Ze 16 hodnocených oborů činností se v pěti z nich hodnoty ukazatele průměrné procento pracovní neschopnosti (PPPN) za Zlínský kraj vyšplhal nejvýše, tedy dosáhnul nejvyšších a tím i nejhorších hodnot, a to v zemědělství, ubytování a stravování, peněžnictví a pojišťovnictví, ve veřejné správě, a zdravotnictví se sociální péčí. V dalších pěti oborech (průmysl, obchod a opravy, činnosti v oblasti nemovitostí, činnosti profesní, vědecké a technické a činnosti kulturní, zábavní a rekreační) se s nejvyššími hodnotami umístil Jihočeský kraj. V dalších dvou činnostních okruzích byly zjištěny nejvyšší hodnoty PPPN v Karlovarském kraji (informační a komunikační činnosti a vzdělávání). V ostatních okruzích činností se umístily kraje Moravskoslezský (stavebnictví), Královéhradecký (doprava a skladování) a Vysočina (administrativní a podpůrné činnosti)
Naopak nejnižších a tím i nejlepších hodnot bylo dosaženo v 11 případech v kraji Hlavní město Praha. Ve zbývajících oborech se nejlépe umístily kraje Královéhradecký (obchod a opravy), Jihočeský (informační a komunikační činnosti), Ústecký (činnosti v oblasti nemovitostí), Olomoucký ((veřejná správa a obrana, soc. zabezpečení) a Středočeský (kulturní, zábavní a rekreační činnosti).
Tab. 2 Vybrané ukazatele pracovní neschopnosti podle okresů Zlínského kraje za 1. pololetí 2014
V hodnocení jednotlivých okresů kraje vychází v základních ukazatelích s nejlepšími hodnotami zlínský okres a s nejhoršími vsetínský. Průměrný počet pojištěnců, nově hlášených případů PN a počet kalendářních dnů PN v podstatě zhruba odpovídají poměru počtu obyvatel produktivního věku v jednotlivých okresech. V počtu nově hlášených případů PN má nejvyšší hodnotu okres Uherské Hradiště ve všech třech letech. Průměrné procento pracovní neschopnosti (v letech 2013 a 2014) a počet kalendářních dní na 1 případ PN byl zjištěn v okrese Vsetín. Nejmenší a tím i nejlepších hodnot bylo dosaženo ve zlínském okrese také po celé tři roky.
Graf 2. Průměrná doba trvání případu pracovní neschopnosti v okresech Zlínského kraje
v 1. pololetí 2014 (dny)
Graf 3. Průměrné procento pracovní neschopnosti v okresech Zlínského kraje
v období 1. pololetí 2014
Další informace najdete na /produkty/pracovni-neschopnost-pro-nemoc-a-uraz-1-pololeti-2014-v9412puzxi