Dočasná pracovní neschopnost v kraji v roce 2015

Za celý rok 2015 se ve Zlínském kraji meziročně zvýšil počet nově hlášených případů dočasné pracovní neschopnosti (DPN) celkem o 14,5 tis. nově hlášených případů, snížil se průměrný počet kalendářní dnů dočasné pracovní neschopnosti na 1 případ o 5 dnů. Denně v zaměstnání pro nemoc nebo pracovní či ostatní úraz v kraji chybělo průměrně 10,6 tis. lidí.

Od roku 2012 přebírá Český statistický úřad (ČSÚ) pro oblast pracovní neschopnosti data z administrativního zdroje Informačního systému ČSSZ. Informační systém ČSSZ eviduje případy dočasné pracovní neschopnosti (DPN) v ČR, které byly hlášeny na tiskopise ČSSZ „Rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti“ vyplňovaném lékařem. Statistika dočasné pracovní neschopnosti zachycuje veškerá onemocnění a úrazy, které zapříčinily alespoň jednodenní pracovní neschopnost u nemocensky pojištěných osob. Nezahrnuje tedy onemocnění a úrazy případů, kdy nebylo vystaveno „Rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti“.

Ve Zlínském kraji bylo v roce 2015 v průměru registrováno 216 404 nemocensky pojištěných osob a bylo celkem nahlášeno 76,9 tis. nových případů dočasné pracovní neschopnosti (DPN). V porovnání s předchozím rokem se zvýšil průměrný počet nemocensky pojištěných o 765 osob (o 0,4 %). Počet nově hlášených případů DPN se meziročně zvýšil o 14,5 tis. případů, tj. o 23,2 %. Celkový počet kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti také meziročně vzrostl o 11,5 %. V přepočtu nově hlášených případů DPN na 100 pojištěnců došlo také k meziročnímu nárůstu, a to z 28,95 na 35,53.

Tab. 1 Vybrané ukazatele pracovní neschopnosti podle krajů za rok 2015

Přes nárůst jak nově nahlášených případů, tak i počtu dní DPN, bylo zjištěno zkrácení průměrné doby dočasné pracovní neschopnosti na 1 případ v kraji o 5 dní na 50,3. Průměrná délka trvání 1 případu dočasné pracovní neschopnosti v hodnoceném období z důvodu nemoci byla 49,0 dne, z důvodu pracovního úrazu 57,7 dne a 58,3 dne z důvodu ostatních úrazů. Průměrná délka trvání 1 případu DPN byla ze všech krajů nejvyšší právě ve Zlínském a také v Moravskoslezském kraji (v případech pracovních a ostatních úrazů), a to jak v celku, tak i u žen. Naopak nejkratší zůstala v Hlavním městě Praze a v Karlovarském kraji (v případech pracovních a ostatních úrazů), a také jak u celku, tak i u žen. Denně tak v kraji v průměru v zaměstnání chybělo 10 591 lidí (v roce 2014 denně chybělo 9 496 osob).

V mezikrajském porovnání výchozích zjištěných ukazatelů oblasti dočasné pracovní neschopnosti v roce 2015 pozice Zlínského kraje nevypadala nejhůř. V přepočtených ukazatelích však dopadl z krajů nejhůř stejně jako v předchozím roce. V průměrném počtu pojištěných má Zlínský kraj 9. nejvyšší počet a v přepočtu na tisíc obyvatel ve věku 15 až 64 let je na 6. příčce. Ve Zlínském kraji byl ve sledovaném období zjištěn 7. nejnižší počet nově hlášených případů pracovní neschopnosti, 8. nejmenší celkový počet kalendářních dní DPN a 4. nejnižší počet nově hlášených případů PN na 100 pojištěnců. V základních přepočítaných ukazatelích pracovní neschopnosti však Zlínský kraj dosáhl nejnepříznivějších hodnot. Průměrné procento pracovní neschopnosti udává, kolik ze 100 pojištěnců je průměrně každý den v pracovní neschopnosti pro nemoc či úraz. Zohledňuje jak celkový počet případů pracovní neschopnosti, tak i průměrné trvání jednoho případu pracovní neschopnosti. V roce 2014 byla hodnota průměrného procenta pracovní neschopnosti celkem v kraji 4,403 %, v roce 2015 jeho hodnota stoupla a jeho úroveň dosáhla na hodnotu 4,894 % a zůstala tak nejvyšší zjištěnou hodnotou jako v předchozím roce. Byl spočítán i nejvyšší průměrný počet kalendářních dnů na 1 nově hlášený případ DPN, který dosáhl 55,52 dní (průměr za celou republiku činil 45,81 dnů). Od nejnižšího počtu dní DPN na jeden případ zjištěného v Hlavním městě Praze je zlínský o 11,6 dne vyšší.

Graf 1 Vybrané ukazatele z pracovní neschopnosti Zlínského kraje

Tab. 2 Vybrané ukazatele pracovní neschopnosti podle okresů Zlínského kraje v roce 2015

V hodnocení jednotlivých okresů kraje podle hodnot základních ukazatelů vychází nejlépe okres Kroměříž a nejhůře uherskohradišťský okres. Okresní poměry průměrného počtu pojištěnců, nově hlášených případů DPN a počtu kalendářních dnů DPN v podstatě zhruba odpovídají poměru počtu obyvatel produktivního věku v jednotlivých okresech. V přepočtu nově hlášených případů DPN na 100 pojištěnců má nejvyšší hodnotu okres Uherské Hradiště a má i nejvyšší průměrné procento pracovní neschopnosti. Nejvyšší průměrný počet kalendářních dní na 1 případ DPN byl zjištěn v okrese Vsetín. Průměrný denní stav práce neschopných v roce 2015 byl zaznamenán v okrese Zlín. Nejnižších hodnot přepočtených ukazatelů a tím i nejlepších hodnot bylo dosaženo ve zlínském okrese.

Graf 2. Průměrná doba trvání případu pracovní neschopnosti v okresech Zlínského kraje v roce 2015 (dny)

Graf 3. Průměrné procento pracovní neschopnosti v okresech Zlínského kraje v roce 2015

Další informace najdete na Pracovní neschopnost pro nemoc a úraz v české republice za rok 2015