Demografický, sociální a ekonomický vývoj Zlínského kraje v letech 2000 až 2003
ÚVOD
Zpracovaný materiál předkládá pokud možno komplexní pohled na demografický, sociální a ekonomický vývoj kraje od roku 2000, tedy od roku, kdy kraj v této podobě vznikl.
Kraje byly ustanoveny ústavním zákonem č. 347/ 1997 o vyšších územních samosprávných celcích. Tímto zákonem, který vstoupil v platnost 1. ledna 2000,
bylo území České republiky rozděleno do 14 krajů. Zlínský kraj vznikl sloučením okresů Zlín, Kroměříž a Uherské Hradiště, které patřily k Jihomoravskému kraji,
a okresu Vsetín, který spadal do kraje Severomoravského.
Analýza vychází především z dat shromažďovaných státní statistikou, jsou však v ní obsaženy rovněž poznatky ze statistických zjišťování,
která jsou organizována jinými rezorty. V tomto rozsahu analýzy samozřejmě není možno se podrobně věnovat všem oblastem.
Proto bychom chtěli upozornit na Statistickou ročenku Zlínského kraje, která bude vydána ve 4. čtvrtletí letošního roku a bude obsahovat rozsáhlé údaje nejen
o vývoji celého kraje v posledních letech, ale také mezikrajová a meziokresní srovnání a vybrané údaje o správních obvodech obcí s rozšířenou působností,
městech a základní údaje i o jednotlivých obcích. Krajská reprezentace ČSÚ má kromě toho k dispozici poměrně rozsáhlé databáze, z nichž lze podle
přání zákazníka provádět výběry dat nejrůznějších kombinacích.
STRUČNÁ CHARAKTERISTIKA ÚZEMÍ, POSTAVENÍ KRAJE V ČR VE VYBRANÝCH UKAZATELÍCH
Zlínský kraj je rozlohou 3 964 km2 čtvrtým nejmenším a svou hustotou zalidnění 149 obyvatel/km2 pátým nejlidnatějším krajem České republiky.
Má celkem 304 obcí, z toho 30 se statutem města. Je vymezen třinácti správními obvody obcí s
rozšířenou působností, z nichž co do počtu obyvatel je největší Zlín a
nejmenší Bystřice pod Hostýnem.
K 31. 12. 2003 zde žilo 591 866 osob (údaj z bilancí obyvatelstva). Podle sčítání lidu k 1. 3. 2001 měl Zlínský kraj v rámci České republiky nejvyšší
podíl osob věřících (55,2 %) a po kraji Vysočina nejmenší podíl osob rozvedených (6,0 %).
Zlínský kraj má prvenství i v nejmladším průměrném stáří domu – 41,0 let, v průměrném stáří trvale obydlených bytů – 36,2 let a v nejvyšším podílu
rodinných domů – 92,5 %.
Vybavenost bytových domácností automobilem, pevnou telefonní linkou i osobním počítačem je nad republikovým průměrem, nižší je možnost
užívání rekreačního objektu, což je vysvětlitelné zdejšími vhodnými přírodními rekreačními podmínkami.
Krajská průměrná hrubá měsíční mzda 15 111 Kč (v přepočtu na plně zaměstnané) je pátou nejnižší v republice. Mírou registrované
nezaměstnanosti 10,6 % přesahuje pouze o 0,3 procentního bodu republikový průměr a je na 9. příčce mezi ostatními kraji. Přitom má po
Ústeckém kraji druhý nejvyšší podíl zaměstnaných osob vyjíždějících za prací z obce.
Zlínský kraj zaujímá až 12. místo mezi kraji v podílu vytvořeného HDP na obyvatele (za ním jsou pouze Olomoucký kraj a kraj Vysočina).
Je výrazně průmyslovým regionem, ve kterém dominuje zpracovatelský průmysl. Hospodářsky stabilní pozice oblasti se v důsledku privatizace a
restrukturalizace změnila přibližně od poloviny 90.let a působí zde i vliv špatné dopravní obslužnosti území. Nejsou zde prozatím žádné dálnice
ani rychlostní komunikace. Silniční síť je z krajů třetí nejkratší a provozní délka železničních tratí je kratší již jen v hlavním městě Praze. Obnovená
říční doprava po Baťově kanále slouží jen turistům k vyjížďkám na člunech. Pravidelná letecká doprava do Prahy a mezinárodní přeprava klientů
cestovní kanceláře je obnovena z letiště v Kunovicích.
Životní prostředí Zlínského kraje patří k méně znečištěným. Měrné emise tuhých znečišťujících látek, oxidu siřičitého, oxidů dusíku i oxidu
uhelnatého jsou výrazně podprůměrné.
Kraj má velké možnosti v rozvoji cestovního ruchu, má však nízké ubytovací kapacity a tím nízký počet hostů.
DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ KRAJE A JEHO ÚZEMNÍCH CELKŮ
K 31. 12. 2003 žilo ve Zlínském kraji 591 866 obyvatel, z toho nejvíce (32,8 %) v okrese Zlín a nejméně (18,2 %) v okrese Kroměříž.
Počet obyvatel poklesl od roku 2000 o 6 024 osob. Celkový úbytek obyvatel v roce 2003 proti roku 2002 o 1 246 osob byl z 94,8 %
způsoben přirozeným úbytkem a z 5,2 % úbytkem stěhováním. Celkový úbytek nastal ve všech okresech, stejně jako úbytek přirozený,
pouze v okresech Kroměříž a Uherské Hradiště byl zaznamenán migrační přírůstek (291 a 239 osob).
Po mírném nárůstu počtu živě narozených v roce 2002, následoval v roce 2003 jeho pokles až pod úroveň roku 2001. Zlínský kraj byl
v posledním sledovaném roce s mírou porodnosti (8,7 živě narozených dětí na 1 000 obyvatel středního stavu) o 0,5 procentního bodu
pod republikovým průměrem. Průměrný věk matky při narození dítěte vzrostl na 28,2 roku a stále více dětí (18,2 % v roce 2003) se rodí
mimo manželství (nárůst o 6,1 procentního bodu ve srovnání s rokem 2000).
I ukazatel počtu zemřelých se dostal vloni po mírném zlepšení v roce 2002 pod úroveň roku 2000. I když byla hrubá míra úmrtnosti
v kraji (10,7 zemřelých na 1 000 obyvatel středního stavu) stále ještě podprůměrná, blížila se již téměř hodnotě republikového průměru.
Přirozený pohyb obyvatelstva v kraji je v celém sledovaném období charakterizován převahou počtu zemřelých osob nad počtem
živě narozených dětí. Přirozený úbytek se po několika letech mírného zlepšení (především v roce 2002) přiblížil v roce 2003 naopak
k dosud nejvyšší záporné hodnotě z roku 1997, která byla –1 248 osob.
V roce 2003 se do Zlínského kraje přistěhovalo 4 348 osob, což je ve srovnání s rokem 2000 nárůst o 1 381 osob. Mezi přistěhovalými převažují muži,
jejichž podíl se během čtyř let zvýšil ze 47,6 % až na 60,1 %. Zvyšuje se i podíl přistěhovalých v produktivním věku (15-64 let). Ten od roku 2000 vzrostl
o 11,1 procentního bodu na 84,2 %. Přistěhovalí žádali v roce 2003 o trvalý či dlouhodobý pobyt v kraji především z důvodu změny pracoviště (1 755 přistěhovalých)
a z 93,3 % to byli cizinci. Při sčítání v roce 2001 pobývalo na území našeho kraje 1 608 cizinců s dlouhodobým pobytem, z toho nejvíce ze Slovenské republiky
(32,7 %), Ukrajiny (17,4 %) a Vietnamu (17,4 %).
Vystěhovalých ze Zlínského kraje v roce 2003 bylo 4 414, to je téměř o 60 % více než v roce 2000. Z nich bylo 56,3 % mužů a 86,9 % osob v produktivním
věku. Ještě v roce 2000 z kraje odcházelo 53,5 % žen a již jen 77,1 % produktivních osob.
Úbytek stěhováním nastal v roce 2001 po desetiletém kladném saldu a pokračoval přes více jak dvojnásobné zvýšení v roce 2002 i do roku následujícího.
V roce 2003 se ovšem výrazně snížil a činil již jen 66 osob, když na záporném saldu se výhradně podílela ženská složka populace. Z kraje odešlo 1,5krát
více žen, než se přistěhovalo mužů. Jejich nejčastějším důvodem byla změna pracoviště, kvůli němuž se vystěhovalo 461 žen, z nichž 81,3 % do zahraničí.
Počet 2 496 uzavřených sňatků v roce 2003 ve Zlínském kraji (rozhodující je trvalé bydliště ženicha) byl o 381 nižší než v roce 2002 a zároveň
historicky (od roku 1961) nejnižší vůbec. Hrubá míra sňatečnosti (4,2 sňatků na 1 000 obyvatel středního stavu) tak po velmi mírném vzestupu
v roce 2002 opět poklesla a byla 0,6 procentního bodu pod republikovým průměrem.
V roce 2003 skončilo rozvodem 1 584 manželství, což bylo o 149 více než v roce předešlém a v dlouhodobém sledování to je absolutně
největší počet rozvodů v kraji. Hrubá míra rozvodovosti (2,7 rozvodů na 1 000 obyvatel středního stavu) se tak po mírném zlepšení v roce
2002 opět zvýšila. Její hodnota je však 0,5 procentního bodu pod republikovou úrovní a po Vysočině druhou nejnižší mezi kraji. Ovlivňuje ji
silná religiozita obyvatel - při posledním sčítání lidu v roce 2001 se k některému náboženskému vyznání přihlásilo 55,2 % obyvatel a to je nejvíce v ČR.
Věková struktura je charakterizována indexem stáří, indexem ekonomického zatížení a průměrným věkem obyvatel.
Index stáří (poměr nejstarší věkové kategorie a dětské složky obyvatelstva) měl především v důsledku úbytku dětí do 15 let rostoucí
trend a dostal se tak v roce 2003 nad republikovou úroveň.
Index ekonomického zatížení (počet osob do 15 let a nad 64 let k osobám v produktivním věku) je ve Zlínském kraji rovněž nad
republikovou úrovní, jeho hodnota však od roku 2001 klesá.
Průměrný věk obyvatel kraje se jen za poslední tři roky zvýšil o 0,6 roku na 39,3 let a je 0,2 roku pod průměrem České republiky.
Nejvyšší průměrný věk obyvatel je přitom v okrese Zlín (39,6 let), kde je také nejvyšší index stáří (97,0), nejnižší pak v okrese Vsetín (38,8 let)
rovněž s nejnižším indexem stáří (82,6).
Projekce obyvatelstva v jednotlivých krajích byla zpracována v roce 2002 do roku 2050 v návaznosti na tzv. střední variantu projekce
celorepublikové. V rámci krajů však byly provedeny výpočty bez zohlednění migračních vlivů. Na základě dosavadních trendů byly pro prognózu
obyvatel použity odhady očekávané plodnosti a úmrtnosti.
Ve Zlínském kraji předpokládá projekce další přirozené úbytky v počtu obyvatel, tak jako v celé České republice, podíly počtu nejmladších osob
stejně jako osob v produktivním věku by však měly být v roce 2050 ještě o něco nižší a podíl osob v nejstarší věkové kategorii nad 65 let naopak
vyšší než republikový průměr.
VYBRANÉ ÚDAJE O STRUKTUŘE DOMÁCNOSTÍ A JEJÍM VÝVOJI (DLE SLDB)
Z údajů ze sčítání lidu domů a bytů v roce 2001 bylo zjištěno, že se v kraji proti předchozímu sčítání v roce 1991 zvýšil počet bytových, hospodařících i
cenzových domácností. Nejnižší nárůst (o 4,4 %) byl u domácností bytových. Počet hospodařících domácností vzrostl ve stejném období o 5,7 %
a cenzových o 5,4 %.
Z hlediska typu cenzových domácností se ve Zlínském kraji zvýšil počet neúplných rodin o 34,8 % a domácností jednotlivců o 18,1 %. Snížil se pouze
počet úplných rodin se závislými dětmi o 17,7 %. Ve struktuře cenzových domácností převládají úplné rodiny a po kraji Vysočina je to druhý nejvyšší
podíl v republice.
Při posledním sčítání vlastnilo 51,2 % bytových domácností osobní automobil, 48,3 % jich bylo vybaveno pevnou telefonní linkou, 8,5 % mobilním
telefonem a 15,6 % osobním počítačem. Možnost užívat rekreační objekt bez ohledu na druh vlastnictví objektu mělo 12,8 % domácností. Všemi
uvedenými předměty dlouhodobého používání (osobní automobil, telefon, osobní počítač, možnost užívání rekreačního objektu) bylo ve Zlínském
kraji vybaveno 2,7 % bytových domácností.
BYDLENÍ
Z celkového počtu 133 402 domů zjištěných při sčítání k 1.3. 2001 jich bylo jen 85,9 % obydleno trvale, především v důsledku dlouhodobého růstu
počtu neobydlených domů. Za hlavní důvod neobývání domů bylo v 31,9 % případů uvedeno jejich využití k rekreaci. Dalších 19,0 % bylo nezpůsobilých
k bydlení, 12,8 % obydleno jen přechodně a 7,7 % se jich nacházelo v přestavbě. Rozhodující část neobydleného domovního fondu byla zjištěna
v kategorii rodinných domů (96,5%).
Převládají domy s jedním bytem, které se na trvale obydleném domovním fondu podílí 80,8 %. Téměř 93 % trvale obydlených domů je tvořeno
rodinnými domy, což je nejvíce mezi kraji. Převaha rodinných domů ovlivňuje i strukturu vlastnictví domů. Z celkového počtu jich je 91,5 % ve
vlastnictví soukromé fyzické osoby, na kombinaci vlastníků připadá 3,0 %.
Průměrné stáří domovního fondu je 41,0 roku, což je o 5,9 let pod republikovým průměrem (z toho u rodinných domů o 5,7 let a u bytových
domů až o 10,3 roku) a nejnižší při krajském srovnání. V rámci kraje se nachází v průměru nejstarší domy v okrese Kroměříž (43,1 roku) a
nejmladší v okrese Uherské Hradiště (38,7 roku).
Dlouhodobě se zvyšuje technické vybavení trvale obydlených domů.
Velmi výrazný růst byl zaznamenán zejména v plynofikaci. Zatímco v roce 1991 činil v kraji podíl domů vybavených plynem ze sítě 25,2 % a
pohyboval se od 20,3 % v okrese Uherské Hradiště po 37,2% v okrese Zlín, v roce 2001 již vzrostl na 67,1 %, když nejmenší byl zjištěn v okrese
Vsetín – 47,5 % a největší v okrese Uherské Hradiště – 78,4 %. Proti průměru České republiky měl Zlínský kraj v roce 2003 vybavenost vyšší
o 11,9 procentního bodu.
Veřejným vodovodem bylo v roce 2001 vybaveno 73,0 % trvale obydlených domů, to je o 10,9 procentního bodu více než před deseti lety,
když k největšímu nárůstu došlo v okrese Uherské Hradiště. I v roce 2001 si stále nejvyšší vybavenost udržel okres Kroměříž - 78,9 %, nejnižší
měl okres Vsetín - jen 62,2 %. V republice bylo roku 2001 na veřejný vodovod napojeno 76,9 % trvale obydlených bytů.
Podíl domů vybavených přípojkou na kanalizaci ve Zlínském kraji vzrostl mezi sčítáními 1991 a 2001 o 10,8 procentního bodu na 58,2 %.
I nadále ale přetrvává výrazná diferenciace mezi okresem Vsetín a ostatními okresy Zlínského kraje. Jestliže v okrese Vsetín činil podíl domů
napojených na kanalizační síť v roce 1991 pouze 22,5 % a o deset let později 30,4 %, tak v ostatních okresech byla zaznamenána v roce 1991
vybavenost vyšší než 50 % a v roce 2001 překračovala hranici 60 %. Průměr v České republice dosáhl v roce 2001 výše 52,4 %.
Při posledním sčítání v roce 2001 bylo ve Zlínském kraji sečteno 231 247 bytů, z toho 88,6 % trvale obydlených. Za poslední desetiletí výrazně vzrostl počet neobydlených bytů. K 1. 3. 2001 jich bylo zjištěno již 26 441, když za nejčastější důvody neobydlenosti bytu bylo uváděno přechodné bydlení (23,5 %), využití k rekreačním účelům (23,1 %) a nezpůsobilost k bydlení (14,5 %).
Z celkového počtu trvale obydlených bytů se jich 58,1 % nacházelo v rodinných domech, 41,2 % v domech bytových a jen 0,8 % v domech ostatních. Z celkového počtu trvale obydlených bytů bylo 90,3 % I. kategorie a žilo v nich 92,4 % obyvatel.
Průměrné stáří trvale obydleného bytového fondu ve Zlínském kraji v roce 2001 bylo o 5 let nižší než celorepublikový průměr, když činilo 36,2 let.
Úroveň bydlení se v dlouhodobém vývoji neustále zvyšuje. Roste jak průměrná obytná plocha bytů, tak se zvyšuje počet obytných místností a zároveň snižuje průměrný počet osob v bytě. Vyšší standard bydlení poskytují rodinné domy než byty bytových domů.
Vývoj bytové výstavby lze hodnotit počtem zahájených, rozestavěných a dokončených bytů.
V uplynulém roce 2003 bylo ve Zlínském kraji dokončeno 1 380 bytových jednotek, tj. o 26,6 % méně než v roce 2000 a na celkové výstavbě v ČR se kraj podílel jednou dvacetinou. Nevíce bytů bylo dokončeno ve zlínském okrese (495 b.j.), nejméně v okrese Kroměříž (210 b.j.). Na 1 000 obyvatel Zlínského kraje v roce 2003 připadlo 2,3 dokončených bytů, což je o čtvrtinu méně než před třemi lety.
Proti roku 2000 vzrostl počet zahájených bytů a o 5,1 %. V rámci republiky činil zlínský podíl jen 4,3 % a v absolutním počtu 1 568 bytů byl čtvrtý nejnižší po krajích Karlovarském, Ústeckém a Královéhradeckém. V roce 2003 se na území kraje zahájilo nejvíce bytů v okrese Uherské Hradiště a to 580 b.j.
Koncem roku 2003 zůstalo v kraji rozestavěno 7 448 bytů, to je o 1,3 % více než v roce 2000. Tento počet je v celém sledovaném období nejvyšší. Na celkové rozestavěnosti v České republice se Zlínský kraj podílel 5,4 %. Nejvíce rozestavěných bytů (30 %) je v okrese Vsetín.
ZAMĚSTNANOST A MZDY
Výběrovým šetřením pracovních sil (VŠPS) byl v roce 2003 zjištěn 49,0 % podíl ekonomicky aktivních osob (zaměstnaných a nezaměstnaných) z obyvatelstva Zlínského kraje celkem. Od roku 2000 je to nejvyšší podíl, i když jejich absolutní počet se za toto období o 1,4 tis. osob snížil. Souvisí to s 3,8 tis. snížením počtu ekonomicky neaktivních osob. Podíl žen z ekonomicky aktivních je 44,3 %, což odpovídá republikovému průměru.
Míra ekonomické aktivity (podíl pracovní síly na počtu všech osob starších 15 let) poklesla v roce 2003 proti roku 2000 o 0,6 procentního bodu na 58,0 % a byla spolu s krajem Vysočina nejnižší mezi kraji. Příčinou je stárnutí obyvatelstva. Nejvýraznější úbytek nastal ve věkové kategorii 15 – 19letých. Zatímco v roce 2000 bylo disponibilní pracovní silou více než 12 % takto mladých osob, v roce 2003 to bylo pouze necelých 7 %. Mladí lidé v tomto věku častěji volí studium před zapojením se do pracovního procesu. Opakem je míra ekonomické aktivity osob 65letých a starších - z 1 000 osob této věkové skupiny je nyní 31 ekonomicky aktivních, což je o 8 osob víc než v roce 2000. U ostatních věkových skupin se míra aktivity v posledních čtyřech letech výrazně neměnila. Z hlediska vzdělání je nejvyšší míra ekonomické aktivity u vysokoškoláků a klesá s klesajícím stupněm vzdělání. Úbytek osob se základním vzděláním, případně bez vzdělání, snižuje i jejich míru ekonomické aktivity,
Podle odvětví národního hospodářství téměř 40 % zaměstnaných pracuje ve zpracovatelském průmyslu, v roce 2003 to bylo o 6,4 tis. osob více než v roce 2000. V relativním vyjádření největší nárůst počtu zaměstnanců (o 17,2 %) v daném období nastal v odvětví doprava a spoje. V odvětví obchodu, oprav motorových vozidel a spotřebního zboží, ve kterém pracuje další nejvyšší počet zaměstnanců (přibližně 12 %), došlo k úbytku 1,8 tis. zaměstnanců. Hrubá měsíční mzda zaměstnanců kraje (na fyzické osoby) se ve sledovaném čtyřletém období zvýšila o 23,1 % a dosáhla výše 14 696 Kč. Tato mzda je pátá nejnižší mezi kraji a je na úrovni 86,9 % průměrné hrubé měsíční mzdy v České republice, která činí 16 917 Kč.
Z hlediska okresního členění měli v roce 2003 nejvyšší měsíční příjem zaměstnanci zlínského okresu (15 377 Kč), což bylo o 22,4 % nad úrovní roku 2000. Největší mzdový nárůst během čtyřletého období byl zjištěn v okrese Uherského Hradiště, i tak byla dosažená průměrná hrubá měsíční mzda 14 005 Kč až třetí nejvyšší v kraji. Naopak nejpomaleji rostla mzda a nejméně platili zaměstnance v okrese Kroměříž (nárůst 20,8 % představovalo v roce 2003 průměrnou mzdu 13 586 Kč).
Z Mikrocenzu 2002, který Český statistický úřad uskutečnil v březnu 2003 pro zjištění peněžních a naturálních příjmů za rok 2002 vyplynulo, že celkový čistý roční příjem (včetně naturálních příjmů) na jednoho člena domácnosti ve Zlínském kraji činil 86 987 Kč a při porovnání 14 krajů republiky zaujímal až 9. místo.Tato hodnota je o 7 234 Kč pod průměrem České republiky a o 43 460 Kč nižší než v Praze. Stotisícová hranice byla kromě Prahy překročena již jen ve Středočeském kraji.
V kraji žilo 6,3 % domácností s čistými příjmy pod životním minimem, zatímco v republikovém průměru to bylo pouze 3,3 % domácností. Zlínský kraj se tak řadí spolu s krajem Karlovy Vary na poslední nejhorší příčku.
NEZAMĚSTNANOST
Registrovaná míra nezaměstnanosti řadila Zlínský kraj v roce 2003 na 9. místo mezi kraji a byla 0,3 procentního bodu pod republikovým průměrem. Zatímco v roce 2000 dosáhla 8,1 %, o tři roky později už to bylo 10,6 %. Ke konci roku 2003 tak bylo na úřadech práce evidováno téměř 31 621 neumístěných uchazečů o zaměstnání, tj. o 7,7 tis. více než ke stejnému datu roku 2000.
Zvyšoval se také počet nezaměstnaných, kterým byla vyplácena podpora v nezaměstnanosti. Velmi obtížně hledaly uplatnění na trhu práce ženy. Jestliže v roce 2000 v kraji hledalo zaměstnání 11,9 tis. žen, v roce 2003 už to bylo 15,9 tis., což je třetinový nárůst. Ještě hůř na tom byli občané se změněnou pracovní schopností (nárůst o 38,5 %) a také absolventi škol (o 36,1 % více), jejichž mínusem je snad jen chybějící praxe.
Úřady práce ve Zlínském kraji nabízely nezaměstnaným ke konci roku 2003 ve srovnání se stejným obdobím roku 2000 o více jak 700 volných pracovních míst méně. Z počtu 1 219 volných míst jich nejvíce mohl nabídnou Úřad práce ve Zlíně (453 míst), nejméně kroměřížský úřad práce (204 míst).
Tomu odpovídá i počet uchazečů na jedno pracovní místo. Nejméně jich bylo v okrese Zlín (21,9 uchazečů), nejvíce v okrese Kroměříž (29,8 uchazečů). Od roku 2000 se jejich průměrný počet v rámci Zlínského kraje více jak zdvojnásobil.
Na počátku doby existence Zlínského kraje byla nejvyšší registrovaná míra nezaměstnanosti v okresech Kroměříž a Vsetín, nejnižší v okrese Uherské Hradiště. Toto členění se zachovalo, i když v každém okrese se její nárůst lišil.
VÝSLEDKY EKONOMICKÉ ZÁKLADNY KRAJE
Výkonnost ekonomiky kraje je měřena pomocí souhrnných makroekonomických ukazatelů, kterými jsou hrubý domácí produkt, hrubá přidaná, tvorba hrubého fixního kapitálu a disponibilní důchod.
Na hrubém domácím produktu (HDP) v běžných cenách vytvořeném v České republice v roce 2002 se podílel Zlínský kraj 4,6 %. V přepočtu na jednoho obyvatele dosáhl HDP v kraji ve stejném roce 186,1 tis. Kč, což představovalo 78,6 % úrovně HDP na jednoho obyvatele České republiky. Od roku 1999 hodnota HDP na 1 obyvatele v kraji vzrostla o 21,2 tis Kč (tj. o 12,8 %), v poměru k HDP na 1 obyvatele ČR však o 4,5 procentního bodu poklesla.
Podobně jako v jiných krajích má v tvorbě hrubé přidané hodnoty (HPH) největší zastoupení zpracovatelský průmysl (39,7 %), jehož podíl na tvorbě HPH kraje ve sledovaném období stále roste. Dalšími odvětvími, které se největší měrou podílí na HPH kraje jsou obchod, opravy spotřebního zboží (11,8 %), komerční služby (9,5 %), stavebnictví (7,9 %), doprava, skladování, pošty a telekomunikace (7,2 %). Zemědělství a lesní hospodářství tvoří jen 3,0 % krajské HPH a jeho podíl od roku 1999 má klesající tendenci.
V Registru ekonomických subjektů bylo k 31. 12. 2003 zaevidováno 128,1 tis. subjektů, které měly sídlo ve Zlínském kraji. Nejvýznamnější část z tohoto počtu tvořily fyzické osoby podnikající podle živnostenského zákona – a to 92,8 tisíc. Z právnických osob pak nejsilnější skupinou byly obchodní společnosti a z nich společnosti s ručením omezeným (9,8 tis. osob). Fyzické osoby tvořily 84,6 % z počtu registrovaných ekonomických subjektů v kraji, což je nadprůměrný podíl vzhledem k republikovému (80,9 %).
V kraji narůstají počty registrovaných ekonomických subjektů všech právních forem s výjimkou státních podniků a samostatně hospodařících rolníků, jejichž počet se snižuje. Nárůst zejména u fyzických osob je však částečně ovlivněn i tím, že jsou stále evidovány nové subjekty, zatímco k rušení dochází jen zřídka. Přitom podle průzkumů skutečně vykonává podnikatelskou činnost jako hlavní zaměstnání jen přibližně třetina registrovaných osob.
Odvětvová struktura registrovaných subjektů je samozřejmě nejvíce ovlivněna především strukturou podnikatelů. Ti se zaměřují zejména na obchod a provádění oprav motorových vozidel a spotřebního zboží (35,6 tis. osob) a na činnosti, které spadají do odvětví zpracovatelského průmyslu (22,9 tis. osob).
Ve Zlínském kraji tvoří naprostou většinu ekonomických subjektů subjekty bez zaměstnanců (64,8 %), naopak po jednom subjektu mají skupiny s nejvyšším počtem zaměstnanců (4 000 až 4 999 a 3 000 až 3 999 zaměstnanců). Ve skupině se 2 000 až 2 999 zaměstnanců se nenachází ani jeden subjekt.
V zemědělství v roce 2002 hospodařilo 4 073 podniků, z toho polovina v okrese Vsetín a téměř 70 % z nich si vystačilo s půdou o velikosti do 5 ha. V roce 2003 existovalo v kraji již jen 3 998 zemědělských podniků, což je meziroční pokles o 1,8 %.
S výjimkou luskovin poklesl v roce 2003 proti předchozímu roku objem sklizně i hektarový výnos základních plodin. Rovněž u většiny hospodářských zvířat, kromě ovcí a beranů, byl zaznamenán úbytek početních stavů, z toho největší v chovu drůbeže.
V lesnictví jsou základními ukazateli zalesňování, těžba dřeva, prořezávky a probírky. V zalesňování je kraj s výměrou 1 014 ha v roce 2003 na 9. místě mezi kraji, s těžbou dřeva jehličnatých stromů na 7. místě (784,5 tis. m3 b. k.) a s těžbou dřeva listnatých stromů (241,2 m3 b. k.) na druhém místě za Jihomoravským krajem. Prořezávky tvořily 6 % z celkového republikového rozsahu, probírky více než 10 %.
Ve Zlínském kraji v roce 2003 působilo v průměru 166 průmyslových podniků se 100 a více zaměstnanci se sídlem v kraji. Jejich počet ve sledovaném čtyřletém období nepřetržitě rostl (od roku 2000 o 33 podniků). Nejpočetněji byly zastoupeny průmyslové podniky zabývající se výrobou kovů a kovodělných výrobků (29 podniků), výrobou elektronických a optických přístrojů (21 podniků) a gumárenstvím a plastikářstvím (20 podniků).
V období let 2000 až 2002 zaměstnávaly tyto průmyslové podniky přes 50 tis. zaměstnanců. Zaměstnanost přitom měla v celém sledovaném období klesající tendenci. V roce 2003 bylo v tomto období zaměstnáno již jen 49 326 osob, to je méně o 4,1 % než v roce 2000 a pokles byl větší než celorepublikový (3,7 %). Z hlediska jednotlivých odvětví se nejvíce pokles projevil v kožedělném průmyslu (o 3 580 osob, tj. o 61,2 %). V kraji jsou ale i průmyslová odvětví, která zaměstnávají stále více zaměstnanců. Nejvýznamnější z nich je gumárenství a plastikářství, kde přírůstek 2 122 zaměstnanců představuje nárůst o 33,2 %.
Průměrná hrubá měsíční mzda v průmyslu kraje (v podnicích se 100 a více zaměstnanci) činila v uplynulém roce 15 506 Kč a proti roku 2000 vzrostla o 20,9 %. Ke zvýšení došlo ve všech odvětvích, nejvíce v chemickém a farmaceutickém průmyslu (o 26,4 %). Trvale nejvyšší mzdy je dosahováno v gumárenství a plastikářství a následně v chemickém a farmaceutickém průmyslu. Při srovnání s ostatními kraji byla mzda zaměstnanců průmyslových podniků Zlínského kraje až osmou nejvyšší. Pod průměrem ČR zaostávala o 1 417 Kč.
Tržby z průmyslové činnosti dosáhly v roce 2003 celkem 87 827 mil. Kč (v běžných cenách), ve srovnání s rokem 2000 vzrostly o 40,4 %. Z hlediska odvětví se na vytvořeném objemu tržeb v kraji nejvíce podílely gumárenské a plastikářské podniky a to 45,1 % (v roce 2000 pouze 26,8 %). Zlínský kraj se na celkovém objemu tržeb České republiky z průmyslové činnosti v roce 2003 podílel 4,9 %. Vhodnějším ukazatelem pro hodnocení je objem tržeb z průmyslové výroby vytvořený jedním zaměstnancem, který ve Zlínském kraji činí 1 781 tis. Kč (jeho republiková hodnota v roce 2003 činila 2 027 tis. Kč). Nejvyšší objem tržeb z průmyslové výroby na zaměstnance byl ve Středočeském kraji ( 3 274 tis. Kč), nejnižší v Karlovarském (1 180 tis. Kč). Nejvyšší hodnotu v regionu vytvořili zaměstnanci gumárenského a plastikářského průmyslu (4 658 tis. Kč na jednoho zaměstnance).
Na území kraje vyvíjelo v roce 2003 svou činnost 135 stavebních podniků s 20 a více zaměstnanci se sídlem v kraji. Jejich počet byl v průběhu čtyř let téměř stálý. Stavební práce podle dodavatelských smluv těchto podniků dosáhly v roce 2003 téměř 11,7 mld. Kč (v běžných cenách) a ve srovnání s rokem 2000 vzrostl jejich objem o rovných 10 %. Převažující část stavebních prací byla realizována v tuzemsku.
Ve struktuře stavebních prací podle dodavatelských smluv převažovala nová výstavba, rekonstrukce a modernizace (85,2 %), na opravách a údržbě bylo provedeno 12,6 % objemu všech prací. Pozemní stavitelství se na nové výstavbě, rekonstrukci a modernizaci podílelo 77,2 %, inženýrské stavitelství 22,8 %.
Podíl Zlínského kraje na celkovém republikovém objemu stavebních prací v roce 2003 byl jen 4,5 %, když v průběhu čtyř let poklesl o 1 procentní bod. Mezi kraji byl tak v roce 2003 na osmé příčce, zatímco v roce 2000 na šesté.
Ve stavebních podnicích bylo v roce 2003 zaměstnáno 8,5 tis. zaměstnanců. Proti roku 2000 je to méně o 8,6 %. Průměrná hrubá mzda na jednoho zaměstnance vzrostla v roce 2003 na 15 689 Kč, což za dané období je více jak čtvrtinový nárůst. Průměrná měsíční mzda na zaměstnance ve stavebnictví za ČR je o 1 293 Kč vyšší.
V roce 2003 bylo vydáno v kraji celkem 6,6 tis. stavebních povolení, což je téměř o čtvrtinu méně než před třemi lety. V jejich struktuře se zvyšoval podíl povolení na budovy (zvláště bytové) i na ostatní stavby a naopak klesal podíl na stavby na ochranu životního prostředí. Změnila se i průměrná hodnota na jedno stavební povolení, která vzrostla o 14,4 %. Svědčí to nejen o částečném vlivu růstu cen stavebních prací, ale zejména o tom, že jsou vydávána stavební povolení na objemově významnější stavby.
Ani v oblasti dopravy není Zlínský kraj co se týče počtu motorových vozidel na předních místech v mezikrajském srovnání. Počtem 31 osobních automobilů (včetně dodávkových) na 100 obyvatel obsadil v roce 2003 dvanáctou příčku před Moravskoslezským a Olomouckým krajem, první místo s téměř 49 osobními automobily zaujala Praha. O něco lepší je situace v počtu 7 motocyklů na 100 obyvatel, kde je na desátém místě, první místo patří Pardubickému kraji.
VÝVOJ NEVÝROBNÍCH ODVĚTVÍ
Ze školských zařízení se koncem roku 2003 nacházelo na území Zlínského kraje 309 mateřských škol, 236 škol základních, 14 gymnázií, 51 středních odborných škol, 34 středních odborných učilišť, 11 vyšších odborných škol a 2 vysoké školy. Zatímco v základním školství je patrný úbytek žáků a tříd a dochází i k rušení škol, střední školství zaznamenává dlouhodobý nárůst počtu žáků, a to zvláště u gymnázií a středních odborných škol. Znamená to, že roste zájem po kvalitnějším vzdělávání. Počty žáků základních škol dlouhodobě ovlivňuje nepříznivý demografický vývoj. Počet žáků v jedné třídě základní školy poklesl ve sledovaném období pěti let o jedno školou povinné dítě (z 23 na 22 žáků).
V oblasti zdravotnictví došlo ve Zlínském kraji od roku 2000 k nárůstu počtu lékařů, a to téměř o 6 %. Mění se i počet lékařů ve státních a nestátních zdravotnických zařízeních. V počtu samostatných ordinací lékařů nedocházelo s výjimkou specialistů, kde byl zaznamenán nárůst, k významnějším změnám.
V průběhu sledovaného období se každoročně zvyšoval počet hospitalizovaných. Nárůst od roku 2000 činil 11,3 %, zatímco průměrná ošetřovací doba se zkrátila v průměru o 0,8 dne. Příznivě lze hodnotit pokles počtu obyvatel na 1 lékaře.
Velmi nepříznivě se ve Zlínském kraji vyvíjí pracovní neschopnost. Počet nově hlášených případů pracovní neschopnosti měl sice ve sledovaném období, vyjma roku 2003, klesající trend, ale průměrné procento pracovní neschopnosti se neustále zvyšovalo. Zlínský kraj měl v roce 2002 nejvyšší procento pracovní neschopnosti v České republice, když v roce 2003 bylo ještě druhé nejvyšší po Moravskoslezském kraji, jen s rozdílem za ním o 0,007 %. Nepříznivý vývoj je ovlivněn zejména nemocností, která se každoročně zvyšovala, zatímco absence v důsledku úrazovosti klesala. Průměrná doba trvání jednoho případu pracovní neschopnosti se v posledních 4 letech zvýšila o 2,1 kalendářního dne.
V oblasti sociální péče zaznamenává Zlínský kraj v posledních letech neustálý nárůst počtu zařízení a míst v nich. Proti roku 2000 bylo v roce 2003 vykázáno nejvýraznější zvýšení u dětských domovů (v počtech i v místech v nich o více než 60 %) Téměř o polovinu se za stejnou dobu zvýšil počet ústavů sociální péče pro dospělé, ale počet míst v těchto zařízeních vzrostl jen o 6 % (ubylo zřejmě míst ve stávajících ústavech). Domů s pečovatelskou službou přibyla čtvrtina, bytových jednotek v nich téměř jedna polovina.
V důsledku růstu počtu zařízení sociální péče a míst v nich výrazně od roku 2000 poklesl počet žadatelů o umístění v domovech důchodců (o 47 %) i žadatelů o umístění v penzionech pro důchodce (o 66 %). Roku 2003 se dvojnásobně zvýšil počet neuspokojených žadatelů o byt v domech s pečovatelskou službou.
V roce 2003 bylo ve Zlínském kraji 154 492 příjemců důchodů, z nichž 51,2 % pobíralo starobní důchod, 19,9 % invalidní důchod a 26,7 % vdovský důchod. V posledních letech přibývalo zejména osob pobírajících invalidní plný či částečný důchod, od roku 2000 se zvýšil počet těchto osob celkem o 2 588, tj. o 8,4 %. V roce 2003 byla v kraji průměrná měsíční výše důchodu 6 796 Kč, což představovalo oproti roku 2000 nárůst o 12,4 %. Ve stejném roce bylo přiznáno 2 430 209 dávek státní sociální podpory, jejichž pokles proti roku 2000 o 4,5 % byl způsoben zejména snižováním počtu přídavků na děti a zánikem dvou dávek -příspěvku na teplo a na nájemné. I tak nejvyšší podíl přiznaných dávek tvořil příspěvek na dítě - 60%. Výdaje na dávky nemocenského pojištění činily 2 087 010 tis. Kč., v tom připadalo na nemocenské dávky 88 %, peněžitou pomoc v mateřství 9 % a na podporu při ošetřování člena rodiny 3 %.
TECHNICKÁ VYBAVENOST
Zlínský kraj má špatnou dopravní obslužnost území. Prochází jím jen 3,6 % železničních tratí celé České republiky. Nenachází se zde doposud žádná dálnice ani rychlostní komunikace. Silniční síť tvoří jen 3,8 % sítě republikové. Z její celkové délky 2 111 km je 15,5 % silnic I. třídy, přičemž republikový průměr je 11,1 %.
Baťův kanál na řece Moravě, který měl být součástí plavebního kanálu Dunaj – Odra – Labe je využíván pouze k turistickým účelům. Letecký provoz byl obnoven na letišti v Kunovicích, s pravidelnou vnitrostátní linkou Kunovice – Praha a mezinárodními lety klientů cestovní kanceláře.
Technická vybavenost obcí se od roku 2000 zlepšila zvláště výrazně ve vybavenosti plynem (o 9 procentních bodů), dále pak v napojení obcí na kanalizaci s čističkou odpadních vod (o 2,9 procentního bodu) a na veřejný vodovod (o 1,4 procentního bodu). Plynem ze sítě a veřejným vodovodem je nyní vybaveno přes 90 % obcí, kanalizací s čističkou téměř jedna třetina. Technická vybavenost obcí je nejmenší v obcích do 500 obyvatel. Tato velikostní skupina zahrnuje 34 % obcí kraji a z celkového počtu obcí bez kanalizace tvoří polovinu. Na celkovém počtu obcí bez veřejného vodovodu se podílí 60 % a na celkovém počtu obcí bez připojení na plyn dokonce 80 %.
CESTOVNÍ RUCH
Zlínský kraj nabízí svým návštěvníkům místa k odpočinku v nejvýznamnějších moravských lázních v Luhačovicích či v menších lázních v Kostelci u Zlína, historické památky (hrad Buchlov, zámek v Buchlovicích, poutní místo Velehrad, poutní kopec svatý Hostýn a také památku UNESCO –kroměřížský zámek s jeho zahradami), horské túry v Beskydech, Hostýnských, Vsetínských a Vizovických vrších, tratě pro sjezdové lyžování i snowboarding. Početné motoristické příznivce mají v kraji každoročně pořádané automobilové soutěže Barum rally a Valašská zima.
Návštěvníci Zlínského kraje mohli v roce 2003 využít nabídky k ubytování ve 419 hromadných ubytovacích zařízeních s 8 750 pokoji a 23 311 lůžky. Počet těchto objektů v kraji se od roku 2000 snížil o 70 v roce 2003 představoval jen dvacetinu ubytovacích kapacit ČR. Průměrná cena za ubytování (242 Kč) v roce 2003 představovala 78 % úroveň ceny v ČR.
Po poklesu zájmu návštěvníků o cestování v letech 2001 – 2002 navštívilo Zlínský kraj v roce 2003 více než půl milionu hostů, což je nejvíce za dobu existence Zlínského kraje. Z nich bylo 14,6 % cizinců, především ze Slovenska a Německa. Počty hostů z ciziny však od roku 2000 poklesly téměř na polovinu. Příčinou byl hlavně pokles zájmu návštěvníků z Německa, kterých sem přicestovalo v roce 2003 o 70 % méně. Naopak každoročně rostl počet ubytovaných ze Slovenska. Vývoj počtu hostů, kteří přišli z Rakouska, měl v letech 2001 a 2002 rostoucí tendenci, ale v posledním sledovaném roce byla návštěvnost z této země jen mírně nad úrovní roku 2000.
Při úbytku cizinců byli tedy jediným zdrojem přírůstků hostů v loňském roce proti roku 2000 tuzemští návštěvníci, když jejich nárůst byl více jak třetinový. Po poklesu v roce 2001 a mírném zvýšení v roce 2002 byl největší přírůstek domácích hostů zjištěn v posledním sledovaném roce. Hosté zde v roce 2003 pobývali v průměru 4,9 dne, zatímco v roce 2000 to bylo přibližně o 1 den více. O ten si zkrátili pobyt tuzemští hosté, délka pobytu cizinců se nezměnila. Celkově se v letech 2000 – 2003 snížily počty přenocování hostů o 12,4 %, a to výhradně u cizinců o 50 %, když u tuzemských hostů zůstaly jen nepatrně vyšší.
Výsledky ze šetření cestovního ruchu za období 2000 a 2002 ukazují, že v roce 2002 o 22,4 % více obyvatel Zlínského kraje uskutečnilo alespoň jednu delší cestu než v roce 2000. O 15 % více osob uskutečnilo tuto cestu v rámci ČR, o 28 % více do ciziny. Počet krátkodobých cest poklesl o 18,6 %. Zvýšil se průměrný počet dnů na 1 delší cestu v České republice ze 7,5 dne na 8,1dne a u cest do zahraničí poklesl z 9,2 dne na 8,9 dne.
ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ
Životní prostředí Zlínského kraje je ve srovnání s ostatními kraji České republiky málo narušené. Lesní plochy pokrývají 39,6 % celkové výměry kraje, zemědělská půda téměř jeho polovinu (49,4 %). Zasahují zde dvě chráněné krajinné oblasti - Beskydy a Bílé Karpaty, na kterých se rozkládá 170 maloplošných chráněných území.
Z emisí základních znečišťujících látek v celé naší republice zhoršují nejvíce kvalitu ovzduší oxid uhelnatý (3,3 t/km2) a oxid siřičitý (2,9 t/ km2 ), které vyprodukovaly velké až malé stacionární zdroje, označované podle zákona o ovzduší REZZO 1-3 . Ve Zlínském kraji bylo ovzduší nejvíce znečištěno oxidem siřičitým (1,8 t/km2 ) a pak oxidem uhelnatým (1,3 t/km2), což je pod celostátním průměrem. Zbylé emise, kterými je hodnocena kvalita ovzduší, tj. tuhé znečišťující látky a oxidy dusíku, jsou v kraji rovněž pod republikovou úrovní. Jejich hodnoty však od roku 1999 nevykazují tak znatelný pokles, který je patrný zvláště u CO (o 43,5 %) a SO2 (o 14,3 %) - viz graf. V rámci kraje jsou trvale vykazovány nejvyšší naměřené hodnoty základních znečišťujících látek v okrese Zlín a Vsetín.
Vyprodukovaný odpad ve Zlínském kraji pochází ze tří čtvrtin z činnosti podniků, z jedné čtvrtiny od obcí. Hodnotíme-li objem vyprodukovaného podnikového odpadu v roce 2003, došlo meziročně k jeho snížení o 4,5 %. Objemové množství 1,05 t tohoto odpadu na jednoho obyvatele je druhé nejnižší mezi kraji v rámci České republiky. Z celkového obecního odpadu je 81 % odpadu komunálního.
S podílem 85,9 % obyvatel zásobovaných vodou z veřejných vodovodů je Zlínský kraj o 3,9 procentního bodu pod celorepublikovou hodnotou i když se k němu od roku 2000 přibližuje. V hodnocení podílu obyvatel bydlících v domech napojených na veřejnou kanalizaci je Zlínský kraj se 74,6 % o 3,1 procentního bodu pod republikovou úrovní. Zde se projevuje zhoršení, neboť v roce 2000 byl na tom přibližně o jeden procentní bod lépe a to i v rámci celé ČR. V podílu čištění odpadních vod byl naopak v roce 2003 o 0,7 procentního bodu nad republikovou hodnotou, když dosáhl 95,2 %. Ve srovnání s rokem 2000 je to však opět zhoršení o jeden procentní bod.
Objem pořízených hmotných investic na ochranu životního prostředí od roku 2000 do roku 2002 celostátně klesá. Zlínský kraj je jednou z výjimek, neboť zde v roce 2001 naopak o 414,1 mil. Kč tyto investice vzrostly a teprve v roce 2002 o 339,5 mil. Kč poklesly. V roce 2000 byl pořízen dlouhodobý majetek v celkové výši 714,9 mil. Kč, což bylo 3,34 % z celkových pořízených investic na ochranu životního prostředí v České republice. V roce 2001 to bylo 1 129,0 mil. Kč (5,68 % z ČR celkem) a v roce 2002 již jen 789,5 mil. Kč, což je 5,29 % z objemu investic na ochranu životního prostředí v ČR. Největší podíl těchto investic byl v roce 2000 určen na ochranu ovzduší a klimatu (47,8 %) a stejně tomu bylo v roce 2001 (58,4 %), zatímco v roce 2002 bylo nejvíce investováno do oblasti ochrany vody (55,9 %), kam se celostátně vkládá nejvíce investic již od roku 2001. Ve Zlínském kraji se zvyšují investice v oblasti nakládání s odpady, které v roce 2002 dosáhly téměř 10 %. Přitom celorepublikově má vývoj v této oblasti od roku 2000 klesající trend. V roce 2002 bylo 50,5 % investic pořízeno z vlastních zdrojů a 24,1 % z návratných úvěrů.
SHRNUTÍ A ZÁVĚR
Během čtyřletého trvání nového územního uspořádání došlo ve Zlínském kraji k jevům, které jsou na jedné straně typické pouze pro něj a na straně druhé jsou totožné s jevy celorepublikovými.
Přirozený pohyb obyvatelstva v kraji ve sledovaném období způsobil celkový pokles počtu obyvatelstva, který počínaje rokem 2001 posílil ještě migrační úbytek. Počet sňatků i rozvodů byl vůbec nejvyšší a to nejen za doby trvání Zlínského kraje, ale v dlouhodobém sledování.
V oblasti bytové výstavby mírně vzrostl počet zahájených i rozestavěných bytů. Počty dokončených bytů v průběhu let postupně klesaly a to jak absolutně, tak v poměru k počtu zahájených bytů i k počtu obyvatel.
Rok 2003 znamenal mírné zlepšení ve vývoji pracovní síly, v míře ekonomické aktivity i když registrovaná míra nezaměstnanost se dále zhoršila. V průmyslu byly nejvýznamnějšími odvětvími gumárenská a plastikářská výroba spolu s chemickým a farmaceutickým průmyslem, které evidovaly jak nejvyšší počet zaměstnanců tak nejvyšší objemy tržeb z průmyslové činnosti ale také nejvyšší průměrné hrubé měsíční mzdy. Rovněž pro stavebnictví byl rok 2003 oživením jak v objemu stavebních prací tak v produktivitě práce.
V zemědělství oživení nenastalo. Klesaly dále počty téměř všech druhů hospodářských zvířat a až na výjimky i objemy a výnosy zemědělských plodin. Snížil se i počet zemědělských podniků.
Ve školství roste zájem po kvalitnějším vzdělávání – ve středním školství dlouhodobě vzrůstají počty žáků, zvláště na gymnáziích a středních odborných školách. Základní školství je dlouhodobě ovlivňováno nepříznivým demografickým vývojem, ubývá žáků a dochází i k rušení škol.
V oblasti zdravotnictví se zvyšuje počet lékařů, což se příznivě odráží ve snížení počtu obyvatel, který na každého z nich v průměru připadá. V důsledku růstu počtu zařízení sociální péče se mohl výrazně snížit počet žadatelů o umístění v domově důchodců či v penzionech pro důchodce. Na druhé straně se zvyšuje počet neuspokojených žadatelů o byt v domech s pečovatelskou službou, kterých je zatím v kraji nedostatek.
Špatná dopravní obslužnost kraje přetrvává, stejně jako nízká nabídka hromadných ubytovací zařízení, i když místní podmínky dávají dostatečně vhodné předpoklady pro rozvoj odvětví cestovního ruchu. Terciální sféra se rozvíjí jen pozvolna.