Demografický vývoj ve městech Zlínského kraje v roce 2025

Ke konci roku 2025 žilo v celkem 30 městech Zlínského kraje 336 277 osob, meziročně o 979 osob méně, přičemž úbytek obyvatel zaregistrovalo 22 měst. Za poklesem obyvatelstva kraje stála výhradně přirozená měna, kterou ve městech Zlínského kraje ubylo 1 454 osob, zatímco vlivem stěhování se jejich populace o 475 osob navýšila. Podíl městského obyvatelstva činil 58,2 %. V populačně největším krajském sídle Zlíně vzrostl počet obyvatel na 74 917 osob, v nejmenším městě Karolince na 2 340 osob.

Ve městech Zlínského kraje žilo ke konci roku 2025 celkem 336 277 osob, o 979 méně než v roce 2024. Meziroční pokles evidovalo dalších 8 krajů, nejvýrazněji Moravskoslezský kraj (-6 396 osob). Z ostatních krajů se nejvíce navýšil počet obyvatel v hl. m. Praze (9 204 osob). Podíl městského obyvatelstva ve Zlínském kraji činil 58,2 % a byl čtvrtý nejnižší po krajích Středočeském, Vysočině a Olomouckém. Republikový průměr dosahoval 68,5 %.

Celkový přírůstek obyvatelstva zaznamenalo celkem 7 měst Zlínského kraje. Nejvyšší nárůst obyvatel registroval Zlín (233 osob), následovaly Staré Město (75 osob) a Zubří (42 osob). V přepočtu na 1 000 obyvatel středního stavu vykazovalo nejvýraznější přírůstek Staré Město (11,3 ‰), za ním se řadila Kelč (10,1 ‰) a Morkovice-Slížany (7,7 ‰). V dalších 22 městech kraje proti tomu evidovali celkový úbytek obyvatel. V absolutních hodnotách se nejvíce snížila populace Vsetína (-211 osob), Otrokovic (-162 osob) a Rožnova pod Radhoštěm (-147 osob). V poměru na 1 000 obyvatel středního stavu se na prvních třech příčkách umístila města Vizovice (-14,3 ‰), Karolinka (-14,1 ‰) a Chropyně (-13,0 ‰). Ve Valašských Kloboukách, jako v jediném městě v kraji, se celkový přírůstek rovnal nule.

Přirozený přírůstek obyvatel zaregistrovala v roce 2025 pouze dvě města Zlínského kraje, a to Kelč a Slušovice. V Kelči převýšily živě narozené děti počet zemřelých o 5 osob, ve Slušovicích o 1 osobu. Z ostatních měst s přirozeným úbytkem populace přišel o nejvíce obyvatel Zlín (-354 osob), dále Otrokovice (-148 osob) a Kroměříž (-120 osob). V přepočtu na 1 000 obyvatel středního stavu došlo k nejvýraznějšímu poklesu ve městech Otrokovice (-8,6 ‰), Chropyně (-7,4 ‰) a Napajedla (-6,7 ‰).

Z celkového počtu 2 322 živě narozených dětí ve městech Zlínského kraje za rok 2025 jich připadlo nejvíce na Zlín (485 dětí), proti tomu v Karolince zaregistrovali pouze 14 živě narozených dětí. Nejvyšší hrubou míru porodnosti 9,3 ‰ zaznamenala města Kelč a Bojkovice, s hodnotou 9,2 ‰ následoval Slavičín. Naopak minimální porodnost 5,3 ‰ evidovala shodně tři města - Otrokovice, Napajedla a Uherský Ostroh. Ve stejném období zemřelo ve městech kraje 3 776 osob, z nichž 839 jich evidoval Zlín. Pouze 19 lidí zemřelo v uplynulém roce ve Slušovicích. Hrubá míra úmrtnosti dosahovala maxima v Otrokovicích (13,8 ‰), následovala města Chropyně (13,7 ‰) a Koryčany (13,2 ‰). Nejnižší hodnoty vykazovaly Slušovice (6,4 ‰), Kelč (7,5 ‰) a Staré Město (8,4 ‰).

V roce 2025 zaregistrovalo kladné migrační saldo celkem 10 měst. Absolutně největší přírůstek důsledkem migrace zaznamenal Zlín (587 osob), za ním s odstupem následovaly Staré Město (89 osob) a Valašské Meziříčí (86 osob). V přepočtu na 1 000 obyvatel středního stavu se vlivem stěhování nejvíce navýšila populace Starého Města (13,4 ‰), Zubří (11,0 ‰) a Koryčan (8,8 ‰). Záporná migrace nastala ve zbývajících 20 městech, nejvýrazněji ve Vsetíně (-101 osob), Vizovicích (-47 osob), Rožnově pod Radhoštěm a Bystřici pod Hostýnem (shodně -46 osob), v relativním vyjádření ve Vizovicích (-9,8 ‰), Karolince (-9,4 ‰) a Uherském Ostrohu (-6,0 ‰).

Tab. 1  Bilance počtu obyvatel ve městech Zlínského kraje v roce 2025

Během roku 2025 se do měst Zlínského kraje přistěhovalo 10 031 osob, přičemž téměř třetina jich zamířila do Zlína (2 905 osob) a nejméně do Karolinky (47 osob). V přepočtu na 1 000 obyvatel středního stavu došlo prvořadě ke stěhování do měst Kunovice (42,2 ‰), Koryčany (39,5 ‰) a Zlín (39,2 ‰). Zároveň se z měst Zlínského kraje vystěhovalo 9 556 osob, z nichž necelá čtvrtina (2 318 osob) se odstěhovala ze Zlína, na opačné straně žebříčku pak figurovala Kelč (40 osob). Relativně nejvíce osob odešlo ze Slušovic (41,2 ‰), Uherského Ostrohu (38,4 ‰) a Kunovic (34,4 ‰).

Jediným městem ve Zlínském kraji, které zaznamenalo během roku 2025 kladnou přirozenou měnu i migrační saldo, se stala Kelč. Naopak souběh záporných hodnot obou ukazatelů vykazovalo celkem 19 měst. Výjimečným se stalo město Slušovice, kde došlo k přirozenému přírůstku, nicméně vlivem stěhování populace města poklesla. V 9 městech nastala kombinace kladné migrace společně s přirozeným úbytkem.

Graf 1  Pohyb obyvatel ve městech Zlínského kraje v roce 2025

Z hlediska populace dominovalo ve Zlínském kraji s počtem 74 917 obyvatel krajské sídlo Zlín. Za ním následovala města ve velikostní skupině 20 000–49 999 obyvatel, a to v pořadí Kroměříž (27 781 obyvatel), Vsetín (24 974 obyvatel) a Uherské Hradiště (24 852 obyvatel), k nimž se členilo rovněž Valašské Meziříčí (22 568 obyvatel). Do kategorie sídel o velikosti 10 000–19 999 obyvatel patřila města Otrokovice, Uherský Brod, Rožnov pod Radhoštěm a Holešov. Dalších 8 měst čítalo populaci o velikosti 5 000–9 999 obyvatel. Největší zastoupení v počtu 13 měst měla sídla do 5 000 obyvatel. Vůbec populačně nejmenším městem se stala Karolinka s 2 340 obyvateli. Za ní se seřadila města Kelč (2 700 obyvatel), Koryčany (2 744 obyvatel) a Slušovice (2 929 obyvatel). Rovněž v roce 2025 dosahoval průměrný věk v rámci měst Zlínského kraje nejvyšší hodnoty 46,5 let v Luhačovicích a své prvenství nejmladší populace obhájilo město Kelč s průměrným věkem 42,3 let.

Kontakt:
Mgr. Hana Klenotič Lýčková
Oddělení informačních služeb – KS ČSÚ ve Zlíně
Tel.: 577 004 932
E-mail: hana.klenotic@csu.gov.cz