Demografický vývoj ve městech Zlínského kraje v roce 2024
Ve 30 městech Zlínského kraje žilo k 31. 12. 2024 celkem 337,3 tis. obyvatel, jejichž počet klesl meziročně o 1 094 osob. Snížení městského obyvatelstva nastalo vlivem záporné přirozené měny, kterou ubylo 1 269 osob. Proti tomu migrací 175 osob přibylo. Podíl městského obyvatelstva dosahoval 58,2 %. Nejvíce obyvatel, 74 684, žilo v krajském sídle Zlín a nejméně, 2 373, v Karolince.
K 31. 12. 2024 žilo ve městech Zlínského kraje 337 256 obyvatel a proti konci roku 2023 se jejich počet snížil o 1 094 osob. Úbytek městského obyvatelstva zaregistrovalo společně se Zlínským krajem dalších 9 regionů, pouze ve 4 krajích se počet navýšil, a to v hl. m. Praze, Středočeském, Jihomoravském a Plzeňském kraji. Podíl městského obyvatelstva ve Zlínském kraji představoval 58,2 %, čtvrtou nejnižší úroveň po krajích Středočeském, Vysočině a Olomouckém při republikovém průměru 68,6 %.
Celkem 6 měst Zlínského kraje vykázalo celkový přírůstek obyvatelstva. Nejvyšší, jak v absolutním, tak v relativním vyjádření na 1 000 obyvatel středního stavu, evidoval Zlín (429 osob, 5,8 ‰). S odstupem následoval Holešov s nárůstem 60 osob, tj. 5,2 ‰, a třetí příčku obsadily Bojkovice (19 osob), relativně (na 1 000 obyvatel středního stavu) Morkovice-Slížany (5,1 ‰). Ve zbylých 24 městech Zlínského kraje nastal celkový úbytek obyvatel. Nejvyšší pokles registrovalo Valašské Meziříčí (-253 osob), následovaly Otrokovice (-196 osob) a Kroměříž (-172 osob). Mezi města s úbytkem nad 100 osob se zařadily také Napajedla (-129 osob), které zároveň přišly o nejvíce obyvatel v relativním vyjádření (-18,2 ‰). Na druhém místě skončil Uherský Ostroh (-16,1 ‰) a na třetím Karolinka (-15,0 ‰).
Za rok 2024 zaznamenaly přirozený přírůstek pouze Valašské Klobouky počtem 7 lidí, tj. 1,4 ‰. V Brumově-Bylnici a Morkovicích-Slížanech se rozdíl mezi živě narozenými a zemřelými rovnal nule. Z ostatních 27 měst se zaevidovaným přirozeným úbytkem došlo k největšímu poklesu obyvatel ve Zlíně (-330 osob). O více jak 100 osob se přirozenou měnou snížil počet obyvatel v Kroměříži (-160 osob) a taktéž Uherském Hradišti (-116 osob). V relativním vyjádření zaznamenaly nejvýraznější úbytek Koryčany (-8,5 ‰), následovány Luhačovicemi (-6,9 ‰) a Uherským Ostrohem (-5,9 ‰).
Ve městech Zlínského kraje se v roce 2024 živě narodilo 2 524 dětí, přičemž nejvyšší počet zaregistrovali ve Zlíně (516 dětí) a nejnižší v Karolince (19 dětí). Z hlediska hrubé míry porodnosti zaznamenaly prvenství Morkovice-Slížany (11,1 ‰), následovaly Slušovice (9,9 ‰) a Valašské Klobouky (8,8 ‰). Proti tomu nejnižší porodnost evidovali v Uherském Ostrohu (5,7 ‰), dále ve Vizovicích (5,8 ‰) a shodně v Uherském Brodě a Luhačovicích (6,7 ‰). Za totéž období zemřelo ve městech Zlínského kraje 3 793 osob, z nich nejvíce připadlo na Zlín (846 osob), nejméně úmrtí registrovali v Karolince (25 osob). Nejvyšší hrubou míru úmrtnosti vykazovaly Koryčany (16,3 ‰), Luhačovice (13,7 ‰) a Kroměříž (13,2 ‰), nejnižší Valašské Klobouky (7,4 ‰), Brumov-Bylnice (8,1 ‰) a Kunovice (8,2 ‰).
Tab. 1 Bilance počtu obyvatel ve městech Zlínského kraje v roce 2024
Celkem 9 měst zaznamenalo v roce 2024 kladné migrační saldo, ke kterému došlo zejména ve Zlíně (759 osob), Holešově (107 osob) a Uherském Hradišti (70 osob). Vlivem stěhování se relativně nejvíce, o 10,2 ‰, navýšilo obyvatelstvo ve Zlíně a s úrovní 9,2 ‰ následovala města Koryčany a Holešov. Ze zbylých 21 měst s migračním úbytkem se nejvýznamněji snížil stav ve Valašském Meziříčí (-195 osob), následovaly Otrokovice (-125 osob) a Napajedla (-90 osob). Nejvýraznější relativní pokles zaregistrovaly Kunovice (-13,4 ‰), dále Napajedla (-12,7 ‰) a Karolinka (-12,5 ‰).
Do měst Zlínského kraje se během roku 2024 přistěhovalo 9 898 osob, z nichž 2 650 zamířilo do Zlína. Proti tomu pouze 30 osob směřovalo do Karolinky. Relativně se přistěhovalo nejvíce osob do Koryčan (41,8 ‰), Slušovic (36,3 ‰) a Zlína (35,6 ‰), nejméně do Karolinky (12,5 ‰), Brumova-Bylnice (17,7 ‰) a Chropyně (18,3 ‰). Ve shodném období se vystěhovalo z měst kraje 9 723 osob, přičemž 1 891 jich odešlo ze Zlína a nejméně, 60 osob, shodně z Karolinky a Kelče. Nejznatelnější odliv obyvatel v relativním vyjádření vykazovala města Kunovice (46,5 ‰), Uherský Ostroh (42,3 ‰) a Slušovice (41,1 ‰). Nejnižší hodnoty vystěhovalých evidovali v Holešově (19,4 ‰), Chropyni (20,2 ‰) a Morkovicích-Slížanech (21,6 ‰).
Graf 1 Pohyb obyvatel ve městech Zlínského kraje v roce 2024
Žádné město Zlínského kraje nezaznamenalo souběh kladného migračního salda i přirozené měny, zatímco zápornou migraci s přirozeným úbytkem evidovalo 19 měst. V dalších 8 městech nastal přírůstek obyvatel vlivem stěhování, ale přirozenou měnou se obyvatelstvo snížilo. Ve Valašských Kloboukách zaznamenali jako v jediném městě přirozený přírůstek obyvatel spolu se zápornou migrací. Specifická situace nastala ve městech Brumov-Bylnice a Morkovice-Slížany, kde se přirozená měna rovnala nule. V Brumově-Bylnici se k ní přidal úbytek stěhováním, v Morkovicích-Slížanech zase přírůstek stěhováním.
Nejlidnatějším městem ve Zlínském kraji bylo s počtem 74 684 obyvatel krajské sídlo Zlín. Následovala okresní města Kroměříž (27 917 obyvatel), Vsetín (25 185 obyvatel) a Uherské Hradiště (24 887 obyvatel). Mezi města s populací nad 20 000 obyvatel se zařadilo rovněž Valašské Meziříčí (22 580 obyvatel). Do kategorie sídel o velikosti 10 000–19 999 osob náležely Otrokovice, Uherský Brod, Rožnov pod Radhoštěm a Holešov. Zbylých 21 měst čítalo populaci pod 10 000 obyvatel. Na opačné straně žebříčku se umístila Karolinka, která se s počtem 2 373 obyvatel stala nejmenším městem Zlínského kraje, následovaly Kelč (2 673 obyvatel) a Koryčany (2 732 obyvatel). Dle průměrného věku evidovaly nejstarší populaci Luhačovice (46,0 let), Uherský Ostroh (45,8 let) a shodně Karolinka a Otrokovice (45,7 let). Nejmladší obyvatelstvo registrovali v Kelči (42,1 let), následovaly Morkovice-Slížany (42,3 let) a Slušovice (42,8 let).
Poznámky:
Veškeré údaje se týkají občanů České republiky a cizinců s trvalým pobytem v České republice, občanů třetích zemí s přechodným pobytem na území České republiky na základě dlouhodobého víza (nad 90 dnů) nebo povolení k dlouhodobému pobytu, občanů zemí EU, Norska, Švýcarska, Islandu, Lichtenštejnska a jejich rodinných příslušníků s hlášeným přechodným pobytem na území České republiky a cizinců s platným azylem v České republice. Od roku 2022 jsou do obyvatelstva zahrnovány osoby s udělenou dočasnou ochranou v České republice s obvyklým pobytem v ČR. Údaje zohledňují rovněž události (sňatky, narození a úmrtí) českých občanů s trvalým pobytem na území ČR, které nastaly v cizině a byly zaregistrovány zvláštní matrikou v Brně.
Kontakt:
Mgr. Hana Klenotič Lýčková
Oddělení informačních služeb – KS ČSÚ ve Zlíně
T: 577 004 932
E: hana.klenotic@csu.gov.cz